Intel už se nějakou dobu zabývá novým trendem v oblasti čipů open source instrukční sadou RISC-V, ze které má sice nejvíce strach Arm, ale do budoucna lze očekávat, že by tyto čipy mohly ohrozit i čipy s instrukční sadou x86. Intel proto nechce nechat nic náhodě a nyní investuje do vývoje těchto čipů poměrně velké prostředky.
Ve spolupráci s BSC (Barcelona Supercomputing Centre) totiž investuje 400 milionů eur do nové laboratoře, kde se budou vyvíjet čipy s instrukční sadou RISC-V pro nejvýkonnější superpočítače budoucnosti, ale také akcelerátory pro umělou inteligenci, strojové učení a další aplikace, včetně autonomních systémů pro vozidla.
Investice ale nebude okamžitá v plné výši, ale bude rozložená do 10 let. Intel sice nepotvrdil, že tomu tak nakonec bude, ale cílem jsou platformy pro další generaci superpočítačů, které budou výkonem překonávat hranici zettaFLOPS (ZFLOPS), tedy tisíckrát výkonnější než nová superpočítačová jednička Frontier, která má výkon 1,1 EFLOPS (exaFLOPS).
Intel už dříve zmiňoval, že hranici zettaFLOPS pokoří kolem roku 2027, avšak lze předpokládat, že je tím myšlen výkon pro A.I., kde by to odpovídalo realitě. U obecného výkonu měřeného přes Linpack se tisícinásobku dočkáme spíše až kolem roku 2035. Poslední řád mezi PFLOPS a EFLOPS v rámci nejvýkonnějšího superpočítače totiž trval 14 let.
Vzhledem k tomu, že procesory mají stále větší počet specializovaných logických obvodů, dává i smysl to, že x86 klidně dále přežije, ale bude mít v sobě řadu obvodů, řadičů, akcelerátorů a podobných částí postavených právě na RISC-V.
