Historie webových prohlížečů, část 2. - WorldWideWeb a Mosaic

Ve druhé části našeho výletu za historií webových prohlížečů se podíváme, čím to všechno začalo a kdo pak celý kolotoč okolo webu roztočil.
Historie webových prohlížečů, část 2. - WorldWideWeb a Mosaic

WorldWideWeb

Související odkazy

Slovník
JPEG
open source
PostScript
server
toolbar

Bylo nebylo, ve švýcarském institutu pro jaderný výzkum CERN pracoval Tim Berners-Lee. V roce 1980 přišel s myšlenkou hypertextu ve snaze usnadnit sdílení a aktualizaci informací mezi výzkumníky. Poté na čas z CERNu odchází pracovat do počítačové firmy, ale za čtyři roky je zpět. V roce 1989 již měl CERN největší internetový server v Evropě a Tim opět oživil myšlenku hypertextu. Stačí zkombinovat hypertextové dokumenty s touto sítí a na světě byl World Wide Web.

Nezůstal jen u teoretizování a rovnou naprogramoval první server, který nazval jednoduše httpd. Zbývalo založit první webové stránky, které Tim spustil 6. srpna 1991 na adrese http://info.cern.ch/. A abychom měli výbavu kompletní, ještě potřebujeme webový prohlížeč. I ten Tim vytvořil a jednalo se skutečně o první prohlížeč webových stránek vůbec. Měl název WorldWideWeb, běžel na systémech NeXTSTEP a byl vlastně i prvním WYSIWYG HTML editorem. Aby se název nepletl s World Wide Webem, přejmenoval posléze prohlížeč na Nexus.

Klepněte pro větší obrázek

WorldWideWeb (Nexus) v plné kráse mnoha oken

A co uměl? Hodně využíval komponenty samotného systému NeXT, takže dokázal otevřít všechny typy souborů, podporované tímto systémem. To znamenalo nejen text, ale i zvukové soubory, videa či PostScript. Uměl také diskusní skupiny. Obrázky byly zpočátku zobrazovány do samostatných oken.

Uživatelské prostředí obsahovalo tlačítka Vpřed a Zpět, ale fungovaly jinak, než je známe dnes. Tlačítka vás nasměrovala na další či předchozí odkaz na dané stránce. Většina stránek v tehdejší době totiž obsahovala hlavičku se seznamem odkazů na jednotlivé stránky. Takto bylo možné pohodlně všechny postupně projít, než se od tohoto konceptu časem upustilo.

Mosaic

Web na stoly osobních počítačů však dostal až Mosaic, i když i ten byl původně určen spíše pro jinou platformu. Mosaic byl napsán na půdě NCSA (National Center for Supercomputing Applications) a jeho vývoj začal v roce 1992. Původně byl naprogramován pro X Window pro systémy Unix a mají ho na svědomí pánové Marc Andreessen a Eric Bina. První verzi uvolnili v roce 1993. Koncem roku byla uvedena i verze 1.0 pro systémy Apple Macintosh a také Microsoft Windows.

Mosaic je někdy označován jako "killer application" devadesátých let. Tímto termínem jsou označovány programy, které mají pro uživatele tak velkou užitečnost, že je ochoten koupit si počítač či konkrétní operační systém právě kvůli tomuto jednomu programu.

Již od prvních interních testovacích verzí podporoval plně HTML, obrázky formátu GIF a prostřednictvím externích prohlížečů i JPEG, MPEG, QuickTime, PostScript a další. Uživatelské prostředí obsahovalo Toolbar a stavový řádek, kde se zobrazovala adresa odkazů i aktuální stav nahrávání stránky. Uživatel si mohl kompletně zvolit fonty na stránkách a program si pamatoval historii navštívených stránek.

Klepněte pro větší obrázek

Mosaic ve verzi pro Windows

Používání tohoto prohlížeče bylo pro nekomerční účely zdarma a k unixové verzi byl dispozici i zdrojový kód. Pro ostatní systémy byl zdrojový kód rovněž k dispozici po odsouhlasení zvláštních podmínek. I přes tuto relativní otevřenost však Mosaic nebyl v době své slávy nikdy uvolněn jako open-source.

Jak už jsme naznačili v prvním dílu tohoto miniseriálu, Mosaic je vlastně rodičem obou hlavních vývojových větví současných prohlížečů. Vedoucí týmu Mosaicu Marc Andreessen opustil NCSA a spolu s Jimem Clarkem (jeden ze zakladatelů Silicon Graphics) a několika dalšími studenty University of Illinois založil Mosaic Communications Corporation, která byla později přejmenována na Netscape Communications Corporation. Zrodil se Netscape Navigator.

Ani Univezita Illinois však nechtěla přijít zkrátka a vytvořila jakousi odnož, společnost Spyglass, které byly licencovány obchodní značky a zdrojové kódy Mosaic. Cílem bylo zkomercionalizovat některé webové a související technologie, například právě prohlížeč Mosaic. Ve skutečnosti však nebyl zdrojový kód Mosaic nijak využit a společnost Spyglass žádný nový prohlížeč nevytvořila. Došlo však k jiné historické události. Spyglass prodala zdrojové kódy Microsoftu, který je předělal a na světě byl Internet Explorer.

Zdroje: Wikipedia, NCSA, Mosaic

Témata článku: Open source, Internet Explorer, Killer, Mosaic, Nexus 5, Nexus 6, Nexus 7, Interní editor, Prohlížeč, První Macintosh, Jaderná technologie, První verze, Webový prohlížeč

23 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Clarke, Clarke 21. 2. 2007 12:26:31
    <img src='http://subedit.xz.cz/pruhledny.gif'>
  • shrek 27. 10. 2005 7:10:55
    Od toho to je diskuse. Kdyby vsichni souhlasili, rikalo by se tomu...
  • Kirk 26. 10. 2005 17:54:56
    Lynx, je historie, dnes pouzivame Links
Určitě si přečtěte

Jak se dostat do Windows, když neznáte heslo nebo nejste administrátor

Jak se dostat do Windows, když neznáte heslo nebo nejste administrátor

** S instalačním diskem Windows a znalostí pár příkazů odemknete téměř každý počítač s Windows. ** Poradíme i jak se tomu bránit

24.  7.  2017 | Tomáš Holčík | 38

Nový solární článek dokáže zachytit téměř veškerou energii světelného spektra ze Slunce

Nový solární článek dokáže zachytit téměř veškerou energii světelného spektra ze Slunce

** Vědci vytvořili nový typ solárního článku, který se pyšní neuvěřitelnou efektivitou ** Speciální trojrozměrná struktura dokáže zachytit téměř všechny vlnové délky světla ze Slunce ** Systém solárního článku využívá koncentrátorových čoček pro světlo

22.  7.  2017 | Karel Javůrek | 20

Prolomí tanec tří mrtvých hvězd teorii relativity?

Prolomí tanec tří mrtvých hvězd teorii relativity?

** Einsteinova obecná teorie relativity je jedním z hlavních pilířů dnešní fyziky ** To ale vědcům nebrání, aby se ji neustále nepokoušeli sesadit z trůnu ** Tentokrát k jejímu testování využili systém pulzaru PSR J0337+1715

26.  7.  2017 | Stanislav Mihulka

Další důkaz o existenci Planety 9

Další důkaz o existenci Planety 9

21.  7.  2017 | Jiří Černý | 5


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí