Intel přišel o monopol v SSE3 instrukcích

Společnost AMD představila dva modely procesorů řady Opteron. Mají číselné označení 852 a 252. Kromě dalších změn se v tomto článku zaměřím na jeden rozdíl oproti předchozím Opteronům. Nové modely totiž umějí instrukce sady SSE3.

Související odkazy

Slovník
freeware
MMX
procesor
server

Katalog produktů
Procesory

Víceprocesorové pracovní stanice a servery, kterým stále dominuje Intel popřípadě RISCové procesory, dostaly další šťouch od společnosti AMD. Ta včera uvedla na trh dva nové procesory Opteron v podobě modelů 852 (pro čtyř- a osmiprocesorové sestavy) a 252 (pro dvouprocesorové sestavy). Do výčtu procesorů patří samozřejmě i ten třetí vzadu – model 152, který bude na trh uveden až 30. dubna 2005. Od včera uvedených procesorů Opteron se liší svým určením pro jednoprocesorové počítače. Novinkou, kterou přinášejí tyto procesory je podpora instrukčního balíčku SSE3, který vyvinul a dosud používal u svých moderních procesorů pouze Intel.

Co vlastně SSE3 je?

Jedná se o balík instrukcí typu SIMD. Tedy balík – jde spíš o balíček. Zatímco předchozí balíky obsahovaly i přes stovku instrukcí s jasným zaměřením, SSE3 je spíš takovým doplňkem předchozích. Jde o 13 (slovy třináct) instrukcí, které doplňují instrukční skupiny napříč spektrem od matematického koprocesoru až po SSE2.

Hromadné zpracování dat prostřednictvím SIMD instrukcí svým způsobem definuje výkon počítačů, slavná instrukční sada MMX pro zpracování multimédií u procesorů Intel znamenala až 60 % nárůst výkonu u aplikací, které tyto instrukční sady podporovaly. Zkratka SIMD je vlastně složena ze dvou samostatných zkratek SI a MD. SI znamená Single Instruction Stream (jeden proud příkazů), MD znamená Multiple Data Stream (více datových toků). Jediný SIMD příkaz dokáže zpracovat více dat najednou. V tom tkví síla SIMD, protože dokáže znásobit výkon procesoru. Dnešní procesory počítačů téměř jsou bez rozdílu na datovou šířku výkonově postaveny právě na SIMD instrukčních sadách.

Nejznámější SIMD instrukce představují řady instrukčních sad MMX, SSE, SSE2 a SSE3, jsou z dílny Intelu a není třeba zvlášť připomínat kterým procesorem to začalo:

  • MMX = Intel Pentium s MMX technologií
  • SSE = Intel Pentium III (dříve KNI = Katmai New Instructions)
  • SSE2 = Intel Pentium 4 (dříve WNI = Willamette New Instructions)
  • SSE3 = Intel Pentium 4 (dříve PNI = Prescott New Instructions)

Aby nedošlo k omylu –sada SSE3, která přišla s procesory Prescott, nenahrazuje předchozí sadu SSE2 původního Pentia 4, ale doplňuje ji. Procesor Pentium 4 s jádrem Prescott tedy podporuje instrukční sady MMX, SSE, SSE2 a SSE3.

Proč měl Intel "monopol"?

Společnost Intel výše uvedené sady vymyslela pro vlastní procesory a dalším výrobcům nabídla možnost jejich licencování, toto licencování nebylo bezplatné. Postupem času Intel licenční politiku změnil – instrukční sady SIMD se postupně stávají „freewarem“. Je tedy jen na výrobcích procesorů, jestli tu kterou SIMD sadu tvořenou Intelem použijí nebo nepoužijí.

Intel není jediný

Ve světě počítačů nejsou instrukční sady Intelu osamoceny. První náznak SIMD se v objevil u 64bitového procesoru Intel 860. První ucelenou sadou SIMD instrukcí byl MAX-1, vytvořený roku 1994 společností Hewlett Packard pro jejich 32bitové procesory řady PA-RISC. Poprvé byl implementován do modelu PA-7100LC. Přibližně ve stejnou dobu použila SIMD instrukce v procesoru MC88100 také Motorola. Protože potřeby trhu byly jednoznačné, jakoby se roztrhl se SIMD sadami pytel, jak ukazuje následující přehled:

1995 – VIS 1.0 (Sun, procesory řady UltraSPARC)
1996 – MDMX (MIPS, procesory řady MIPS V)
1996 – MAX-2 (Hewlett Packard, procesory 64bitové řady PA-RISC)
1997 – MMX (Intel, procesory řady IA-32)
1997 – MVI (DEC, procesory řady Alpha AXP)
1997 – Extended MMX (Cyrix, procesory řady 6x86MX)
1998 – 3DNow! (AMD, procesory řady AMD32)
1999 – SSE (Intel, řada IA-32)
1999 – AltiVec (Motorola, procesory řady PowerPC)
1999 – Enhanced 3DNow! (AMD, procesory řady AMD32)
1999 – MIPS-3D (MIPS, procesory řady MIPS V)
2000 – SSE2 (Intel, procesory řady IA-32)
2001 – VIS 2.0 (Sun, procesory řady UltraSPARC)
2002 – WirelessMMX (Intel, procesory řady XScale)
2003 – nic
2004 – NEON (ARM, procesory řady ARM)
2004 – SSE3 (Intel, procesory řady IA-32)

I rok 2005 by měl přinést do tohoto seznamu další sadu SIMD instrukcí, kterou má být VIS 3.0 pro procesory UltraSPARC. Že se ale podaří někomu vyvinout tak zlomovou instrukční sadu, jakou bylo MMX, je nepravděpodobné.

Témata článku: Visa, Procesor, Deco, Neon, Procesory Intel, Monopol, Předchozí model, Slavný počítač, Katmai

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

26 procesorů v důkladném testu

Zhodnotili jsme 18 bezdrátových reproduktorů

Jak fungují cash back služby?

Pohlídejte své děti na internetu