Lepší finty než postavit spamming mimo zákon.
Hysterie okolo spamování v Čechách pominula, přesto ale zůstává tento jev něčím jako „obtížným hmyzem“ Internetu: neničí nás, ale otravuje. Nevyžádané zprávy mažeme a dokážeme se rozčílit snad jenom v případě, když přijde spam s megabajtovou přílohou – to se ale naštěstí stává velmi zřídka a spíše je to omyl odesílatele.
Spam není možné jednoznačně postavit mimo zákon (protože v řadě případů je velmi nejednoznačné, zda se o spam jedná), a asi by to ani nebylo moudré – reklama také není zakázána, ale regulována. Na řešení zkusili přijít v Kalifornii: místní navržený zákon zasílání nevyžádané pošty reguluje takovým způsobem, který by mohl mít za následek to, co je skutečně potřeba – drasticky snížit objem spamu a zejména eliminovat nejčastější přihlouplý spamming, jako je nabízení úžasných redukčních diet, erotických služeb a materiálů, mnohem lepší práce než máte teď a bez námahy nebo vůbec snadného výdělku.
Zákon určuje následující: lze zasílat nevyžádanou poštu, splňuje-li následující:
- e-mailová zpráva musí obsahovat „živou“ e-mailovou adresu, nikoli schránku, která je vzápětí po odeslání spamu zrušena
- musí obsahovat telefonní číslo zdarma („osmistovku“) mířící na službu, kde lze odhlásit zasílání těchto dokumentů zdarma
- předmět zprávy musí obsahovat v úvodu „ADV“ („advertisement“), případně „ADV:ADLT“ pro erotickou („adult“) reklamu
Zákon zatím není v platnosti, podléhá schválení
federálu; obava zatím panuje hlavně z toho, co nastane, když si každý stát schválí vlastní pravidla, např. jeden řekne, že v hlavičce musí být „AD“, jiný „ADVER“ a podobně.
Specialitou spamu jako jednoho z typů nevyžádané reklamy je, že hlavní náklady neplatí odesílatel, ale příjemce. Kalifornská finta osmistovkového telefonního čísla tyto poměry trošku mění. Pokud dnes spammer provozující pornoweb rozešle pět miliónů přihlouplých e-mailů, nestojí jej to prakticky nic. Pokud bude muset uvádět funkční číslo 0-800, musí počítat s tím, že obdrží třeba padesát tisíc telefonátů, on nebo jeho zaměstnanci (pokud vůbec nějaké má) musí snést padesát tisíc vynadání a hlavně zaplatit za příchozí hovory z celé Ameriky docela vysokou dolarovou sumu.
Dovedu si představit, že podobné řešení by fungovalo i u nás, i když samozřejmě otázkou je vykonatelnost práva v případě, že někdo zákon poruší (tj. porušitele identifikovat a usvědčit) – pokud ano, tak by internetového „hmyzu“ viditelně ubylo i u nás. V případě osmistovkového telefonu nás může mrzet jenom to, že ony nepřímé poplatky za spam jdou do kapsy telekomunikační firmě, která se na zkrášlování Internetu nijak nepodílí; ideální představa by byla, kdyby tyto finance mohly natéci zpět do Internetu a do jeho podpory tam, kde je potřeba (např. ve školství, do internetových budek na vesnicích atd.), ale je asi nesplnitelná.