I ty nejrychlejší superpočítače nakonec končí ve šrotu

A co by jsi s nimi dělal? nemají prakticky žádné uplatnění a náklady na jejich prodej by zřejmě převážily potenciální zisk. Ano, bezpochyby bude část toho počítače zachována pro sbírkové, či historické účely. Prodávat to po dílech je ale zjevně neekonomické.

Řekl bych, že ano. Takovéto mašiny potřebují menší elektrárnu a každá úspora je dobrá.

tobe se to nezda, oni na to maji vypocty.

Osobně si myslím, že to bude souviset i se spolehlivostí. Jak je napsáno, spousta dílů je na míru a vyrábět stovky náhradních dílů do zásoby "kdyby náhodou" asi nebude to správný. Těch 5 let je cca doba, po které začínají s libovolným HW problémy a popravdě.... běhat po clusteru a zjišťovat, co se zase podělalo, každou chvíli řešit, jestli nejsou některá data špatně, protože někde začala paměť házet chyby... navíc i ta spotřeba bude už jinde.. myslím, že mají dobře spočítaný, co se jim vyplatí a co ne. Těžko by někdo likvidoval takový mašiny jenom proto, že už jsou starý 5 let, i když výkonově se pořád drží někde v prvních pár desítkách superpočítačů. Pro vyhození 100 milionů dolarů určitě musí mít dobrý důvod podložený pádnými argumenty.

k cemu? tam zpravidla neni zadny x86/amd64 nybrz specializovany HW.

tak se tam dá jinej linux

kúpim aj s doskou

Ze západu Slunce se nepozná počasí o 200km dál...

To je pohled amatéra, samozřejmě.

Jasně že amatéra. Jenže je daleko přesnější.

Jenže oni to nepoužívají jen na to, aby pak v televizi řekli jak bude zítra. Primárně se používá pro výzkum. A to dělají všechny superpočítače. Na jednom místě mohou zpracovat tisíce dat a získat tak přehled o celkovém stavu počasí - proudění vzduchu, kde pršelo, kde byla jaká teplota apod. Na základě těchto dat se postupně vylepšuji modely, lépe pochopí, jak co funguje. Proč na tomto místě vznikl přívalový déšť, který nečekali. A tak dále.
Podívat se na oblohu sice můžeš, ale to máš jen zlomek dat a jen pro omezenou oblast. Oni analyzuji ale celou republiku + i Evropu. Zkus to jen s tvoji hlavou. Zkus, jaké bude počasí na druhé straně republiky jen na základě tvého pozorování.

Před pár lety si na aukru někdo koupil starší disk, který obsahoval osobní údaje, jména, rodná čísla a adresy snad 3/4 klientů český spořitelny. :)

Zdroj ? Docela rád bych se dneska zasmál a nemůžu to najít

bylo to v TV a psalo se o tom, ale je pravda že to nebyla nafouklá bublina jako by byla dnes ten člověk ten disk totiž poctivě odnes na fízly, když zjistil co na něm je

Selhání jednotlivce může nastávat všude, ale dneska už to tak jednoduché nebude. Dneska se často natáčí obsluha na video, takže je vidět, co do skartovačky opravdu jde. Teoreticky by disky mohl někdo prohodit ještě než je dá ke skartaci.

Myslím si že i prakticky.Na vojně se tomu říkalo kusovka a nikdy nic nechybělo.

Promin, ale moc toho o superpocitani asi nevis. Tva myslenka by byla teoreticky spravna, ale ma to nekolik much. Napriklad jak bys zajistil rychly interconnect mezi "nody" clusteru, kdyz by kazdy domaci uzivatel mel jine pripojeni, typicky napriklad 30-50mbps.Vis jake propojeni maji dnesni superpocitace? Typicky maji dnes InfiniBand QDR propojeni (40gps) nebo dokonce i EDR (100gbps) s latencemi 0.5 - 1.3 ms. Jak chces tohle docilit mezi domacimi pocitaci?Jestli budes argumentovat, ze preci superrychle propojeni nepotrebujes, tak to teda budes. Vedecke vypocty probihaji na obrovskych datech (klidne stovky GB nebo i TB dat pro konkretni vypocty). A k tem datum se musi pristupovat pres sdileny storage, ktery je take rychly (zadne 5400 otackove disky v NTB).Takze secteno, podtrzeno, je to cele blbost a superpocitani mezi domacimi pocitaci proste nemuze fungovat. Mozna tak na to tezeni Bitcoinu, ale na opravdove superpocitani urcite ne.

Ta latence se mi moc nezdá, ping v řádu ms má i normální ethernet.Jinak záleží na tom, co se počítá, třeba ty úkoly v projektu BOINC mají málo dat, které se zpracovávaní hodiny, tohle funguje dobře i s domácími PC. Pokud něco produkuje gigabyty za sekundu, tak to fungovat nebude, ale zase se to třeba může předzpracovat a na domácích pc řešit jenom část.Další problém ale může být povaha vlastních dat - pokud je to tak citlivé, že musejí i rozemlít HDD a paměti, tak data mimo vlastní datacentrum nikdy nedají, i kdyby to technicky šlo.

Jasne, omlouvam se, spatne jsem napsal zkratku, ta latence je v microsekundach, ne milisekundach.

Existují i vědecké výpočty, kde se dá úloha rozdělit na mnoho nezávislých podúloh a kde latence mezi nody a rychlost připojení mezi nody nehraje prakticky žádnou roli. Podívej se třeba na vědecké projekty, které používají BOINC.
Ale je samozřejmě pravdou, že pro určité typy úloh je klasický superpočítač nenahraditelný.

Toto řeší Primecoin (XPM) - těžba mincí spočívá v hledání nových dlouhých prvočísel, použitelných pro věděcké účely. Bohužel BTC byl první, takže většina výpočetního výkonu, těžícího kryptoměny, je soustředěna právě v něm, protože má, díky tomu, že byl první, ze všech kryptoměn nejvyšší hodnotu (převedeno na peníze).