Přestože je apríl a mnohé články tak zneužívají toho nepsaného svátku humoru, zdá se i tato zpráva jako příliš ideální (či depresivní?) a hlavně nereálná.
Světovými médii zatím zpráva jen proskočila, ale články byly za nejasných okolností po chvíli staženy. Důvodem je pravděpodobně zveřejnění informace dříve, než jdou vytvořeny příslušné materiály a proškoleni příslušní pracovníci obou firem. Prozatím je při dotazu na obou stranách svorné mlčení. Prozatím není známo, jak se bude výsledná společnost nazývat ani majetkové vypořádání. Pochopitelně se doposud neobjevila zmínka o případném propouštění (průvodní znak při slučování společností) ani řešení obchodní politiky či podpory výrobců, prodejců či zákazníků.
Důvod 1 - dědictví po Alpha procesoru
Společnost Intel se před téměř dvěma lety dohodla s tehdejší společností Compaq o postupném sloučení rodin IA-64 a Alpha. AMD využilo sběrnici EV68 pro své procesory v patici Slot A / Socket A. Současná podoba je silně modifikována, ovšem znamenalo by to pozdržení dalšího vývoje hledáním alternativních cest. Intel i AMD tak mohou naplno využít všech patentů, pocházejících ze světa Alpha procesorů.
Důvod 2 – mezery v přechodu na 64bitovou platformu
Po sloučení se vývojáři IA-64 mohou pokoušet o integraci světa procesorů x86-64 do IA-64 a naopak. Pro výkonné stroje se využije stávajících členů IA-64, pro nejlevnější 64bitové počítače se tak může využít procesorů x86-64. Právě ta totiž zaplnila vznikající mezeru, kde Intel stále nemá (alespoň oficiálně) žádného zástupce 64bitových procesorů pro osobní počítače (a nikoli pracovní stanice či servery).
Důvod 3 – čipové sady
Intel je tradičně silný v produkci vlastních čipových sad pro své procesory, naproti tomu AMD již léta čipové sady pro vlastní procesory nevyrábí (opět by měl začít u platformy x86-64). AMD ale chybí zkušení vývojáři, takže tento úkol by mohl připadnout právě Intelu.
Ve vzduchu stále visí otázka, zda procesor má nebo nemá být v jednom pouzdru s North Bridge. Intel razí cestu oddělení, AMD naopak slučuje. Každá varianta má svá pro i proti. Sloučením obou společností bude mít výsledná společnost zahrnuty obě varianty, a tak bude mít odpověď pro snad každou potřebu zákazníka.
Důvod 4 – mobilní procesory
Nejde mi ani tak o x86 mobilní sféru, jako o boj XScale versus Alchemy (neboli ARM versus MIPS). Zde má Intel téměř monopol, zatímco AMD teprve zahajuje. Ideální by bylo opuštění MIPS platformy a vytvoření jasné firemní strategie směrem k ARM světu.
Důvod 5 – továrny
Zatímco AMD má zatím jedinou továrnu na 0,13mikronech, Intel jich má celou řadu. AMD by tak svůj již krutý nedostatek výrobních kapacit nemusel řešit polodivokými dohodami s tchajwanskými společnostmi, ale po sloučení by vlastně využíval „vlastní“ továrny (původně Intelu).
Důvod 6 – tlak Microsoftu
Podpora operačních systémů je rovněž důležitá, jak se o tom obě společnosti dříve i dnes přesvědčily a přesvědčují. Vývoj operačního systému stojí stále větší peníze, a tak tým pro každou platformu přijde softwarovou společnost na obrovské sumy. Microsoft pravděpodobně dal oběma firmám (tj. AMD a Intelu) jasně najevo, že podporovat tři platformy nemůže (tj. x86, x86-64 a IA-64). Dodnes se různí informace o podpoře AMD platformy x86-64 ze strany Microsoftu, a také z druhého břehu se ozývají hlasy, že oficiální uvedení skutečně dokončené verze operačního systému pro IA-64 se stále oddaluje. Mimochodem – stejný boj se odehrává na poli XScale versus Alchemy. I zde jsou obě společnosti chtě nebo nechtě vázány na Microsoft.
Důvod 7 – vzrůst konkurence
Proti spojování takových gigantů (jakými Intel i AMD jsou) může být antimonopolní úřad. Konkurence jiných společností je však natolik početná a vlivná, že ji lze i po sloučení považovat za významnou konkurenci. Ve světě 64bitových procesorů jde o IBM, MIPS či Sun (a další), pro FLASH paměti jde o Atmel, Fujitsu (nyní již propojenou s AMD právě díky FLASH pamětem) a velkou spoustu další firem. Takto bychom mohli pokračovat dále a dále.
Sporná je však komodita 32bitových x86 procesorů, kde je konkurencí VIA Technologies (pokud lze tak silné slovo použít). Je čistou spekulací, jak dopadly soudní spory mezi Intelem a VIA Technologies. Faktem je, že nové procesory VIA nejsou určeny pro patici Socket 478, ale stále pro Socket 370. Vzhledem k plánovanému přechodu Intelu na patici Socket 775 je možné, že VIA má v kapse tajnou dohodu o poskytnutí patice Socket 478, pro kterou připravují nové procesory. Je to právě VIA, která stále zbržďuje produkci. Možná je to z toho důvodu, že vyrábí na sklad a chystá se na mohutnou protiofenzívu (za tiché podpory Intelu). Proč to vlastně Intel podporuje (neoficiálně)? Je lepší totiž podporovat konkurenci, než se potýkat s antimonopolním úřadem.
Důvod 8 – standardy
Je známou pravdou, že Intel se snaží tvořit určité standardy, z nichž některé uznávají snad všechny firmy včetně AMD, v některých případech si ale AMD vytvoří vlastní variantu a odliší se tak od Intelu na více úrovních. Skutečně kvalitní technické řešení je jedna věc, bohužel patentové nároky věcí jinou (a poměrně zásadní). Zvítězil tedy zdravý rozum nad právničinou, a tak se snad můžeme těšit na návrhy kvalitních výrobků.
Živě komentuje: Uvedená zpráva mě upřímně řečeno překvapila, ale nešokovala. Vzpomeňme si na blesk z čistého nebe, jakým byla již zmíněná dohoda Intelu s Compaqem, případně slučování firem (Compaq a Digital, Compaq a HP, Escom a Commodore, AMD a NexGen, Apple a NeXT, více do historie raději nejdu). Svým způsobem se jedná o logický krok. Trochu mě osobně znepokojuje způsob, jakým zdrojové články mizí. Možná jde o tak žhavou informaci, že dojde i na tento článek, psaný v absolutně nesvětovém jazyku a tudíž se silně lokální působností.
