Intel Pentium: za historií legendy

Procesory Pentium zná asi každý, Intel legendární označení používal spoustu let u velké řady procesorů. Jak šel čas s procesory Pentium a proč Intel značku degradoval?
Kapitoly článku

Od vzniku prvního mikroprocesoru Intel 4004 se Intelu podařilo udržet přední postavení v oblasti nejpokročilejších elektronických čipů. Od roku 1971, kdy byl zmíněný čip Intel 4004 s 2 300 tranzistory a pomocí 10 000nm technologie  vyroben, ale uběhla dlouhá doba, než se objevila legendární značka Pentium.

Do té doby Intel používal „inženýrské“ označení typu 80386DX a podobně. To se však Intel rozhodl změnit a dal i procesoru značku, kterou by si zapamatoval i „normální“ člověk.

Pentium: pátá generace

Práce na novém procesoru Pentium začaly už v roce 1989, kdy se na vývoji začali podílet bývalí tvůrci známého procesoru 386. Protože procesor používal pátou generaci mikroarchitektury od Intelu, označení vzniklo z řeckého „Pente“ (pět). Ještě že tak, pokud by v té době šlo o šestou generaci, mohl být název „Eksium“.

Intel_Pentium_A80501_66_SX950.JPG
Detail jádra prvního procesoru Pentium

Oproti předchozí architektuře i486 přinesl čip superskalární architekturu a řadu novinek, především rychlejší zpracování výpočtů s plovoucí desetinnou čárkou. A právě jednotka, která se starala o tyto výpočty, měla závažnou chybu se špatným výpočtem, kolem čehož se objevily i vtipy. Intel ale musel vadné modely měnit a bezpečnostní chyby řešit i na úrovni operačního systému.

První model P5 (80501) pracoval na frekvenci 60 MHz nebo 66 MHz a obsahoval 3,1 milionů tranzistorů. Výrobní proces tehdy zahrnoval 600nm tranzistory. V roce 1992 už na vývoji pracovalo přes 200 inženýrů z Intelu a finálního uvedení se kvůli mírnému zpoždění dočkal až v roce 1993.

468370013.png
Rozšíření MMX přineslo vyšší výkon v multimediální oblasti

V rámci následujících let Intel uvedl další verze páté generace, které byly vyrobené pokročilejší technologií a měly vyšší frekvence – P54C (až 100 MHz), P54CQS (až 120 MHz, 350 nm), P54CS (až 200 MHz), P24T (Pentium OverDrive) a také v roce 1996 uvedené Pentium MMX (P55C).

Intel_Pentium_MMX_Processor_Logo.svg.png

Pentium MMX sice stále využívalo pátou generaci mikroarchitektury, podporovalo ale 57 nových instrukcí, které zlepšovaly zpracování multimediálních dat (video, zvuk). Tento model měl už 4,5 milionů tranzistorů a vyráběl se 350nm technologií BiCMOS. V rámci označení Tilamook a 250nm výroby se objevil i v mobilní verzi určené pro notebooky.

Šestá generace P6 slaví úspěch dodnes

I když se jednalo o novou šestou generaci architektury, Intel se držel úspěšné značky Pentium. Prvním procesorem této generace bylo Pentium Pro představené ke konci roku 1995.

Pentium Pro už se pyšnilo 5,5 miliony tranzistorů a bylo zaměřeno především na servery a výkonné počítače, čemuž odpovídala i vyšší cena. Oproti starším modelům ale neobsahoval rozšíření MMX. Frekvence byla maximálně 200 MHz.

Pentium_II.jpg
Intel Pentium II do slotu obsahovalo i integrovaný ventilátor

V rámci této generace vznikl i procesor Pentium II s frekvencí 233 MHz až 450 MHz, který byl poprvé představený v roce 1997. Mnozí si jistě pamatují i konstrukci kartiček s integrovaným chladičem, které se zasouvaly do slotu. Zajímavostí byla také zcela oddělená L2 cache. Model podporoval i MMX a byl zaměřený na běžné počítače.

Odlehčenou a levnou verzí Pentium II byly čipy Celeron, které byly poprvé uvedené v roce 1998 a získaly si popularitu i mezi fanoušky přetaktování (například známý Celeron 300A).

Nástupcem s novou instrukční sadou SSE se stal Pentium III, který v roce 1999 startoval s frekvencí 400 MHz (250 nm) a postupně se dostal v rámci verzí až na 1,4 GHz a 130nm výrobní technologii.

Intel_Pentium_III_Processor_Logo.svg.pngIntel_Pentium_III-M_Processor_Logo.svg.png
Intel Pentium III bylo pro desktopy i notebooky

Zajímavostí je, že právě čip vycházející z Pentium III a mobilního Celeronu byl základem první generace herní konzole od Microsoftu – Xbox. Z šesté generace architektury P6 vycházel i mobilní procesor Pentium M, který byl v noteboocích poprvé v roce 2003. Začínal na frekvenci 900 MHz a v roce 2008 svou éru zakončil v oblasti 2,26 GHz a 90nm výrobním procesem.

A právě z architektury P6 vychází úspěšná architektura Core, která odstartovala novou éru Intelu. Co se ale vlastně stalo?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,