Před pěti lety začal na univerzitě v Cambridge vznikat projekt Infinit, který si dal jako cíl vytvoření decentralizovaného souborového systému, který by spojoval všechny běžné úložiště do jednoho virtuálního disku. Výsledkem je produkt, který je aktuálně dostupný uživatelům a především správcům využívající linuxové systémy a OS X a během následujících měsíců se jeho podpora rozšíří i do Windows.
Spojí NAS i cloud
Představte si jediný namountovaný disk s kapacitou desítek terabajtů, který je na pozadí tvořen kapacitou vašeho NASu, Dropboxu, Google Drive, cloudového úložiště S3 od Amazonu nebo Cloud Storage od Googlu. Pro běžného uživatele může být taková možnost přestřelená, jenže v případě menších a středních podniků to může být řešením několika problémů najednou. A právě o to se chce pokusit Infinit.
Je jedno z čeho se bude výsledná kapacita skládat - na pozadí může běžet NAS, Dropbox nebo S3 od Amazonu
První výhodou tohoto řešení je škálovatelnost – ať už se jedná o krátkodobé nebo dlouhodobé požadavky na rozšíření kapacity, může se tak stát z mnoha zdrojů – tím může být připojení dalšího disku do vlastního serveru, připojení dalšího zdroje (Google Drive, Dropbox…), nebo zaplacení vyšší kapacity třeba na S3.
Velmi zjednodušeně tedy můžeme Infinit chápat podobně jako RAID pole, do kterého je možné přidávat další disky. Jenže zatímco do RAID pole bude vždy přidán pouze další pevný disk (jde tedy o homogenní škálovatelnost), v případě Infinite na zdroji kapacity nezáleží – jde o škálovatelnost heterogenní.
Přirovnání k RAID polím se bude hodit i v případě další vlastnosti, kterou je snadné replikování dat. Pokud se admin či uživatel rozhodne pro maximální bezpečnost dat, může si vybrat z několika verzí jejich zálohování. A na rozdíl od konkurenčních systémů, nabízí Infinit kompletní replikování dat. Pokud tedy dojde ke zkopírování dat na virtuální disk, fyzicky se přenesou například na NAS, ale zároveň se zálohují v totožné podobě také na další úložiště.
V případě havárie jednoho prvku virtuálního disku je potom možné bez viditelné změny používat stále totožná data. Jen na pozadí chybí jeden původní článek, který však může být vyměněn za nový a automaticky obnoven.
Konfigurace disku není díky obsáhle dokumentaci nikterak složitá, nicméně pro běžné domácí použití by měly být v budoucnu dostupné i nástroje s běžným rozhraním pro Windows
Šifrování na prvním místě
Infinit řeší otázku bezpečnosti nejen z pohledu replikování dat, díky čemuž o ně nepřijdete, ale protože se jedná o síťový souborový systém, je nezbytné kompletní šifrování na straně uložených dat i komunikace. Infinit při kopírování dat tedy rozseká soubory na malé dílky, které zašifruje pomocí AES s délkou klíče 256 bitů a až poté fyzicky uloží na úložiště tvořící virtuální disk. Nezašifrovaná data se tedy nedostanou z lokálního stroje ani na vlastní servery nebo do síťové komunikace.
Jako zprovoznění NASu
Tvůrci vidí projekt Infinit především jako finální řešení pro podnikové řešení ukládání velkého množství dat, které může být distribuováno na všechna firemní úložiště po celém světě. Zároveň však hovoří o malých firmách i domácím využití. V menších pracovních skupinách stačí šikovný administrátor, který nakonfiguruje úložiště s využitím Infinit stejně jako jakoukoliv jinou síťovou službu. Dalším kolegům potom bude stačit stáhnout klient nazvaný jako Infinit Drive, který po instalaci umožní s novým úložištěm zacházet stejně jako s jakýmkoliv jiným diskem.
Disk Company se tváří jako běžná síťová jednotka, na pozadí je to ale úložiště poskládané díky Infinite
Jak už ale bylo zmíněno, tvůrci vidí potenciál i pro domácí využití. I z toho důvodu plánují projekt zpřístupnit jako open-source a dát tím dalším vývojářům možnost vytvořit jednoduché klikací nástroje, které by Infinite zpřístupnili domácím uživatelům s Windows. Představa virtuálního disku, jenž má na pozadí domácí NAS, Dropbox a Google Drive zní poměrně lákavě – především když uvážíme všechny výhody, jako je šifrování na vyšší úrovni než v případě dílčích úložišť, škálovatelnost nebo replikování dat.
Samotný souborový systém navíc bude v budoucnu řešit i další důležité funkce jako je například verzování souborů. To umožní kdykoliv obnovit některou z předchozích verzí souborů i bez toho, aniž by funkce byla nativně povolena ve Windows (a zbytečně ukrajovala místo z lokálního úložiště).
FUSE vládne všem
Infinit může na úrovni souborového systému fungovat díky FUSE (Filesystem in Userspace) – komponentě linuxového jádra, která je nativní součástí již několik let. Ta tvoří jakéhosi prostředníka mezi libovolným adresářem (většinou síťovým) a samotným jádrem systému. Díky FUSE lze v souborový systém proměnit skoro vše – prostřednictvím SSHFS lze spravovat soubory přes SSH, pomocí GmailFS lze jako virtuální disk používat úložiště e-mailové schránky od Googlu a v disk lze proměnit i celou Wikipedii – stačí využít WikipediaFS. Tvůrci Infinit tedy využili toho, že je FUSE standardní součástí linuxového jádra a jeho API se nemění.
Konkurence není malá, něco ji ale chybí
Infinit není prvním ani posledním síťovým souborovým systémem, který je postaven na decentralizované kapacitě více úložišť. Mezi nejznámější konkurenci patří třeba GlusterFS, který aktuálně vyvíjí Red Hat nebo Tahoe-LAFS.
Ani v jednom případě však nejsou možností takové, jaké slibují vývojáři Infinit. Často chybí plné replikování dat, verzování souborů nebo možnost heterogenní škálovatelnosti.
Ve srovnání s běžnými úložišti je potom výhodou především decentralizovaný provoz, který není závislý na centrálních serverech, které se starají o fyzickou distribuci dat. Pokud potom dojde vinou jejich chyby ke ztrátě metadat, může nastat s obnovením úložiště značný problém.
Jednou z velkých výhod Infinit je decentralizovaný provoz
Z pohledu běžných uživatelů se můžeme těšit především na to, až vzniknou aplikace pro jednoduché nakonfigurování virtuálního disku Infinit i pod Windows. Pro mnohé by to mohla být zajímavá alternativa pro správu domácích úložišť.
