To je sice pěkné, že (rádoby) umí rozsekat FLAC.cue na jednotlivé soubory.Ve verzi v0.6 mi ovšem píše po půlce konvertování neznámou chybu (rozsekl mi 5 skladeb z 8). Nepomohlo označit ani skladby číslo 6,7,8 - prostě je nechce rozbalit a vytáhnout do output directory. Rovněž nechápu když si člověk zvolí jazyk, proč při každém zapnutí programu opět naskakuje default.Není opravdu něco spolehlivějšího než tento Cue Splitter ??
Nejsem odbornik na PC, proto me tak prosim berte!Cetl jsem zajimave teorie o poslouchani hudby ve 384 bitovem vzorkovani - vysoky zazitek!Zacal jsem nyni top high-end sluchatky s parametry 5-120000 Hz a chtel bych se dat touto cestou.Poradte prosim jednoduchou a srozumitelnou cestu pro zacatecnika.Jaky HW, zvukovou kartu, SW a vsechno okolo PC......Jsem audiofil amater, taaakze neco okolo "klasiky" v podobe prevodniku, predzesilovacu a zesilovacu /hlavne lampovych ci kombinovanych/ repro a sluchatek se trochu orientuji.Dekuji moc a poprosim odpoved na mejl:rastislav@harhovsky.cz
Tak jsem si tady docela početl a vyšlo mi z toho, že toto bude téma stále jen k opakované jalové diskuzi a nikdy se lidé stejně nedohodnou.Nechť poslouchá každý, co jeho ucho nejlépe snáší a s druhými se o svou radost a zkušenost může nekonfrontačním způsobem (což z této diskuze moc nevyplývá) podělit, ale silově neprosazovat! Stejně si každý udělá sám co bude chtít a stejně nebude chtít moc souhlasit s jiným podobným názorem.Pro mne je 128 mp3 prostě jen záznam, bezeztrátová komprese je již téměř (58% cca) věc pro diskuzi, má-li smysl něco v době velkých HDD a DVD komptimovat, (čas, práce s tím...) a není-li jednodušší nakonec nahrát vše v klasickém wav formátu a je to! A bude klid, nemyslíte? Já teď s chutí používám JetAudio, který umožňuje jak komprimovat, tak přehrávat v článku uvedené formáty flac, ogg, mp3, wma (verze 7 + 9), ape, mpc, real media, speex, wav, co bych ještě chtěl. Jsem ještě též trochu audiofil, mám nějaká ta DVD, VD, mp3, flac, a vcelku jsem spokojený hlavně s wav soubory- resp. na CD cda. A i zde jsou staré a remasterované nahrávky. DVD AUDIO nemám, stačí mi 5.1 zvuk DVD a opravdu rozdíly jsou. Kabely např. mám z mědi a stačí mi to. Prostě mi z toho vychází, že každý má svůj názor.Mětjte se a už se prosím nehádejte o suché z nosu
Já jsem na PC převáděl hudbu na WAV bez komprimace, nyní když je pustím tak mi nehrajou. Nechápu proč. MP3 jdou. Hudbu jsem nahrával z mých originálních CD. Všechny hráli, po pádu PC ani jedna nejde přehrát.Tak jsem dal pro jistotu vlastnosti, a je tam uvedeno PCM. Chci zkusit znovu převést. Můžete mi nějaký SW doporučit, s kterým převést hudbu na WAV (bez komprimace)? Chci si ověřit, zda jsem něudělal nějakou chybu. Nechápu, proč nejdou, přesněji je přehrávají přehrávače, ale nejde slyšet žádný zvuk. U MP3 je to ok. Ještě jedna zajímavost na přehrávači se neukazuje zvukovej diagram (výška zvuku), tedy podle čeho poznám, že to taky hraje.
Cim bude mit furierov rad vacsiu dlzku tym bude priebeh presnejsie vyhadreny. Tzn Furierovym radom sa da zapisat akykolvek priebeh. Cim je dlhsi tym je to presnejsie. Mamematicka Analyza 1. semester na technike.Cize ked mam stvorec alebo trojuholnik a spravim s toho 1. harmonicku mam sinus ked spravim dalsiu harmonicku blizi sa to uz viac. Cim dalej idem tym je hrana toho stvorca ostrejsia a podoba sa to viac na original. Ked xcem signal s frekvenciou od 20HZ do 20 kHz digitalizovat je potrebne vzorkovat minimalne dvoj nasobnou frekvenciou cize 40 kHz (priblizne, da sa to yurcit presne). Samozrejme zalezi na kvalite AD prevodnika aky s toho bude vystup. Dalsia vec urcujuca kvalitu okrem vzorkovacej frekvencie je kvalita jednotlivyx vzorkov a teda ci je to 16 bit alebo 24bit. O tom by sme mali dyskutovat viac vzorkovacia frekvencia 44kHz je dostatocna to je fakt.
Proč kupovat drahý repro, když stačí kvalitní sluchátka. Např. BeyerDynamics jsou kolem 6 tisíc. To je pak posloucháníčko!
kvalitné sluchátka sú aj za 2000. A rozdiel nejde rozpoznať.
...možná by vypadlo alepoň trochu objektivnější hodnocení, ale zatím jsem takový test nikde neviděl.Jinak schopnost rozlišení jednotlivých kodeků samozřejmě záleží na kvalitě poslechového prostoru a použitých komponentách (DAC+filtry, zesilovač, reprospoustavy), ale podtatně více na výběru titulu (jedním z nejproblematičtějších se čistá ukazuje elektronika, neboť tam prediktory docela špatně odhadují).Většina studijí dnes jede se vzorkováním 24bit/192kHz, ale postprocesingem se to poněkud "upraví", takže ve výsledku je master často jen o něco málo lepší než CD (16bit/44Khz), někdy ani to
Z CD do PC pres EAC, na PC ulozene ve WAV PCM (tolik tech CD zas nemam, abych to musel komprimovat - mozna casem). Jedine co mne zajima je, jak to NEZMENENE pres SPDIF dostat do externiho prevodniku - staci na to winamp nebo potrebuji neco jineho. Nechci aby to nejaky SW kazil. Chci puvodni stream nacpat do kvalitniho HW externiho prevodniku, ktery ma vlastni upsampling (384kHz @ 24 bit). Pokud je nejaky SW, ktery PCM stream dokaze nejak KVALITNE upravovat (ekvalizace), tak mne to zajima take. Za pripadne rady a tipy predem dekuju. A preju vsem dobry zvuk....
Nezměněnně ? aby to nešlo přez mixer v ovladačích zvukovky ? tak to by mě taky zajímalo.Dražší zvukovky udajně mají možnost, v ovládacím panelu si kanály libovolně prodrátovat ale čert ví co se signálem ovladače ve skutečnosti všechno dělají...PS: Když už se nakouslo toto "bezeztrátové" téma, čekal bych vzápětí test 24bit zvukovek a všeho kolem, bude něco ? autoři ?
Mohu o tom popřemýšlet, ale nevím, nakolik by takovýto test měl smysl bez poslechových zkoušek. Zaprvé na ně nemáme v redakci vybavení, za druhé se necítím kompetentní je dělat a za třetí by stejně opět část čtenářů tvrdila, že jsou subjektivní, nebo že jde o placebo. Nicméně faktem je, že i já plánuji pořídit novou zvukovku a moci porovnat alespoň nabídku na trhu, ovladače a možnosti jednotlivých karet + pár testů v RMAA proti nějaké dražší referenční zvukovce by nemuselo být od věci. Docela se mi ten nápad líbí
No poslechové zkoušky asi budou hodně ošemetná věc, různý preference různý zařízení, ale co s tím ? já bych se rád zorientoval, na fórech se mluví že "zde jsou lepší operáky" a "zde nejsou tak dobrý" tady je 6x24x192 a zde zase jenom při přehrávání, tady nejsou dobrý ovladače a tady jo a i asio ale není dobrá podpora pro hry atd.... Fakt z toho nejsem moudrej, navíc není jasno která zvukovka jede veškerý mix a efekty přeze svoje DSP a která je "WIN" zvukovka takže užírá výkon CPU. Taky bych si rád ujasnil jak je to s těma SP/DIF opto/koax rozhraníma co přez ně jde tahat a co ne, udajně zvládají HI-RES nekomprimované formáty jen ve stereu (?!) Taky se tvrdí že tady ta a ta karta má víc kondíků že je líp odrušená atd. (tomu moc nechápu protože elektrolytický kondík prd odrušuje, má svody a vůbec). Taky srovnání interní a externí verze zvukovky s jinak stejným osazením by mě zajímalo, tvrdí se že externí zvukovky jsou míň rušeny, čert ví.
BTW ještě k tomu nezměněnému... Foobar má výstupní pluginy pro Kernel Streaming, které obcházejí sice ne ovladač zvukovky (to přirozeně nelze), ale vynechají DirectSound, tzn. pokud nejsou založeny na jiné technologii (jakože obvykle ne) se filtry softwaru zvukovek opravdu neaplikují.
Neni zapotřebí nějaká superdrahá zvukovka, to jde i u SBLive
Škoda, že jste ho v článku tak rychle přešli. Píšete, že je neoblíbeno kvůli DRM. Ale při enkodování si přece to DRM nemusíte zapínat! Výsledný soubor pak jde přehrát všude, kde jsou windows, není potřeba žádný kodek instalovat. Pro nezkušené uživatele je i bezztr. WMA nejjednoduší pro použití - je v PC připraveno hned po instalaci a je možno ho jednoduše použít...
...a z tejto diskuzie vyplíva:NEUSPOKOJENÍ PUBERŤÁCI (PORPíPADE UNUDENÝ TRIDSTIATNICI) S DIOPTRIAMI 6,5 A RUŽOVÝMI SLIPAMI DISKUTUJÚ O PIČOVINÁCH A PREDBIEHAJÚ SA KTO POVIE NAJLEPŠIE HOVNO A ZADRBNE ZLATÝ KLINEC PO HLAVIČKE. . . . POPRÍPADE SA NIKDO S KANDIDUJÚCICH NEZMIENIL O TOM, ŽE ZDRAVÉ ĽUDSKÉ UCHO POČUJE LEN 40.4 KHZ, ŽE TIE "AUDIOFILNÉ" SAMPLE S FREKV. 48 A 96 KHZ SÚ VIACMENEJ ATRAPA PRE DOBRÝ POCIT, LEBO SI NEVEDIA AMATÉRY PRIZNAŤ, ŽE ROZDIEL MEDZI 44 A 96 SA NEDÁ ROZOZNAŤ. A ŽE KVALITA ZVUKU SA NEURČUJE V KHZ ALE BITOCH, RESP. BPS (BITS PER SECOND). A ŽE ZDRAVÁ LOGIKA HOVORÍ, ŽE KEĎ HOVORÍME O KOMPRESSII VŠEOBECNE, TAK ZTRATA JE TAM TAK ČI TAK....ATĎ ATĎ....že vás to baví
Uz to neber.
Tak sem nelez vole cos jako čekal v diskuzi pod článkem o bezeztrátových formátech ? pokec o motorkách ? to bylo jasný že se to zvrhne na diskuzi o tom že to není slyšet není potřeba a podobně, to je prostě folklór
Velmi dobre si napisal ze ludske ucho pocuje len 40,4 KHz a tu je prave pes MP3 zakopany. Totizto pri komprimovani do MP3 sa najprv oreze frekvencia nad 28 KHz a z toho zvysku sa sa este vyhodi dalsia velka cast informacii. MP3 je dobre na komprimovanie frekvencie ludskeho hlasu, lebo prave tu toho ostane najviac. Ked pocuvam MP3 pocujem v podstate iba zakladnu melodiu, ale nepocujem cinely, trubku, ... . Je to ako by sme z 10 stranovych novin vyhodili prvu a zopar poslednych stran, z toho co ostalo dalsich cca 80% a ostane nam jeden dvojstranovy list papiera, kde na prvej strane budu klebety a na druhej reklama na kura za 15 korun. Vacsina spoluobcanov si taketo noviny bude pochvalovat, je tam to, co najviac k ich zivotu potrebuju a zmesti sa to aj do vrecka. A zopar jednotlivcov bude zalamovat ruky nad kompresiou pouzitou pri ich vyrobe, pretoze v nich nebude nic co ocakavali ze v nich bude.
není to 40KHz ale 20a i těch 20KHz slyší tak procento populace, z toho tak desetině je víc jak 10 let...
Já třeba když posloucham MP3, tak mi tam u kytary chybí struna E a d. Basa hraje jenom každej druhej tón a z bicich je tam jenom šlapák. Zpěvákovi vypadává text a někdy zpívá falešně.Klucí fakt se bavim Lidský ucho podle medicínskych testů má v průměru hranici kam slyší 16 kHz. CD má teoreticky maximum 22 kHz, ale ořezává se to na cca 20 kHz, protože ty nejvyšší frekvence jsou jenom šum. MP3 192 kbps ořezává frekvence na tragickych 19 kHz. Pouhý 3 kHz nad hranicí lidskýho sluchu. A celý 1 kHz pod limitem CD. Jo a lidskej hlas má frekvenci 1-3 kHz. Zkuste si zjistit aspoň základní fakta, jinak jste jenom pro smích.....
Podle mých testů slyší každý naprosto zřetelně i 50kHz, ale to už mu teče krev z uší , heh, ne, je to o akustikým výkonu viz Fletcher - Monsonovy křivky stejné hlasitosti. Kvůli tomu co reprezentují ve spodním pásmě se staví tak masivní Subwoofery... konstruovali by se asi i supervýškáče ale zatím není moc co poslouchat, kvalita záznamů putujících mezi lidma se spíš zhoršuje nez zlepšuje.
jestli to co slyší není náhodou bublání krve :)
Jo a takovej detail, lidský hlas obsahuje celý frekvenční spektrum, prej 1-3kHz LOL. Řekní "š" Byls někdy v Opeře ? lidi kde ty bludy berete ?? Slyšel někdo z vás vůbec pořádný zpěv na živo ? bez průchodu zesilovačem a bednama ? to jsou grády (bez playbacku a šizení), nebo slyšel vůbec někdo z vás orchestr ve forte ? to jsou tóny, husí kůže, to je přímo zhmotněný zvuk, no jo, většina tohle zná jenom z rádia nebo TV, rozdíl asi jako "mlivit o sexu" - "delat sex".
To je úplne presne povedané. Orchester naživo bez zosilnňvačov "unplugged" je úplne iné kafe, ako to počúvať z reprákov. Aj tá najšpičkovejšia aparatúra to nedokáže zreprodukovať na 100%, ani SACD a podobne.Inak, páni diskutujúci, operovať s nejakými 20kHz u CD je dosť scestné, pretože už z princípu po vzorkovaní 44.1kHz NEDÁ zrekonštruovať späť na originálny priebeh signálu na vyšších frekvenciách, hlavne blízkych 20kHz. A pozdravujte pána Nyquista aj s jeho teorémom. Matematicky je to síce fajn, ale pri hraničných frekvenciách tá teória produkuje fázové a amplitúdové chyby vzhľadom na časový priebeh vzorkovania, čo je u zvuku absolútne nežiadúce.Pre zjednodušenie, predstavte si 20kHz sínusovku. Potom ju skúste vzorkovať 40kHz, t.j. zaznamenajte si dve hodnoty z celého jej priebehu. Teraz máte k dispozícii len dve čísla. A z týchto dvoch čísel skúste vyrobiť späť tú istú sínusovku.Môžu vám nastať dva hraničné prípady pri tom vzorkovaní:1. trafíte sa to vrcholov sínusovky - potom sa vám viac-menej môže podariť aproximovať ju späť2. trafíte sa do priechodov cez 0 - potom nezrekonštruujete nič, nebudete ani tušiť, že tam nejaká sínusovka bolaV reále sa výsledky pohybujú medzi týmito dvomi hraničnými prípadmi. Aby nenastával prípad 2, je nevyhnutne potrebných viac než 2 vzorky na periódu, čiže vzorkovať minimálne v 3 až 4 bodoch jednej periódy signálu. Takže o nejakej vernejšej reprodukcii u CD sa dá hovoriť tak 10kHz, maximálne cca 14kHz. Zvyšok smerom hore je už len dopočítaný zvuk, ktorý má len málo spoločné so skutočným, pôvodným zvukom.Preto vznikli SACD alebo DVD-A, pretože okrem väčšieho bitového rozlíšenia sa pri vyššom vzorkovaní (96kHz, prípadne 192kHz) jednoducho z viac vzoriek dá presnejšie zrekonštruovať pôvodný priebeh signálu, potom je zvuk prirodzenejší a viac zodpovedá pôvodnému originálu.Takže toľko o "kvalite" CD. Preto výšky na CD znejú "plechovo" na rozdiel trebárs od vynilu, kde je celý priebeh signálu aj na vysokých frekvenciách spojitý napriek problémom so šumom alebo vyšším útlmom ku stredu dosky.
No jestli tady jsou ještě nějací kolegové se základním matematickým vzděláním, tak se doufám baví stejně dobře jako já. Tolik srandy jsem ještě takhle při úterku nezažil, nemáš tam ještě nějaké další dobré vtipy?Takže už se tu porušují nejenom fyzické zákony, ale i matematické. Blížíme se mílovými kroky k víře, náboženství a sektám. Žádný porstor pro logiku, důkazy, vědu a exaktní informace. Super Při samplovací frekvenci 44.1 kHz dokážu zcela přesně zrekonstruovat zvuk až do frekvence 22.05 kHz. To je zkrátka fakt, kterej se nedá nijak popřít.http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
chacha. cha cha cha cha! promin, ale ztracis soudnoust... muzes mi muj mily zlaty vysvetlit, jak na zaklade dvou vzorku urcis jestli ma byt vysledny signal obdelnik trojuhelnik nebo pilka nebo sinusoida? to NENI mozna, slovy NENI. NENI NENI NENI.
pardon za pilku, ta tak jista neni ale na zbytku trvam.
Dovol abych se zasmál zase já. Říká Ti něco pojem fourrierova transformace? Asi ne, zřejmě Ti chybí úplný základy matematiky a frkvenčního rozkladu. Ta frekvence může být pouze a jedině sinusoida.Pila nebo čtverec vznikne složením sinusoid, každý průběh se dá rozložit na sinusovky. Složky průběhu, které by při rozkladu měly vyšší frekvenci než 16 kHz lidský ucho nezaznamená. Takže pila i sinusovka při extrémně vysokej frekvenci budou znít pro člověka úplně stejně.Přihlaš se do prvního ročníku nějaký technický školy a nedělej tu ze sebe vola. Díky.
Jenze ten sampler prece nevi jestli sampluje sinus nebo trojuhelnik, on zmeri uroven signalu ve dvou bodech na pulvlne a basta fidli.
a kdyz teda rozlozim obdelnik na nekolik sinusoid budu je muset nasamplovat zvlast vsechny abych zkratka mel informaci z ceho obdelnik vznikl. ale to uz jaksi nebudou dva vzorky, ne? tak mi to tedy vysvetli.
Jakou frekvenci bude mít ten tvůj čtverec? 22 kHz - sorry v tom případě z něj po digitalizaci vznikne sinusoida, ale stejně to neuslyšíš. Pokud bude mít frekvenci 1 kHz, tak bude nasamplovaný pomocí 44 vzorků, to už se dá celkem přesně zrekonstruovat nemyslíš?Je nesmysl takhle o tom přemýšlet, analogový signál čtverec totiž nemůže existovat. Potom je taky důležitý pochopit tohle: Každý průběh se dá rozložit na součet sinusovek. Ne, že ten průběh je sinusovka. Jde ale o to, že původní signál se dá vyjádřit jako součet sinusovek. Nebo jako součet polynomů. Možná už jsi slyšel o DCT (diskrétní cosinová transformace), která se využívá u formátů JPEG nebo MP3. Ta je založená na rozkladu na trigonometrický funkce (tady cosinus). Potom je ještě waveletová komprese, která využívá rozklad na polynomi, používá ji třeba JPEG2000 nebo video kodek Snow.Plno lidí tady motá dohromady ztrátový komprese postavený na DCT a samplování signálu, nenech se tim mást.
ne po digitalizaci nevznikne sinusoida, po digitalizaci vzniknou dva vzorky. to ze pri DA prevodou je interpetujes jako sinusiodu je prave to o cem tady vedeme spor - to neni VERNA reprodukce? kapisto?a ze neexistuje analogovy signal ctverec to uz je na me vazne moc. pane kolego vsechny tyhle "neslysitelny frekvnece" tvorej napr tembr zvuku hudebniho nastroje. a to ze odbornici kteri tvorili standard CD zvolili frekvenci 44,1 kHz ma taky urcity historicky pozadi - pred dvaceti lety byl vykon HW trosku nekde jinde ;) podobnost hledej u 640kB RAM ktere "musi stacit kazdemu"
Při rekonstrukci zdigitalizovanýho signálu vznikne plno různých sinusoid a jejich součtem vznikne původní signál.Viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Whittaker%E2%80%93Shannon_interpolation_formulaO vyšších harmonických frekvencích mi nemusíš vykládat, jsem hudebník. Jde o to, že pokud před digitalizací ořežeš signál na 22 kHz a nasampluješ na 44,1 kHz, tak následnou interpolací (kdyby byla provedená přesně) získáš naprosto přesně původní signál. Pokud tomu nevěříš, tak popíráš matematický zákony.Že analogovej signál čtverec nebo trojůhelník nemůže existovat je sand taky naprosto jasný. Analogovej signál totiž musí bejt spojitej. Jak bys chtěl nespojitej signál generovat?
on ctverec nebo trojuhelnik neni spojitej? vznikne plno sinusoid a ty se sectou. jo tomu se ale rika FM synteza.prokrindacka, zakladni poucka rika ze pri jakymkoli prevodu AD dochazi ke ztrate informace.ano interpolaci ziskas TEMER PRESNE puvodni signal za predpokladu ze mas dostatecnej pocet vzorku coz na 22kHz __N E M A S!__Das Ende.
Sorry blbě jsem se vyjádřil - musí mít spojitou první derivaci. Trojúhleník je samozřejmě spojitej signál, čtverec neni.Samozřejmě, že při AD a DA převodu dojde vždycky k nějaké ztrátě informace. Ale jde o to, aby ta ztracená informace nebyla důležitá. Každopádně základní matematická poučka říká, že na rekonstrukci 22 kHz sinusoidy při samplovací frekvenci 44,1 kHz dost vzorků MÁM!
http://www.fi.muni.cz/~qruzicka/Matejka/Dipl-up.htm.iso-8859-1"V teorii signálu a kybernetice se velmi casto pouzívá tzv. Shannonuv vzorkovací teorém. Ten ríká, ze pokud chceme digitalizovat libovolný periodický signál bez ztráty informací, musí být frekvence vzorkování alespon dvojnásobná nez nejvyssí frekvence obsazená v signálu.Je jím ovsem dána podmínka postacující sice k matematické rekonstrukci slozek signálu ovsem, nikoliv vsak jiz ke zcela verné reprodukci zvuku. Praxe digitálního záznamu má proto na vzorkování pozadavky o neco vyssí nez Claude Shannon."
Je jím ovsem dána podmínka postacující sice k matematické rekonstrukci slozek signálu ovsem, nikoliv vsak jiz ke zcela verné reprodukci zvuku. Praxe digitálního záznamu má proto na vzorkování pozadavky o neco vyssí nez Claude Shannon."
Proto se sampluje 44,1 a ne 40 kHz. Hlavním problémem jsou nepřesné DA převodníky CD přehrávačů. Je to úlitba levné elektronice, nikoliv popření matematického zákona. Z matematického hlediska lze z CD rekonstruovat 22 kHz zvuk. Ale CD přehrávače jsou schopné vydolovat tak 20 kHz, jak už jsem tu psal. Samozřejmě záleží na typu přehrávače.
2JeCh:No, ja by som Vás vyhodil už v prvom semestri. Asi ste tie základy matematiky a frekvenčného rozkladu zle pochopili. Vstupný signál vôbec nemusí byť "pouze a jedině" sinusoida. Fourrierova transformácia je, zjednodušene povedané, len premena akejkoľvek krivky v intervale [0..2PI] na súčet nekonečného radu kosínusoviek a sínusoviek a robí na súbore disktretnych bodov (konečný počet bodov krivky). Fourriera urobíte až po nasamplovaní spojitého signálu, čo jednoducho musíte urobiť, aby ste tie body krivky dostali. A v prípade, že tých bodov nasamplujete málo, tak vám ani svätená voda ani fourrier nepomôže, ten signál už nikdy späť do analógovej podoby takej, ako bol pred samplovaním, nevrátite.Takže vrelo doporučujem, aby ste začali na nejakej technickej škole pekne od prvého semestra a ak vám bude zhora dané, tak ju možno aj dokončíte .
rekl jsi odborne to co ja laicky :) diky za podoru ;)
Já jsem studoval technickou výšku a konkrétně matematiku, takže opravdu nepotřebuju poučovat o tom jak to funguje. Za prvé Fourrierova transformace se provádí se spojitým signálem a ne s nasamplovanými vzorky. Je tím pádem snad logickí, že ji nelze provést v počítači. Zmínil jsem ji tady proto, že většina lidí ví o co se jedná a principiálně to je jedno. Na počítači se obvykle prokompresi signálu používá DCT, která pracuje se eamply vzorky.Hlavní problém je ale to, že motáte dohromady dvě věci - samplování a frekvenční rozklad. Fourrierova transformace vždy aproximuje původní signál až do určitě frekvence. Pokud budu chtít aproximuju i signál 100kHz. Tady jde ale o to pochopit, že ten výsledný signál je součtem sinusovek.Podstata celé věci spočívá v tom, že pokud budu mít 2x tolik vzorků než je maximální frekvence signálu, budu schopný jej naprosto přesně reprodukovat. Pokud má signál vyšší frekvenci (což se dá předpokládat) budu jej schopný aproximovat až do poloviční frekvence než je samplovací.Pokud bych tedy udělal Fourrierovu transformaci původního signálu a signálu po průchodu AD a DA převodníkem, tak všechny frekvence až do 1/2 samplovací budou stejné. Vyšší se už budou lišit. To znamená, že u CD budou všechny frekvence až do 22 kHz stejné jako v původním signálu. To je samozřejmě teorie, v praxi to celkem podojí DA převodník, ale to už je věc konkrétního CD přehrávače.
2JeCh: Takto som sa teda dobre nepobavil, hahaha! Ak si prečítate, o čom je Nyquist-Shannonov teorém (predpokladám, že máte minimálne to základné matematické vzdelanie), tak zistíte, že pri samplovaní 44.1 kHz skutočne dokážete zrekonštruovať len jedno, a to, že že tam ten 22.05 kHz signál prítomný BOL. Ale nedokážete presne zrekonštruovať ani jeho amplitúdu, ani fázu. Iba, ak ste čarodejník z krajiny OZ. Toto je exaktná vedecká skutočnosť a práve to vyhlásenie o tom, že to dokážete je len v rovine viery a náboženstva.BTW, potom sa skutočne nedivím, že neodlíšite MP3 od originálu, keď ste vnútorne skalopevne presvedčený o tom, čo ste napísali. Ale ľutujem, matematika nepustí .
Ovšem u 18kHz to už bez problémů jde.
"It states that unambiguous reconstruction is possible if the signal is bandlimited and the sampling frequency is greater than twice the signal bandwidth."Právě že tu amplitudu i fázi zrekonstruuju. K čemu by mi byl signál u kterýho neznam amplitudu?
Problem je niekde inde. Nezalezi co clovek pocuje a co nie, pretoze aj ked to nepocujes usami, tak tvoje telo to vnima.Dalsia vec je ze na DVD Audio alebo SACD je kazdy kanal nahraty zvlast, cize 5+1 uplne nezavislych kanalov. CD je nahrate v stereu, teda dva nezavisle kanale. DVD Audio hudba je neporovnatelne plnsia ako CD hudba a nesuvisi to len s frekvenciou ale s datovym tokom, ktory je 5x vacsi ako na CD. Skoda ze ludia nemaju peniaze ani zaujem kupovat vybavenie na DVD AUDIO hudbu, nakolko by bolo o moc viac titulov na trhu. Ale aj tak to stoji za to. Je to ako na koncerte. A ked si potom pustim normalne CD,tak by som ho najradsej smaril do kosa. Chyba na nom hrozne vela zvukov. Je to ako keby polovica kapely odisla domov
Tak já jsem věkem ten puberťák i unuděný třicátník dohromady, a samply o samplovací frekvenci 48kHz a 96kHz se dělají hlavně pro DVD, potažmo studiovou práci, protože dochází k dalším úpravám a čím více informací tam je, tím může vzniknou méně nepřirozených artefaktů. Jinak ty vyšší frekvence jsou jednoduché - 44kHz samplovací frekvence je schopna nést zvukových signál o frekvenci 22kHz, 48kHz zase 24kHz atd. Takže to není o tom, že 96kHz nesl zvuk o 96kHz. Kvalita zvuku je určena schopností věrně nést zvuky v nejširším zvukovém spektru, bps (potažmo kbps) je už vztaženo na objem audiostreamu, a například pro mluvené slovo stačí jiný tok než pro hudbu nebo dokonce klasickou hudbu. Takže kvalita se pomocí hodnoty kbps nechá určit jenom orientačně s ohledem na přenášený obsah. Tolik první část. Druhá: neřvi na nás, je krajně neslušné používat kapitálky a ještě tomu v takové kravské podobě. To si nech na doma.
Vyborny clanek. Hledam uz dlouho nejlepsi ID TAG editor a po vyzkouseni Tagscanner, ID3 tag & rename, Tagrunner, Godfather, MP3 tag clinic mohu rict, ze sem zatim nic lepsiho nez MediaTagger nenasel. Nemate nejaky tip na lepsi nastroj nez je mediatagger? predem diky.
Mp3Tag - http://www.mp3tag.de/en/Podle mě je tenhle tagger nedostižná špička. A navíc za ty peníze
ID3-TagIT
Použití bezeztrátových kodeků vidím tak leda na produkční oblast, ne na posluchačskou. Zajděte si k ušnímu a budete žasnout, jak jste hluší. Znám to z vlastní zkušenosti. Ovšem samotné měření ucha neberte jako absolutní, protože jsou zde ještě vyšší harmonické kmitočty, a ty prostě tam můžete "slyšet", i když v testu na single frekvence už bylo absolutní ticho. Ale pokud to posloucháte, a někdo je tam nějakým filtrem ořízne, tak to poznáte. Běžný člověk neslyší 20kHz, jak je často namlouváno, ale v mládí okolo 14-15kHz, později to jde dolů. Při single frekvenci se může stát, že 12kHz už pomalu neslyšíte. A MP3 na 128kbps to ořezává okolo 15kHz. A přitom to tam slyšíte ve srovnání s 256kbps. Ale asi to nebude jenom těmi výškami, ale tím, že komprese nelikviduje jenom vysokou složku, ale i jiné "neslyšitelné" části. Mišík má jednu desku, která začíná žbluňkáním vody u loďky. To se nedalo komprimovat, hrůza. No ale trochu jsem odbočil. Chtěl jsem se kromě testu ucha zmínit i o testech a ladění aparatur. Ekvalizer, který tady mnozí zmiňují, je na korekci negativního vlivu prostředí na zvuk hudby. Ne na úpravu zvuku. Proto na poslech v dobrých podmínkách je více než nevhodný. To samé další udělátka včetně zvukovek CreativeLabs. Nejlepší je digitální výstup ze zvukovky vytáhnout na nějaký slušný zesilovač. No a potom si to otestujte třeba CD Sound Check od Alana Parsonse a Stephena Courta. Vyšlo to teď v edici Original Master Recording v rámci MFSL. Pokud nevíte, o co jde a edici neznáte, tak tady můžete dál vykládat o zlatých nebo stříbrných kabelech a rozplývat se nad formáty, ale kvalitní zvuk jste ještě neslyšeli. Je to dost drahá sranda, ale minimálně toto testovací CD by mělo být povinnou výbavou každého zvukaře a studia. A audiofila.
Ja osobne este nemam problem s 17kHz zvukom. Okolo 18 kHz zvuk uz sice nepocujem, ale vnimam jeho pritomnost.Skusane s roznymi signalovymi generatormi.
Já slyším i 18 kHz, pokud to hodně vybudím. Je to potom dost nepříjemný. Když někdo vleze do místnosti, tak těch 18 kHz nezaznamená, ale když mu to řeknu, tak přizná, že mu tam něco vadilo. 20 kHz už nevnímam a ostatní co jsem pozoroval tak taky ne.Problém je v tom, že při stejnej síle (výkonu) přebije 1kHz těch 18kHz takovym způsobem, že nemá kdokoliv šanci to slyšet. Do těch 16 kHz se to dá.....
Málokterej vejškáš na 20kHz vůbec nejak využitelně silne hraje, na těchto kmitočtech už mívá hodně velký pokles akustickýho výkonu - když do nej pustím 1kHz a pak 20kHz tak těch 1kHz bude řvát oproti těm 20ti jako blázen, přitom Watáž "krmení" bude stejná..
To se hluboce mylis priteli, rozdil je zpusobenej frekvencnim prubehem citlivosti ucha, nikoli tim ze by kalota neumela hrat "nahlas".
Já teda myslim, že nevim, ale tenhle obrázek mluví celkem jasně - http://www.visaton.cz/czech/velkeobrazky/152_afrequenzgang.htm. Žádný úbytek citlivosti až do 20 kHz. Vůbec neni problém udělat repráky, který budou hrát 50 kHz, ale neni to slyšet a tak to nikdo nedělá. Jak vidíš, tak průběh nad 20 kHz už se ani nesleduje.Ale když se má někdo snahu neustále ztrapňovat, tak proč ne...
Zrapňovat, haha, samozřejmě vím že se dělají výškáče kvalitně pracující do 20kHz, dokonce jsou takové co jedou i do 40kHz ale kdo je ze zde přítomných má ve své aparatuře ? ani těch 20kHz zde naprostá většina nedá protože má atrapy reproduktorů z číny za patnáct stovek 5.1 systém, to nemůže být kvalitní, to je jako chtít oktávku za 50Kč, nemám jim to zazlý že tohle používaj ale ať pak nedržkoujou že něco není slyšet, když mají nahovno techniku. Chce to výškáč a ne ojeb a nějakou korekci kvůli horší citlivosti ucha nahoře, kvůli tomu byly korekce vymyšleny pak to slyšt JE, basy si taky každej kotlí. OMG
Samozrejme ze reproduktory pre DVD audio sa robia do 50kHz a je ich vela ,pocnuc sony a polk audio konciac. Moj Pioneer S-H453-K ide od 45Hz do 35kHz. Nepatri k najlepsim, ale mal velmi dobru cenu na to co mi ponuka.
Este jedna vec.CD Sound Check od Alana Parsonse a Stephena Courta je sice fajn, ale podla toho s cim to porovnavame.Povinnou vybavou kazdeho audiofila by totiz mal byt kotucovy magnetak TEAC, resp. magnetak NAKAMICHI.
Teď jsem nepochopil. Ten CD Sound Check je zvuková nahrávka (původně na LP a páskách, v roce 1993 z původních pásků remasterovaná a vydaná na CD), a tu si pustíš do zvukovýho řetězce, a testuješ uši či aparát. Jsou tam třeba sweep signály, různé šumy standardní ale i filtrované ve frekvencích. Je tam i několik nahrávek hudebních nástrojů. Nechá se podle toho třeba kalibrovat (poslechově) aparatura apod. Největší výhodou je, že tam zvuk na test frekvencí není v sinusovém tvaru (jako skoro všude - proto ty problémy s intenzitou), ale jako filtrovaný šum, tedy s částečně rozprostřeným spektrem. Špica. A toho TEACa bych taky bral, ale sehnat originál pásek s tím Sound Checkem by asi bylo hodně drahé.
Lidský ucho hlavně není evolučně vyvinutý na poslouchání sinusu ze sluchátek v testovací komoře, ty hlavo. Pusť si 18-20kHz obdélník a vyletiš z kůže Stejně je to podle mě s tím vynecháváním "nepodstatného" ze zvuku u MP3 a OGG, v literatuře se například uvádí že člověk rozpozná 50úrovní šedi, když jsem to četl tak jsem málem smíchy padl ze židle, no až do doby než jsem se dočetl že šlo o vědomé rozlišování mezi X čtverečky různých intenzit šedi, jasná páka že když ti dám k sobě dvě políčka který se budou lišit o dvě promile tak nepoznáš rozdíl, ale udělej si šedý gradient na monitoru a hle najednou je SETSAKRA poznat zde je gradient sestaven z 50 nebo 100 nebo 256 odstínů šedé, když z něj udělám billboard poznáš rozdíl i mezi 20000 a 50000 odstíny. AHA ? A teď záleží jestli zvuk posloucháš na "monitoru" nebo "bilboardu" ...
budeš se divit ale i když uděláš ten gradient na billboardu, tak víc jak 1000 odstínů šedi nerozeznáš...a i těch 50 poznáš jenom tak, když budou vedle sebe dvě velké barevné plochy (nebo ten tvůj gradient), ale jen velice těžko je poznáš na normální fotce - a přesně o tom samém je MP3Strašně bych si přál mít zdejší zvukové odborníky v odhlučněné místnosti a pouštět jim MP3 s různým bitratem... myslím, že by se pěkně ztrapnili...
Ty si bud delas prdel nebo jsi uplny trotl, nerikam ze rozeznas 1000 odstinu rikam ze poznas rozdil mezi 1000 a treba 5000 odstiny, ten prechod proste bude v tom druhem pripade daleko hladsi ,prokreslenejsi, presne jako se zvukem. Ten priklad s 50 ostiny v gradientu a mp3 ... sedi, prechod s 50 odstiny je pekne hnusny... http://img199.imageshack.us/my.php?image=gradientyxa0.jpg
Tak tohle je slušnej úlet. Dokazovat viditelnost něčeho na obrázku zkomprimovanym jako JPEG. LOL To jako dokazovat, jakej je MP3 shit a zkomprimovat jí na závěr jako WMA 64 kbps.100 a 256 gradient lze poznat, ale víc ne ani kdyby si se zbláznil a obtáhnul plakát kolem celý zeměkoule. Prostě ty 2 různě jasný políčka vedle sebe budou nerozeznatelný. A je jedno na jakou to roztáhneš velikost.Mimochodem počítač pracuje standardně se 24bit barvama, to znamená, že víc než 256 odstímů šedi vůbec počítače stnadardně neumí.
že je to JPEG nevadí tady jde o to rozlišení a o příklad že co nejde rozenat anlyticky ještě neznamená že nejde poznat vůbec (pro tvoji představu ten jpg s "dostatečným bitrate" si představ jako OGG v 24bit/96kHz pokud by takovej existoval)O 2 políčka vůbec nejde, tímto dokázals že vůbec nepochopils co se tu snažím říct, ty dvě políčka napřímo v hudbě nikdo analiticky nerolišuje - rozdíl tlaku (příklad z vycucaný z prstu) 0,01545 a 0.01547 dB nikoho nezajímá ale když se do toho zakóduje zvuk tu "schodkovitost" už jde poznat. a že nejde poznat jemnější gradient než 256 ? LOLZde máš srovnání 256 barevný gradient a 1280 barevný, já tam rozdíl pořát vidímhttp://img196.imageshack.us/img196/134/gradienty2ca6.pngprostě záleží na ploše, když budu mít billboard udělám a rozenám i těch 1000 VS 5000, když budu mít velkou plochu v audiu = tiché poslechové místo = prostor pro dynamiku velkého bitrate... většina lidí to stejně pozná i tak, na výškách, protože ty se vyhazují díky své náročnosti na bitrate jako první. Zde by bylo vhodné ještě ukazovat ještě obrázky s různým stupněm detailů
Tak jinak :)všiml sis, že u těch 1280 barev jsou "hrany" mezi barvami méně patrné než u 256 ? asi ano... tak si představ, že by těch barev bylo 10000 asi by to bylo, ještě lepší, že? Když budeš ještě chvíli zjemňovat, tak se dostaneš k hranicím lidského zraku, za kterou už žádný rozdíl prostě neuvidíša u odstínů šedi je ta hranice něco přes 1000 a s MP3 se to má tak, že při určitém bitrate je to jako 256 odstínů šedi, při jiném 1000 a při ještě větším 10000 - rozdíl mezi posledními dvěma prostě není lidským zrakem (sluchem) rozeznatelný
Moonwalker> Bavili jsme so šedé. Problém s JPEG kompresí u gradientu je ten, že vypichuje hrany. Proto je to tam mnohem víc vidět než by bylo normálně.Je logické, že u barev rozeznám víc rozdílů. Proč se asi dělají 16-bitové barvy 256^3 odstínů? U šedé máš ale jenom 256 odstínů.Celkem bych souhlasil s tím číslem co píše azazel, to jest něco kolem 1000. Třeba barvy #555555 a #565656 ještě s problémy rozeznam. Takže víc než 256 odstínů šedivý se dá rozeznat, ale o moc víc to nebude.Azazel> I dva odstíny šedivý hned vedle sebe na monitoru rozeznáš. Aspoň já jo.Se zvukem to je tak, že lidskej zrak je jeden z nejlepších v přírodě a lidskej sluch jeden z nejhoršich. Porovnávat to jde dost těžko. Každopádně je fakt, že nad 16 kHz průměrnej člověk neslyší. Navíc je tu efekt známý jako maskování, kdy se 2 podobné frekvence překryjou a je slyšet pouze ta silnější z nich. Právě toho využívají ztrátový komprese. Ne nějakýho frekvenčního ořezu, na tom se dá houby ušetřit. Mimochodem JPEG a MP3 fungují na velmi podobném principu, co se algoritmu týká.
Neporovnávám sluch a zrak, víš co je "příklad" ? a bla bla, to fakt nemá cenu, efekte. Poslouchejte si dál blblající plácající MP3 bez vejšek a s vybrabčeným zvukem bez detailů na bedničkách bez výškáče já vám to neberu, OMG, mě akorát sere že kvuli takovýmu tomu postoji: "tohle mi stačí" se člověk nemůže dostat ke kvalitnímu záznamu protože jej nikdo nemá.
To je právě to, co se říká a co je, jak a u koho v reálu pravda a jak se celá věc nahlíží, ten příklad s 50 odstíny měl ukázat že hranice toho co daný lidský smysl zvládá může být a taky je úplně jinde, mnohem dál než se dá podle určitých výchozích kriteriií čekat.Říkám že tu hranici jsme ještě zdaleka nedásáhli a možnosti zlepšovat nevyčerpali. U hudby a reprodukce se to všechno ještě komplikuje použitým signálem, schopnostmi reprodukčního zařízení a podobně. Dál, to že se hnoršuje schopnost vnímat třeba vyšší kmitočty automaticky neznamená že je člověk na 25kHz hluchý, znamena to jenom že pro intenzitně adekvátní vjem je třeba daleko většího zvukového - akustického výkonu a prudce se tak zvětšují technické požadavky na schpnosti reprodukčního zařízení (je mnohem dražší reprodukovat pásmo 20-50 než 50-15000 Hz to samé platí zhora). A tak nějak je to i s tím rozlišením detailů ve zvuku, množství rozlišitelných tlakových úrovní na vzorek, při převodu do frekvenčn oblasti (FFT) pak množtví frekvenčních pásem, kolik používá MP3 pásem ? 65536 ? a kolik jich zbude průměrně hrajících ?
jen dodatek: není tak úplně pravda, že monitor dá jenom 256 odstínů šedi, resp. barva RGB=(100,100,101) sice není "matematicky" šedivá, ale jinak to prostě šedivá je :)Zkuste si udělat gradient v photoshopu, použijte dva odstíny šedi blízko u sebe a udělejte je přes celou obrazovku, také nic nepoznáte :)
jo a když k tomu použiješ dithering můžeš ten přechod udělat prostorově větší bez větších optických vad ale není to ono (kdo si pamatuje windows v 8bit/256 barvách ? pěkný tečkování což?) je to prakticky přidání šumové složky do obrazu, dithering se používá i u při různých resamplech u zvuku ale taky přidává šum...jak nečekané... kde není dynamika pro signál tak prostě není, ošidit se to nedáBTW ty zmenšeniny s ditheringem na gigamanii, to je FAKT HNUS
Když mluvíme o jedné dané frekvenci, pak máme z definice na mysli vždy sinus. Nevím, proč do toho motáte obdelníkový signál. Zkuste si udělat frekvenční analýzu takového signálu a sám uvidíte to spektrum.
Proto taky na Sound Check je hlavní test frekvencí ve filtrovaném šumu, i když ten sinus tam je taky. A právě toto jsou testovací nahrávky ne na kontrolu uší, ale na kontrolu a doladění aparatury - tedy i sluchátek nebo monitorů. Jinak je tam i 1kHz sinus natlakovaný na 0dB FS, prostě maximální hlasitost, samosebou tisíc upozornění, že to bude fakt nářez.
ked je tu dnes tolko audiofilov, zaujimala by ma rada. chcem si kupit usne sluchatka, earphones, ale mam problem. UE10, vraj najlepsie, i ked stoja 1200euro maju rozsah do 16kHz. wesstony , kt su tusim lacnejsie , maju rozsah az 18kHzaky typ hudby si ziada tych 18kHz? mam rad orchestre, opernych spevakov a pod , ale moja znalost nesiaha moc do audio oblasti a tak by ma zaujimalo ak typ hudby by bol lepsi na tych wesstonoch s 18kHz frekv rozsahom(viacmenej sm uz rozhodnuty ist do UE-10, kt maju asi najvernejsiu krivku(a su drahsie a teda dufam aj lepsie;), ale vadi mi tych len 16kHz(wesstony neponukaju ziadnu krivku vernosti zvuku, takze neviem ci je to znamka kvality), kedze , ked sm si robil na nete test, pocul sm aj 19kHz)
Problém je v tom, že samotné číslo hranice frekvenčního rozsahu vůbec nic neříká. Většinou se tiše předpokládá rozsah do poklesu o 3dB od maximálního zesílení (resp. citlivosti). Někteří výrobci ale mají toto toleranční pásmo dvojnásobné (tedy +-3dB). Takže klidně pokud jedny sluchátka podle přísnější normy mají menší rozsah než ty druhý, můžou mít ale přitom větší frekvenční rozsah.Dále samotný rozsah taky ještě nic neříká o přenosu. Velkou roli hraje i vyrovnanost přenosové (frekvenční) charakteristiky. Pokud to přeženu a jedny sluchátka budou mít přehnaně zdůrazněné výšky (mají tedy i větší horní hranici přenosového pásma), tak budou sice papírově "lepší" ale hudba bude "usyčená" a "uječená". Což taky není to pravé.Slušnější výrobci proto u sluchátek dodávají i frekvenční charakteristiky (u studiových je to podmínkou).Aby to ještě nebylo tak jednoduché, tak taky záleží na impedanci sluchátek a na fázové charakteristice výstupního obvodu včetně impedance sluchátek. Je totiž dost možné, že koncový zesilovač díky nevhodné impedanci bude mít velké fázové zkreslení, nebo bude zakmitávat.
no mne to pripada, ze to u 16kHz proste konci http://www.ultimateears.com/custom/img/site/UE-10_PRO_chart.gif
STOP FLAMING ABOUT SOME DUMASS BULLSHIT, YOU COCKSUCKERS ! ! !
Co tu prosim ta nacvicujes s tou kindergarten anglictinou ?
jenom správný dumbass může napsat dumBass bez bdumb je blbý a ass je prdel, to jen aby jsi věděl pro příště...
dumb = blbý spísomne, dum = hovorovo....len aby som sa nezabudol.
tak já jsem viděl zatím jen dumbassy, dumassy nemožná je to hovorové, ale na netu se to píše s b
"Je preferován především příznivci otevřeného software, protože sám do této kategorie spadá." - již z názvu vyplývá, že FLAC je především "svobodný" kodek (podobně jako svobodný software - free software) s otevřenou specifikací formátu. Míchat otevřený a free software a řadit formát do těchto kategorií je jako míchat jabka s hruškami Buď píšete o formátech nebo o aplikacích nebo o projektech.
kedysi som počúval hudbu z predpotopného kazetového magnetofonu a z tesly gramofonu a bolo to super a kvalita ma netrápila... dnes mám kvalitnejšie prístroje (hoci je to iba štandard z dnešného hľadiska) a hudba ma už tak nebaví. Myslím, že všetci preceňujete dôležitosť techniky, ako keby ste nekvalitu hudby chceli kompenzovať kvalitou prehrávania...
techniku je třeba mít vždy o řád lepší, aby si byl člověk fakt jistý, že je to ve zvuku a ne v aparatuře.A proto mám kvalitní repro, a co koupím na CD mám v .APE. Pak totiž člověk ví, že když to zní jako z pytle, tak to není jeho chyba, ale 128kb mp3ky zněji špatně skoro vždycky. A o tom to je...Ale jinak souhlasím, že někdy je hudba namixovaná naprosto šíleně, žádny prostor tam není, a všechno hraje děsně vyblitě, prostě je to otřesné, a to i u skupin, které mají na mix peníze (kolikrát zní lépe kdejaká garážová nahrávka).
Mam dotaz, jak to bylo mysleno s MD5 hashem. Ze zvedavosti jsem to zkusil, ale ocividne jsem to nepochopil, tak bych se chtel zeptat, jak se to dela spravne
Mozno by este mohol byt spomenuty format LA - http://www.lossless-audio.com/ - ma najlepsi kompresny pomer (lepsi nez Monkey's Audio).
Ztrátová komprese funguje na principu odstranění některých – pro lidské ucho zdánlivě neslyšitelných – frekvencí ze zvukového záznamu.Nejsou to zdánlivě neslyšitelné frekvence. Ty zahozené kusy jsou opravdu neslyšitelné, lidský sluch je mizerný orgán. Samozřejmě má každý člověk jiný sluch, ale 95% lidí nepozná MP3 ~128kbps od originálu ani kdyby se zbláznili.Jedním z nejkvalitněji hrajících přehrávačů je u audiofilů oblíbený Foobar2000, který kvalitou reprodukce značně převyšuje populární Winamp.FAQ přehrávače foobar2000 k tomu ale píše toto: Q: Does foobar2000 sound better than other players? A: No. Most of “sound quality differences” people “hear” are placebo effect (at least with real music), as actual differences in produced sound data are below their noise floor (1 or 2 last bits in 16bit samples). Foobar2000 has sound processing features such as software resampling or 24bit output on new high-end soundcards, but most of other mainstream players are capable of doing the same by now. Tady přehrávač foobar2000 nehraje o nic líp než třeba Winamp. Foobar2000 má sice technologie jako noise shaping, dithering, konverzi na 24-bit a kvalitní MP3 dekoder. Ale do Winampu lze také stáhnout dekodery založené na mpg123 nebo LibMAD, které nabízejí podobné funkce. Ale ani s výchozím dekoderem Winampu není zvuk porovnatelně horší než s fb2k. Zkrátka rozdíl je tak malý, že nedokonalý lidský sluch ho nepozná.Na editování tagů doporučuju program MP3Tag. Je v češtině, zadarmo a umí skoro všechny populární typy souborů a tagů. A hlavně zvládá u tagů Unicode, takže už žádné problémy s češtinou.No a na závěr odkážu výsledky poslechového testu, pořádaného odborníky z HydrogenAudio. Kompletní souhrn je až zcela dole. Je jasné, že naprostá většina účastníků testu nerozeznala testované speciálně vybrané problémové vzorky od originálu. Co k tomu dodat?Je bezztrátová komprese opravdu tak potřebná nebo to je jenom machrovina typu: Já na to mam a jsem lepší než vy. Navíc si opravdu nedokážu představit, jak si někdo bude cpát na MP3 přehrávač s 1GB paměti bezztrátově komprimované soubory. To se mu tam toho moc nevejde a kvalita na výstupu bude úplně totožná. Podstatná je analogová část přístroje, na digitální straně je kvalita dostatečná.
Tak se mi nepodařilo vložit odkazy, takže tady to je:foobar2000 FAQ - http://www.foobar2000.org/FAQ.htmlMP3Tag - http://www.mp3tag.de/en/Poslechový test - http://www.maresweb.de/listening-tests/mf-128-1/results.htmRedakce živě: nešlo by s tou diskuzí něco udělat? Dokonce jsem přepnul na renderovací jádro IE a stejně tu odkazy nejsou. Co takhle zprovoznit BBcode značky? Pro dobrýho programátora to je maximálně den práce.
Tady je ještě potřeba zdůraznit, že známé poslechové testy se týkají pouze bitrate 128, která dnes sotvakdo používá. Většinou se kóduje na 192
nehovorim, ze 320kbps rozpoznam od orignalu, ale 128 na obycajnych koss porta pro ANO(nevravim, ze hned na prvy krat sm videl rozdiel. musel sm rovnaky usek pocuvat dookola a porovnavat cca 10min, nez sm si bol 100% isty)a to prosim nemam najlepsi sluch. bud mas uzasnu aparaturu v cene max par stoviek alebo ti zavadza nacuvaci pristrojcek
Chtěl bych poprosit všechny machry aby tohle zkusili otestovat:http://jech.ic.cz/samples/sample1.flachttp://jech.ic.cz/samples/sample2.flachttp://jech.ic.cz/samples/sample3.flachttp://jech.ic.cz/samples/sample4.flachttp://jech.ic.cz/samples/zdroj.7zJsou to různé komprese, poprosil bych Vás o komentáře. Poslední soubor obsahuje informace o kompresi souborů. Zítra k němu řeknu heslo. Tak směle do toho!
jo a oni budou všechny stejné co? :) tak na to ti kašlem LOL
ty si nejaky chytrak. vsak to nejde vobec prehrat!(ani iaudio prehravac ,ani pc) v takom pripade nevidim rozdiel ani medzi jednym suborom
Aha, pán nezná FLAC a dělá machry v threadu o bezztrátových kompresích.
iaudio(M3L) take veci prehrat vie a pokial mi to nejde ani s kodekmi z sourceforge na pc, tak sm zvedavy, kdo je tu macher, ked podla ludi okolo ta 4. nahravka aj tak hadze error (pouzivam mplayer classic a zoomplayer k povodne nainstalovanym cccp kodekom,kt tiez podporuju flac)a ano. mam celkom dost albumov vo flacu kvoli prehravacu, takze flac mi v normalnom pripade pustit ide
Taky si to musel nějak blbě stáhnout. Mně to hraje v MPC, fb2k, Apollo i WMP. Takže na mé straně chyba nebude. Problémy se 4. nahrávkou měl akorát Jarda, asi nějaký problém se stažením.Pokud Tě to zjímá, vyrobil jsem ty .flac soubory v přehrávači foobar2000 s kompresí -q 5, stejně jako to dělají stovky dalších lidí. Problém je zcela evidentně na Tvojí straně, protože ty moje soubory jsou na 99.9% v pořádu. Hrály by jinak bez problémů na 4 přehrávačích s vlastními dekodery?
No vona ta čtyřka opravdu háže chybu v kodeku pro WinAmp...
ale aby jsi neřekl, seřazeno podle toho jak se mi to líbí:3 - podle mě nejlepší 1 - skoro jako 3, nevím proč se mi to zdá horší, možná to je stejné jako 3, ale pro mě je to číslo #22 - subjektivně se mi to zdá horší ve výškách, ale čím dál to poslouchám, tím mi to zní stejně4 - nejhorší hraje to za dekou, ale jde mi přehrát jen prvních pár sekundposlouchal jsem na integrované zvukovce v FS Amilo A1167G, na sluchátkách Koss porta pro a pak na svých tesláckých repro a Yamaze receiverustejně ty ukázky jsou pěkný shit nahraný někde z vinilu, to tam šumí, praská a mění se jak nic, a výšek je tam taky pomálu, na tomhle člověk skoro nepozná, jestli to jede i na 64kb mp3ce (což je ta skladba 4)tak a teď výsledky :), pošli mi to poštou, jestli můžeš
tak jsem provedl analýzu pravděpodobnosti, že jde o CDDA, AudioCheckerem 2:skladba, pravděpodobnost1 93%2 49%3 100%4 Errortakže myslím, že jsem to celkem trefil :)
Toho jsem se bál, že tohle někdo udělá . Ono to jde velice jednoduše poznat podle frekvenční analýzy třeba v Audacity. Když na to koukneš, tak první skladba má lowpass na 16 kHz, druhá jde výš, třetí má plné spektrum a čtvrtá taky, ale nějaký divný. Zasvěcenci už asi vědí?Můžu požádat o tipy na použité kodeky a bitrate? Díky.
(jen tu kopnu, co jsem ti poslal)Zaměřil jsem se na celkové zkreslení, úbytek výšek a úbytek prostorunejhorší 4ka měla hodně zkreslený zvuk (jako by hrál za dekou).Lepší kvalita 1 a 2 sice už nehraje za dekou, ale zase se dají poznat tím, že mají méně výšek (ty činelky nehrajou tak, jak by měly) a jejich zvuk nemá takový stereo prostor (blíží se to více k jednokanálové mono nahrávce), takže tak jsem posuzoval.Který kodek a bitrate je použit u dané skladby odhadnout nedovedu, protože používám jen .mp3 nad 192kb (v polovině případů nad 220kb) a kde to jde mám .ape soubory, takže s nízkými bitrejty nemám vůbec zkušenosti...
No, řekl bych, že Eagles nebude to pravé ořechové na poslechové testy. Přece jenom by byla potřeba alespoň nějakou remasterovanou skladbu, jelikož se toto převádělo z pásek do digitálu na CD v určité době a kvalita je rovná dostupné technice. Tento rozdíl jde poznat u nových remasterovaných depešáků vs. původní deska.Každopádně je č.3 vítěz. Ostatní jsou ztrátové komprese, č.2 a č.4 při vysokém bitratu, č.1 subjektivně nejhorší, asi MP3 128-160kbit nebo OGG Vorbis 112-128, i když OGG je při nízkém bitratu IMHO lépe poznat, protože tupí hlavně výšky.
No já myslím, že tehdejší analogová technika byla na velmi dobré úrovni. Vzal jsem CD, které jsem měl po ruce. Dneska večer sem hodím, jak to doopravdy je. Možná budeš překvapený
Už se asi nikdo nepřidá. Taky tady je rozluštění:Správně jsi poznal, že vzorek 3 je originál. U zbytku už jsi tak dobrý odhad neměl:1 - MP3 128 kbps2 - Ogg Vorbis 128 kbps3 - originál WAV4 - AAC HE 48 kbpsHeslo je "mp3oggwavaac".Osobně rozeznám jenom ten AAC, tu MP3 a Ogg od originálu nepoznám. Takže jsi lepší než já
Tak č.1 bylo jasné. Zkreslení na 128kbit u MP3 je velké a rozhodně se taková skladba nedá považovat za kvalitativně rovnou originálu. Dále u č.2 a č.4 bylo jednoznačně poznat zkreslení, ale už ne tak velké. OGG Vorbis by tomu nasvědčoval, AAC je pro mne celkem překvapením. Subjektivně překonává MP3 při téměř třetinové velikosti.To ale nic nemění na nevhodném výběru skladeb. Mám doma kopie na bitratu 192, dělané přímo z originálního CD, kde je poznat opravdové zkreslení MP3 kodekem. Eagles prostě nejsou takový oříšek pro enkoder.
..ono po bitve je kazdej general..
Ehm, no, nestihol som včera reagovať, a vidím dnes výsledky. Moje tipy sa prakticky zhodujú, len ten 4 som tipoval na AAC zhruba okolo 64kbps.Ale čomu sa trochu divím je, že nerozoznáte MP3 a Ogg od originálu. Potom máte asi naozaj niekde problém s audio reťazcom. Skúste sa zamerať na nasledovné a sústrediť sa na tieto detaily: - Vo vzorke 1 (MP3) je úplne jasne počuť typicky roztrepané (zrnté?) výšky, napríklad pri záznejoch po údere na rytm. bubon, činel pri konci ani radšej nespomínam. Počuť to výrazne aj na plastových PC reprakoch (ja mám Koss HD-40, pasivne + vlastnoručný 2x10W konc. zos.) a pri posluchu cez sluchátka Sennheiser HD570 je to absolútne nepočúvateľné.- Vzorka 2 je posluchovo lepšia, ale vo zvuku je počuť pri doznievaní činela šumové pozadie (všimnite si, že v origináli činel odznieva plynule do priestoru)- Vzorka 3, mimochodom je počuť, že je robená z analog. master pásu (kto už digitalizoval množstvo nahrávok z mgf. by to už aj v blind teste mal zvládnuť odlíšiť)- Vzorka 4 - jasne počuť neprirodzený priestor v dôsledku SBR (po replikácii spektra), namiesto presnej lokalizácie nástrojov je ich horné spektrum "rozplizlé" medzi reprákmi (napríklad ten jemný úder do činelu nie je možné presne lokalizovať bod v priestore, odkiaľ prichádza)Ak to neodlíšite na PC, skúste si to vypáliť na CD a pustiť na audio veži (ak máte). Ak ste sa sústredili, museli ste postrehnúť tie typické artefakty jednotlivých kompresných metód.Napíšte výsledok.
Díky moc, takouvhle radu jsem potřeboval. Nevěděl jsem moc, kde začít hledat problémy. Očekával jsem to v činelech, ale nevěděl jsem kde. Vzorek 4 odhalím bez problémů také.Zkoušel jsem to na PC - fb2k -> Audigy 2 -> sluchátka Koss (ale levný šmejdy) nebo věž Aiwa (celkem dobrá). Smozřejmě žádný DSP.No zkusím svůj sluch potrénovat. Ale řekl bych, že naprostá většina lidí je na tom stejně jako já. Prostě to nepoznají, protože neví na co se zaměřit. Akorát mě štve, že mi potom začnou 128 kbps MP3 vadit. Já jsem spíš takhle ulítlej na video. Kouknu na LCD televizi a chce se mi blejt. Vidim artefakty po deinterlace, rozmazaný plochy a artefakty MPEG komprese. Obyčejnej člověk koukne a nevidí to. Když mu ale řeknu na co se zaměřit, tak už to taky najde. Stejný to je s fotkama.Svýho času jsem si myslel, že MP3 96 kbps musí být dostatečný bitrate. Na počítači s aktivníma bedničkama mi to přišlo poslouchatelný. Potom jsem si koupil discmana iRiver a pustil si do do sluchátek. Bylo to otřesný. Od tý doby vim, že je nutný nechávat si dostatečnou rezervu pro příapad, že zkvalitnim aparaturu.Momentálně ripuju CD do Ogg Vorbisu -q 6 (~200 kbps). Podle serveru HydrogenAudio.org by měla být už kvalita -q 5 ve většině případů transparentní. Jsem přesvědčený, že tohle je dostatečná rezerva v kvalitě.Mimochodem jednou jsem jel ve vlaku a tam si někdo pouštěl nahlas hudbu z mobilu (nebo něčeho podobnýho). To musela být snad MP3 20 kbps, úplně mi to trhalo uši. A těm lidem to vůbec nevadilo...
O MPEG artefaktoch vo videu mi radšej ani nehovorte. Stačí aj na normálnom tvp pozerať na to "kvalitné" DVB-T alebo väčšinu DVB-S. Alebo je masový spotrebiteľ tak zblbnutý reklamou, že čokoľvek "digitálne" považuje bez akejkoľvek diskusie za vrchol kvality .S audiom je to presne rovnaké. Dnes sa už ani v rádiách nevysiela tá kvalita, ako kedysi. To, čo lezie z pozemných vysielačov prešlo po distribučnej trase minimálne 2 - 3 krát cez MPEG2 kodeky (opýtajte sa u technikov v rozhlase). A je to sakra počuť! Alebo ešte horšie, nalaďte si (ak môžete) zopár DVB rádií zo satelitu a zistíte, že je to odporný a zašušlaný 192kbps MPEG2! Počúvanie mp3 z mobilu je už nad moje sily pochopiť to...Ale masoví spotrebitelia sa nesťažujú, veď je to predsa "digitálne" a to je predsa synonymum kvality... Problém je podľa mňa ten, že to nemá nič spoločné s hudobným hluchom, ale že väčšina len jednoducho nemá možnosť porovnávať, v živote nepočuli, ako znie originál.A ja som asi vadný, ale audio počúvam jedine bezstratovo s výnimkou v aute, kde stačí mp3 lame vbr 96-320kbps q=3, vzhľadom na ten randál v kabíne (okrem toho môj starý kenwood ogg ani nevie ).
Ono do DVB kvalitní je, ovšem to by nesmělo bejt 5 kanálů v MPEG2 v jednom multiplexu.
MPEG-2 komprese zvuku neexsituje. Možná si to pleteš s MPEG-1 layer 2 neboli MP2. To je opravdu hodně zoufalý kompresní algoritmus...
Ovšem chyby po prokládání nejsou chyba LCD, ale toho že lidi od TV sou idioti a vynutili si prokládanej režim dokonce i u HDTV
No, ja osobne hodne posloucham metal a tam je hlavne kombinace zkreslenych kytar a cinelu pro nizsi kompresni pomery docela smrtici. Pokud nekdo dokaze poslouchat 128 kbit/s, docela mu zavidim. Ja na tomto bitrate (v klasickem lameenc apod.) nemuzu krome mluveneho slova poslouchat prakticky nic.Tyhle vzorky jsem poslouchal na sluchatkach za 200,- z Tesca a artefakty v jednicce jsem rozeznal snadno. PX 200 by byly samozrejme lepsi, ale MP3 bitraty pod 192 kbit/s vetsinou odhali i jakekoliv pecky dodavane k lacinemu walkmanu.
KOSS Porta Pro nie su obycajne sluxadak ani zdaleka. Na obycajnyx sluxadkax by si nepocul rozdiel. Napr na takyx ktore su balene k iPodu
No protože při 192 kbps by se nic neotestovalo - nikdo to nerozezná od originálu. Tenhle bitrate nemá smysl testovat.
To si nejsem jisty. U tohoto samplu snad, ale to mluvim jenom za sebe. Myslim, ze bychom docela snadno nasli skladbu, ktera by se provalila i na 192 kbit/s.
sorry, ale nesuď podle sebe dalších 95% lidí. Pokud nepoznáš 128 kbps od originálu, tak buď zahoď bedýnky za 120 korun a kup si lepší nebo si zajdi na ušní.
Já nesoudim podle sebe, ale podle objektivního testu. Koukal si vůbec na ten odkaz?
no vidis. a ja sudim podla seba
mam Creative X-Fi Extreme Music, co uznavam nie je audiofilna zvukovka, sluchadla Sennheiser EH350, co tiez nie su hi-tech profi sluchadla a bohato mi ktomu staci Winamp a MP3 (pokial maju bitrate minimalne 160). Vytesovat sa zo zvuku zo zariadenia, do ktoreho vrazim nenormalne peniaze a aj tak je vacsina ludi hluchych ako poleno - je nezmysel. Kolko z diskutujucich su hudobnici, kolki pocuvaju klasiku, kto z vas ma ten sluch ze dokaze rozpoznat rozdiel? Iba stracate cas a peniaze na "uchylku".
Na konci článku zmiňujete zvukové karty a je zajímavé, že ty nejrozšířenější od Creative mezi nimi nejsou. Vždyť jejich lepší modely mají také výborný zvuk.
Určitě nemají špatný zvuk, ale Creative dělá zvukovky pro hráče, pro zvukové nadšence jsou spíš zvukovky firem jmenovaných v článku.
Ohledně zvukových karet, není lepší X-Fi Fatal1ty od Creativu?
netreba pozerat na marketing. Envy24 je fakt spicka medzi zvykovkami.
VIA Envy24 je paradny zvukovy kodek - vrele doporucujem.
VIA Envy24 neni zvukovka, neni to ani kodek ale zvukovej procesor (DSP) - tj jen ta cast co ma na celkovy zvuk karty mnohem mensi podil nez vstupni a vystupni prevodniky. Ten pak jako zaklad pouzivan na stredni tride karet (3000-7000 Kc) od firem jako ESI, EMU, M-Audio, Audiotrak a dalsimi...
No spicka zdaleka ne ;) Ale je slusna.
neni
Celkem nechápu proč bych neměl komprimovat, když to stejně poslouchám na plastovejch bedýnkách nebo sluchátkách za 200,-. Stejně jako 99% z vás. Pak je úplně jedno jakej signál do toho pustíte. V práci mi to stačí, prostě mi něco hraje a když si chci něco vychutnat tak si pustím doma CD na stereo soupravě do pořádnejch repráků. Takže vesele komprimuju ) (a 256 kbit je na tenhle poslech až až, stejně většina lidí by nepoznala ani 128 kb).JZK
tak asi jsem to jedno procento
ale jo, nic proti, když máte kvalitní záznam (jak je psáno v článku), doboru zvukovku a chcete si k tomu připojit ( a máte možnost) kvalitní repráky nebo sluchátka, tak můžete mít i celkem dobrej poslech. Těch 99% ale sedí v práci v kanclu a nic lepšího než ty nejlevnější sluchátka nemaj (nebo integrovaný repráky v LCD) a doma maj plastový bedýnky se super mega výkonem 300W . Kdo chce doma poslouchat hudbu kvalitně tak to většinou nedělá přes PC (kromě toho 1% ). Já jsem prostě zastáncem toho, že věci maj dělat to, pro co byly stvořený. Telefony telefonovat, foťáky fotit, přehrávače přehrávat, počítače počítat ... Jsem prostě taková vykopávka JZK
Ano, to je výhoda nás, co máme hudební "hluch". 128 kb mi opravdu bohatě stačí.
mozna proto ze za x let tady budou mnohem uspornejsi enkodery a ty z ty 128 proste uz nic vic nevymacknes. jinak receno, zalohovat jedine beztratove. tot muj nazor
Před časem jsem sháněl kodek pro převod APE pro linux. Nakonec jsem ho vyhrabal, ale už jsem u toho šílel.Proč ? Zkuste hádat, jakou zkratku asi tak má "Monkey's Audio Codec" ...
Najlepšia kvalita je pri WAV súboroch. A čítajú to všetky mp3 prehrávače, takže nevidím dôvod konvertovať do MP3. Keď mám MP3 player s 1 GB pamaťov, tak tam natlačím dostatočné množstvo wavov.
WAV má tu výhodu že to přehraje i PC 286ka, přehrávání WAV vůbec nežere CPU
Jojo, na wav stačí DMA řádič :)
Proč řadič ? myslíš že 286ka má tak malou frekvenci a úzkou sběrnici že neprotlačí do zvukovky 16bit x 2 x 44kHz ? :o) jenom dumám zda 286ky měly vůbec podporu pro DMA na deskách a chipsetech (?)
dostatocne mnozstvo = 1 a pol albumu :) Ked beriem do uvahy ze plne AudioCD ma 700MB(800MB) WAV Suborov.To si radsej kup Discman-a, vyjde ta to lacnejsie :)
WAV je jen formát, ve WAVu můžete mít zvuk komprimovaný MPEG Layer-3
kontainer ;)
To sice jo ale WAV je synonymum pro bezeztrátovj přenos, každej ho tak bere (až na výjimky)
Příspěvek byl odstraněn.Redakce.
Mam zvukovku Augigy 2 ZS a k tomu repro Creative Gigaworks S750 7.1 THX a mp3 nad 192 hraju vsetky super neviem naco by som mal pouzivat blby flac/monkey ked mi uplne staci MP3 VBR 192+... a ked uz aj tak tak originalne CD WAV nie je bohvie co kvalita...
Nezlobte se na me ale kdyz tu resite ztratovou a neztratovou kompresi, tak se divim ze vam nevadi ze i samotna hudba na CD je zaznamenana ztratove? Mno to uz asi netopyrum nevadi
Problem je v tom, ze CDDA je vicemene to nejlepsi, k cemu se muzete rozumne dostat (pristup k master tapes a podobnym materialum ma jen velmi malo lidi, na SACD toho vychazi pomerne malo...). Jiste, je v tom take obsazena nejaka ztrata, ale z bezne dostupnych materialu je na CD ztrata nejmensi.
figes. z bezne dostupnych materialov je najmensie skreslenie a strata kvality na vinyle. len to chce kvalitne prehravacie zariadenie. uznavam ze sucasny pop a podoben sracky na vinyle uz asi nevychadzaju, ale zato existuju firmy, ktore sa specializuju na kvalitnu hudbu (50% jazz a 50% klasicka hudba) a ktore vydavaju iba vinyl, pripadne sem-tam nejake 24bit SACD.ale uznavam, ze to je od bezneho posluchaca daleko. vo vsetkych smeroch:peace:
btw, SACD (24bit zaznam), klasicke CD (16bit zaznam) a pripadne HDCD (20bit zaznam) su v podstate o tom istom. pekny pokec je k tomu na hydrogenaudio.orgkvalita je naozaj ta ista, vacsi pocet bitov zabezpecuje len to, ze tam mozno natrepat viac informacii (napriklad 5+1 Surround na SACD a pod)
jj, to máte pravdu - akorát nevýhoda analogových přehrávačů je, že aby byly opravu lepší musí být velmi kvalitní, takže za celý komplet dáte asi tolik, jako za menší byt ), a navíc při každém přehrátí vzniká ve zvuku odchylka a chyby - tedy 100% kvalitního zvuku dosáhnete jenom při prvním přehrátí záznamu )Ale jen tak mimochodem, jak už psal kolega nade mnou - nejlepší je chytit takového LP šaška a dotáhnout někam, kde neuvidí, z čeho to hraje a pustit mu něco v maximálním bitrate např. v OGGu a nakecat mu, že máte od známýho půjčenou sestavu za 2 mega atd. Blbeček se bude hodinu rozplývat nad "hřišťálově čistým zvukem, kterej se s nějakým hnusným z počítače nedá vůbec srovnat" ) Mno a pak ho můžete dovést do zadní místnosti a ukázat mu sčot a jak si krásně poslechl nahrávku v oggu ) Ten protaženej ksicht fakt stojí za to DDDLidi už se vzpamatujte, pokud někdo tvrdí, že mezi opravdu kvalitním např. OGGem a CD nebo LP slyší rozdíl, tak pěkně kecá! Je to asi něco podobnýho, jako kdyby někdo tvrdil, že pozná při surfování na normálních vebech (seznam, zive, technet, lupa, centrum...) jestli je na lince připojenej 5Mbit nebo 10Mbit DDDDD (i když znám i takové trubky
blbost, rozdiel medzi LP a dig. zvukom rozoznam aj ja a to nie som audiofil. ide o celkovu farbu zvuku, podanie, zvuk Lp aj pri prehrani na lacnejsej aparature ma celkovo maksi, menej ostry zvuk ako ten digital. netvrdim,ze by som rozoznal zvukovy rozdiel medzi mp3 320kbps a CD ale ta cast o LP je blbost. asi nemate ziadnu skusenost s posluchom vinylu.
A taky ten vynyl občas zalupe, že?
A zašumí... a kolísání rychlosti... a všechny vady analogového záznamu posbírané po cestě...
Přesně tak, pak ještě započítat daleko menší dynamiku záznamu než u CD (a to nemluvím o SACD a DVD-A), a i přes přirozenější, "příjemnější" a "barevnější" zvuk LP zůstanu radši u CD.
Vite, ze se uz par let dela vse digitalne? Na vinylech je jiz pouze sestrihane forma puvodne digitalniho zvuku. To co uvadite o pocity ze zvuku, tak to je zpusobene konstrukci gramce, typu prenosky a jejich konstrukci (vaha atd..), a dale zda-li mate pred to nejaky filtr, zesilovac atd.. Nikdy nemuzete ziskat presny zvuk jak u digitalniho zvuku a LP. Protoze u toho LP zavisi plno faktoru. Ty hlavni jsem zminil vyse. Vite, ze otresy dokazou na LP pozmenit barvu zvuku? Me pripada co se tyce toho lepsiho zvuku tzv. placebo efekt. Nekteri tam proste slysi neco, co tam vubec neni ;o)Mam vinylu hodne, tak mohu neco ze svych zkusenosti neco rict. Pravda, nekdo jiny muze mit odlisny nazor.Mam gramec Technics LS1200, prenosku Shure WhiteLabel, dale zvukarnu M-Audio Audiophile Fireware a bedny M-Audio Studiophile BX5a. A spokojene funguji. Ripy z vinylu hazu do MP3 VBR ~232kbps, abych si je mohl poslouchat na iPodu, a pro zalohu vinylu to jeste davam do Flac.Cela tato sranda stala temer 36 000CZK. Ne kazdy potrebuje davat pro dobry poslech tolik penez, a take nema tak dobry sluch. Ne vse sudte podle sebe. Kazdy to slysi jinak, kazdy nema potrebu davat obdobnou castku jako ja. Kazdemu staci neco. Ja jsem tohle vybiral dlouho. Pozjistoval, co tak zhruba slysim, jak to vnimam. A sahl jsem pro tohle. Nekdo si uzije hudby za mensi peniz. Jiny za mnoho vice.
Můžu se zeptat, jak funguje digitální mikrofon?
Mikrofon je normální, ale hned za ním je DAC, a pak už vše jen digitálně. To jen na okraj pro milovníky "analogového" zvuku :).
Ano, to jsem chtel taky rict. Pro ostatni, ja myslim uz potom michani, kompozice hudby, prace se zvukem probiha digitalne ;o)
Spíš ADC, ne?
No jo... pravda
Ano, je fakt, ze na vinyly sa to dava z digitalneho zdroja, ale vacsinou sa to mixuje pri 96kHz, takze ked sa to da na vinyl, teoreticky by to mohlo byt o nieco lepsie ako CD, kedze pri 44kHz maju nejake pocutelne frekvencie nejake, mozno aj vnimatelne harmonicke skreslenie.
Problem je ten, ze vinyl ma neco max. kolem 20kHz. A casem se to snizuje prehravanim. Zalezi na cem se to prehrava, a jaka je prenoska. Osobne doporucuji Shure Whitelabel. Navrzena pro minimalni opotrebeni desky a maximalni kvality zvuku v pomeru opotrebeni desky. Ano, jsou mnohem lepsi prenosky, ale nikdo nebude kupovat vice za jak 15 000CZK ;o)
Me by zajimalo kde tyhle zkusenosti berete. S SACD a DVD-A nemam vzhledem k tomu ze jsem student zadne velke zkusenosti ale s kvalitnimi sluchatky musi poznat rozdil mezi LP, WAW a MP3 opravdu kazdy. A ne, nepotrebujete na to zadny gramofon zavratne financni hodnoty. Postaci gramofon tesla z let 80. a slusna prenoska. A podotykam ze az na nejake to lupnuti Vam, pokud nepujde o uplne drek, bude hrat i bazarova deska. Komprese dynamiky je na CD opravdu desiva. Ale pokud clovek nema cas se s deskou skutecne pomazlit tak CD hraje dobre. MP3 uz nikoli.Muj osobni nazor je ze MP3 dlouho nezmizi a ani bych v tom nevidel problem. Do auta nebo prenosneho prehravace cpat lossless je zbytecne, zde opravdu clovek oceni usporu kapacity.Na doma CD/WAW/FLAC/APE....rozdil slyset je a jak (Kdo neveri, doporucuji skladbu closer od skupiny joy division-to co se tam stane s vysokymi frekvencemi v sumu pary na zacatku tracku je absolutne neposlouchatelne)No a kdo si chce obcas posmaknout a uzit si ten ritual tak LP :)
Pro vasi informaci, SACD pouziva uplne jiny system zaznamu nez CD. Rozhodne nepouziva 24bit vzorkovani a rozhodne neni "o tom istom".
Jeste jsem neslysel vinyl kterej by nesumel a nepraskal, kazdym protocenim desky prznis jehlou zaznam atd. tak nevim kde ta kvalita ma jako byt IMHO je gramec dobrej leda na scratching nebo jak se to pise, no na takovy to rucni poloumelecky kurveni desek soupanim sem a tam.
No tak to je pak otázka jakou placku a na čem jste poslouchal. Dnešní přenosky které pracují i s zatížením jehly 1gram!! desku nepoškrábou o moc víc než kartáček na čištění. Jinak praskání je deska zničená špatnou přenoskou nebo špatně seřízeným gramofonem.Případně špinavá deska (spraví kartáček na zbavení prachu nebo v horších případech pračka)Jinak samozřejmě při hledání kvalitního poslechu nelze uvažovat gramofony pro DJing, na které jsou kladeny zcela jiné nároky než co nejdetailnější přednes s co nejohleduplnějším zacházením s deskou.
Vinyl je teoreticky lepsi, jenze jen prvnich X prehrani - to je pro me jednoznacny a nejspis neprekonatelny duvod to nekupovat. (Btw., taky bych se tu mohl rozplyvat na tom, jak moje oblibene zanry jsou ta jedina kvalitni hudba a vsechno ostatni sracky, pro ktere klidne staci i realaudio na 16kbps, ale nejak nemam potrebu prokazovat si svuj dobry vkus tim, ze budu urazet vkus ostatnich...)
a co Audio DVD ? To by taky mělo bejt celkem kvalitní, ne ?
DVD-Audio je na tom dost podobne jako SACD (rozdily mezi LPCM a MLP pro normalni lidi minimalni). Pokud ale pominu pocitac, tak je opet dost malo prehravacu. Ono totiz to ze clovek ma DVD-Video prehravac neznamena, ze to prehraje i DVD-Audio disk. Kupodivu je vice prehravacu DVD-Video ktere umi SACD nez DVD-Audio.
Já bych to spíš viděl tak, že přehrávačů je dost, spíš je málo hudby na DVD-A ne? Ale to jen hádám, protože po muzice na DVD-A jsem se zatím nepídil...
Ano prehravacov je viac.Podmienka je mat DVD AUDIO decoder priamo v prehravaci a teda5+1 analogovy vystup z prehravaca do zosilovaca. Mam Pioneer DV 656A a keby bolo viactitulov na trhu tak inu muziku ani nepocuvam. Taky Queen A night at The Opera je zazitok a pri opetovnom prehravani tam nachadzam vzdy nove e nove zvuky. Rozdiel medzi CD a DVD AUDIO je ako medzi CD a MD.To len pre tych co DVD AUDIO nikdy nepoculi.
Jo je možný že jsem měl prostě smůlu, ale zatím co jsem narazil na dobré DVD-Video přehrávače tak DVD-Audio neměly ale zato podporovaly SACD. Jinak co se týče kvality tak opět platí to že záleží na zdroji. LPCM zvuk je často i na DVD-Audio u hudebních DVD (sice jenom dvoukanál ale ono je stejně dost materiálu na DVD-Audio taky jenom dvoukanál připadně dvoukanál "přepočítaný" na 5+1), takže posoudit jako moc lepší to je může každý. Mezi nám já jsem z toho zase tak unešený nebyl.
To je prave ten problem, ze musis pocuvat DVD AUDIO alebo SACD na prehravaci ktory ma dekoder a kazdy kanal 5+1 ide dekodovany do zosilovaca zvlast, to znamena ze medzi prehravacom a zosilovacom mas 6 kablov. Akonahle prehras DVD AUDIO Alebo SACD disk len stereo, (lebo aj taka moznost tam je), to ako keby si prehral CD namiesto stereo iba mono. Budes tam mat prislusne frekvencie ale efekt je v haji.
Eh, i kdyz se neco prehrava z analogovyho zdroje, coz je pricipialne neztratovy zaznam (kdyz pominu pro zmenu problemy s nelinearnima frekvencnima charakteristikama) tak to stejne leze pres nejaky vystupni filtr, ktery signal vyhladi. A rozdil mezi beznym zdrojem jako MC/LP a CD je, v pripade kvalitne odvedene prace, nemeritelny.Jedinej problem (ne)kvality CD jsou zvukarsky prasata, ktery misto 16bitu vyuzijou sotva polovinu. Schvalne, kolik CD z posledni doby obsahuje v zaznamu jedine skladby kompletni rozsah 0 - 65535. Drtiva vetsina se pohybuje kolem 80% a nikdy neklesne pod 50%.
celkem dobrej clanek. zadnej microsoft :) pěkné...
Díky za článek, některé informace se mi budou moc hodit. Na oplátku pro Vás Mediategger je sice super, ale pokud používáte Foobar2000 stáhněte si raději plugin freedb masstager : http://pelit.koillismaa.fi/plugins/tagging.php#14 používám ho v kombinaci s programy Freedb Easy Navigator: http://www.klaimsoft.com/salvoravida/ pomocí něho si zjistím Disc ID a kategorii z FreeDB a pak ve Foobaru celé album přetaguji ctrl+a pravá myš Manual Query vložím info z FreeDB a je to. Pro konverzi CD na mp3 používám Meda CD ripper: http://www.medafan.com/cd-ripper/ který tagy z freeDB doplňuje automaticky. Škoda, že tady chybí Foobar http://www.skytopia.com/project/articles/music/players.html Kdyb to někoho zajímalo podrobněji tady je porovnání různých přehrávačů http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_media_players Osobně používám Fooobar ma mp3 a m4a na všechny ostatní mutimediální soubory vlc media player.
A má ten CD ripper podporu pro Secure Ripping? Jaký to používá kompresory pro MP3 a Ogg Vorbis? Dají se tam dát vlastní a nastavit jim parametry?Já bych spíš doporučil na ripování EAC nebo přímo foobar2000. Proč ho nevyužít, když to umí a umí to dobře. Poslední verze CDex nějak prasí parametry MP3 enkoderu. Ale finální 1.70 by to měla opravit.
Ja osobne pouzivam ALAC(Apple Lossless), ktery jste vubec nezminili. A znam celkem dost lidi co jej tez pouzivaji (uznavam ale, ze mam mozna same podivne pratele ). Vyhovuje mi u neho perfektni integrace s iTunes a dobra hardwarova podpora. Prehravam to doma pomoci tohodle: http://www.slimdevices.com .
Chtel jsem napsat to same, navic pri tak masovem rozsireni iPodu, jake ve svete zcela jiste je, je i pouziti Apple Lossless dost mozna nejcastejsi.
vy jste čekali, že se na Živě bude psát o něčem z Mac-ku? naivkové
„Jedním z nejkvalitněji hrajících přehrávačů je u audiofilů oblíbený Foobar2000, který kvalitou reprodukce značně převyšuje populární Winamp.“ Mohu se zeptat, proc tak soudite. Imho na prehravaci zalezi jen po strance uzivatelske privetivosti. O vystup se vetsinou staraji pluginy a ty urcuji vyslednou kvalitu. Sam uz dlouhou dobu pouzivam Winamp, pokud je ale Foobar2000 lepsi, klidne na nej prejdu .
Zvuk Foobaru je při stejném nastavení ekvalizéru za použití standardních pluginů prokreslenější. Má lepší výšky. Oproti tomu Winamp zní jakoby dutě a zastřeně. Jistě, do Winampu existují různé enhancery, která ale obyčejně spotřebovávají neúnosné množství systémových zdrojů. Winamp je svým nepříliš kvalitním zvukem znám odnepaměti. Sám jsem jej léta používal a nechtěl vyměnit, ale v době, kdy jsem se začal orientovat na bezeztrátové audio jsem postřehl, že tomu přeci jen "něco chybí" a zkusil alternativu, u níž jsem již zůstal. Pravdou je, že nakonfigurovat Foobar tak, aby k něčemu vypadal a choval se tak, jak potřebujeme, to je opravdu otázka nejméně dne studování. Jakékoli poslechové měření kvality zvuku případně její porovnávání je ale samozřejmě vždy nezbytně zcela subjektivní záležitostí. Každý nechť si tedy vybere, co jemu samotnému vyhovuje, Nemyslím si, že se v tomto dá najít univerzální rada.
* Q: Does foobar2000 sound better than other players? * A: No. Most of “sound quality differences” people “hear” are placebo effect (at least with real music), as actual differences in produced sound data are below their noise floor (1 or 2 last bits in 16bit samples). Foobar2000 has sound processing features such as software resampling or 24bit output on new high-end soundcards, but most of other mainstream players are capable of doing the same by now.
Hmm super ultra ale mě by se hodil přehrávač co umí ve svým okně rovnou procházet obsah disku bez nutnosti nestále něco "openovat" nebo budovat nějakou úžasnou library při které když vytáhnu DVD s muzikoou... nebyl by takovej ? nejlíb co by začal přehrávat na jeden klik a na jeden klik by procházel adresáře ?
1by1http://www.mpesch3.de/
Dík, nejdřív bylo nadšení z toho jak to pěkně funguje, pak zklamání z toho že to nepapá OGG a nic jinýho než MP3
Foobar na to, tuším, má komponentu pro své UI.
Ta komponenta se jmenuje Explorer - http://www.hydrogenaudio.org/forums/index.php?showtopic=34207
hahahaha tak tomu tleskamzrovna jsem se chtel zeptat,jak muze mit winamp horsi zvuk nez foobar,kdyz se prenos dat do zvukove karty deje digitalne:)vyvratit toto tvrzeni primo FAQem z www foobaru me ale nenapadlo:)lidi se opravdu nechaji zblbnout snadno.
Jednosuše tak, že musí mít kodek, co to ze zdrojovýho kompresního formátu nacpe do streamu, co sežere zvukovka. Ano vše je tam digitálně, ale i to se dá zmrvit. Stačí jitter v posloupnosti samplů do převodníku a je to na nic. Nicméně i zde je to souhra kodeku a příslušnýho hw zvukovky.
Nechapu, jak nekdo muze pouzivat bezeztratovou kompresi a zaroven mrsit zvuk pomoci ekvalizeru.
no třeba moje shure e5c se porouchaly tak sem je musel poslat na výměnu, cesta do USA 4 tejdny utrpení.musel sem používat svý starý koss spark plug který maj opravdu hodně předimenzovaný basy.tak mi enzbylo nic jinýho než vosolit vejšky a stejně to nebylo vono.(Ty sluchátka to nezvládaj)
Dekuji za odpoved. Mate pravdu, kvalita ekvalizeru ve Winampu je otresna. Foobar jsem zkousel, ale sila zvyku me tahne k Winampu.Jeste bych mel pripominku k tomu enhanceru. Vetsina lidi nevi, ze jim ovladac zvukovky (Creative) doupravuje zvuk, aby byl libivejsi. Po instalaci ovladace od Eugena Gavrilova http://kxproject.lugosoft.com/ neni zvuk tolik prebasovany a celkove realistictejsi. Vsem kdo vlastni zvukovku SB live nebo Audigy doporucuju.
jj perfekt driver, nie jak ten blby creative
Hmm, prave jste ze sebe udelal idiota, protoze vsechny prehravace musi z principu hrat stejne, pracuji totiz se stejnymi daty a stejnym algoritmem (nemluvim o aplikaci ruznych DSP filtru).
To samozřejmě není pravda. Jediné, co je stejné, jsou vstupní data. Dekódovací algoritmy (přinejmenším u některých formátů), zpracování a výstup (nehledě na DSP) se mohou lišit. A prosím, chovejte se slušně. Děkuji.
Ještě doplním, že například zde jmenovaný Foobar2000 využívá 24-bitového módu zvukovky (pokud to umožňuje). Kdežto WinAmp jenom 16-bitový mód. Takže zvukovka musí provést převzorkování, tj. ztráta kvality. Jinými slovy, i zde je prostor pro různé kvality různých přehrávačů.
Uz nejaky cas neplati, ze WinAMP neumi 24bit ;o)
Heh - "ten winrar mi vcera dekomprimoval ty data tak nejak nekvalitne, winzip to umi nejak lip" - prave jsem rekl totez jen o jinych datech v jinem formatu a v normalni spolecnosti bych byl po tomto prohlaseni povazovan bud za spolecensky velmi unaveneho nebo dusevne choreho.Lisit se muze algoritmus komprese (v ramci specifikace) a tim lze vskutku kvalitu ovlivnit, ale algoritmus dekomprese proste musi byt vzdy stejny, jinak by to totiz nemohlo fungovat. U komprese lze totiz predevsim ovlivnit vyber toho, co se komprimovat bude, pripadne aplikovat vstupni filtrovani, ale ani tak nelze zmenit vlastni algoritmus komprese!Vy totiz tvrdite, ze tam kde jeden prehravac dekomprimuje 1 dekomprimuje jiny 0 coz je samozrejme blbost. Samozrejme ze pokud na ten vysledek aplikujete filtr/ekvalizer/... tak ze se vystup zmeni, ale to uz neni dekomprese, potom dostavam ruzne vysledky i u prehravani CD.
a to kde si nahrabal ?samozrejme ze dekodery maju tiez rozdiely. tu nieje to co, ze kde je 1 je jedna a kde 0 je nula, ale ci ju dokaze ten dekompresor spracovat tak ako ma byt. nikdy nieje vsetko presne, preto su tam vsade opravne kody aby aj keby sa nieco zle nacitalo to bolo kompenzovane trochu neskor. tak isto to je aj na CD na ktorom je 30% opravnych kodov, len kvoli tomu ze ked niekde nastala chyba sa mohla o tom zapisat niekde informacia.preto ak dekompresor nedokaze spravne odhadovat tieto informacie tak trpi na nom ta kvalita.asi si nepostrehol jednu vec Foobar2000 vytvara ten isty clovek co napisal plugin do Winamou pre dekodovanie mp3 este v roku 2002(3) a odvtedy sa ten plugin nemenil. ze by nevedeli najst schopneho kodera, ktory im to spravil kedze sa Peter na nich vysral ? :)
Decoding, on the other hand, is carefully defined in the standard. Most decoders are "bitstream compliant", meaning that the decompressed output they produce from a given MP3 file will be the same (within a specified degree of rounding tolerance) as the output specified mathematically in the ISO/IEC standard document. The MP3 file has a standard format which is a frame consisting of 384, 576, or 1152 samples (depends on MPEG version and layer) and all the frames have associated header information (32 bits) and side information (9, 17, or 32 bytes, depending on MPEG version and stereo/mono). The header and side information help the decoder to decode the associated Huffman encoded data correctly.btw. opravne kody jsou o necem uplne jinem nez dekomprese ztratove kodovanych souboru.
Algoritmy dekomprese jsou samozřejmě různé. U ztrátových formátů není výsledek dekomprese pokaždý stejný. Výsledek dekomprese je aproximací původního průběhu. Ta aproximace se může provádět s různou přesností. Současný stav je ale takový, že na straně dekoderu se toho už moc vylepšit nedá, ale pořád se toho dá dost zprasit.Samozřejmě rozdíl v kvalitě je hlavně na straně enkoderu. Ale netvrďte, že 2 různé přehrávače dají na výstupu MP3 dekompresoru tatáž data. To není pravda.
WinRar.... pracuje stále s digitálními daty. Ale když se převádí digitálně komprimovaný zvuk do analogu, tak tam už rozdíl nejspíš bude. Bylo by zajímavé změřit a porovnat různá zařízení, do jaké míry se jejich výsledky liší.Moje zkušenost je, že zprasit se toho dá hodně především už při převodu na MP3.
Když jsme u toho (win)RaRu - má v parametrech také nastavení pro kompresi audio (a grafických) signálů. Má to winZIP ?
Obávám se, že se mýlíš. Není komprese, jako komprese. Z hlediska datového (= datová informace) je rar, zip, atd. ve skutečnosti komprese bezztrátová. Po komprimaci dostáváme vždy soubor původní velikosti, jak se lze přesvědčit pomocí MD5. Oproti tomu komprese multimeduálních dat je stejná jenom názvem komprese. Po dekompresi dostáváme soubory různé velikosti v závislosti na zvolené metodě. Je to způsobeno tím, že lidské ucho vnímá s různou citlivostí zvuky různých kmitočtů. Na rozdíl od komprese dat, kde po dekompresi nesmí dojít ke změně informací před kompresí, u multimédií se využívá nedokonalosti zraku a sluchu. Skutečným rozdílem mezi multimediálním a např. textovým souborem je ten, že textový soubor je stejný jako originál před komprimací i po dekomprimaci. Jakýkoli originální multimediální soubor je v porovnání s realitou ve skutečnosti zkreslený. Toto zkreslení je dáno už jen tím, že přístroje „vidí” a „slyší” jinak a něco jiného, než divák a posluchač. Krom toho žádný takový přístroj nemá selektivní vidění a slyšení, jako oko a ucho, atd. Už do originálního a údajně nezkresleného multimediálního souboru je vneseno zkreslení subjektivním vnímáním zaznamovatele události a záznamového zařízení. Od 60. let, kdy se u nás začalo vysílat na VKV, se u nás začaly vyskytovat stížnosti na kvalitu zvuku. Technici dokazovali, že oni mají všechno v pořádku, posluchači, kteří měli možnost poslouchat vysílání ÖRF oponovali, že ve vysílání je málo hloubek, ale především, že je rozdíl v hlasitosti mezi mluveným slovem a hudbou (dnes totéž vnímáme, když při sledování filmu dojde k vysílání mnohem silnějšího zvuku reklamy), který není patrný při poslechu vídeňského rozhlasu a celkově je modulace rakouského vysílače mnohem kvalitnější. Jedinou příčinou tohoto byl odlišný způsob měření výstupního signálu. Naši technici používali metodu měření špiček signálu, kdežto Rakušané jinou, kdy je mj. vzata v úvahu různá citlivost ucha na různé tóny.
Oprava nedoklepu:Po dekomprimaci dostáváme vždy soubor původní velikosti, jak se lze přesvědčit pomocí MD5.
Idiota ze sebe udělal někdo jiný, protože zvuková kvalita Foobaru nad Winampem je všeobecně známá věc. Tedy ne všeobecně, ale mezi lidmi, co se kvalitním zvukem zabývají.
Zvuk winampu neni nekvalitni, nekvalitni je jeho ekvalizer. Nicmene pokud uz nekdo ma potrebu si hudbu ekvalizerem mrsit, tak ma moznost pouzit jiny.
Ekvalizér - na co, proboha? Naučte se poslouchat rovnou čáru!
proc neni zminen treba Vorbis (ogg) ?
Vorbis je bezeztrátový?
Pokud vim, ta moznost je tu taky.
Ta moznost tu neni, Vorbis je ztratovy kodek. Jestli si to nahodou nepletes s flac v ogg kontejneru.
Nechci nijak zpochybnovat kvalitu clanku, zda se byt v poradku, ale PROC podstupovat toto cele, kdyz 98,5% uzivatelu bude audio prehravat na zarizenich (a nektera jmenoval i autor, napr. ipod), kde nemate sanci poznat rozdil mezi 320kbt/sec MP3 a FLAC... Ledaze by jste meli absolutne perfektni sluch a poslouchali v relativnim tichu a na nejake lepsi high-FI_Nebo se mylim?
To samozřejmě záleží na citlivosti sluchu každého jednotlivce. Já osobně například rozdíl mezi jakoukoliv MP3 a bezeztrátovým souborem slyším i při přehrávání přes notebookovou USB zvukovku SoundBlaster MP3+ s reproduktory Encore XP-280 za 1600 či sluchátky Maxell HP-2000 za 850 Kč. Faktem je, že na zařízení záleží opravdu hodně. Upřímně při připojení stejných reproduktorů ke zvukovému výstupu služebního notebooku Acer TravelMate 630 ten rozdíl nepoznám.
Při hodnotě 320 kbit/s ?? Pán má zřejmě uši jako netopýr.
Pan neni netopyr. Pan si jen neco vsugerovava a pak obycejne keca.Ale tezko to temto lidem vyvracet. Uplne nejlepsi je nechat je byt v jejich bludech - nic nas to nestoji.
Pan ma naprostou pravdu, jako testovaci skladbu doporucuju napr Money od Pink Floyd. Uslysite rozdil i na obyc reproboxech ktere aspon trochu hraji vysky.
Presne tak. A keby ste si pustili DVD AUDIO ktore ma 5x viac dat ako CD, tak by ste boli nespokojny aj s CD a o kompresii by ste ani neuvazovali.
Nekeca, nektery zarizeni tak przni vysky a dynamiku ze je opravdu zbytecny zabyvat se kvalitou nahravky, ono taky staci kdyz nemaji vystup posilen klasickym 1W "zesilovacem" (s vystupem se pocita se jenom jako s linkovym) a pri zapojeni sluchatek dojde k pretizeni vystupu s vysledkem mohutneho zkresleni, co na tom pak chcete poslouchat ?
no,pan obcas ty netopyry opravdu slysi ;)jak jsem poslouchal muziku na studiove monitory, po case mi mp3 na 192 zacala pripadat ponekud zvukove slaba. Pokud vezmeme CDDA jako referenci, tak za rozumne povazuji jeste 48kHz/24bit, dal pak ten rozdil neni slyset ani na monitorech za pul milionu.
Pan ma svatu pravdu, pocuvat Within Temptation (vsimol som si playlist) v mp3 je aj pri 320kbps utrpenie. Sharon ma krasny hlas, tak preco ho prznit stratovou kompresiou.
Nemohu než souhlasit! Bohužel, nemohu sehnat bezeztrátově většinu jejich alb. Mám pouze řadovky.
Jo jo WT jsou skveli, na MoR jsem z nich silel ;) BTW pozdravuj Simonu :)
V pripade, ze to moralne zabrany dovolia, tak na eDk je bezstratovy napriklad debut album "Enter", specialna edicia "Mother Earth" a tiez premium version "The Silent Force". Ostatne bohuzial len v mp3, ale mozno sa to raz objavi u MeTaLMaDNeSS.TeaM, kde je vsetko vylucne bezstratove. A hlavne cele 8GB DVD "The Silent Force Tour" koncerty su fantasticke . BTW, MoR rulez!
... je to eDk ešte funkčné ?Mohol by som poprosiť o link ?DíííííííííK.
Poslouchat MP3 a to i MP3 s kompresí 320 je něco hrozného.MP3 je opravdu pro nenáročného posluchače, který od hudby očekává jen to, že hraje. Ostatně, stačí když si hudbu z originálu a následně MP3 poslechnete na repro GIGAWORKS od Creative a uslyšíte ten rozdíl.Nemá cenu dále polemizovat nad hifi aparatůrami.Prostě jediná výhoda MP3 je komprese dat nic víc.
Kecáš nesmysly a frajeříš. Někdy se zúčastni slepého poslechového testu na opravdu dobré aparatuře. Myslím, že je jako drtivá většina lidi poznáš kulové. Jak jsem se smál, když se můj kamarád, těžký audiofil, který má doma zlaté kabely k bednám, rozplýval na MP3 a slyšel tam ty "vyšší harmonické", které prostě v té kvalitní nahrávce z CD (a ještě lépe z LP) jsou... Poznal prd! Většina lidí nemá sluch na to, aby vůbec něco rozeznala...
Podla mna ak sa jedna o elektro hudbu stylom techno a podobne veci tak rozdiel uz nieje pocut pri 192kbps, ale ak sa jedna o zivu hudbu a zlozitejsu typu metal, ktory sa komprimuje zo vsetkeho najtazsie tak tam ten rozdiel pocut sakramentsky je.Preto je tu treba robit rozdiel.Ale inak suhlasim, ze vacsina nema na to sluch.
Nerekl bych ze zrovna techno se dobre komprimuje. S oblibou ho pouzivam na testovani kvality komprese, protoze ze vsech hudebnich stylu v nem slysim nejvetsi rozdily oproti originalu.
Ale ja by som povedal, pretoze techno ma velmi predvidatelny prebieh s takmer homogenny prechodmi, preto je rychlost a vysledna kompresia na velmi dobrej urovni. Ale pri zivej hudbe toho nedosiahnes, lebo nevies "predvidat" co bude a mas v tej hudbe vselijake sumy, ktore ked orezies tak vysledna skladba je otrasna.
No a z toho duvodu pouzivaji pri vyvoji lame nektery "techno" samply, u kterych vedi, ze s nimi maji vsechny bezeztratovy kodeky problemy, ze? Napr. Fatboy Slim - Kalifornia
klasicky tah. ukazeme im to co nam ide najlepsie oproti inym. to ta v zakladnej skole neucili ? :)
no já myslím, že mezi tuc tuc techna a rudžužu metalu zas tak velký rozdíl není :), obojí je to dost hlasitý, monotónní a nudný, a obojí je za zenitem
Zato ty jsi tak akorat trapny a z metalu jsi asi nic moc neslysel.
tak ty si dalsi amater.Strieborne kable maju lepsi zvuk ako zlate.A cuduj sa svetu, mp3 je skutocne pre nenarocnych.
Jo jo, 99,99% stříbrný kabely, nic jinýho se nedá poslouchat.Hele volové - jakejkoliv levnej přístroj Vám naměří odchylku zvuku mezi MP3 a WAV. Ale lidský ucho je tak nedokonalý, že to neslyší. Ale ani dokonalý přístroje nenaměří žádnej rozdíl mezi obyčejnym měděnym drátem a super, hi-fi, mega, ultra stříbrnym reprákovym kabelem.Některý audiofilové mají tak dokonalej sluch, že jsou dokonce schopný porušovat fyzikální zákony
Jaj ty saso.Clovek nemusi byt audiofil na to, aby zachytil rozdiel.Ale nesmie byt diletant !Aspon usetri tych, ktori maju urcity narok na kvalitu tychto blbosti.
Á další z kabelových kašparů. Vodivost vodiče má na přenosové vlastnosti systému minimální vliv. Ale stále se najde dost duchařů, příznivců woodoo.Zkuste studovat elektroniku, pak vám dojde, jaký jste byl šašek.
Musím jen souhlasit. Už při poslechu na mobilním telefonu (D750i) s peckami je rozdíl v kvalitě např. mezi kompresí na 128 a 320 značný. 128 je jakási placatá, divná, je to prostě slyšet. Na druhou stranu rozdíl mezi 320 a orig. asi bude slyšitelný opravdu jen na kvalitnějších zařízeních.
no ono D750i (mam ji a vim o cem mluvim) ma na mobil hooodne dobrej zvuk, hlavne s tim tru-bass efektem...
Pánové se hádají o věrnosti zvuku a prznění kompresí a pak si paradoxně libují, jak jim nějaký efekt zprzní zvuk 100x víc a považují to za +...
dobrá ironie doufám
Klidne se vsadim ze kecate.
ja som napoly hluchy, ale rozdiel medzi 128kbit a 192kbit mp3 rozoznam na integrovanej zvukovke spolahlivo
Možná, že pointa je v minimalizaci prostoru pro skladování materiálu v maximální možné kvalitě. Pokud člověk upgraduje přenosný přehrávač, může zjistit nové vhodné nastavení (a případně formát) pro poslech na cestách a pak vesele dávkově zkonvertovat veškerou svoji hudbu pro nový, schopnější stroj. Nebo aspoň takhle jsem si to doposud představoval...
Přesně tak to je, bezztrátová komprese má smysl jako zdroj pro ztrátovou kompresi k použití v přenosnych přehrávačích. Pokud totiž zkompirmuju MP3 320kbps do MP3 128 kbps, tak to bude nepoměrně horší zvuk než zkomprimovat originál (případně bezztrátovou kompresi) do MP3 128kbps.Navíc až budu mít přehrávač s podporou Ogg Vorbis nebo AAC HE, tak si jednoduše jednim klikem všechno zkomprimuju do novýho formátu.Bezztrátová komprese má v podstatě nulový využití na přenosnych přehrávačích, protože při jejich obvyklej kvalitě výstupu nemá nikdo šanci něco poznat.Ale slyšel jsem i od kamaráda, že jeho mobil má třeba hroznej zvuk u MP3 128kbps, přičemž MP3 128kbps je O.K. Ale zároveň je O.K. i ta MP3 128kbps na počítači. Zřejmě mají některý přenosný zařízení zoufalou implementaci MP3 dekoderu, která to przní a vypadá to, že MP3 128 kbps je nekvalitní.
Autor vůbec nezmínil Windows Media Audio Lossless, což je formát, do kterého umí ripovat hudbu Windows Media Player. Navíc má podporu u některých přenosných MP3 přehrávačů, což se o ostatních formátech říci nedá.
Máte pravdu, děkuji za připomínku. Původně to v článku bylo, ale nakonec jsem se rozhodl WMA Lossless nezmínit. Na základě vaší připomínky jsem zmínku o něm doplnil - i s vysvětlením, proč jsem jej původně vynechal.
Nerozumím, proč je zavrhována "ztrátová" komprese MP3. Při nejvyšší dosažitelné jakosti (VBR) má nahrávka zlomek datového objemu CD, navíc "bezeztrátovost" chápaná tak, že i ticho je zaznamenáno s maximální bitrate (tedy datovým tokem), je nesmyslná.Nedávno jsem si zkomprimoval CD jazykového kurzu, kde podstatnou část tvoří pasáže bez zvuku. Z CD "zbyla" nahrávka cca 80 MB VBR MP3 zaznamenaná v nejvyšší dosažitelné kvalitě, kterou nelze zvukově rozeznat od originálu CD.Bezeztrátovost komprese je sice krásná idea, ale pokud velkou část nahrávky CD tvoří "zbytečná data", pak je "tvrdá" komprese žádoucí. Kvalifikovaně "ztrátově" zkomprimované hudební CD může mít v nejkvalitnější MP3 (VBR 32 - 320 kbit/s) 100 - 120 MB datový objem při takřka nerozeznatelné kvalitě zvuku od CD, při komprimaci do OGG Vorbis ještě méně. Velmi také záleží na původní kvalitě CD nahrávky - skladby typu "oldies" mají z archívní analogové nahrávky už natolik "ztrátově zkomprimovaná" data, že kodek MP3 při komprimaci ani nevyužije celou stupnici bitrate (do 320 kbit/s)...Tedy - "bezeztrátová" komprese (je použitá PCM při digitalizaci skutečně "bezeztrátová" vůči původnímu zvuku?) je výborný princip záznamu, ale ekonomika "skladování" na HDD (kvůli snadné dostupnosti nahrávek) jasně mluví pro tvrdou (a třeba i mírně ztrátovou) kompresi dat.
Mě je to teda šumák ale vím že při střihu v TV se pracuje s nekomprimoveným obrazem a zvukem a klidně v tom může být ticho i s tmou a nikoho to evidentně netočí. Prostě když na to mám kapacity tak to uložím v technologickým maximu a nemusím přemýšlet kde mi to co užralo (nehledě na to že nekomprimovaný audio prakticky vůbec nežere výkon CPU, jenom se posílají data rovnou na zvukárnu s videem nápodobně) Když jsem socka tak holt musím sockovat s MP3 nebo OGG
souhlas, ale to dětem s plasťáky za 200 nevysvětlíš. stačí si poslechnout klasiku či metal na opravdu kvalitních sluchátkách nebo špičkové aparatuře a mp3 320 je oproti APE objektivně rozpoznatelný úbytek projevu.
nemohu nez souhlasit. susteni a mlaskani na vyskach kterej je nadherne slyset u bicich kazi dojem z kazdy MP3 o jakymkoli bitrate
Ovsem musite brat v potaz:- ne kazdy ma/(muze mit) spickovou aparaturu nebo kvalitni sluchatka- ne kazdy rozdil uslysi- ne kazdemu vadi, ze je slyset maly rozdil- ne kazdy ma poslechovou mistnost (odhlucnenou), kde sedi v presne danem miste (poloha vzhledem k reproduktorum)Hudbu posloucham z pocitace i z CD prehravace pres Sony STR-DB840QS a Xavian XN 125 (www.xavian.cz) a rozdil mezi dobre vyrobenou mp3 oproti original CD me pripada uplne zanedbatelny.Tak to je jen pohled z jine strany.Hezky den vsem, kteri docetli muj prispevek az sem
To už je tak nějak jeho problém že na to nemá zařízení, to ale není téma o kvalitě zvuku a technologii,to je téma spíš o kupní síle obyvatelstva.
Nemusi byt. Je spousta situaci, kdy mp3 kvalita staci a umoznuje byt podstatne vice mobilni a zaroven mit na mediu mnohem vice skladeb. Hlavne jsem reagoval na spojeni "kazi dojem z kazdy MP3 o jakymkoli bitrate". Protoze me pri poslechu u prace nebo v aute mp3 nic nekazi, ba dokonce ulehci
Třeba je to člověk kterej hudbu neposlouchá ve škocně
Jestli chodi poslouchat hudbu do auta, tak ho lituju. Protoze v aute pri nejlepsi vuli nejde udelat kloudna akustika, pokud ma auto slouzit i na jezdeni
Srovnáváte hrušky a jablka. Ve střihu se s nekomprimovaným obrazem/zvukem pracuje z důvodu jednodušší a méně procesorově náročnější práce. Kvalita s tím nemá zas až tak co do činění. A o technologickém maximu si můžete nechat leda tak zdát. Nepakovaný obraz v HDTV kvalitě má datový tok cca 190MB/s a k jedné hodině záznamu by jste potřeboval cca 700GB disk. A to k dlouhodobému skladování opravdu není.Pokud chcete porovnávat ztrátové a bezztrátové kodeky učiňte následující. Vemte velmi kvalitní zvukový vstup. Zdigitalizujte jej 6x32bit/192khz samplovací jednotkou a následně.1. Tento "originál" ořízněte na kvalitu cd 2x16bit/44khz a zapakujte bezztrátovou kompresí.2. Vemte "originál" (32bit/192khz) a zapakujte jej kvalitní ztrátovou kompresí s VBR stejnou jako získáte u bezztrátové komprese v kroku 1.3. Porovnejte kvalitu přehrávání bezztrátové komprese 1 a ztrátové komprese 2. Teprve pak můžete tvrdit něco o tom, která komprese je lepší.S pozdravem Břetislav Černík
O co ti jde ? já to uložím nekomprimovaně 6x32bit/192khz a nic nebudu řešit, když na to budu mít kapacity, tím je myšleno to technologický maximum. Když budu mít mega holographics mikrák a ultra převodník kterej ještě nikdo nevynalezl bude moje technologický maximum třeba 512x256bit float/1MHz, kapišto ? O účelnosti řeč nešla, tu stejně vidí každej jinak.A ve střihu má teda nekomprimovaný video a zvuk daleko jiný důležitější důvod než je "malá" zátěž CPU ale to je zbytečný sem tahat.
Opravdu nechápu proč se něco takovýho tady řeší. S rukou na srdci musí drtívá většina lidí uznat že nemá tak dobrý sluch aby rozeznala takové rozdíly v kvalitě. Ani lidský sluch není dokonalý a na(ne)štěstí má funkci korekce. Teoreticky by mp3 sám o sobě byl zvuk hroznej a neposlouchatelnej ale prakticky uplně zapomínáte na filtry, zesilovač a samosdřejmě reproduktory které mají obecně největší zkreslení. Zvuk kterej vám vyleze z beden je pro normálně slyšícího člověka naprosto nerozeznatelnej od neztrátových formátů. Tak naco si tady hrát na "fajnšmekra, který musí mít tu nejlepší kvalitu ikdyž to vuec nepozná"
Aj bezstratova kompresia je kompresia, tak si myslim, ze ked je v nejakej pasazi ticho, tak sa to skomprimuje lepsie ako pasaz so zvukom, nie? To je ako pakovat do zipu txt subory a napr exe subory.
Nerekl bych, ze je ztratova komprese zavrhovana, ale ze jeji vyznam pomalu klesa: Kapacity zaznamovych medii a vykon prehravacich zarizeni rostou tak rychle, ze relativni rozdil mezi velikosti ztratove a neztratove komprimovane nahravky bude drive nebo pozdeji zanedbatelny: vzhledem k ocekavane delce zivota cloveka a prumerne delce skladby je vcelku jiste, ze vic nez rekneme milion skladeb nebudu za zivot potrebovat; muze mi byt celkem jedno, jestli se jich na prumerny 10 TB disk vejdou tri miliony nebo deset milionu, stejne je nestihnu vsechny poslechnout. Za techto okolnosti dava vcelku smysl brat spis kvalitnejsi zdroj, i kdyz mi zabere vice mista.Krome toho je tu druhy moment, ktery podle me podstatne podporuje pouzivani bezztratovych formatu: Pozadavky na technickou kvalitu v case rostou (staci si vzpomenout, jak jsme byvali uchvaceni ze zvuku Amigy nebo starych osmibitovych Soundblasteru, a srovnat si to s tim, jak relativne strasne hraji tataz zarizeni dnes; rust pozadavku je take hezky videt na kvalite digitalniho videa na zacatku devadesatych let v kontrastu s tim, jak pomalu zacina prechod z "nevyhovujicich" DVD na HD formaty). Pokud pouziji bezztratovou kompresi na nejlepsi zdroj, ktery dokazu sehnat, jsem relativne nejvice chranen proti tomuto posunu pozadavku; a kdyz zrovna budu potrebovat komprimovanejsi zvuk, muzu to z toho bezztratoveho zdroje snadno udelat (s nejmensi moznou ztratou kvality).K vasemu komprimacnimu prikladu - kdyz budu mit soubor samych nul, bezztratovou kompresi ho zmensim na mensi velikost nez kompresi ztratovou (bezztratova komprese si v extremnim pripade vystaci s nejakymi sesti bajty bez ohledu na delku souboru, ztratova mi bude produkovat tech svych minimalnich X kbps za sekundu).
vy si trochu miesate pojem s dojmom. Amiga pokial viem vacsinu zvykov a vseky osembitaky pouzivali MIDI a nie analogovy format zvuku premietnuty do digitalneho. preto sa neda toto porovnavat.A mne ten vselijako nekvalitne MIDI sa mi paci, pretoze to je pekna nostalgicka spomienka na to, v com som vyrastal.Stratova kompresia bude vzdy popularna, pretoze s dobou sa zvysuje velkost nekomprimovanych nahravok a preto je pekne to nejako stlacit.Tento isty pripad zaziva video scena. XviD nech sa zda malo vyuzivanym v dobe DVD zazije svoj rozmach ked sa rozsiria HD-DVD alebo BlueRay alebo ine vysokokapacitne filmy. Proste zatial je to medziskok, ale ked sa rozsiria tak sa zacnu z nich prevadzat filmy na jedno dvd, tak ako sa to doteraz robi u cd alebo sa proste budu robit pol dvd, kde sa na medium vojdu dva filmy.
Nevylucuju, ze si pletu dojmy s pojmy, ale Amiga pouzivala MIDI nanejvys zcela okrajove a osmibitaky vubec. Amiga pouzivala moduly, tedy vlastne notovy zapis + zvukove samply (8 bit, do 16 kHz). Nehlede na to, ze i kdyby pouzivala MIDI, tak by ho pouzivala s wavetable vzorky (uz kvuli architekture sveho zvukoveho vystupu), takze by mohje srovnani porad melo smysl.
je to mozne. osobne som amigu nemal. ale co si pamatam tak tusim ZX spectrum malo aj midi aj notovy zapis. ale to bolo davno, nepamatam presne
Tvemu prispevku sice neni prilis rozumet (a neni to proto, ze je slovensky), ale jestli jsi to myslel tak, ze Amiga pouzivala MIDI a ne klasicky analog, tak se mylis.Btw, rad bych se nechal "rozmazlovat" kvalitou bezeztratove komprimovaneho zvuku, ale kdybych mel mit svou hudebni sbirku komprimovanou pouze bezeztratove, musel bych prikoupit dalsi, asi 250GB velky disk, cili investovat nekolik tisic. Zaroven tim zvysit prikon sveho PC, nutnost volneho mista ve skrini ani nepocitaje. Takze to rozhodne neni tak proste a doby komprese nejsou "nenavratne pryc", jak se clanek snazi naznacit. Kapacity disku stale nejsou na urovni, kdy by nebylo treba se volnym mistem zabyvat. ;)
ano chapem. ani ja po sebe si nerozumiem :)chcel som len poo tej amige som sa teda sekol. ale pouzivala aj MIDI coby zakladny zvykovy modul nie ?a o tej kompresii viem. ten posledny odstavec mal o tom byt. ze proste uznavam komprimaciu.sorry, ze si tomu nerozumel. pisal som to fakt nezmyselne
Amiga měla 4 osmibitový nezávislý kanály. 2 v levým repráku a 2 v pravým. Takže normální vydávání zvuku pro Amigu bylo, že přehrávala 1 - 4 osmibitový samply. Midi přímo nepodporovala, leda pokuds měl nasamplovaný všechny midi nástroje, pak mohla midi emulovat. Jinak neměla ani konektory Midi in nebo Midi out, na to musel bejt extra interface.
Doplnim, ano prehravala 4 8bit samly ale dokazala(ze) hardwarove nastovavat hlasitost, kdezto nejaky soundblaster kdyz chtel hrat "tiseji" musel zvuk ztisit sotwarove coz melo defacto za dusledek mensi bitove rozliseni zvuku - proto hral oproti amize tak hnusne-mluvime o 8bit soundblsteru. Teto vlastnoti se pak tykali ruzne vychytavky coz vyustilo az v 12bit prehravani zvuku na Amize (Hw nastavovani hlasitosti bylo 4bit ->a kdyz se nastavuje dost rychle ... 8+4...)- coz je kvalitativne prakticky totez co na PC 16bit.
Nezačnou. www.hdbits.org
///je výborný princip záznamu, ale ekonomika "skladování" na HDD (kvůli snadné dostupnosti nahrávek) jasně mluví pro tvrdou (a třeba i mírně ztrátovou) kompresi dat///no je to nejen výborný princip záznamu, v běžném traders world se trejdují jen loseless formáty (mám namysli, u2torrents, db.etree.org, tapetrader.com .. a další) a je to dost rozšířený a stále více objemový jev, já osobně nesháním ztrátový audia nebot se to strašně blbě trejduje, a každej si mp3 může stáhnout ovšem většinou najde jen hůře kvalitní nahrávky, a hlavně v loseless kvalitě se trejdujou především věci které kolikrát člověk v mp3 vůbec nesežene! :) pokud jde teda o již pokročilé a zkušené milovníky live hudby, kde loseless samozřejmostí. Sice mp3 je běžné a již dávno zažité ale pro toho kdo se o hudbu zajímá víc detailně je myslím loseless audio předností, a myslím že časem určitě bude minimálně stejně atraktivní jako dnes mp3 :) Kdo chce jet jen na mp3 díky úspoře dat, tak at si užívá mp3...
U WMA lossless si dovolím nesouhlasit. Podpora DRM je věc navíc, která umožňuje hudbu legálně prodávat. To ale neznamená, že bych DRM musel používat u kopie svých CD, nebo že bych neměl mít rád formát, který DRM umožňuje. Zaměnitelnost se ztrátovým WMA bych neviděl jako tak dramatický problém. A uzavřenost? Který formát lze přehrát na 200 mln počítačích bez instalace jakéhokoliv dalšího SW? Zřejmě WAV, MP3 a WMA (včetně WMA lossless). Na Apple lze WMA lossless přehrávat také, a to jedno procento uživatelů Linuxu použije mplayer nebo Xine, které WMA lossless také umí.
Mohl bys mi prosím ten MP3 přehrávač, který umí WMA Lossless ukázat. Já teda takový neznám. To už bych se spíš zmínil o formátu ALAC (Apple Lossless Audio Codec), který přehrávají iPody.No a jinak pro ostatní odborníky - foobar2000 má komponentu ABX. Označíte v playlistu 2 skladby (orig. WAV a MP3), pravý klik - Utils -> ABX two tracks. Tam si můžete otestovat jestli uslyšíte rozdíl mezi MP3 a originálem. Začněte s LAME -V 5 (~128 kbps), pokud to poznáte zkuste LAME -V 2 (~192 kbps). Pokud poznáte i to, potom začněte uvažovat o bezztrátový kompresi.Foobar2000 také obsahuje v tom samém menu porovnávač souborů, který můžete použít k ověření, že některá komprese je opravdu bezztrátová.
Taky bych rekl ze ve vyctu spis chybel Apple Looseless, coz je docela rozsireny format, pouziva se napr. ve streamu mezi iTunes a Airport Expressem. Navic se proslycha, ze Apple mozna bude hudbu na iTunes Music Store prodavat v ALAC a do AAC si to pripadne prevede ten, komu na kvalite tak nezalezi a preferuje prostor na disku.
Třeba Toshiba Gigabeat S 30GB umí lossless. Ale přiznejme si, s kompresí 2:1 až 3:1 je lossless komprese pro přenosné stroje na okraji zájmu. Windows Media Player umí pro přenosné zařízení provést rekompresi v relevantní kvalitě, třeba v 96-128kbps. To na poslech v autobuse bohatě stačí, a do malého přehrávače se pak vejde spousta věcí. Přitom bezeztrátovou verzi má člověk nadále doma.
Jo to máš fakt, Toshiba to umí. Ale je to asi jedinej přehrávač. Ale WMA Pro asi ještě neumí žádnej přehrávač. WMA Std bych rozhodně pro přenosný přehrávače nedoporučoval. Při 128 kbps je suverenně nejhorší z běžných formátů - AAC, MP3, Ogg Vorbis, WMA.Jinak s Tebou souhlasím - záloha bezztrátově - FLAC a na cesty MP3 nebo Ogg. Poznam ve vlaku, autobusu nebo autě že tam je nějaký lehký rušení? A právě tam si budu přenosný MP3 přehrávač brát.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.