Historie: zapomenuté operační systémy

Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy operačních systémů bylo na trhu mnohem více a kdy nabízely svým uživatelům mnohdy až zázračné možnosti? Mnohé z nich se časem proměnily v digitální prach.
Historie: zapomenuté operační systémy

Související odkazy

Slovník
desktop
komprese
Linux
multitasking
server
Unicode
upgrade

V současnosti kralují na desktopových počítačích Windows s Linuxem. Část pomyslného koláče obsazuje díky svým počítačům také operační systém od firmy Apple. Na serverech je situace trochu rozmanitější, setkáte se tam s různými systémy unixového typu.

Budiž operační systém...

Jedním ze systémů, který na sebe kdysi strhnul pozornost byl BeOS. U nás poměrně neznámý systém upoutal pozornost ve chvíli, kdy byla uvedena jeho volně šiřitelná verze BeOS 5 Personal Edition. Instalovat jste jej mohli do virtuálního disku ve Windows, malým trikem jej však šlo přenést na samostatný diskový oddíl jako plnohodnotný systém. V dobách vrcholné slávy BeOS jsem měl tu čest přeložit do češtiny několik programů právě pro tento systém.

Existovalo také české BeOS Centrum. BeOS byl systém zaměřený především na práci s multimédii. Obdivuhodná byla rychlost jeho startu. Od spuštění počítače po naběhnutí kompletního grafického systému uplynulo i na ne příliš výkonném počítači necelých dvacet vteřin. Tvůrcem a duchovním otcem BeOS byl Jean-Louis Gassée, který zastával i významné funkce ve firmě Apple.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Neuvěřitelně rychlý operační systém BeOS. BeOS měl i vlastní počítač, nazývaný BeBox.

Pro BeOS existovala a stále existuje celá řada aplikací, od nejrůznějších malých nástrojů až po kompletní kancelářský balík. Díky podpoře Unicode není problém psát české znaky. Bohužel díky omezené podpoře nových hardwarových komponent a neúspěšné obchodní politice nabral vývoj BeOS i mateřské firmy Be Inc. nepříznivý vývoj a vše skončilo tak, že kompletní vlastnictví zdrojových kódů převzal výrobce kapesních počítačů Palm. Očekávaná šestá verze BeOS se k uživatelům nikdy nedostala. Přesto vzniklo několik pokusů o jeho oživení.

Projekty jako BeOS Max nebo BeOS Developer Edition se točí kolem původního volně šířitelného jádra systému a distribuují s ním nové verze aplikací a ovladačů. BeOS Max lze volitelně spouštět z CD i bez instalace. Existuje také komerční systém vycházející z BeOSu, Zeta, a z ní vycházející poněkud kontroverzní PhosphurOS. Je založen na zdrojových kódech šesté verze BeOS, ovšem bez posvěcení jejich majitelů.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Operační systém Zeta vypadá pěkně a má všechny klady BeOSu

Fanoušky BeOS by mohla zajímat oficiální informace o tom, že šedesátiletý Jean-Louis Gassée byl nedávno jmenován do vysoké funkce v PalmSource Inc. Ihned se začaly šířit spekulace o tom, že PalmSource by mohl na trh uvést operační systém pro stolní počítače vycházející z BeOS. Uvidíme.

Další krok do světa operačních systémů

Když někdy v polovině osmdesátých let odešel spoluzakladatel firmy Apple Steve Jobs od své společnosti (aby se po letech opět triumfálně vrátil), rozhodl se založit novou firmu, která by produkovala počítač s operačním systémem dokonalejším, než měly v té době počítače MacIntosh. Nový systém byl založen na principu objektového programování, které se používá i v současnosti.

Protože v té době nebyl na trhu dostatečně výkonný počítač, který by splnil Jobsovy představy, začala jeho firma vyvíjet kromě operačního systému NeXTStep i vlastní počítače. První verze, elegantní černá kostka NeXTcube se systémem NeXTStep 0.99, byla poháněna procesorem Motorola MC68030. Jako paměť sloužil 256MB magnetooptický disk. NeXTStep se stal rázem objektem zájmu počítačových fanoušků i odborníků. Bohužel ani výkon zmíněného procesoru nedokázal tento systém uživit natolik, aby byli uživatelé spokojeni.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Operační systém NeXTStep byl na svou dobu velmi pokrokový

Druhým pokusem byla pracovní stanice NeXTstation. Obsahovala 25MHz procesor Motorola MC68040 a signálový procesor Motorola DSP56001. Počítač mohl být vybaven pevným diskem o maximální kapacitě 400 MB, což byl na tehdejší dobu zajímavý počin. Nechyběla ani disketová mechanika podporující jak klasické, tak i 2,88MB diskety. Díky tomu, že druhá verze operačního systému nabízela dostatečnou stabilitu a především vynikající poměr cena/výkon, začaly se tyto počítače prosazovat.

Začátkem devadesátých let dosáhly počítače typu IBM PC dostatečného výkonu pro NeXTStep, proto se jeho výrobce přestal o hardware zajímat a dál rozvíjel pouze operační systém. Přesto dal světu např. první laserové tiskárny řízené počítačem či zajímavé grafické karty. NeXTStep ve verzi 3.3 již pracoval nejenom na počítačích typu IBM PC, ale i na pracovních stanicích HP a systémech s architekturou SPARC.

Zajímavé období nastalo ve druhé polovině devadesátých let. Společnost NeXT uvedla otevřený standard aplikačního rozhraní OpenStep, založený na přepracovaném NeXTStepu. Díky jeho otevřenosti vznikly verze pro Solaris, Windows a samozřejmě i pro samotný NeXTSTep. Zajímavá je iniciativa GNUStep. Osud NeXTStepu se uzavřel v roce 1997, kdy byla firma NeXT skoupena společností Apple. OpenStep však nadále existuje. Přežívá v novém systému MacOS X.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Laserová tiskárna NeXT Printer a počítač NeXT Station

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Také unixový svět má své mrtvolky

Kromě známějších BeOS a NeXTStepu však existovalo několik dalších zajímavých systémů unixového typu. Jedním z nich byl SunOS. Jednalo se o textově orientovaný operační systém založený na Unixu. Běžel na systémech SPARC firmy Sun. Postupem doby se z něj vyvinul Solaris, zjednodušeně řečeno: stačilo přidat grafickou nadstavbu. Desátá verze Solarisu byla nedávno uvolněna k volnému stažení.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Obrázky ze starší verze Solarisu

Známým unixovým systémem byl také Minix. Tento systém byl jakýmsi odlehčeným Unixem, určeným pro počítače typu IBM PC. Zřejmě nebudu daleko od pravdy, pokud budu tvrdit, že řada z vás zná tento systém díky pánovi jménem Linus Torvalds. Jako student začínal právě s Minixem, a jelikož nesplňoval úplně jeho představy, vznikl Linux.

S Unixem kdysi koketoval také Microsoft. Existoval operační systém Xenix. Byl určen pro počítače typu IBM PC, Apple Lisa a PDP-11. Původně byl vyvíjen firmou The Santa Cruz Operation, Inc. (SCO). Smlouva s Microsoftem byla uzavřena ve druhé polovině osmdesátých let. V roce 2000 byla práva na systém od SCO odkoupena společností Caldera a SCO se přejmenovala na Tarantellu. V polovině roku 2002 odkoupila Caldera i práva na značku SCO. Z Xenixu se vyvinul SCO Unix.

Dalším výrazným operačním systémem je Amiga OS. Operační systém běžící na procesorech Motorola s preemptivním multitaskingem a grafickým rozhraním. Ve známost vešel především ve spojení s multimediální výbavou a hrami. Se jménem Amiga se pojí i stejnojmenné počítače. Na jaře roku 2004 byla veškerá práva na tento operační systém prodány společnosti KMOS, Inc.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Herní a multimediální systém Amiga. Počítač s AmigaOS.

Systém pro počítače s diskem

Pamatujete si na dobu, kdy na počítačích běhaly Windows 3.11? Operační systém MS-DOS byl určen pro osobní počítače typu IBM-PC, písmena MS označovala Microsoft, DOS znamenal diskový operační systém.

Vývoj systémů tohoto typu však nesouvisí jen s Microsoftem. V roce 1979 uvedla společnost Apple Computer svůj DOS 3.2, který využil práce Garryho Kildalla na systému CP/M (Control Program/Monitor). V roce 1980 vytvořil Tim Patterson systém pracující na počítačích Seattle Computer Products s procesory řady 8086. Později dostal pojmenování QDOS (Quick and Dirty Operating System).

Významnou událostí byl den, kdy Patterson ukázal svůj produkt Microsoftu. Koncem roku 1980 získal Microsoft neexkluzivní práva na tento systém. V létě roku 1981 již byl v prodeji počítač IBM 5150 PC Personal Computer s 4,77MHz procesorem Intel 8088, 64kB RAM, 40kB ROM, disketovou mechanikou a PC-DOSem 1.0 od Microsoftu. Cena byla stanovena na 3000 USD.

V roce 1983 pak uvedl Microsoft svůj MS-DOS 2.0. Byl od základu přepracován, nabízel podporu až 10MB pevných disků a 360kB disket. Rok 1988 byl dobou, kdy společnost Digital Research proměnila zmiňovaný CP/M v systém DR DOS. Microsoft rovněž oznámil grafické rozhraní pro MS-DOS 4.0, ovládané myší. V roce 1990 dostal MS-DOS 4.01 ruskou lokalizaci a objevil se DR DOS 5.0.

Klepněte pro větší obrázek

Jedno z prvních grafických prostředí od Microsoftu

Rok 1991 přišel s MS-DOSem 5.0, který obsahoval textový editor, nástroje pro obnovení smazaných souborů, přepínání úloh a programovací nástroj Qbasic. Na jaře roku 1993 uvedl Microsoft slavnostně upgrade MS-DOSu 6.0 s kompresním nástrojem DoubleSpace. Během prvních čtyřiceti dnů se prodalo přes milion kopií tohoto systému. Další rok byl uveden MS-DOS 6.21, ovšem s odebraným DoubleSpace. Nahradil jej nástroj DriveSpace v MS-DOSu 6.22. Opravdu výkonný kompresní nástroj obsahoval PC-DOS 7 od IBM. Byl to program Stacker od Stac Electronics.

Zdálo by se, že s nástupem Windows a po útlumu MS-DOSu doba diskových operačních systémů končí. Na mnoha počítačích jsou však stále využívané. Zajímavým projektem je FreeDOS. Vznikl jako reakce na IBM PC-DOS v roce 1994. Narozdíl od komerčních DOSů je zcela zdarma. Využít jej můžete také v Linuxu pro spouštění starých dosových aplikací.

Operační systém druhé generace?

Na závěr jsem si ponechal snad jeden z nejznámějších projektů, ke kterým se připletla společnost Microsoft a které později opustila. V roce 1984 ohlásily společnosti IBM a Microsoft společný projekt vývoje operačního systému s multitaskingem. Cílem bylo vytvořit systém, který by předčil DOS, jenž zřejmě došel na hranice svých možností. Realizace byla možná díky novému procesoru 80286, který poskytoval tzv. chráněný režim. Nový systém OS/2 byl navržen právě pro něj.

Veřejnosti byl systém představen v roce 1987. OS/2 tehdy obsahoval pouze příkazový řádek a nástroj pro přepínání procesů. Nechyběl ani režim kompatibility s DOSem, díky kterému můžete v OS/2 spouštět běžné DOSové aplikace. V roce 1988 získala OS/2 grafické rozhraní. To dále vyvíjel Microsoft, zatímco IBM se soustředila na vývoj jádra OS/2.

Rok 1989 byl ve znamení nového souborového systému HPFS. V roce 1990 se Microsoft od projektu odpojil a z OS/2 verze 3.0 vznikly Windows NT. IBM pokračovala v dalším vývoji původní řady OS/2. V roce 1992 vyžadovala nová OS/2 2.0 procesor 386SX a nabízela podporu DOS i Windows aplikací. Postupem dalších let vzniklo grafické rozhraní podobné Windows.

V roce 1994 byl uveden OS/2 Warp 3, a to ve dvou verzích, lišících se způsobem podpory a integrací kódu Windows 3.1. Od této doby se také traduje, že IBM další vývoj OS/2 ukončí. Přesto byl v roce 1996 uveden OS/2 Warp 4 s kódovým označením Merlin a později OS/2 Warp 4.5 označovaná jako Aurora. Počátkem roku 2002 byl vydán Convenience Pack 2, který je verzí serverové Aurory, určený pro stolní počítače. V současné době to vypadá, že IBM ukončí podporu systému OS/2 koncem roku 2006. Více informací o systému OS/2 i o připravovaném eComStation 2.0 najdete na českých stránkách OS/2.cz.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Prostředí OS/2 prodělalo během vývoje mnoho změn. OS/2 obsahovala virtuální počítač dávno před nápadem Microsoftu koupit společnost Connectix a její produkt Virtual PC.

Diskuze (92) Další článek: Trh internetové reklamy v letošním roce - miliarda

Témata článku: Microsoft, Apple, Unicode, Nejznámější projekt, Dirt 3, Digital Research, Nový typ, Nepříznivý vývoj, Multitasking, Druhá polovina, Merlin, Druhý typ, První laser, Target, Zeta, Preempt, Santa Cruz Operation, Grafické rozhraní, Operační systém, Systém, Next, Aurora, Xenix, Santa Cruz, Apple Lisa


Určitě si přečtěte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

13 praktických tipů a triků pro Mapy.cz, které možná neznáte

** Mapy.cz neslouží jen k zobrazení podkladů a plánování tras ** Nabízejí celou řadu dalších praktických funkcí a možností ** Vybrali jsme třináct tipů a triků, o kterých možná (ne)víte

Karel Kilián | 30

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

16 tipů a vychytávek, se kterými dokonale ovládnete komunitní navigaci Waze

** Waze není jen navigace – je to i sociální síť s dopravními informacemi ** Mobilní aplikace skýtá široké možnosti nastavení ** Vybrali jsme pro vás 16 nejzajímavějších tipů a triků

Karel Kilián | 48

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

** Co dělat s vysloužilým chytrým telefonem? Neházejte ho do koše! ** Našli jsme pro vás deset možností, jak ho prakticky využít ** I stará zařízení tak mohou být užitečná

Karel Kilián | 47

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

** Za neúspěchem Microsoftu v mobilech stojí i Windows 8 ** Microsoft pozdě naskočil do rozjetého vlaku ** Uživatelé neměli zásadní důvody, proč přejít

Karel Kilián | 133

Co zabírá nejvíce místa na disku? Těchto 10 nástrojů odhalí největší žrouty dat

Co zabírá nejvíce místa na disku? Těchto 10 nástrojů odhalí největší žrouty dat

** Je vhodné jednou za čas zanalyzovat, co vám leží na disku ** Poradíme vám nástroje, kterými zjistíte, jaká data uchováváte ** Podle výsledků můžete optimalizovat svá data či úložiště

Karel Kilián | 49

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

** Strojové učení ještě nepřitáhlo takový zájem jako na začátku prázdnin ** Ne, umělá inteligence nenašla lék na rakovinu ** Naučila se svlékat ženy nejen z plavek

Jakub Čížek | 34

Pojďme programovat elektroniku: České chytré zásuvky Netio pro kutily i firmy

Pojďme programovat elektroniku: České chytré zásuvky Netio pro kutily i firmy

** Wi-Fi zásuvky nevyrábí pouze Čína ** Vyzkoušeli jsme českou Netio PowerCable ** Je přímo určená pro vývojáře, má totiž jednoduché JSON API

Jakub Čížek | 42



Aktuální číslo časopisu Computer

Speciál o přechodu na DVB-T2

Velký test herních myší

Super fotky i z levného mobilu

Jak snadno upravit PDF