Miniaturizace ve smyslu mikročipů. Jistě že pospojovat vany na karty miliónem drátu (a bezchybně !) bylo časově i finančně náročné. To je ale hluboká minulost. Teď už se prakticky celý zákad PC vejde na jednu desku s tišťákem, která se dá dělat strojově podle matrice ...
Rozdíly ale jsou v technologii výroby čipů. Kvůli miniaturizaci je stále náročnější osvítit + vyleptat potřebné struktury o stále menších rozměrech. Dřív muselo být prostředí bezprašné, protože jinak by jediné zrníčko prachu zkazilo celý čip. Teď začínají vadit objekty o rozěru bakterie, za chvíli budou vadit i viry. k tomu si ještě připočítejte cenu základového monokrystalu - s miniaturizací v něm může být stále méně chyb. Je rozdíl, jestli se dnes vytvářejí spoje o šířce 0,13 mikronu nebo dříve třeba dvakrát tolik.
Jedinou výhodou miniaturizace je fakt, že s každým zmenšením spojů se zmenší i plocha čipu a tím vzroste i výtěžnost - plocha se zmenší a sníží se pravděpodobnost že se v této ploše objeví porucha mřížky (na druhou stranu toto zase postupně přebíjí stále složitější čipy...).