Kdekdo sní o gigabitové přípojce k internetu, a přitom by si většina obyvatel Česka vystačila s jedním macatým holubem.
No, tedy alespoň v případech, kdy vám nejde o latenci, ale jen o surový přenos stovek gigabajtů dat. Představte si například, že chcete přes internet odeslat babičce kamsi do Chomutova všechna vaše rodinná videa ve 4K, jenže na domácím NASu dohromady zabírají 3 TB.
Přesně v těchto situacích a do určité vzdálenosti vycvičený holub hravě překoná i tu nejrychlejší internetovou přípojku pro běžné smrtelníky.
Youtuber porovnal 1Gb/s optiku s holubem
Může to znít jako naprostý nesmysl, svoji bizarní logiku to ale opravdu má a v praxi ji ověřil youtuber Jeff Geerling ve videu níže:
Geerling si připravil trojici 1TB USB flešek řady SanDisk Extreme PRO a aby ušetřil několik dalších gramů, odstrojil je z jejich plastových obalů. Celé balení nakonec vážilo 18 gramů, což není pro cvičeného holuba žádný problém.
Holub je výhodnější do vzdálenosti 600 mil
Opeřenec poté vyrazil do cíle vzdáleného jednu míli (1,6 km) a tuto metu zdolal zhruba za jednu minutu. Tři terabajty dat přenesl za směšných 60 sekund.
Holub (Pigeon) a Jeff v letadle (Pijeff) vs. gigabitová internetová přípojka
Při surovém srovnání s reálnou rychlostí gigabitové přípojky u Jeffa doma by tak byl holub teoreticky efektivnějším přenosovým médiem než internet až do vzdálenosti okolo 600 mil (965 km).
Musel by nicméně letět stále na plný plyn, bez přestávek a nesměl by jej po cestě zhltnout žádný dravec či zastřelit zvídavý vesničan. Ještě efektivnější pak byl samotný Jeff, když sedl do letadla a vyrazil s maskou holuba do Kanady (Pijeff).
Kalkulačka: Rychlost člověka s fleškou v kapse
Vyzkoušejte si, jak rychlý může být přenos dat, pokud internet nahradíme jiným nosičem. Třeba zrovna holubem, chodcem, cyklistou, anebo motoristou.
Potřebujeme pouze znát kapacitu flešky v GB, vzdálenost do cíle v kilometrech a rychlost přepravy v km/h.
Příklad: Pokud strčím do kapsy své maličké 1TB SSD (1000 GB) a vyrazím s ním na kole rychlostí 20 km/h do 5 kilometrů vzdálené redakce, dosáhnu vlastně přenosové rychlosti (nebo možná lépe přenosového potenciálu) okolo 8,9 Gb/s.
SSD tímto způsobem zkopíruji během směšných patnácti minut, což je o nějaký ten řád rychlejší způsob přepravy než naše redakční přípojka k internetu.
Výpočet je pouze orientační a zaokrouhlený
Radioteleskopy používají k přenosu člověkonet
Geerlingův experiment sklidil na YouTube úspěch a smích, nicméně vlastně až tak bizarní není. Alternativní média se totiž přenos rozměrných dat používají celkem běžně.
Typickým příkladem je třeba globální síť radioteleskopů Event Horizon Telescope, díky které jsme se v roce 2019 mohli poprvé podívat na snímek černé díry M87*.
Přenos dat ze sítě radioteleskopů ETH pomocí techniků, kteří sednou do běžných leteckých linek a cestují s brašnou plnou disků do ústředí
Radioteleskop EHT generuje ohromné množství dat, která zaplní armádu pevných disků, a protože jsou mnohé části sítě v těžko dostupných oblastech, kde žádná gigabitová konektivita není – leda tak ta satelitní a mnohem pomalejší –, technici svážejí disky do ústředí osobně v batohu a skrze běžné letecké linky. Ve výsledku je to zároveň mnohem levnější, než kdyby vše kopírovali třeba skrze Starlink.
Kopírování Ukrajiny pomocí kufříků Snowball
Lidské nohy a dvoustopá vozidla pak k přenosu objemných dat používá i cloudová jednička Amazon Web Services, která klientům nabízí kufříková datacentra Snowball Edge (80 TB), nebo dokonce přenosové kamiony Snowmobile (100 PB).
Zatímco Snowmobile dokáže jednou jízdou zazálohovat celý stát, kufříky Snowball Edge si poradí s jednou firmou či ministerstvem. Slouží také ve vojenských misích, v oblastech přírodních katastrof aj.
V praxi si podobný a v historii doposud nebývalý přesun vyzkoušela třeba Ukrajina, která od února do července 2022 zkopírovala do datových center Amazonu 27 ministerstev a 14 petabajtů kritických státních dat. A to opravdu téměř všechno počínaje evidencí obyvatel, daňovou správou a katastrem nemovitostí a konče databází univerzitních diplomů.
Díky tomu si země zajistila digitální zálohu státu pro případ, kdyby v tehdejší nejisté době ruská invaze skutečně uspěla, případně pokud by došlo k použití zbraní hromadného ničení.