Ještě v 80. letech existovalo asi deset různých výrobců procesorů kompatibilních s instrukční sadou x86, dnes už zbyli jen tři. Intel, AMD a VIA Technologies. A právě ten poslední a nejmenší, jehož portfolio se smrsklo v podstatě jen na embedded počítače pro průmyslová zařízení nebo informační kiosky, možná také ustoupí.
Jak si všiml magazín Anandtech, VIA během oznamování výsledků za třetí čtvrtletí ve zprávě uvedla, že za 125 milionů dolarů prodává Intelu část společnosti Centaur Technology, která se doposud stara o výzkum a vývoj CPU. Ani jedna ze stran nechtěla k akvizici říct nic bližšího, takže se už pohybujeme je v rovině spekulací.
Součástí obchodu je podle všeho jen „lidská síla“, nikoliv patenty či vyvinuté technologie. Pokud však Intel získal tým R&D, pro VIA by to fakticky znamenalo konec budoucích procesorů x86.
Stručná historie
K těm se společnost dostala v devadesátých letech skrz dvě důležité akvizice. Od National Semiconductor získala Cyrix, od IDT pak zmíněný Centaur, jenž vyvíjel procesory pod názvem WinChip. Právě lidé z Centauru pak pro VIA připravovali CPU řady C3, C7, Nano a před dvěma lety také novou architekturu CNS, která přinesla podporu instrukční sady AVX-512 a AI koprocesor. Centaur byl také zřejmě důvodem, proč VIA mohla na trhu x86 nadále působit.
Intel vlastnící patenty a udělující nepřenositelné licence se s VIA pustil do soudního sporu, kterým chtěl konkurenci eliminovat. Menší z firem ale tlak ustála a skrz tři důležité patenty Centauru vyjednala nejen mimosoudní dohodu, ale také křížové licencování s Intelem. Ta mělo platit deset let do roku 2013, pak bylo o pět let prodloužena. Jaký je však stav od roku 2018, není jasné.
Nejasný je též osud CNS, od ohlášení architektury jsme o ní neslyšeli. VIA samotná se navíc tváří, že už pro ni x86 procesory nejsou to hlavní, připravuje i řešení postavené na Armu. Pomyslný štafetový kolík zřejmě převzal Zhaoxin, což je společný podnik šanghajské státní firmy a tchajwanské VIA, která v něm drží zhruba 15% podíl.
Zhaoxin vyrábí x86 procesory od roku 2014, ty první vycházely z modelů VIA Nano, novější už ale používají jiné architektury. Ač zcela určitě pokračují v trendu nastaveném v Centauru, nevíme, jak moc se na vývoji sám podílí. Jedním z důvodů založení Zhaoxinu mělo být to, aby se Čína zbavila závislosti na amerických nebo obecně západních technologiích.
VIA je sice tchajwanská (a tuto zemi si Čína nárokuje), avšak Centaur je americký a vývoj procesorů vždy probíhal v texaském Austinu. Je tedy možné, že Centaur se už na nových čipech od Zhaoxinu podílí jen minimálně či vůbec. Pak je ale také otázkou, jak je to s případnými patenty na x86. Cesta vedoucí k licenci pro Zhaoxin už je hodně klikatá a Intel by si teoreticky mohl dupnout. Jestli by si tedy na čínskou společnost troufnul. Ale jak už říkám v úvodu, tady už jen spekulujeme a žádná z firem nesdělila žádné podrobnosti.