Ani tento týden nechybí pravidelné kalendárium, jehož řádky vás tentokrát provedou světem bezdrátové komunikace díky Italovi Guglielmo Marconimu, kvantovou teorií a černým tělesem Maxe Plancka a nakonec bude řeč také o demonstraci telefonování pomocí světla.
Marconi, zvýhodněný soutěživec
Svět telekomunikací a fyziky v aktuálním pokračování pravidelného kalendária zdárně zastoupí například známý Ital Guglielmo Marconi, kterému bylo přiřčeno prvenství na poli vynálezu bezdrátového telegrafu. Nejednalo se však pouze o soutěž v prvenství s jinými vynálezci. Marconi se i poté snažil překonávat do té doby vybudované hranice bezdrátové komunikace, a to jak vzdálenostní, tak rychlostní nebo kvalitativní.
Guglielmo Marconi (zdroj: Mlahanas.de)
Guglielmo Marconi se narodil dne 25. dubna v roce 1874 a patřil mezi ta dítka, která již od brzkého věku začala projevovat nadání v oboru, v němž se měla stát slavným. Učarovala mu především fyzika, jmenovitě výsledky Heinricha Hertze na téma existence elektromagnetických vln. Právě ty se totiž staly hnacím motorem pro zkoumání bezdrátového přenosu informací. Kromě nich bohužel také dřívější výsledky Nikoly Tesly, který však kvůli své menší průbojnosti a touze publikovat výsledky ustoupil do pozadí, a z „výhry“ se těšil právě Marconi.
Patent na bezdrátový telegraf tak ve své době obdržel Marconi a také ten se mu stal plusem při udělování Nobelových cen v roce v roce 1909 – Marconi ji získal samozřejmě za přínosy v oboru fyziky. Kromě elektromagnetických vln a klasického telegrafního přenosu se v pozdějších letech věnoval také studiu mikrovln, nakonec zemřel 20. července v roce 1937 v Římě.
Max Planck, kvantová teorie a vzor ostatním
Dalším významným fyzikem, jenž v tomto týdnu zasluhuje pozornost díky datu svého narození, je slavný Němec Max Planck. Narodil se dne 23. dubna v roce 1858 v Kielu a patří mezi průkopníky kvantové teorie. Původně se ale zabýval možnými vlastnostmi absolutně černého tělesa. Jeho jméno je spojeno například s takzvaným
Planckovým vyzařovacím zákonem.
V roce 1899 se Maxu Planckovi podařilo stanovit Planckovu konstantu, jejíž hodnota je 6,626 176.10-34 J.s. V některých výpočtech se lze setkat také s takzvanou redukovanou Planckovou konstantou, která vznikne vydělením „běžné“ Planckovy konstanty dvojnásobkem čísla pí.
Planckovy částečné nebo i úplné výsledky se staly inspirací dalším fyzikům, jmenovitě například Albertu Einsteinovi. V roce 1918 byl odměněn Nobelovou cenou za fyziku za dřívější zkoumání absolutně černého tělesa a během druhé světové války se kladně projevila také jeho více lidská, tedy nejen vzorci a teoriemi svázaná strana – výrazně se pokoušel o omezení pronásledování vědců a akademiků židovského původu. Nakonec zemřel dne 4. října v roce 1947 v Göttingenu.
Fotofon na krátkou vzdálenost
Z významných událostí tentokráte můžeme zavzpomínat na názornou ukázku přenosu pomocí takzvaného fotofonu (v původním anglickém originále photophone), za jehož vývojem stojí především Alexander Graham Bell. Dne 26. dubna roku 1882 se svým kolegou Charlesem Tainterem přenesli hlas právě pomocí tohoto „světelného telefonu“.
Fotofon představoval zařízení, které dokázalo konvertovat hlas na jedné straně, přenést jej pomocí světelného paprsku a na druhé straně opět přetvořit do původní podoby. Fotofon Bellovi přinesl celkem čtyři patenty – již zmiňovaný dubnový den se stal slavný díky přenosu hlasu na více než 200 metrů. Bohužel se však fotofon dále neprosadil kvůli výrazné náchylnosti na rušení vnějšími vlivy.