Hudba z Internetu: co hrozí uživatelům v Evropě?

Země evropské unie většinou přijímají přísnější pravidla, odvozená z tzv. European Union Copyright Directive. České republiky se začne týkat velmi brzy.
V článku publikovaném v pátek jsme „řečnicky“ nadhodili otázku, zda se počínající sledování a stíhání jednotlivých uživatelů Internetu porušujících autorská práva tím, že poskytují hudbu ke sdílení ostatním, může dotknout i uživatelů u nás. Ne zřejmě bezprostředně; veškeré dostupné informace hovoří zatím pouze o americkém trhu. I u nás ovšem právní prostředí, které toto stíhání umožňuje, je – autorský zákon, ač odlišný než v USA, rovněž neumožňuje poskytovat (půjčovat, pronajímat, kopírovat pro jiného) autorská díla.

Důležitější však pro blízkou budoucnost českého prostředí však budou evropské právní normy, přijímané a vyhlašované Evropskou unií jako tzv. direktivy či pokyny (Directives). Nejde o zákony, zatím zde není „Stát Evropa“, každá země má své zákony, nicméně, jak každý ví, usiluje se o jejich „harmonizování“, tedy o dosahování principiální shody. EU vydá direktivy a jednotlivé země je aplikují – mohou tak činit mírně odlišně, jak právě dále ukážeme, základní principy by ale měly direktivu dodržovat.

Ve věci ochrany autorských práv je v EU existuje direktiva zvaná EUCD, European Union Copyright Directive, která nebyla účinnosti 22.prosince loňského roku, a kterou v polovině roku přijalo již několik evropských zemí, členů EU, jako například Rakousko, Dánsko, Německo, Itálie nebo Řecko. (Kompletní oficiální text je zde, ve francouzštině, anglická verze zde.) Další země EU zatím buď zákon diskutují (Belgie, Francie, Holandsko), některé jej odmítly, například Finsko. Podrobný a updatovaný právní stav v jednotlivých zemích je například zde.

Evropská direktiva je značně přísná; její oponenti namítají hlavně proti článku č. 6, který staví „technologii nad zákon“ – direktiva totiž přikazuje vytvoření technologických ochran, a zakazuje obcházení těchto ochran. To je velmi sporné, neboť obejítí ochrany ještě samo o sobě není porušením autorského zákona k danému dílu, a vůbec nadřazení technologie nad zákon je principiálně nesprávné. Zákon říká „autorské právo se porušovat nesmí, a kdo jej poruší… (atd.)“, s tím by mělo být dostatečné vyjít. Technologie je zneužitelná – zákon jistě také, ale nesrovnatelně méně. Zákaz prolamování ochran znamená, že bude zakázána část kryptografického výzkumu a tzv. etické hackování (ethical hacking). Znamená, že technologické firmy mohou zákon využít k boji proti konkurenci a k dosažení větší kontroly nad zákazníkem, k zabránění volné soutěže.

Školským případem jsou v tomto regionální kódy DVD, které často vyvolávají situace jako by vypadlé z Hlavy 22. Američan, který se přestěhuje do Německa a vezme si s sebou svá DVD, je nebude moci přehrávat na přehrávači, který si zde posléze koupí, až ten jeho doslouží (bude porušovat zákon tím, že si prolomí ochranu?). Na druhé straně Čech si pořídí do počítače dvě DVD mechaniky (zakrátko budou stát pár stovek jedna) na jedné nastaví českou normu a na druhé třeba asijskou, a bude si s Číny nechat zasílat dévédečka za dolar (s anglickými titulky a legálně). 90 % světové produkce DVD není dostupné v naší normě, takže našinec si je nekoupí, a nedá vydavateli vydělat. Nebo koupí, vydělat dá, crackne, a tím poruší zákon. Kocourkov, zatím ovšem bez legální opory; brzy ale může být.

Ano, je pravda, že tzv. studium kryptografie je často, a zřejmě i ve velké většině případů v praxi záminkou k velmi „neetickému“ hackingu, k páchání kriminálních činů. Ale zákon musí zločin trestat, ne jej předjímat. Ne každý muž s pistolí je zabiják. (Rozsáhlejší argumentace oponengů je na Eurorights.org).

Nyní k implementaci direktivy v jednotlivých zemích (přijmout ji či se jí řídit mohou i nečlenské země EU). Velmi přísně k věci přistoupilo Švédsko (zákon zatím v návrhu). Sdílení souborů v peer-to-peer sítích je stavěno zcela mimo zákon; P2P programy jako je Kazaa mají být postaveny zcela mimo zákon, stejně jako jakýkoli software umožňující obejít ochrany u CD nebo DVD, a maximální výše trestu za uvedená porušení je až dva roky odnětí svobody.

Uživatelé budou nadále moci vytvářet kopie děl pro vlastní potřebu, ale toto právo má být omezeno (nemáme k dispozici podrobnější informace, jak). Podstatné: trestné bude i downloadování souborů, nikoli tedy jen jejich poskytování. To je dosti extrémní opatření – vzhledem k tomu, že Švédů je na Internetu už velká většina a ve využívání P2P sítí nijak nezaostávají za jinými státy, má to znamenat, že nový zákon říká, že půlka národa patří za mříže?

Stanovisko Evropské unie k downloadování je však jiné: praví, že downloadování pirátských souborů by mělo být legální, blíže například v tomto článku. Poskytování autorských dat a šíření či provozování softwaru, které toto veřejné poskytování umožňuje (Kazaa) pak rovněž. Proti tomuto stanovisko se zástupci nahrávacích společností prudce ohrazují, a není příliš divu, neboť zákaz uploadu a povolení downloadu problém skutečně neřeší.

V červnu přijalo direktivu (ve formě zákona) též Německo. Zakazuje mimo jiné šíření, ať už zdarma či komerční cestou, jakýchkoli nástrojů pro obcházení copyrightových ochran. To odpovídá doporučení EU, nicméně Němci zašli poněkud puntičkářsky ještě o jeden jistě ne nezbytný krok dál: zakázali i diskuse o obcházení ochran, například na Internetu. Blíže zde. Po přijetí zákona byly nuceny uzavřít svou činnost (či příslušné produkty) firmy a firmičky, které vyráběly prostředky pro obcházení ochran, např. DVDFab.

Finsko je zatím bez zákona – místní parlament jej vrátil zpět ministerstvu k přepracování, nicméně ne kvůli tomu, že by zásadně s něčím podobným nesouhlasil, ale kvůli nejednoznačnostem v textu. Finský návrh je nicméně podobně mírný – například deklaruje, že regionální nastavení v DVD smějí být obcházena (kromě tradiční finské svobodomyslnosti je zde i praktický, lokální důvod – Finsko je na rozhraní dvou světů z hlediska tvůrců DVD regionů). Zákon, který víceméně kopíruje direktivu EU, připravuje též Velká Británie a i další země EU; být „papežštější než papež“, tj. např. kriminalizovat download a zakázat i diskusi (!) o ochranách zatím nikdo jiný nenavrhuje.

Z uvedeného se dá usoudit, kudy se může ubírat Česká republika, až bude harmonizovat své zákony i s touto direktivou. Časový horizont není jednoduché odhadnout – i země EU měly úkol do konce loňského roku (direktiva byla vytvořena už v polovině roku 2001), ale nestihla to ani jedna.

O tom, že aktivní šíření, poskytování copyrightovaných materiálů bez svolení autora by mělo být stíháno, snad pochyb není. Přímá kriminalizace metod, které mohou obcházet copyright, už je sporná. Na jedné straně existují produkty, které nedělají nic jiného, než že prolamují konkrétní průmyslové ochrany, a jejich zákaz by zřejmě byl smysluplný, na druhé straně však existuje spousta obecných nástrojů a algoritmů, které zakazovat je podivné, o zákazech diskutování o lámání šifer snad ani nemusíme hovořit. To už je blízko postupům, na které si ještě většina z nás dobře pamatuje: zakazovat „pro jistotu“ a „dopředu“, když dotyčný ještě nic neudělal, ale případně by někdy mohl.

Na druhou stranu se ale dá nejednoznačně dívat na downloadování pirátských materiálů. Zakazovat nebo povolit? Nebo „něco mezi“, tj. případ od případu? Koneckonců jde o „krádež“, svým způsobem – člověk si bere něco, co mu nepatří, k čemu mu autor svolení nedal, co zdarma není, co si jiní musí koupit, a dělá to téměř vždy vědomě, tj. ví, co stahuje, co získává, že to není jeho ani zdarma. V běžném světě nenajdeme případ, kdy by toto nebylo za krádež označeno; na Internetu je to zatím „nedotknutelná svoboda“. Současná varianta „vždy povoleno“ ale asi věčně nevydrží; věřme, že ale nedojde ke stavu „vždy zakázáno“.

Diskuze (24) Další článek: Mimail – poštovní červ schovaný v HTML

Témata článku: Internet, Lokální zákon, Druhý případ, Evropské právo, Legální soubor, Extrémní opatření, Druhá strana, Současná varianta, Union, Zneužitelný člověk, Pistole, Finsko, Copyright, Ochrana, Kazaa

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší