Před pár dny oznámil podporu formátu HD DVD Intel spolu s Microsoftem, v neděli ale přišla pro příznivce tohoto formátu rána, když Paramount vyhlásil podporu formátu Blu-ray. Jak tedy současná situace kolem formátů vypadá, kdo je s kým a jak to celé možná dopadne?
Boj o to, který z obou formátů se stane velkokapacitním nástupcem dnešních DVD, není zdaleka u konce. I když obě strany poslední dny vynášejí trumfy v podobě nových velkých příznivců jedné či oné strany, rozhodnuto zatím není a pravděpodobně ani nebude. Nedávné pokusy o smír a vytvoření jednotného formátu nebyly úspěšné, boj pokračuje. Neuškodí, když si ve stručnosti představíme obě strany a to jak z technického hlediska, tak s ohledem na poslední události.
Kdo je kdo?
Stranu formátu HD DVD zastupuje především Toshiba jako vedoucí představitel HD DVD Promotion Group. Významné místo v této organizaci mají i Sanyo nebo NEC. Kompletní seznam ostatních členů je pak k nalezení zde.
Mezi členy najdeme samozřejmě nejen významné výrobce hardware a spotřební elektroniky, ale také filmová studia. Z výrobců vybírám namátkou slavná jména jako třeba CANON, FUJI, Hitachi, Lenovo, Ritek či TEAC. Novinkou posledního týdne je pak přistoupení firem Intel a Microsoft.
Nesmíme však zapomenout ani na Warner Home Video, Universal Pictures, New Line Cinema či HBO a pozor - také Paramount. O tom ještě bude řeč za chvíli, ale důležité je právě i v této souvislosti dodat, že to, že je některá z uvedených firem členem této organizace a vyjadřuje jí tak svou podporu ještě automaticky neznamená, že nemůže podporovat i konkurenční formát.
Druhým hráčem v poli je formát Blu-ray, který je "dítětem" firmy Sony a zaštiťován Blu-ray Disc Association. I tento formát má slušný seznam podporujících firem, dokonce ještě delší než u HD -DVD. Najdeme zde kromě zmiňované Sony též Panasonic, LG, Apple, Philips, Sharp, HP a Thomson.
Ze zábavního průmyslu jsou to pak Twentieth Century Fox, Vivendi Universal nebo Walt Disney a pozor - také Paramount. Ten právě v neděli oznámil podporu taktéž tomuto formátu. Není samozřejmě jediná, firem zastoupených v obou táborech je více. Z vyjádření Toshiby vyplývá, že si z toho velkou hlavu nedělá a spoléhá se, že bude pro Paramount formát Blu-ray spíše okrajovou záležitostí. Paramount však v Blu-ray vidí budoucnost, takže nevím nevím, jestli má být Toshiba klidná.
Technická stránka věci
Neuškodí zopakovat si několik technických údajů o obou formátech. Nebudeme však zabíhat zbytečně do detailů, zájemci si mohou vše pečlivě prostudovat na oficiálních stránkách obou táborů (odkazy viz výše).
Oba formáty používají technologii modrého laseru, který má kratší vlnovou délku než laser červený, který se používá v současných CD/DVD mechanikách. Díky tomu lze záznam uložit daleko hustěji a zvýšit tím kapacitu. Mechaniky obou formátů by však měly zvládnout i čtení současných DVD. Stejně jako u klasického DVD nabízí i nové formáty jedno či dvouvrstvá média. U formátu HD DVD to znamená celkovou kapacitu až 30 GB, konkurenční Blu-ray pak 50 GB. I když z pohledu kapacity má Blu-ray celkem náskok, není to samozřejmě jediný klíčový parametr a tak se rozhodování nedá zjednodušit pouze na kapacitu.
Co se týče softwarové výbavy, HD DVD bude používat technologii zvanou iHD, která pochází od Toshiby a Microsoftu. Zástupci Blu-ray zase spoléhají na technologii Java od Sun Microsystems.
Klíčovým bodem zejména pro filmová studia je ochrana proti kopírování. Ta může být rozhodující bez ohledu na kapacitu či ovládací software. Zatím se soudí, že lépe je na tom v této oblasti Blu-ray, ale rozhodnout takovou věc není jednoduché. Blu-ray má obsahovat podle oficiálních zdrojů robustní ochranu, která není závislá pouze na implementaci v přehrávači, ale zahrnuje už samotnou výrobu, která bude pečlivě kontrolována. Na rozdíl od CSS ochrany pro DVD, která není striktní a výrobce ji ani nemusí použít, je ochrana Blu-ray povinná a bude řízena velmi striktní licenční politikou a procedurami.
Proč se tedy Intel spolu s Microsoftem přesto rozhodují pro HD DVD? Důvody nejsou nijak přesvědčivé, spíše mají obecný charakter. Blu-ray se zdá být příliš vzdálená, iHD prý nabízí větši interaktivitu, výroba mechanik je snazší a je zde zpětná kompatibilita s DVD. Blu-ray pochopitelně oponuje, že uvedení příští rok platí, 50 GB není problém, interaktivita je stejně dobrá jako u HD DVD a zpětná kompatibilita s DVD je rovněž bezproblémová. Nelze zkrátka určit jednoduše vítěze na základě technických parametrů a také je často těžké odlišit jednotlivá prohlášení obou stran ohledně schopností svých produktů od marketingu či propagandy. Přesto je všeobecně považován formát Blu-ray za o něco technicky pokročilejší, ale zároveň i dražší.
Kdy už to konečně bude?
Toshiba předpokládala uvedení prvních mechanik daleko dříve, než tomu bude ve skutečnosti. Podle plánu to mělo být už letos, ale nakonec bylo spuštění oddáleno až do prvního čtvrtletí příštího roku. Zhruba ve stejné době se pak objeví i Blu-ray. Díky tomu tak nehraje roli ani pomyslný časový náskok, neboť několik týdnů či měsíců nic neznamená a masové rozšíření jedné či druhé technologie je otázkou spíše let. Tento parametr tedy těžko něco může rozhodnout.
Kdo zvítězí?
Asi nemá cenu rozebírat, jaké komplikace přinese to, pokud budou dva formáty současně. Zákazníci se musí rozhodnout, který přístroj si koupí. Podobné rozhodnutí musí učinit nejen výrobci filmů, ale třeba i software či her. Majitelé videopůjčoven budou muset mít kopie filmů v obou formátech a podobně. Jistě, tato situace není příliš reálná a nebyla by dlouhodobě udržitelná.
U podobných článků bývá oblíbené napsat "co by kdyby". Nemám to sice moc rád, ale budiž. Máme zhruba tři varianty. První možností je, že jedna ze stran prohraje a vyklidí pole své konkurenci, resp. přijme její formát. Tato možnost je tou nejméně pravděpodobnou, neboť za oběma formáty stojí mocní zástupci zábavního a IT průmyslu a obě strany se cítí velmi silné.
Druhá varianta je vytvoření společného formátu. Snaha byla, nakonec se to nepovedlo a i když se říká "nikdy neříkej nikdy", další jednání jsou v nedohlednu. Oba formáty jsou navíc značně odlišné a vytvořit hybrid v tomto stádiu vývoje by již bylo příliš komplikované a nákladné.
Třetí a zatím zřejmě nejpravděpodobnější varianta je ta, že nevyhraje nikdo a budeme mít oba formáty. Nastane tak podobná situace jako u formátů DVD-R a DVD+R. Každá ze stran bude mít svůj podíl trhu a filmová studia či výrobci her a software se pak sami rozhodnou, který z formátů je pro ně vhodnější. Sony se zřejmě formátu Blu-ray pro svůj chystaný Play Station 3 nevzdá, jiné firmy mohou zvolit odlišnou strategii.
Výrobci začnou prodávat mechaniky s podporou obou formátů. Právě takovou mechaniku slíbil Samsung. Koncovým zákazníkům pak bude v případě hybridních mechanik zcela lhostejné, které médium se jim dostane do rukou a to je pro uživatele klíčové - nemuset řešit otázku formátů. Jiná věc je ta, že cena takových mechanik bude pravděpodobně vyšší než u modelů, které budou zvládat jen jeden formát (pokud takové vůbec budou).
V příštích měsících lze očekávat stupňující se rivalitu obou táborů, další firmy budou vyhlašovat podporu jednomu či druhému z formátů, ale nějaký definitivní zlom lze předpokládat asi jen těžko.
