IBM: nevzrušeným tempem k dalším úspěchům

Podle obratu stále s přehledem největší firma z oboru informačních technologií si razí cestu jako ledoborec –vpřed sice pomalu, ale zato zjevně nezastavitelně. Internet a „útoky malých“ firmu sice trošku zbrzdily, ale uprostřed všeho toho kvasu si stále zachovává vysoký kurs.Potvrzují to poslední finanční výsledky firmy: obrat 25.1 miliardy za kvartál (+6%), zisk 2.3 miliardy za kvartál (loni 2.1 miliardy). Absolutní čísla jsou gigantická a je pravděpodobné, že IBM brzy překročí magickou hranici obratu jedné stovky miliard, což se ještě žádné firmě z oboru informačních technologií nikdy nepodařilo. Zisky jsou také obrovské a uvědomíme-li si, že v těchto číslech se firma už pohybuje řadu let, je vidět, jaký potenciál v další expanzi je v IBM skrytý – ze své zásoby hotových peněz by takových firem, jako byla kdysi koupě Lotusu, mohla pohltit možná i deset.IBM je skutečně globální firma, která je přítomna prakticky v každé zemi – proto se jí dotknou problémy lokálních trhů, a proto byl její obrat postižen poklesem v Asii i latinské Americe. Struktura obratu firmy se už několik let mění od hardware k software a službám: i nyní prodej hardware klesl, prodej software stoupl o 9% a příjmy ze služeb stouply o vysokých 20%.IBM současně oznámila výsledek celého roku: zde činil obrat 81.7 miliardy (loni 78.5 mld), zisk pak 6.3 miliardy (loni 6.1 miliardy). To není velké polepšení, nicméně asijsko-americká krize se na velkých firmách skutečně „podepsala“. Za hardware IBM utržila 34.7 mld. (-4%), za služby 23.4% (+21%), za software 13.5 mld. (+8%); zbytek jsou příjmy z údržby a finančních operací.

Živě komentuje: firma IBM je často vnímána dvěma naprosto různými pohledy. Jeden extrémní zní, že jde o jedinou firmu, která má jasnou a zajištěnou budoucnost, zatímco firmy okolo sice vyletí nahoru jako komety, ale stejně rychle padnou. Druhý pak zní, že IBM je poslední dinosaur, který je natolik nepružný a nepohyblivý, že jej internetová vlna smete a vládnout budou firmy vlastněné několika dvacetiletými programátory. Domnívám se, že blíže pravdě je názor první – IBM si samozřejmě je dobře vědoma toho, že je už apriori svým uspořádáním málo pružná, ale nalézá cesty, jak s tím bojovat: typickým příkladem je strategie s Lotus Notes, mimořádně moderním až vizionářským produktem, rovnocenně zápasícím s „hrozným soupeřem“, firmou Microsoft. Nedomnívám se, že by IBM hrozil problém v oblasti služeb; na druhé straně se ale firmě skutečně nedaří v oblasti hardware, zejména osobních počítačů a komponentů. IBM má velké výrobní kapacity v oblasti polovodičů, ale zde je natolik velká převaha nabídky nad poptávkou, že je těžké dosáhnout zisku, a do budoucna je výhled podobně neradostný. Čip PowerPC je, řečeno zcela upřímně, selháním – zkuste se zahloubat do šest starých časopisů a přečtěte si plány aliance Apple-Motorola-IBM s tímto čipem. Nic z toho se nesplnilo. V oblasti osobních počítačů je jediným světlým bodem serverová řada Netfinity, která je opravdu dobře postavená i marketovaná; stolní počítače jsou dlouhodobě v útlumu a zahozený náskok v oblasti notebooků ThinkPad (technologie „Butterfly“, „TouchPad“ atd.) je téměř trestuhodný. V každém případě ale platí, že v osobních počítačích se dá leccos dohnat prakticky přes noc, což dokazuje třeba Dell; zde by ovšem musela firma IBM nasadit opravdu nebývalou agresivitu a rychlost v provádění změn a řízení operací.