Intel Arrow Lake přichází a je všechno jinak. Desktopové čipy Core Ultra 200 mění jméno, design, výkon i funkce

Intel včera představil nové desktopové procesory řady Arrow Lake a oproti nudným Core 14. generace, které oproti předchůdci byly pouze výše taktované, tentokrát nezůstal kámen na kameni. Ke změnám došlo na všech frontách.

Začněme názvem. Mají nové modelové označení ve formátu Core Ultra + řada + model. Nejlepší z čipů se jmenuje Core Ultra 9 285K, podle dřívější nomenklatury by to byl Core i9 15900K. U notebooků už na nová jména přešel loni s čipy Meteor Lake (Core X 100).

Intel také poprvé v desktopu využil místo monolitických křemíků čipletový/dlaždicový design jako konkurenční AMD. A vůbec poprvé si v desktopu nedělá procesorová jádra sám, ale výrobu outsourcoval u TSMC.

Firma využívá celkem šest dlaždic, dvě ale nenesou logické obvody. Hlavní je Compute tile s procesorovými jádry, která vzešla z 3nm procesu (N3B), tedy toho nejpokročilejšího, který doteď používal jen Apple. GPU si Intel vyrobil 5nm procesem (N5P). Dlaždice SOC (obsahuje NPU, paměťový řadiče, video procesor, Wi-Fi…) a I/O (PCIe, Thunderbolt, USB) pak stojí na 6nm procesu TSMC. Vedle těchto čtyř je ještě jedna prázdná dlaždice (tzv. filler tile), aby měl na čem ležet rozvaděč tepla, protože v rohu zůstalo místo. A všechny tyto dlaždice využívají 3D pouzdření Foveros, takže sedí na aktivním interposeru, který si jako jediný Intel vyrábí sám (22nm technologie).

Procesory bez HyperThreadingu

Nemění se skutečnost, že Intel nadále kombinuje výkonná a úsporná procesorová jádra. U obou však změnil architekturu. Ta výkonná nazvaná Lion Cove slibují o 9 % vyšší IPC (výkon na takt) oproti předchozím Raptor Cove. Část jde za vyšší L2 cache na jádro (3 místo 2 MB), část za pozměněnými jednotkami. Na druhou stranu ale Intel po letech odstranil podporu HyperThreadingu, takže i výkonná jádra zpracují pouze jedno vlákno současně.

Firma to kompenzuje dvěma způsoby. Díky lepšímu výrobním procesu se znatelně zvýšily frekvence při běhu všech jader (v závislosti na modelu 500 až 700 MHz navíc). A ve vícevláknovým aplikacích pak pomůžou nová úsporná jádra Skymont. Ta oproti předchozím Gracemont slibují 32% nárůst IPC. Částečně také díky změně mikroarchitektury, částečně proto, že nově mají přístup ke sdílené L3 cache. Intel také nasadil třetí generaci Thread Directoru, tedy hardwarového plánovače, který se stará o efektivní přidělování úloh jednotlivým jádrům.

Grafický akcelerátor pak konečně přešel na modernější architekturu Xe, ale v desktopu bude sloužit jen jako kancelářské zobrazovadlo. Spíš než nárůst výkonu je zajímavější to, že podporuje moderní DisplayPort 2.1. Vylepšil se také video procesor, který nově umí dekódovat videa v rozlišení 8K60 s 10bitovými barvami a HDR ve formátech HEVC (H.265), AVC (H.264), AV1 a VP9, enkódovat pak dokáže v dvakrát vyšší snímkové frekvenci.

Arrow Lake pak poprvé do desktopu přináší NPU. Intel ale použil starší generaci neuronového koprocesoru s výkonem 13 TOPS, což nestačí na certifikaci Microsoft Copilot+ (40 TOPS) a s tím související funkčnost AI vychytávek ve Windows 11.

Procesory míří na novou platformu LGA 1851, pro kterou Intel uvede i čipsety série 800. Rozšířily se možnosti I/O, což je zajímavé hlavně s ohledem na to, že z procesoru už přímo vede 20 linek PCIe 5.0, nikoliv jen 16 jako u Raptor Laku. Grafická karta a hlavní SSD se tak nebudou muset dělit. Navíc zůstanou ještě čtyři další přímé linky PCIe 4.0 pro SSD. Nové základní desky mají nabídnout až 10 konektorů USB 3.2 Gen 2 (10 Gb/s), dva Thunderbolty 4, Wi-Fi 6E, Bluetooth 5.3 a 1Gb/s Ethernet. Výrobci desek ale mohou externě připojit i rychlejší rozhraní.

Arrow Lake podporuje dvoukanálové paměti DDR5, tentokrát s vyšší frekvencí 6400 MT/s (místo 5600 MT/s). Sama firma ale říká, že bez problémů poběží i ty nadstandardně taktované na 8000 MT/s. Kapacita činí až 192 GB.

Výkon a spotřeba

Dvě předchozí generace desktopových procesorů dělaly jen drobné změny na úrovni mikroarchitektury, zároveň se Intelu nedařilo přejít na pokročilejší výrobní proces. Ve výsledku tak hnal výkon nahoru jen vyšším taktováním, což vyústilo v nesmyslně vysokou spotřebu čipů, které se v ideálním případě musely chladit vodou. Arrow Lake má novou architekturu i minimálně o dvě generace lepší výrobní proces. Co z toho plyne?

Intel slibuje, že procesory Ultra 200 při započtení IPC a taktů nabídnou až o 6 % vyšší jednovláknový výkon a o 14 % vyšší vícevláknový ve srovnání s Core 14. generace. To není moc zajímavý mezigenerační nárůst, ale firma tvrdí, že výrazně srazila spotřebu. Při běžném používání má být až o 58 % nižší, při hraní se má snížit až o 165 wattů. Nové procesory se začnou prodávat 24. října, kdy budou venku i nezávislé testy, které to potvrdí, nebo vyvrátí. Hodnoty TDP se nijak zásadně neliší, ale v provozu mohou být nové čipy opravdu úspornější.

Firma také zveřejnila několik srovnání se konkurenčními čipy od AMD. V syntetických benchmarcích jako SPECrate 2017, Cinebench 2024 nebo 3D Mark slibuje až o 4 % vyšší jednovláknový a o 13 % vyšší vícevláknový výkon. Konkrétně vedle sebe postavila Ultra 9 285K a Ryzen 9950X. Herní výkon má být plus mínus na úrovni Ryzenu 7950X3D, v něčem lepší, v něčem horší. Proč ale Intel nesrovnává přímo s nejlepším herním procesorem Ryzen 7800X3D, je záhadou. Navíc je doslova za rohem 9800X3D, který by měl výkon posunout o dalších 10+ procent.