Informatika, umělá inteligence a síťové standardy

Podíváme se na život a dílo M. Lee Minskyho, Jona Postela, jednoho z otců internetu a nakonec na IBM PC 5150.

Umělá inteligence, neuronové sítě

Zvláštní pozornost v aktuálním kalendáriu zasluhuje americký inženýr Marvin Lee Minsky, který se narodil dne 9. srpna v roce 1927. Marvin Minsky se do historie zapsal jako jeden z nejvýznamnějších vědeckých velikánů, především na polích informatiky a umělé inteligence. Nejdůležitější okamžiky slávy později zažil v laboratořích slavného MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale pojďme se na jeho život podívat pěkně popořádku.

minsky.gif 
Marvin Lee Minsky (Zdroj: Almaden Computer)

Již zmíněného sedmého srpnového dne se Minsky roku 1927 narodil v americkém New Yorku, v tomto městě také strávil podstatnou část svého mládí. První významné kontakty se světem automatizovaného řešení některých logických problémů, neuronových sítí a umělé inteligence získával během studií na Harvard University. Počátkem padesátých let minulého století pak Minsky navrhl vlastní neuronovou síť, která byla schopna sama se učit. Pojmenoval ji označením SNARC (Stochastic Neural Analog Reinforcement Computer).

Na MIT Minsky později stál u zrodu zbrusu nové laboratoře pro výzkum a rozšiřování umělé inteligence – nynější Computer Science and Artificial Intelligence Laboratory (Laboratoře počítačové vědy a umělé inteligence). Na stejných stránkách, tedy opět MIT.edu, lze samozřejmě nalézt také přímo Minskeho web. Z dalších úseků jeho života mimo striktně akademické bádání a vědecké působení zcela jistě stojí za zmínku spoluúčast na technickém pozadí velkofilmu 2001:Vesmírná Odysea, respektive kniha nazvaná Turingova volba.

Další informace:

Minského domovská stránka na MIT.
Minsky česky na stránkách serveru Vesmir.cz.

Jon Postel, tvůrce síťových standardů

Na šestý srpnový den připadá výročí narození Jonathana Bruce Postela, přesněji se váže k roku 1943. Ačkoli jeho jméno nemusí být na první pohled natolik známé, jako je tomu například v případě jiných historicky významných osobností, určoval Postel vývojové trendy v oblasti internetových standardů.

postel.jpg
Jonathan Bruce Postel (Zdroj: postel.org)

Jedním ze spojení jeho jména se světem sítí se stala formulace takzvaného Postelova zákona, který je součástí RFC 793 (Transmission Control Protocol). Postelův zákon nese původní označení princip robustnosti a definuje, že vysílající by měl být maximálně striktní v tom, co odesílá, naopak zase maximálně tolerantní v případě přijímaných dat. J. B. Postel později předsedal sdružení IANA (Internet Assigned Numbers Authority), jež spravuje doménová jména a odpovídající IP adresy.

Mimoto se podílel také na vývoji DNS a formulaci celé řady protokolů, za všechny jmenujme například IP, Telnet nebo FTP. Postel se jako postava do internetové historie zapsal svou svébytností, kdy nechtěl podlehnout přílišným vlivům komerční sféry a možná očekávané strojené chování nahrazoval přímostí. Mezi svými kolegy a přáteli byl oblíben zejména díky nevyhraněným názorům a otevřenému prostoru pro kompromisy ve srovnání s ostatními. V již archivním článku Zemřel Bůh Internetu, zanechav proroctví z roku 1998 jste se na Živě mohli dočíst o Postelově nečekaném úmrtí (17. října 1998).

Další informace:

Postelova biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Dřívější článek o Postelovi na Živě.

4,77MHz IBM 5150

Dvanáctého srpna roku 1981 společnost IBM uvedla osobní počítač, který nesl označení IBM 5150 a načrtl vývoj dalších počítačů určených běžným uživatelům. O dva roky později pak konečně přišel bezesporu přelomový a v té době zajímavý osobní počítač IBM PC/XT, tedy dobře známé „xtéčko“ (eXtended Technology).

Podrobné informace o počítači IBM 5150 můžete nalézt například na těchto stránkách informačně nabitého serveru Oldcomputers.net, kde se mimo jiné dočtete, že jeho cena při pozdějších prvních prodejích byla 3 000 dolarů, základ tvořil procesor Intel 8088 o frekvenci necelých pěti MHz a výchozí paměť byla 16 kB.

Další informace:

IBM 5150 v relativně nedávné tiskové zprávě na Živě.
Počítače IBM v podání anglické Wikipedie.

Diskuze (11) Další článek: AMD K10 Phenom, pohled na tři revize

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,