Intel Corporation - procesory a historie firmy

(pokud jsem se prehledl, tak sorry).
Procesor 8085 osmibitovy, zdokonalena 8080
Rezovy procesor , bipolarni - rada 3000
8086 - byl v SAPI86 (moje prvni domaci PC)
8089 - signalovy procesor
a jeste procesor, ktery se udajne pouziva nebo pouzival v armade,
mel byt tusim 64bitovy a slozeny ze ctyr brouku, oznaceni si nepamatuji, je to uz davno.

Clanek se mi libil.

Pokud vím tak intel od Listopadu tohoto roku zastavi kompletni vyrobu PIII a celeronu, pokryje trh a pousti se jen do P4, pro noteboky se vyroba nezastavi, MB mozna taky prestane vyrabet, P4 ma stat kolem 4000,-  pameti maji jit dolu, MB taky,  \jsou to informace ktere maji nejvetsi PC vyrobci na svete, ja ten email dostal, at computers mam tam spostu znamych

Intel se snaží AMD zničit tak, že jej nechá finančně vykrvácet. Když není schopen porazit jej výkonem tak využije své finanční síly a zahltí trh dotovanými P4+RDRAMy.

Vykon AMD a Intelu je v podstate stejny, v necem je lepsi AMD v necem Intel. Ale ze by AMD bylo vyslovene ve vsem vykonejsi to se rici neda. Pokud ches mluvit o velkem vykonu, tak to je spise PowerPc a podobne, ktere predci AMD a Intel.

Podle toho, co jsem dnes četl na CPUnews (8.8.) se asi Celeron bude vyrábět na jádře Tualatin s L2 cache pouze 128kb, zajímalo by mě jak to je. Předem díky za váš E-mail.Mára

S tim PMDckem to je fakt, na i8080 byly zalozeny vsechny v tu dobu u nas vyrabeny pocitace(PMD85,IQ151), pokud vim na 16bitech byly zalozeny only Slusovicky  TNS.

Mozna by take bylo zajimave popsat story CPU Z80, ktery je do znacne miry s Intelem resp platformou i8080 spojen. Mam takovy pocit, ze to totiz byli prave vyvojovy pracovnici Intelu, kteri tehdy odesli od teto spolecnosti aby vytvorili legendu zvanou Z80.

Co tak spomenut PP01 - PP0X? Aj tie mali s Intelom(kopirovanym) dost spolocneho....

Ano, pan kolega má pravdu. Je smutné, že někteří lidé zapomínají, které procesory byli ve své době nepřekonatelné.

Tohle byl, ale článek o Intelu, psát o všech procesorech se nedá. Vždyť to by vyšlo na celou knížku.

Nikdo po nem nechce aby psal i o motorolach nebo jinych procesorech ale at nepise bludy ze 386 byl prvni 32bitovy procesor v osobnim pocitaci.

Přesně tak. Když už si někdo dovolí napsat článek na takovéto téma, tak by měl znát všechny podrobnosti, nebo vůbec radši nic nepsat.

Tak me napada pokud autor pise ze 386 byl prvni 32 bitovy procesor uvedeny v osobnim pocitaci rad bych vedel kam by zaradil motorolu 68000, ta je totiz uplne stejna jako 386SX tj. vnitrne 32bitova a pouze vnejsi zbernice je osekana na 16bitu a rekl bych ze pocitace s timto 32bitovym procesorem zde byly drive nez 386.

Clanek je pekny, umoznil mi zavzpominat na doby, kdy PCcko bylo pocitac ... ale opravil bych par drobnosti.
* CPU i80186 byl vyrazne vykonejsi nez 8086 a dokazal fungovat na - tusim, ze - 12MHz, coz 8086/8087 oficialne nikdy nepodporoval. Pouzival se pomerne hojne do radicu, prumyslovych pocitacu (i v mnohaprocesorovem provedeni) a vsech dalsich aplikaci, kde nebylo cilem ziskat maximalni vykon, ale pouze vykon, ktery byl pro to, ci ono zarizeni zapotrebi a to pokud mozno nejlevneji. Duvod, proc se prilis neujal v desktopech je ten, ze velmi brzy po nem vysla na trh i80286 s vyrazne vyssim vykonem.
* Pocitac PMD 85-1 ani PMD 85-2 nepouzival nikdy CPU 8086, ale Teslacky klon 8080, PMD 85-3 jsem nikdy nevidel, ale co vim, tak se lisilo jen tim, ze umelo na televizi zobrazit cele 4 barvy, CPU melo stejny.
* Pomerne revolucnim pocinem byl prumyslovy procesor i8085, ktery se pouzival kde se dalo.
* CPU i80286 mel, krome protected modu, dve dulezite schopnosti - dokazal spolupracovat s koprocesory i8087 i i80287 a hlavne obsahoval, jako prvni CPU intel, memory management, cimz umoznil portaci skutecnych (rozumejte bezpecnych, stabilnich, un*xovych ...) operacnich systemu na tuto platformu.
* kazdy z CPU od 8086 do 80486 mel k dispozici externi matematicky koprocesor. 8086 a 8088 mely 8087, 80286 umel 8087 i 80287, 80386SX umel myslim jenom 80287, ale mozna i 80387 - kdo vi, at prosim doplni, 80386DX umel 80387 a 80486SX umel 80487 (zde je stav pomerne zvlastni, protoze 80486DX obsahuje FPU na chipu, as SX verze jej ma pouze odpojeny, takze v okamziku zapojeni 80487 do patice na desce se cely CPU odpojil a 80487 obsahoval CPU i FPU a nahradil puvodni CPU - takze to byl vlastne plnohodnotny 80486DX v jine patici - typicky inteli marketing). O 80187 nepisu, protoze si nejsem jist, zda takovy brouk existoval - snad nekdo doplni vztah 80186 ke koprocesorum.
* Jeden z komentaru tvrdil, ze PPro nebo nicim zajimave - neni to pravda - je to prvni serverovy CPU od intelu a, krome p4, posledni inovace tykajici se architektury. O kvalitach tohoto CPU svedci i to, ze na mnoha mistech bezi dodnes a to obcas i ve 12-ti procesorovych deskach (sestice techto 'drobecku' mi dodnes pokytuje to, cemu se rika pracovni stanice). Co se tyka PII tak lze jen rici - nepovedena kopie s pridanymi MMX instrukcemi. Faktem je, ze 512kB i 1024kB L2 cache primo na frekvenci CPU umozneje PPro dodavat zajimavy vypocetni vykon, jen umisteni dvou kremikovych chipu do jednoho pouzdra (rozmery 70x80 mm hovori jasne) je asi v historii procesoru dost ojedinele.
* Jiny komentar mluvil o cache ve vztahu k provedeni slot 1 - to bylo totez, jako dnes dve patice pro p4 - do xeonu a PPro to narvat dokazali, zminovat celeron 300A je nesmysl, protoze mel jen ctvrtinovou L2. Intel neumi/nechce cacheovat odpovidajicne pouzite pameti a pak se vsichni divi, kdyz slusna RISCova masina jede na nizsi frekvenci mnohem svizneji, nez PCcko. Ostatne CPU od Motoroly na PC maji dodnes, protoze 500MHz G4 se svoji ctyriasedesatici 64bitovych registru a 2MB L2 ma vyssi vykon, nez p4.
* 486DLC/SLC je marketingova prasarna - myslim, ze to intel ani nedelal (ten delal i80487), je to CPU do patice na matematicky koprocesor pro 386. Vypada to tak, ze je MB s 80386DX (samozrejme bez L2 ...) a na nem 486 bez FPU, nebo jeste hure MB s 80386SX, ktery se od MB pro 80286 prilis nelisi, osazeny opet 486 s rychlosti pristupu do pameti 10, nebo 12 MHz. Nic netusici useri si to kupovali, jako 486tky, davali za to velky prachy a strasne se divili, proc je to tak pomaly.

Pokud je nekde chyba, tak ji prosim opravte, at to ma nejaky smysl.

Pro 386SX byl určen koprocesor 387SX, měl (m.j.) odlišné pouzdro nežli 287 nebo 387DX.

Starší koprocesory byly v základních deskách podporovány hlavně proto, že adekvátní FPU, kterou tehdy "nikdo nepotřeboval" se na trh obvykle dostala se zpožděním a aby mohli uživatelé, kteří FPU potřebovali pracovat jak byli zvyklí, byly ze začátku každého typu procesoru vyráběny základní desky s podporou starších modelů FPU.

PPro mělo pomalou 16ti bitovou část procesoru, P II přineslo v tomto směru značné zlepšení. Ale zase PPro nebylo určeno pro desktopy, kde toto vadilo nejvíce. 

RISC vs. CISC, Intel vs. Motorola - mám pocit, že toto je článek o procesorech Intel a nikoliv Motorola.

86DLC / SLC byla dítka firmy Cyrix, Intel (ani AMD) s nimi neměli nic společného. Aby byl zmatek dokonalý, tyto bastly vyráběla v licenci Cyrixu pod svou značkou i IBM. K těmto procesorům jen toto: no comment.

P.S. možná se pletu, ale není ten obrázek 486 ve skutečnosti 486SX? Já jen, že 486DX měl pokud vím, čtvercový půdorys. 486SX byl obdélníkový kvůli absenci FPU (u pozdějších typů 486SX, první měly FPU doslova "prostřelenou" laserem a chip vypadal stejně jako 486DX).

486DLC jsem měl a byl to myslím Cyrix.

- 80186 se dělal i verzi 80188 a lišil se mimo jiné i deseti dalšími instrukcemi, v průmyslových počítačích a řadičích byl používán velmi často, protože byl levný

- 486SLC, DLC a další podobné dělaly společnosti Cyrix a IBM pro patice 386SX a 386DX - byly to velmi výkonné procesory pro tuto platformu, jen se občas vyskytly problémy s aplikcemi, ale to bylo podobné i u K5, K6-2 i jiných... Jejich výhodou byla Level 1 cache o velikosti od 1 do 16 kB a vyšší frekvence až 50 MHz pro patici 386SX a 100 MHz pro patici 386DX. Jinak to samozřejmě brzdil zbytel stroje. Byly ale výrazně levnější než 486 v té době..

Nejsem odbornik, ale clanek se mi libil...
Ale ty chyby... Sam v podbone oblasti (psani clanku kazdy den), pracuju a tak vim, ze vyhnout se chybam bez koektora je v podstate nemozny. Ale ze tam mate i tolik strasnych preklepu, to fakt nechapu. To proboha nemate na kompu ani kontrolu pravopisu? Kdyz uz delate na opravach, tak to prosim taky opravte!

Nejsi odbornik, ale zasranej spammer. Proc to kurva posilas tolikrat ? Mas tres, nebo co ?

To nie je jeho chyba. Raz som sem posielal odpoved a kedze sa po odoslani nevedela stranka dlho natiahnut, nasrrrdil som sa a zavrel som okno explodera. Pozeram o dva dni a odpoved tam bola 3 alebo 4 krat.

Článek je plný chyb věcných i pravopisných, je v něm plno nepřesností a autor je především laik, který neví o čem píše a ani bohužel ani neví, jak se podobné články mají psát. Opisovat ze starých Chipů v době Internetu, kde je plno kvalitních zdrojů (autor jen leztmo nahlédl do stránek Intel), může jen naprostý amatér.

Nejsem odbornik, ale clanek se mi libil...
Ale ty chyby... Sam v podbone oblasti (psani clanku kazdy den), pracuju a tak vim, ze vyhnout se chybam bez koektora je v podstate nemozny. Ale ze tam mate i tolik strasnych preklepu, to fakt nechapu. To proboha nemate na kompu ani kontrolu pravopisu? Kdyz uz delate na opravach, tak to prosim taky opravte!

Nejsem odbornik, ale clanek se mi libil...
Ale ty chyby... Sam v podbone oblasti (psani clanku kazdy den), pracuju a tak vim, ze vyhnout se chybam bez koektora je v podstate nemozny. Ale ze tam mate i tolik strasnych preklepu, to fakt nechapu. To proboha nemate na kompu ani kontrolu pravopisu?

Nejsem odbornik, ale clanek se mi libil...
Ale ty chyby... Sam v podbone oblasti (psani clanku kazdy den), pracuju a tak vim, ze vyhnout se chybam bez koektora je v podstate nemozny. Ale ze tam mate i tolik strasnych preklepu, to fakt nechapu. To proboha nemate na kompu ani kontrolu pravopisu?

Jo a ta L2 cache mývala většinou velikost 256KB. 

No a když jste to kté L2 doplnily ještě EDRAMkou (tak 32MB) (Enhanced DRAM - každý modul měl svou vlastní cache 2 až 16KB(u 8MB modulu) s přístupovou dobou 20 nebo 15 ns), tak jste měly dálších 10 - 30% výkonu navíc. To bývávaly mašiny...   

Ještě k těm i486 DX4 100MHz, myslím že tam šla nastavit volitelně i FSB 33 či 50 MHz.

Pardon L2 cache..........

Verze i486 využívající 25MHz sběrnice byly: 486 DX2 50 MHz, 486 DX3 75 MHz a 486 DX4 100 MHz. Dále ještě intel využil 50 MHz FSB u verze 486 DX 50 MHz. Desky podporovaly i 40 MHz FSB, ale nevým jestli intel 486 DX 40 MHz vyráběl.

U verzí DX4 100 a DX3 75 nejen že byla zdvojnásobena L1 cache na 16KB, ale bylo i sníženo napájecí napětí na 3,3V.

U verzí SX nebyl matematický koprocesor odstraněn, ale jen nebyl připojen na vývody.

Verze SX začínala již na frekvenci 20 MHz (iCOMP Index 1.0 - 78 bodů) ne 25.

Procesor i486 byl revoluční i v jiných směrech než že integroval koprocesor a přidal L1 cache. Procesor 486 byl vybaven pro použití v multiprocesrových systémech a to jak na úrovni operačního kódu, tak co do prostředků pro zpracování konzistence vyrovnávacích pamětí a také prostředků pro připojení externí L2 cahe!

Několik nesmyslů:

- 486DX/4 běžely na trojnásobku FSB, tedy 75=3x25 a 100=3x33,3, ale první měl 100 MHz procesor IBM 486 Bluelightning

- 486SX byly i 16 MHz

Myslím, že stojí za zmínku i to, že u Pentií MMX byla zdvojena L1 cache na 32KB.

Nevíte někdo co přesně byly kdysi prodávané 486SLC (byly myslím jen na 25MHz)?

Nebyly jen 80186, ale i 80188 s vnější 8 bitovou sběrnicí. Předností řady 80186 oproti 8086 byl hlavně výkonější mikrokód, který umožňoval vyšší výkon.

par nepresnosti, ale inac velmi pekny clanok, urcite stal vela namahy. len tak dalej.

Ty nepřesnosti budou hned opraveny. Právě na tom dělám.

me se clanek taky libil. hlavne si clovek zavspomina.
ale superlativy typu "nevydany adresni prostor" kolem roku 1985 ? prectete si nekdy histroii procesoru firmy Motorola. na rozdil od Intelu se snazili udelat procesor poradne a ne to honit frekvenci. vnitri 32bit architektura je pouzita od 68000 a dokonce v 68008, ktery se navenek tvaril jako 8bit obsahoval uz naznak 32bit architektury (zdvojeni registru, mimochodem, stal se srdcem meho nejoblibenejsiho pocitace - sinclar QL .
take pokud si prectete nejake pocitacove (prevazne zahranicni) casopisy z te doby, o Intelu tam moc veci nenajdete. jeho procesory se sice prodavali dobre, ale zrovna zazrak to nebyl. Intel udelal revoluci az v posledni dobe. v ere 8-16bit ho predbehli jini (zilog, motorola).
jinak ale, jak jsem rekl, hezky clanek a tesim se na clanek o AMD

diZZy

To asi máte pravdu. Já jsem čerpal hodně z časopisů z počátku 90. let. A tam toho bylo afkt jako šafránu. Taky v té době měl Intel nějvětší prestiž. Jinak na tom AMD se pracuje. Mimochodem čeká vás jedna opravdová specialita, kterou se nikde jine než u nás nedočtete. Je na co se těšit.

Ta poznamka o honeni frekvenci mi neda, abych si neprisadil. Kazdy trochu znaly clovek chape, ze frekvence neznamena rychlost. Bohuzel, absolutni vetsina zakazniku na to slysi. Na to take sazi Intel a vypousti "smejdy" s nizsim vykonem nez predchozi modely, ale s vyssi frekvenci. A vychazi mu to. Ovsem mam takovy pocit, ze si na sebe upletl peknou past a tou je Itanium. Na jake frekvenci se dnes pohybuji? Jestli mam trosku prehled, tak hluboko pod 1 GHz. A vykonem take zrovna neoplyva. Dalsi nevyhodou je chybejici podpora pro 32bitove aplikace, kde opet bude ztracet, nebot nez budou vsechny potrebne aplikace prepsany, chvilku to potrva. Zkratka a dobre si myslim, ze bude mit dost velke problemy presvedcit sve zakazniky o prechodu na zcela novy typ procesoru, ktery ma VYRAZNE NIZZSI FREKVENCI, v soucasnosti nizsi vykon a problemy s kompatibilitou se starymi aplikacemi.

dovolim si nesouhlasit. Intel Itanium vyuziva odlisnou architekturu a je primarne urcen (navrzen) pro specificke aplikace ( matematicke vypocty, simulace, meteorologie..) . Je urcen pro narocne vypocetni vykony. Tam,kde by ostatni procesory budto selhaly, a nebo by vypocetni proces trval neunosne dlouho.Jedna se o 64-bitovy procesor s patricne vysokou cenou. Srovnavat Itanium a napr.  Intel Pentium III je velmi obtizne, ne-li nemozne. Oba procesory jsou urceny pro odlisny segment trhu

Take si dovolim nesouhlasit. V soucasne dobe mate sice pravdu, ale co do budoucna? Jak dlouho vydrzite s 32 bitovymi procesory? Napriklad se ocekava, ze Apple uvede jiz pristi rok stroje s procesory G5, coz ma byt plne 64 bitovy procesor (plus tam bude nejspis AltiVec, coz uz ted je 128 bitova jednotka, v G5ce to mozna bude vic), ktery navic bude plne optimalizovany pro zpracovavani starsich instrukci. A tyto stroje nejsou urceny pouze pro nejake specializovane aplikace, ale pro normalni cinnost. Nebo ocekavate, ze v PC budete mit nadosmrti jen 32bitova Pentia? Osobne bych to videl tak, ze se Intel pokusi vydat nejakou verzi Ithania pro normalni provoz, treba s mensi vyrovnavaci pameti. Ale zde je diky honeni frekvenci v pasti - bude muset vynalozit velke prostredky na obhajobu nizsich frekvenci, nebo nalezt jinou cestu. Ale mam takovy pocit, ze mu trosku ujizdi vlak.

Mno, s temi frekvencemi to je vcelku pravda, ale ITANIUM (drive kod. oznaceni MERCED)
je urcen pro lehounce jine zakazniky, nez ktery sednou na lep 2GHz lakadlu. Potom tvrzeni, ze Itanium ma mensi vykon nez dnesni nejlepsi procsory, tak to je naprosty nesmysl. Zalezi z jakeho hlediska je srovnavate (FPU operace, multimedia, zpracovani hromadnych dat atd. atd...). Dalsi vec: architektura IA64 je proste jina a porad drzet komatibilitu s 8086 (coz ma i P4)
by byl krok zpatky.

    Nicmene si myslim, ze jeste hezkych par semestru se do PC Itania montovat nebudou,
takze klidek....

Aj ja si trochu kopnem :).

Keď už spomína revolučnosť jednotlivych procesorov, mohol začať uz pri 286ke, ktorá mala ako prvá z x86 vlastnosti, ktoré mali dovtedy len IBM mainframy. A tou bol multitasking a chraneny režim. 386ka uz k tomu dodala len 32bit a konecne dotiahnuty multitasking a chraneny rezim. Takisto to bol jden z prvych intel procakov, ktory mal zretazene spracovanie instrukcii (v 286ke boli naznaky, ale inac nic moc). Keďže to však patri do historie, ani to velmi članku nevadi.

No a na jednu z reakci predo mnou. PII nebol prepadak, kvoli nicomu extra novemu, ale prave kvoli tomu novemu. Mala novu paticu (teda ten nestastny slot 1), kvoli ktorej bolo treba aj novu dosku a to bolo pre beznych uzivatelov neunosne. Ale do serverov a pracovnych stanic ho kupovali veselo. Ale zmena dosiek a patic je uz akosi normalny jav na ktory sme si uz zvykli a vzdy pri prechod na novsiu technologiu mozme menit aj dosky.

Proč si myslíte, že PII byl propadák? Prodalo se jich poměrně solidní množství, více než Celeronů (tedy ve stejném časovém období před nástupem PIII a mám na mysli celosvětový prodej). Slot I také nebyl krok vedle, bylo to vynucené řešení, v té době prostě nebylo možno integrovat L2 cache do jádra procesoru (ostatně proč myslíte, že mělo AMD Slot A?) - technologie to neumožňovala.

Proč si myslíte, že PII byl propadák? Prodalo se jich poměrně solidní množství, více než Celeronů ... - podle ktere statistiky ? Intel mel problem od pocatku PII s prodejem. Nikdo totiz nechtel menit zakladni desku, jenom prototo, ze si to pral nejaky Intel. Cena byla vysoka, vykon nizky. Proto prisel Intel s "odlehcenou" verzi. Teprve tahle odlehcena verze udelala diru do sveta. Po pretaktovani strkala vsechnu konkurenci do kapsy a to vcetne PIII (mimo Coppermine). Prodejnostne samozrejme nikdy PII nedosahla na Celerona. Sice se do podniku z pocatku prodavaly pouze PII (panovala predstava, ze Celeron je pouze na hrani), ale casem uz i podniky sli na Celera. Cas ukazal, kdo je IN - Celeron existuje dodnes, PII je mrtva jiz davno stara PIII umrela chvili po nem. Neve PIII (coppermine) umira. Zustava na scene pouze P4 a Celeron. Proto to byl propadak.

Slot I také nebyl krok vedle, bylo to vynucené řešení, v té době prostě nebylo možno integrovat L2 cache do jádra procesoru  - technologie to neumožňovala - tak to neni uz vubec pravda. Cache se montovala do jadra uz u C300A. I PPro a Xeony meli cache uvnitr. Jen u PII (a prvnich PIII) byla mimo a to byl prave kamen urazu. Byl to krok vedle, prave uchyceni, problemy s mistem, s prehrivanim, vyrobnimi naklady ... proste se vratili zpet do slotu. U AMD to bylo taky to same, jenze u AMD slo o konkurencni boj a kdyz zjistli, stejne jako Intel, ze tohle reseni je k nicemu, presli zpatky. Mimochodem prvni Athlony do SA stali za starou backoru.

Hmmm...tymas zrejme doma celera, co??? Jinak bys ho tak nevychvaloval.
Dost zalezi na tom co na kompu delas. Ve spouste aplikaci je celeron pomalejsi, nez
PII a vubec nechapu jak ho muzes srovnavat s PIII. Jedina vec, proc se tak masove ujal
byla cena, nikoli vykon!

Multitasking je veci OS a nikoliv CPU to si asi trochu pletes pojmy. A co se tyka multitaskingu PC s os DOS a WIN tak nikdy nemohl konkurovat napriklad applu (rozumej v historii tj do win 98 u novejsich nemohu porovnavat).

Pro preemptivni multitasking je nutna podpora procesoru. A vubec pro radu dalsich funkci operacniho systemu- urovne ochrany, virtualni pamet...

Multi-tasking bez podpory CPU neudelas. To, ze v DOSu a WIN nebehal nic moc, je
chyba techto OS, nikoli hardwarove podpory. Mimochodem chraneny rezim teoreticky beha
i na 386, to ze v tom nikdo programovat nechtel, je jina kapitola....

Pri cteni tohohle clanku jsem se hned vratil do minulosti. Vzpomel jsem si na stare casaky, ktere uvadeli kuse informace, jako T, Bit, Bajtek (ten byl sice polski, ale super) atd.

Ja bych jen rad pripojil par svych pripominek.

... 16-ti bitový procesor 80286  ...  to právě on, který odstartoval fenomén PC ... Tak s timhle nazorem nemohu plne souhlasit. Zasluhu na rozsireni pocitacu typu PC nemel samotny procesor, ale uvolneni licence (a ostatnich technologickych patentu) IBM na vyrobu pocitacu PC, hlavne celkovy system samostatnych komponentu (modulu). Celkove v te dobe PC zaostavalo a to i po strance procesoru - napr. Motorola byla v te dobe daleko dale. Jenze ostatni pocitace byly spjaty jako celek s vyrobni firmou (napr. Apple mohla vyrabet pouze firma Apple) , jejich cena byla prilis vysoka, kdezto diky montaznikum z asie letela cena zavratnou rychlosti dolu. Take konfigurovatelnost byla lepsi, kde si kazdy mohl navymyslet, na cem usetri a kde naopak prida. Timto krokem IBM sice teoreticky prislo o cast zisku, na druhou stranu se dostalo na spici zajmu. Pocitace PC 286 se uchytili hlavne v prumyslove oblasti - do domacnosti neprorazili (jen blazen by vyhodil takove penize do PC pro domacnost (cca. 200.000,-) za pocitac, ktery nema ani barvu ani zvuk a jeho vykon je mizerny).

Intel vyráběl tyto procesory v překrásném černém pouzdření  - no beru jako nazor - mi se ta plastova krabicka nelibila a od pocatku ty potize s uchycenim.

Slávy Pentia II Intel využil a uvedl odlehčenou verzi  - tak to vubec neni pravda. PII byl propadak, protoze byl strasne drahy a neprinasel nic, co by potencionalni kupce presvedcilo. Teprve prichod Celeronu znamenal uspech  (a to i verze bez cache), hlavne diky overclockingu (je zvlastni, ze se autor o o/c nezminuje, dyt prave ten byl nejvetsim uspechem Intelu). Slava Celeronu prehlusila,  jak PII tak i PIII. PIII dostalo novou tvar, az s prichodem jadra Coppermine.

V Pentiu III s jádrem Coppermine už UID vůbec nebylo - ale bylo :o)) To cislo tam je porad, jen je vypnute ...

Tato technologie dovolila procesorům se opět vrátit do socketového provedení - slotove provedeni byl krok stranou a tudiz od nej Intel ustoupil. V podstate od socketoveho provedeni Intel nikdy neodesel. Pouze musel nejak zamaznout chybu se slotovym provedenim - viz. redukce.

Intel však udělal jednu chybu ... - jenze ta chyba je nekde jinde - v podpisu smlouvy s RAMBUSEM, nastesti za chvili skonci jeji platnost.

Musim rict, ze se mi clanek velice libil. Jen tak dal. Cteni bylo velice prijemne. Diky za nej.

taky byly 386 DX s coprocesorem na 40 MHz ..

Jo, byly.. ale pokud vim, tak je intel Nikdy nevyrabel. intel s 386 skoncil na 33MHz Ty 40MHz 386 vyrabelo totiz AMD.

Obdobne jako treba 286 na 20MHz vyrabelo AMD, Intel skoncil tusim na 16MHz.

Jak zde jiz nekdo namitnul.. proc se v prehledu procesoru nevyskutyje 80186? jiste, muzete namitnout, ze ten se ve svete  PC nepouzival.

budiz, tento argument prijmu, ale pak nechapu, proc v prehledu je 8086, protoze ten se take v PC NEPOUZIVAL. Pro mne zacina era PC ne u PC/AT, ale uz u puvodniho IBM PC. Pak bylo preci PC/XT.. a az pak PC/AT. A jaky procesor pouzivaly puvodni PC a posleze PC/XT? 8086? kdepak.. chyba lavky.. byl tam 8088, o kterem neni v clanku ani zminka....

Pro mne je to prave procesor 8088, ktery odstartoval eru PC. skoro to vypada, jako by clanek napsal nekdo, kdo si matne z destvi pamatuje 386. ))

Mate pravdu. Vazna chyba clanku je, ze nevzpomina na 8088 (PC XT). To bylo prvni PC, ktery me vyslovene fascinovalo.

No vidite. A me zase XT natolik prekvapilo, ze jsem si rekl, ze neco takoveho opravdu nemusim. Myslim, ze jsem zvolil lepsi cestu ))

Ten Budapešť..... ? to je ako ten Praha. Ja som myslel, ze je to ta Budapešť..

Hezký článeček..., četl by se mnohem příjemněji, kdyby si autor zkontroloval pravopis... Co se týče výběru slov a tvoření slovosledu, není co chválit. Nemastný neslaný dokument s obrázky a fakty. Neškodilo by více "chytit" čtenáře za oko... Ale jinak díky za hezké vzpomínky na svá školská léta a první boje s pecky.

A co temer neprodavana (kvuli velmi malemu narustu vykonu) 186? Ta si pozici v historii Intelu nezaslouzi? Mohu poslouzit vlastnorucne nascanovanym obrazkem :)

No spis prodavana nez neprodavana 80186. Akorat jsem je videl casteji v embeded( ci jak se tomu rika) systemech jako je treba Intel PrintServer ( nebo jak se to jmenuje). Takova krabicka ( Cisco 1000 je o neco vetsi ( to jen tak pro priklad)) z jedny strany paralelni port, z druhy Ethernet.

i80486 DX4 má zvětšenou L1 cache na 16kB, proto má i více tranzistorů a je na stejné frekvenci výkonější než DX2.

Pentium přineslo revoluci díky paraelnímu zpracování, ne kvůli předpovědi větvení. i486 zpracovává instrukce sériově.

Pentium Pro bylo revoluční pouze co se týče 32bit. V 16bit aplikacích (v té době většina) byl neúnosně pomalý. Za svůj výkon také vděcí cache pracující na stejné frekvenci jako jádro (je díky tomu rychlejší než Pentium II).

Coppermine má 28,1 milionu tranzistorů, ne 24 milionů. Dále je nutné zmínit rozšíření sběrnice na 256bitů a radikálně sníženou latency na 2T. A navíc Coppermine končí na frekvenci 1,13GHz v pouzdru FC-PGA2 (nové jádro D0). K dispozici je i frekvence 1,1GHz.

Desktopové Tualatiny-256 se vyrábí i s frekvencí 1,2GHz.

Tak to jsem se teda pěkně vypekl. Dělal jsem to podle tabulky v jenom hodně starém Chipu, a tam bylo napsáno 8 KB.

Je těžké říct v čem je daný procesor revoluční. Vždycky se to dá vzít z jiného hlediska. Třeba to Pentium. Znáš ten vtip, že 486 tvrdě počítá, a Pentium to všechno odhaduje. Fakt, tohle se těžko specifikuje.

A co se týče Pentium Pro, tak bylo revoluční tím, že to byl první 686 procesor. Co se týče 32-bit, tak tam byl revoluční 386, který ho zavedl.

Co se týče Copperminu a počtu tranzistorů, tak tohle jsem se dočet od Intelu. Hele a copperminy končí víceméně na 1 GHz. O D0 jsem slyšel, ale ještě jsem ho neviděl v cenících. Ja prostě jsem z toho Pentia 1,13 GHz fakt zmatený, to byl snad nejvíce odkládaný proceosr vůbec.

To já vím, taky jsem tam psal, že startovní frekvence je 1,13 GHz.

Dělal jsem to podle tabulky v jednom hodně starém Chipu, a tam bylo napsáno 8 KB.

Problém je v tom, že i486SX, DX a DX2 mají 8kB a AMD DX4 taky. Pouze i486DX4 a AMD DX5 mají 16kB. Pak to někdo namixuje do tabulky (většinou podle prvního vyrobeného modelu) a dál se to šíří. To je obvyklé, dnes se to třeba děje na Anandtechu, kde stále uvádějí plochu Copperminu 105 mm2, přestože už rok se vyrábí verze s plochou 90 mm2.

Co se někdy podívat na stránky Intelu http://www.intel.com/pressroom/kits/quickrefyr.htm?!

486DX4@100 nebehala na na 4*25MHz, pouze na 3*33MHz. Intel nikdy nevyrabel 486 ktera by umela nasobit 4x. To delala az firma AMD se svou skvelou Am5x86/133(4*33MHz)...

Jinak clanek je to peknej.

Před Am5x86/133 dělala AMD právě 486DX4/100(4x25), který byl její první s násobičem 4.

No jo, ale Intel ji nedelal NIKDY...
A tohle je clanek o Intelu, ne?