Nikoli převratná myšlenka se možná uplatní při utišení stolních i přenosných PC. Když to nemůžete utišit, zkuste na to řvát taky, může to pomoci.
Jednou z nejméně příjemných vlastností dnešních kanceláří je všudypřítomný šum vycházející z přístrojů. Místnost s deseti počítači má stálou, a ne zrovna nízkou hladinu hluku, která, jak dokládají různé lékařské výzkumy a zprávy, způsobuje řadu zdravotních, zejména psychických problémů. Stále častěji se v kancelářích setkáváme se sluchátky na uších – což je vlastně také „hluk proti hluku“, ale ne zrovna ten pravý.
Myšlenka, jak skutečně hlukem eliminovat hluk, není nová, a má dokonce své uplatnění v praxi: například firmy Sennheiser či Bose vyrábějí a prodávají sluchátka určená do letadel, která nehrají, ale odstraňují nepříjemný hluk letadla, který je samozřejmě ještě podstatně protivnější než kancelářský šum. Po letech vývoje a vylepšování jsou dnešní špičkové modely (ne zrovna levné – nejlepší okolo 150 dolarů) skutečně výborně funkční - a na základě tohoto malého technického zázraku přicházejí výzkumníci s myšlenkou implementovat stejnou funkci i do osobních počítačů, případně dalších zařízení, jejichž některé části vydávají nepříjemný zvuk.
Použitý technický trik je až banálně jednoduchý. Zvuk je vlnění, a pokud vedle zdroje vlnění č. 1 dáte zdroj vlnění č. 2, které má stejnou frekvenci a absolutní hodnotu amplitudy, pouze v opačné fázi, obě vlny se navzájem vyruší. Vlnu č. 2 je ovšem nutné vysílat naprosto přesně, a je tedy proto nutné vlnu č. 1 odposlouchávat – zařízení na potlačení šumu tak mají nejen reproduktorky, ale i mikrofony. Sluchátka, stejně jako navrhované zařízení pro počítače, tak mají vlastní mikrofon či více mikrofonů, zachycený signál jde do zpracovávací jednotky, která bleskurychle vytvoří „antivlnu“ a odešle ji do zesilovače, ten pak do reproduktoru.
Mezi zařízením, které ruší přicházející zvuk (do vašich uší), a mezi tím, které ruší zvuk již v místě zdroje, je ale významný technický rozdíl, který celou věc komplikuje – protože zdroj a jeho rušení nemůže být přesně ve stejném místě, může se stát, že vlivem posunu interference funguje na jednom místě bezvadně a na jiném se naopak efekt sčítá. Bude tedy zřejmě nutné větrák obklopit více reproduktory, aby docházelo k rušení v celém prostoru.
Uvedené zařízení je zatím spíše ve fázi laboratorního výzkumu s několika prototypy (pracuje na něm Univerzita Brighama Younga v USA) a tým výzkumníků říká, že dosáhli v praxi snížení hladiny zvuku o 10-20 dB, což je velice dobré, vždyť snížení hladiny zvuku na polovinu činí cca tři decibely. Je ovšem ještě brzy říci, zda se dostane do výroby – uživatelé by sice tiché počítače chtěli, ale nejsou za ně ochotni platit o mnoho více než za ty hlasité. Potvrzuje to ostatně i neúspěch českého Mironetu, který se etabloval jako průkopník tichých počítačů u nás, ale získal si tím „pouze“ slušnou mediální pozornost, obchodní úspěchy příliš ne.