Historie českého Internetu: Seznam

V dnešním pokračování seriálu k 10. výročí liberalizace českého Internetu uděláme malý skok, kterým se přeneseme z prostředí akademického Internetu roku 1995 do již komerčního Internetu roku 1996. Tedy do doby, kdy již existovali řádní komerční poskytovatelé připojení (provideři, resp. ISP), a kdy se k síti sítí mohl připojit skutečně každý, kdo o to měl zájem (a byl ochoten za to zaplatit). Právě rok 1996 přitom byl obdobím, kdy se český Internet začal rychle rozvíjet, a to zejména díky nástupu "komerčních" služeb a nejrůznějších dalších zdrojů. Jen namátkou: v roce 1996 začíná Ondřej Neff vydávat svého Neviditelného psa, a na Internet se "překlápí" řada tištěných titulů (ale o tom až příště). Na Internet se dostávají i první instituce a orgány státu, nemluvě již o komerčních firmách, které přichází Internetu na chuť asi nejrychleji.

Nepředbíhejme ale. Dnes se podíváme na první tuzemské vyhledávače, přesněji na jeden konkrétní vyhledávač katalogového typu. Na Seznam.

Na počátku byl Jára Cimrman ….

Většina textů o historii Internetu začíná slovy "Na počátku byl ARPANET …" . Tím je míněna zárodečná síť, na kterou se postupně nabalovaly další sítě, až z toho vzniknul dnešní Internet.

Naše národní tradice je ale trochu jiná, a mohli bychom ji vyjádřit stručně a lapidárně, slovy: "Na počátku všeho byl Cimrman ….". Samozřejmě to platí i pro Internet, ale ne všem to bylo hned od počátku jasné. Proto museli přijít pánové Smoljak a Svěrák, a jeden krásný čtvrtek dopoledne (7.12.1995, na tiskové konferenci Video On Line) vyjevit lidem pravdu: že to byl právě Jára Cimrman, kdo položil základy dnešního Internetu - když zřídil první informační šapitó (tedy: zřídil ve smyslu vzniku, resp. založení, aby nedošlo k nějakému trapnému nedorozumění).

Oba pánové (Smojlak a Svěrák) to sice prezentovali jako "přednášku, pronesenou na tiskové konferenci ke vstupu České republiky do INTERNETU" (můžete to vidět na dnešním druhém obrázku), ale tím se dopustili trapného omylu. Ona tisková konference byla u příležitosti vstupu italského Video On Line na tuzemský internetový trh (zde je mé shrnutí této dobové akce), zatímco naše republika slavnostně "vstoupila" do Internetu již o několik let dříve. Konkrétně 13.2.1992 (podrobněji). Jen to asi pánům Smoljakovi a Svěrákovi tehdy nikdo neřekl. I když vlastně: do Internetu vstupovala v roce 1992 ještě společná ČSFR, a Česká republika vznikla teprve následně.

Proč to tady ale všechno takto píši? Jak to všechno souvisí se Seznamem?

Souvislost je následující: oběma slovutným cimrmanologům v prosinci 1995 nezatajili pouze to, že Česká republika už na Internetu dávno je. Nikdo jim kupodivu neřekl ani to, že na českém Internetu je už doma (a má zde svou domovskou stránku) i sám Jára Cimrman. Jeho domovskou stránku totiž mezitím zřídil, obsahem naplnil a udržoval jeden ze studentů tehdejšího ČVUT v Praze, jistý Ivo Lukačovič. Vidíte ji na dnešním prvním obrázku (je to ta vlevo).

Zjištění, že Jára už na Internetu je, a to nikoli jejich přičiněním, nesli oba cimrmanologové značně nelibě. Nakonec si založili vlastní WWW stránky (z předchozích obrázků je to ten vpravo), a přinutili Iva Lukačoviče umístit na jeho stránky následující text:

Nechť je tato stránka považována za neoficiální diskusi na téma Cimrman. Cimrman je postava autorské dvojice Svěrák & Smoljak. Oba dva si existenci této stránky nepřejí.

Část obsahu "neoficiálních" webových stránek Járy Cimrmana, v podání Iva Lukačoviče, můžete vidět také na následujícím obrázku. Přináší seznam nejoblíbenějších mistrových odkazů, přesněji: linek.

Tím, že "odmítli" již existující webové stránky Járy Cimrmana, oba učenci nakonec významně přispěli k rozvoji českého Internetu. Byť to možná sami dodnes netuší. Navíc tak učinili způsobem, který je hodný samotného Mistra: cestou prozkoumávání a postupného odbourávání slepých uliček. Když totiž znemožnili Ivu Lukačovičovi pokračovat ve vytváření seznamu mistrových oblíbených linek, nezbylo mu nic jiného, než si založit jiný seznam. Nejspíše: nějaký vlastní seznam.

Nakonec z toho byl Seznam, sídlící na adrese www.seznam.cz. Světlo světa spatřil na jaře roku 1996. Jak vypadal, vidíte na následujícím obrázku z 10.5.1996 …

České Yahoo?

Jednou z prvních nástrah, se kterými se Ivo Lukačovič musel poprat, byly hlasy kritizující jeho nový Seznam za okopírování tehdejšího katalogu Yahoo. Pravdou je, že celková koncepce Seznamu byla stejná jako u Yahoo - ale to je už dáno samotnou podstatou katalogu. Tedy seznamu odkazů, které jsou tříděny do určitých předmětových kategorií, sekcí, oddílů či jak jinak je nazveme (Seznam jim říká kategorie). Jak ukazují následující dva obrázky, Seznam měl takovýchto kategorií přeci jen méně než Yahoo, a také trochu jinak koncipované, i s ohledem na národní odlišnosti.

Jednotlivé kategorie na Seznamu (a samozřejmě i na Yahoo) se mohly dále členit na dílčí (pod)kategorie, čímž vznikala celá hierarchicky uspořádaná struktura kategorií. Na každé úrovni přitom již mohly být uvedeny konkrétní odkazy, reprezentované jménem příslušného zdroje a krátkým (jedno, dvou či třířádkovým) popisem. Příklady ukazují následující dva obrázky.

Tak jako u všech trochu rozsáhlejších katalogů však nebylo únosné, aby uživatel hledající něco konkrétního musel systematicky procházet všechny předmětové kategorie, a zde "ručně" hledat. Místo toho mohl využít zabudované vyhledávání v katalogu, které nabízelo jak Yahoo, tak od počátku i Seznam. Jednalo se ale o vyhledávání pouze v rámci jmen a popisu jednotlivých položek a předmětových kategorií, nikoli v rámci samotných stránek, na které tyto položky odkazovaly. Viz následující obrázky.

V době vzniku Seznamu, v roce 1996, byla možnost vyhledávání v katalogu jedinou jeho vlastní vyhledávací službou. Seznam tehdy ještě neměl žádný fulltext ani jiné vyhledávací služby, a tak alespoň odkazoval na jiné takovéto služby. Měl celou vlastní "vyhledávací centrálu" (viz následující obrázek), která nabízela podrobnější vyhledávání ve vlastním katalogu (možnost zadat více klíčových slov, logické podmínky atd.). Vedle toho pak odkazovala na službu Nosey Parker (provozovanou v Liberci) pro vyhledávání souborů, na Altavistu (nabízející fulltextové vyhledávání, viz prostřední odkaz na obrázku, "vyhledávání po celém světě"). Dále vyhledávací centrála nabízela odkaz na vyhledávání lidí a jejich adres, skrze službu WhoWhere. Poslední odkaz ve vyhledávací centrále vedl na výčet některých dalších vyhledávacích služeb, které v té době již existovaly.

Zpočátku tedy Seznam přeposílal zájemce o fulltextové vyhledávání na Altavistu, protože sám žádný fulltext neměl. Pořídil si jej až o rok později, konkrétně k 1.5.1997 (viz následující obrázek), jako vlastní produkt, vytvořený ve spolupráci s firmou Solamylware. Byl to skutečně český fulltext, který již bral v úvahu i českou diakritiku a různé způsoby kódování. Hledající uživatel pak mohl zadávat své dotazy včetně diakritiky, a ty se hledaly i na stránkách používajících jiné kódování češtiny. Dnes nám to možná přijde samozřejmé, ale tehdy to tak samozřejmé ještě zdaleka nebylo.

Na následujících obrázcích vidíte část návodu ke službě Kompas a několik výsledků vyhledávání pomocí (vše z května 1997). Povšimněte si na výsledcích i toho, jak Kompas zobrazuje jednotlivé mutace téže stránky s různým kódováním češtiny (které dokázal korektně rozpoznat).

Vraťme se ale ještě k původnímu Seznamu z května 1996. Nebyl to totiž pouze katalog, ale měl také další části. Přinášel například i přehled novinek na českém Internetu (dva nejlevější obrázky z následujících tří), a také žebříček nejlepších stránek "TOP".

V květnu 1998 si Seznam pořídil vlastní e-zine, s názvem Novinky. Již předtím ale vydával pod stejným jménem různé zprávy a zprávičky, které se týkaly jak jeho samotného, tak i dění na českém Internetu. Příklady vidíte na následujících dvou obrázcích. Na tom vpravo si povšimněte oznámení o spuštění vyhledávací služby Kompas.

Seznam přitom využíval své stránky i k informování o sobě samotném, jak dokládají následující dva obrázky. Ruštinou v jejich záhlaví se nenechte zmást.

S postupem času se vzhled Seznamu pochopitelně vyvíjel. Na následujícím obrázku (vlevo, z listopadu 1996) vidíte ve spodní části přidané odkazy na další tuzemské zdroje. Na obrázku vpravo (z února 1998) můžete vidět již zabudovanou možnost volby vyhledávání v samotném Seznamu (rozuměj: katalogu), dále pomocí Kompasu (tj. fulltextové vyhledávání). Nechybí ani možnost přeposlat dotaz Altavistě, a již také vlastní službě Lidé (pro vyhledávání osob a jejich adres), kterou si Seznam mezitím také pořídil.

Služba Lidé přitom fungovala jako nástěnka: ten, kdo chtěl, na ni umístil svou adresu, a podle svého uvážení mohl doplnit i další údaje. Ostatní uživatelé Internetu pak v těchto údajích mohli vyhledávat, a to jak skrze WWW rozhraní služby Lidé, tak i pomocí protokolu LDAP, skrze příslušného klienta. Příklady vidíte na následujících obrázcích.

Na závěr se ještě podívejme na to, jakým způsobem Seznam na svém začátku získával svůj obsah. Kromě určité počáteční náplně, kterou si zajistil vlastními silami, využíval i toho, že si u něj lidé sami zaregistrovávali své stránky. Přesněji: sami o nich zadali příslušné údaje, prostřednictvím následujících formulářů. První je z května 1996, tedy z dob úplného začátku Seznamu, a druhý je o rok starší, z roku 1997.

Úplně na závěr vám mohu nabídnout ještě několik dobových videosekvencí, které ukazujín práci se Seznamem na podzim roku 1996 (natočeno koncem září a počátkem října 1996). Najdete je v mém archivu, zde.