Nedostatek herních titulů jako základní problém při volbě jiného operačního systému než Windows je jedním z nejčastěji používaných argumentů. Pro firemní nasazení je absence podpory pro hry spíše požehnáním, ale co domácí počítač bez her?
Počítačové hry dnes už dávno nejsou jen opovrhovaným druhem zábavy pro asociály. Herní průmysl už celkovým obratem překonal i výnosy hollywoodských filmových studií a objem peněz, které lidé utratí za interaktivní zábavu, stále roste. Největší podíl na koláči peněz v herním průmyslu mají dnes sice specializovaná zařízení jako je Playstation 2 nebo Xbox, ale platforma osobních počítačů je stále nezanedbatelná. A právě zde se vede boj mezi různými operačními systémy. Hlavní soupeři jsou pro budoucnost pouze dva. Windows a Linux, i když zejména ve Spojených státech má stále ještě co říci Apple se svým Mac OS X.
Jednička je jasná
Od doby, kdy došlo k faktickému zániku platforem jako je Amiga, Atari nebo Commodore, které známe dnes už hlavně jako herní počítače, se stal králem herního pole Microsoft. I když stará PC typu 286 nebo 386 zdaleka neměla takové multimediální schopnosti, jako například Amiga 500, masivní prodeje a marketingová podpora platformy IBM kompatibilní zapříčinila odliv zákazníků od šestnáctibitových počítačů. Hrám pro PC trvalo velice dlouho, než se dopracovaly na úroveň špičkových titulů pro Amigu.
V prostředí operačního systému MS DOS nebylo spouštění her často jednoduchou záležitostí, často bylo nutné upravovat konfigurační soubory operačního systému a problematická byla i podpora různých zvukových karet či grafických adaptérů. Zlom přišel až s uvedením Windows 95, které přinesly významné usnadnění psaní her a jejich spouštění díky jednotnému rozhraní Direct X. Díky této technologii se vývojáři nemuseli starat o přímý přístup k desítkám typů grafických a zvukových adaptérů, jejich hry pouze operačnímu systému předaly instrukce pro tato zařízení. Vývoj her se tímto způsobem výrazně usnadnil. Stejně tak došlo k usnadnění instalace a provozu her na PC. A to i přes původní zaškobrtnutí, kdy pod Windows 95 nebylo možné spustit řadu starších her.
Další pokrok přišel s uvedením Windows 98 a posléze upravenou verzí 98 SE, která přinesla podporu USB zařízení a řadu dalších změn. Mnoho hráčů stále považuje Windows 98 SE za nejlepší herní platformu současnosti. Zejména díky efektivitě, se kterou tento operační systém dokázal využít hardware slabších počítačů, na kterých Windows XP přece jen běhaly líněji. Vzhledem k tomu, že nejaktuálnější Direct X 9.0b stále ještě podporují Windows 98, není skutečně nutné přecházet na Windows XP. U nového počítače vybaveného alespoň 512 MB RAM jsou ale Windows XP přece jen lepší volbou, když chcete systém od Microsoftu. Pokud chcete hrát starší hry, neměl by to být problém, i díky možnosti spustit aplikaci v prostředí emulujícím starší verze Windows. Množství her pro Windows je potom ve srovnání s jinými OS pro PC jednoznačně nejvyšší.
Dvojku "nikdo nepoužívá"
I díky svému designu jsou počítače společnosti Apple Computer prostě hravé. A pro člověka, který se o tuto oblast příliš nezajímá, je pro Mac OS k dispozici až překvapivě velké množství her včetně těch nejznámějších jako jsou The Sims, Unreal Tournament 2004 nebo Star Wars: Knights of the Old Republic. Seznam na Apple.com uvádí téměř tři sta titulů pro Mac OS X. A to přes to, že u nás počítač Apple Macintosh používají až na výjimky pouze grafici a pracovníci DTP studií, občas i někteří novináři.
V oblasti her má Apple své výhody, stejně jako pradávné Amigy a Commodory pracuje s téměř unifikovaným hardwarovým vybavením, což usnadňuje programování a zejména optimalizaci při přenosu hry z PC na platformu Mac OS. Přidejte k tomu marketingovou podporu Apple a uživatelsky přítulné počítače a máte docela solidní herní základnu. Nemluvě o tom, že Apple a multimédia si skutečně rozumí, kdo neslyšel zvuk z integrovaných reproduktorů ve starších iMacích, neuvěří. O příslušenství dodávaném za příplatek ani nemluvě.
Pár vlaštovek herní OS nedělá
Linux není uveden jako třetí jen náhodou. Poslední na řadě je proto, že jako herní platforma nabízí v tuto chvíli jednoznačně nejméně. Proč? Prvním důvodem je stejný problém, který řešil Microsoft, příliš mnoho různých kusů hardware, se kterým musejí hry komunikovat. U Linuxu chybí tak propracované rozhraní jako je DirectX, které by vývojářům her ušetřilo hromadu práce. Nedávno byla sice vydána specifikace OpenGL 2.0 pro 3D grafiku, ale to je jen jedna část potřebné práce. OpenGL je navíc ve srovnání s Direct3D používáno jen minimálně, i když jeho pověst může vylepšit právě na trh uvedený Doom 3. Druhým důvodem, proč pro tento operační systém nejsou až na výjimky vyvíjeny "AAA" hry (největší hry s velkým rozpočtem), je stále minimální rozšíření této platformy ve srovnání s náklady na konverzi. Třetím důvodem je potom problematická instalace nového software, ovladačů i samotného software pro obyčejného uživatele. Zatímco instalaci aplikací se už podařilo řadě distribucí vyřešit (nelze nezmínit Click`n`run v Linspire), instalace ovladačů grafických karet je stále pro řadu lidí příliš složitá.
Světlými výjimkami v přístupu k Linuxu jako herní platformě jsou nejlepší 3D střílečky. Unreal Tournament 2004, Quake 1-3 a nyní i Doom 3 jsou dostupné v Linux verzi (Doom 3 bude brzy), pro Linux existuje i America Army, tedy pokud máte rozchozenou podporu 3D akcelerace. Naopak většina firem ráda vydává linuxové verze herních serverů, to se ale opět týká zejména stříleček.
Samostatnou kapitolou týkající se Linuxu a her je Cedega (dříve WineX), která umožňuje spouštění her pro Windows na Linuxu, za cenu občasných problémů, přístup k produktům společnosti Transgaming navíc vyžaduje předplatné ve výši 5 dolarů měsíčně s minimální platbou 15 USD.
Jsou hry na PC stále nutné?
Důležitost dostupnosti her jako argument pro pořízení daného operačního systému není vlastně tak kritická. I když je u nás elektronická zábava vnímána obecně jako doména osobních počítačů, trendy ukazují úplně jiným směrem. Ano, mluvíme opět o konzolách. Jejich podíl na trhu elektronické zábavy stále roste a už nyní je pro tato zařízení k dispozici více aktuálních titulů než pro PC. Unifikovaná zařízení nabízejí ve srovnání s PC mnohem lepší využití svého hardware, pro uživatele navíc přinášejí snadnost použití, bez instalací, konfigurace a vždy s optimálním výkonem.
Jistě, PC pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu doménou specifických herních žánrů, ale.. Na konzoly už existují i online hry a není problém přikoupit třeba klávesnici, USB myš nebo rozšíření pro připojení k internetu. Standardem se tak může stát pracovní PC a herní zařízení připojené k televizi. Ceny konzol jsou navíc velice nízké, mnohem nižší než cena komponent pro špičkové herní PC.
Jistě, část uživatelů PC narazí při přemýšlení o podobném řešení na nepřekonatelnou bariéru - na konzoly se hry "kradou" přeci jen hůře než na PC.