2^56 je za hranicí představivosti většiny lidí, protože cca sedm triliónů si umí představit dost lidí, ale je to menšina. Ale u těch 100 000 qubitů jde o to, že 100 000 částic (což je nic) dokáže provést najednou 2^100 000 výpočtů (což je už za hranicí představivosti drtivé většiny lidí). Největším problémem ale je těch 100 000 částic uchránit jakýchkoli vnějších vlivů (což mi přijde jako úkol nadlidský), aby mohlo ke kvantovému výpočtu dojít. Už jsem četl, že byl, tuším, proveden kvantový výpočet (ne jeho simulace) se 4 qubity (úspěšně). Ale s rostoucím množstvím gubitů roste náročnost na jejich odstínění geometrickou řadou. Ale kdo ví, lidé už kolikrát (a celkem logicky) předpovídali, že některé věci jsou z říše snů, a dnes fungují. Přesto bych optimismus ohledně rychlosti vývoje kvantového počítače s IBM nesdílel. Ale bylo by krásné vyřešit problém obchodního cestujícího pro 50 bodů za 20 minut. (
PS: A teď si představme, že by kvantový počítač nepočítal se 100 000 qubity, ale s tolika, kolik je částic v kapce vody. To by byl teprve hukot...
