Horka jsou tady, chladíte pořádně?

Udeřila vedra, a spolu s nimi nastal čas na revizi chlazení v našich skříních. Pokud ještě nemáte ventilátor pro chlazení pevných disků v přední části skříně, je nejvyšší čas jej pořídit. Havárie disků obvykle bolí ze všeho nejvíc, a vysoké teploty jim neprospívají. Podíváme se na zapojení ventilátorů přes nejrůznější redukce a na snižování hlučnosti PC regulací otáček ventilátorů.
Kapitoly článku

V této části se podíváme na jednoduché zapojení ventilátorů, ať již přímo do desky, či s pomocí redukce, na další straně pak najdete zpomalování otáček ventilátorů s pomocí redukcí s odporem a graf, ve kterém je přehledně zanesen vliv velikosti odporu na otáčky ventilátoru.

V první řadě vyfoukejte prach

To nejjednodušší, co můžete pro lepší chlazení udělat, je odkrytovat počítač (v případě, že není zapečetěný a v záruce) a zbavit jej nánosů prachu. Odstranění opravdu velkého množství prachu se může projevit až pětistupňovým poklesem teplot uvnitř skříně. Ideálním pomocníkem, kterého většina z vás asi někde doma vyloví, je nožní pumpa na nafukování lehátek (prostě žába na lehátka). S její pomocí můžete každý kout vaší skříně zbavit chuchvalců, které tolik ztěžují chlazení. Dokonce s ní jde profouknout i zdroj, aniž byste jej museli otevírat. Tuto operaci je záhodno provozovat nejlépe na čerstvém vzduchu, neboť prach usazený uvnitř PC není tak docela zdravotně nezávadný. A i kdyby nebyl, tato praktika provozovaná v pokoji vyvolá obvykle docela dusnou atmosféru.

 

Máte volné pozice pro větráky? Využijte je!

Když už budete uvnitř počítače, stojí za to se podívat, kolik pozic pro ventilátory je volných a jak jsou velké. Ti šťastnější najdou pozice pro stodvacetimilimetrové ventilátory, ti méně šťastní potom pozice pro ventilátory o rozměrech 92×92 či 80×80 mm. Rozteč děr pro jejich upevnění je o něco menší, u sto dvacítek je to asi 105 mm, u dvaadevadesátek 82 mm a u osmdesátek 72 mm.

 

Filozofie chlazení počítače je ve zkratce taková:

 

Přední ventilátor je klíčový pro chlazení disků, zadní pomáhá procesoru

 

Ventilátor umístěný v čele skříně slouží k nasávání studeného vzduchu. Plní však i důležitější roli, a tou je chlazení disků. U starších disků s 5400 otáčkami nebyl s teplotou problém, dnešní rychlé disky se 7200 otáčkami se mohou v parních letních dnech doslova upéct.

Studený vzduch obvykle prochází kolem disků, chladiče čipové sady a grafické karty směrem k procesoru. Od procesorového chladiče je v horším případě odsáván jen pomocí zdroje, v lepším pomocí zdroje a přídavného ventilátoru na zadní stěně skříně.

 

Jak tu vrtuli otočit?

Důležitá je zejména správná orientace ventilátorů. Čelní má nasávat studený vzduch do skříně, zadní má potom ohřátý vzduch vyfukovat ven. V případě, že máte nějaké pozice pro ventilátor volné, je záhodno jich využít. Jelikož zejména pro montáž ventilátorů není nikdy dost volných konektorů, neobejdete se při zapojování bez nejrůznějších redukcí. Projdeme si, na co můžete při montáži narazit a probereme celý postup zapojení.

 

Nejdůležitější věc, než se budete prohrabovat útrobami vašeho stroje, odpojte jej od elektrické sítě. Další věc, kterou byste měli mít na paměti, než na počítač sáhnete, je třeba vybíjet svou statickou elektřinu o uzemněný předmět. Obvykle je po ruce ústřední topení, neváhejte toho pravidelně využívat.

Při montáži ventilátoru dbejte na správnou cirkulaci vzduchu ve skříni. K usnadnění orientace v tom, na kterou stranu bude ventilátor po spuštění foukat, slouží šipky, které najdete na jedné z vnějších stěn ventilátoru. Šipka ukazující ve směru rámečku označuje, kterým směrem se bude otáčet, šipka kolmá potom značí, kudy a kam bude proudit vzduch.

Šipky označují směr otáčení a proudění vzduchu. Pro zvětšení klikněte.

 

A jak to připojit?

Nejjednodušší případ, který vás může potkat, je zapojení ventilátoru do konektoru na desce. Připojení přímo do základní desky má i další výhodu. Za pomocí software či BIOSu můžete softwarově regulovat otáčky ventilátoru v případě, že to vaše deska podporuje. Přímo z Windows to lze buď utilitkama, které jsou dodávány přímo výrobcem desky, nebo přes programy třetích stran. Jedním z nich je například SpeedFan.

 

U ventilátorů s velkým odběrem přímé zapojení do desky není vhodné. Pokud výrobce dodává vhodnou redukci na diskový molex, volil bych raději tuto variantu, ale o tom dále.

Na zapojení ventilátoru přímo do desky není nic složitého, spíš je často problém najít volný konektor. V případě, že jste měli štěstí, jej stačí jen zapojit. Tento konektor bývá značen různě, většinou je však ve výrazu slovo FAN (například SFAN1).

Kolečkem je označen konektor pro ventilátor.

A takhle to vypadá po zapojení.

 

S redukcí, nebo bez?

Pokud jste na volný konektor nenarazili, musíte vzít zavděk redukcí. Nejprve to nejdůležitější. V diskovém konektoru, označovaném jako molex, jsou dvě větve. V prvním páru složeném ze žlutého a černého vodiče je 12V, v červeném a černém 5V.

Diskový molex.

 

Ventilátorový konektor má taktéž červený, černý a žlutý vodič, ale zapojení konektoru je jiné. Červený vodič slouží pro 12V, černý je zemnící a žlutý je pro monitorování otáček ventilátoru. U nových chladičů pro intelovské procesory ještě najdeme čtvrtý drát pro regulaci otáček, ale u samostatných ventilátorů by se vám to přihodit nemělo.

A ještě malé upozornění. Přehodíte-li napájecí vodiče, ventilátor se nebude točit obráceně, ale vůbec.

 

Základní redukce, kterou najdete v různých podobách, je ta z diskového molexu na třípinový konektor ventilátoru. Díky ní zapojíte třípinový konektor ventilátoru na 12V na molexu.

 

V dnešní době však není výjimkou, pokud u zakoupeného ventilátoru najdete redukci o něco složitější. Na ní je navíc druhá koncovka, stejná jako na konektoru ventilátoru. V té je buď jen žlutý drát, nebo pár ze žlutého a černého.

Složitější redukce, dovoluje monitorovat otáčky. S regulací nepočítejte.

Konektor se žlutým drátem je k zapojení do desky, ale připojovat jej nemusíte. Slouží výhradně k monitorování otáček, s regulací otáček ventilátoru nemá nic společného. Ta v případě, že je větrák zapojen přímo na diskový molex, pochopitelně fungovat nemůže.

A ještě poslední drobnost ohledně monitorování otáček. Některé konektory nemusejí mít měření otáček. Pokud jsou všechny monitorované výstupy obsazené, je zbytečné žlutý kabel do nemonitorovaného výstupu zapojovat. U nízkootáčkových ventilátorů se také může stát, že čidlo tak nízké hodnoty nenaměří. Zapojení žlutého kabelu je i v tomto případě zbytečné.

 

 

Zapojení v desce s monitorováním otáček.

 

Všimněte si další zajímavosti, tato redukce je průchozí, jejím zapojením tedy nepříjdete o jeden z molexů.

 

Dva ventilátory na pět, dva na dvanáct

Další, a velice šikovnou redukcí, kterou můžete zakoupit, je redukce vyráběná firmou Zalman či Primecooler. Ta již není průchozí, při jejím zapojení budete o molex chudší. Odměnou vám budou dva konektory pro 12V a dva pro 5V.

 


Ve žlutých drátech je 12V, v červených 5V.

 

Jak jsme si již řekli, v červeném drátě je 5V, ve žlutém 12V. Konektory se dvanácti volty jsou tedy v tomto případě ty hnědočervené.

 

Zapojením ventilátorů na 5V můžete výrazně snížit jejich otáčky, a tím i hluk, který vydávají. Problém je, že se některé ventilátory nemusí při tak nízkém napětí roztočit. Proto se, dříve, než je necháte definitivně zapojeny na 5V, přesvědčte, zda je jejich rozběh bezproblémový a budou-li se točit i v případě, že ložiska trochu ztuhnou. Na 5V nezapojujte pomalootáčkové ventilátory (ventilátory s rychlostí pod 1200 ot./min). S osmdesátkama konstruovanýma na 2500 otáček už by neměl být problém.

120mm Akasa Amber AK-183-L2B zapojená na 12V.

 Ještě malé varování. Jsou odvážlivci, kteří strkají ventilátory bez koncovek zahnutými dráty přímo do děr v molexu. Veřte, že to může pěkně zajiskřit, a kolikrát ani nezjistíte příčinu. Můj zdroj to naštěstí přežil.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,