Ani omylem. V naprosté tmě žádná inteligence opravdu nevznikne. Světlo je totiž zásadním komponentem pro růst inteligence.Vzhledem k trvalému zalednění teoretických vodních ploch, které zatím nebyly prokázány, jen se o nich spekuluje, nebude k dispozici další podstatný prvekpro růst intelektu, kyslík.
Myslím, že ten uzoučký pás elmg. vlnění, který vnímáme jako světlo, nebude rozhodující. Může je výtečně nahradit infračervené, či ultrafialové vlnění...
Podle jedné z teorií nevznikl náž život v oceánu, ale v mělkých loužích, protože jen tam mohlo dojít k potřebnému zahuštění výchozích látek pro stavbu organizmů. Více vody je příliš ředí. Pokud je tomu tak, pak bych nedával hlubokému oceánu, který byl na Europě nejspíš vždy, příliš šancí.
To dává smysl.
Světlo a kyslík nejsou podstatné ani pro vznik života a evoluci na Zemi. Až do roku 1977 (objev červů Riftia pachyptila) si všichni mysleli, že bez kyslíku to nejde. Bohužel se na dnech oceánů našli oázy života, kde místo kyslíku funguje sirovodík. Ve vesmíru může vzniknout život, včetně inteligence, za zcela odlišných podmínek a nikde není psáno, že to nemůže fungovat. Ostatně naše Slunce také mělo obíhat okolo naší planety, která měla být placatá a mělo se dát spadnout přes okraj. Prostě ne, život a evoluce je úžasná v tom, že se dokáže přizpůsobit a vyvíjet zcela odlišnou cestou, než je psáno v učebnici biologie.
Nebyl kyslik v atmosfere zeme nahodou odpadnim produktem organismu zijicich v metanu?
Světlo a kyslík nejsou zas tak podstatné pokud jsou nahrazeny jinými elementy kterým se organismus dokáže přizpůsobit. Ve vašem uváděném příkladě je to ten sirovodík ve spojení s tepelnou energií uvolňovanou při vulkanických činnostech. Stejným způsobem by mohl existovat jednoduchý život i na Europě, ale vzhledem k příliš lokálním a krátkodobým zdrojům tepla z vulkanické činnosti se nepředpokládá že by se tamní život mohl vyvinout v něco složitějšího a déletrvajícího než jsou již známé organismy žijící v ústí podmořských sopek. Zkrátka - v porovnání s miliony let ideálních podmínek zde na celé zemi je tisíciletý vývěr lávy moc krátký a lokální na nějaké větší vyskakování.....
Ale já přece netvrdím, že pod povrchem Europy objevíme vyspělou hyperkorektní genederově vyváženou civilizaci, včetně Grety Retardbergové, co demonstruje proti snižování aktivity vulkanické činnosti. Ovšem neodmítám potenciál evoluce a přizpůsobení se možnostem té či oné planety. Prostě si myslím, že vesmír je natolik velký, aby v něm mohl existovat život, nebo celé civilizace za zcela odlišných podmínek, ačkoliv současná verze učebnic razí jedinou správnou cestu.
Proč bychom ničili naši planetu co to do toho tak kačena (s prominutím) plete? Jasně, že těžko bude v naší soustavě něco inteligentnějšího než člověk, dávno bychom zaznamenali existenci takové entity, jedině, že by byli odjinud a ukrytí nám neznámou technologií nebo opravdu velmi pokročilí bez hmotných těl ve formě energie - pro nás tedy bozi. Ohledně života ve formě chobotnic na tělese, které doprovází smrtící kolega - Jupiter ten se ještě musí potvrdit, já jsem skeptický k jakémukoliv životu v soustavě. To co se může jevit jako projev života jím často není. Na Marsu také metan nevzniká díky živým organismům. Myslím si, že nakonec po dalších staletích zjistíme, že jiný život musíme hledat mimo naši soustavu a pak teprve narazíme na civilizace nám podobné, méně či více vyspělé. Také ovšem můžeme minout civilizace, které ani nebudeme schopni registrovat, tak daleko před námi budou a „mladými” našeho typu se vůbec nebudou zabývat. Určitě dojde k válkám, kolonizacím, protože nikde není psáno, že cizí vesmírné civilizace dosáhli svého pokroku mírově, to ke konci života pochopil i zesnulý pan Hawking.> A paní bych sdělil, že Země je stejně odsouzena k zániku (Slunce) a zkáza může přilétnout kdykoliv z vesmíru (velké objekty nezastavíme), takže mít záložní planety jako Mars nebo některé velké měsíce se vždy vyplatí. S obřím úsilím by se na Marsu mohla zachránit mnohamilionová populace a udržet při životě lidskou rasu / civilizaci. Chce to jen vůli.
Inteligence nějaké rasy se neměří množstvím vyrobených elektromobilů...
Ne měří se tím, že to dá - přežije. Který druh na Zemi má největší šanci, že to dá a tedy přežije?
o tom uz preci byl natoceny film europa report. co dalsiho chteji objevovat? 😉
Přijde mi to jako dost cynický pohled na věc - aby se někde vyvinula výrazně "inteligentnější" forma života, stačí někde získat náskok "pár set let". Přičemž vhodná evoluční větev u které se inteligence začne rozvíjet může vzniknout relativně náhodně nehledě na historii organismů dané planety (i.e., x miliard let evolučního vývoje není "povinných").Jako evidenci pro dané tvrzení beru to že kdyby taková inteligentnější forma někde v naší soustavě vznikla, pravděpodobně bychom to věděli protože by technologicky vyspělá civilizace zkrátka produkovala množství nepřehlédnutelné evidence o své existenci.
tazko vyvinies inteligenciu podobu ludskej, ked nemas citlive manipulacne organy(ruky), stereo oci a prostredie vhodne na sofistikovany vyvoj. niekde pod vodou tazko zalozis ohen, tazko bez neho budes vyrabat kovy a dalsie materialy, bez ktorych by evolucia cloveka k technologiam smerovat nemohla
pokud mas rad scifi, tak doporucuji od roberta forwarda knihu draci vejce. to jen jako vtipnou oponenturu vuci tvemu prispevku 🙂
Pár set let náskoku je hodně málo. Lovci mamutů byli stejně inteligentní jako my.
Z hlediska "genetické výbavy" ano. Z hlediska sociálně-vědomostního nikoli. Přesně proto "inteligenci" dávám do uvozovek - to co nás odlišuje od lovců mamutů je schopnost sdílet a distribuovat naše vědomosti, což se ve výsledku projevuje jak větší "výpočetní kapacitou" našeho druhu/civilizace jako celku, tak větší kapacitou jednotlivce (protože konečný výkon ("intelignce") mozku se rozvíjí i skrze učení a výchovu, proto dospělý jedinec dnešní bude inteligentnější než lovec mamutů a to i přesto že novorozenci mají vpodstatě identickou výchozí výbavu).
No právě. Kdybychom vzali mimino lovců mamutů do dnešní doby a vychovali ho jako jiné děcka, tak nikdo nepozná, že je z jiné doby. Ostatně máme příklady i ze současnosti, kdy se občas stane, že se dítě z nějakého primitivního kmene v Africe dostane do výchovy v Evropě či USA a je k nepoznání od jiné populace. Jestli to myslíš tak, tak souhlasím... A co např. mě fascinuje, to je proměna Číny. Ještě v 80 letech zaostalý stát , kde většina lidí snad ani neviděla osobní auto a dnes v mnoha oborech na špici. Fascinuje mě, jak si ti lidi navykli během pár let na moderní techniku.
V zásadě ano - alespoň v postech výše nic jiného neimplikuji. Na druhou stranu k tvrzení že žádná selekce (obzvláště vlivem změny způsobu života) nemohla za poslední milion let proběhnout bych osobně byl přeci jen trochu opatrný.Druhá věc je, že asi trochu poukazuji i na to že jsme se dávno vyvinuli za hranici kde stačí uvažovat o evoluci naší genetické výbavy. E.g., že i "kolektivní" vědomí a různé strategie chování (která se "dědí" skrze výchovu, učení a obecně interakcí s okolím) podléhají evolučnímu vývoji a měly by tedy též být brány jako charakteristické znaky druhu.
Souhlasím
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.