Hardware pro trochu znalé – díl IX. – videokarty a videoakcelerátory

Diskuze čtenářů k článku

Jan Wagner  |  20. 04. 2001 19:31  | 

CGA má také textový režim 640x200 bodů a klasických 80x25 znaků.

Důležitá byla také specifikace IBM 8514/A s rozlišením 1024x768 a 256 barvami.

A pak je mezníkem ve vývoji standard VESA SVGA, sjednocující v roce (tuším) 1989 džungli v různých VGA nadstavbách.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Ten 80x25 u CGA jsem tam přidal, ale je to nepoužitelný režim (8x8 pixelů na znak, o ničem při tom rozlišení).

IBM 8514/A budu rozebírat příště při konkrétním popisu karet, však jsem se touto zprávou i loučil.

Tabulku VESA mám již nějakou dobu připravenou, ovšem ji chci dát až k monitorům, protože tam hraje velkou roli stránkování, které má přece jen k monitorům bližší vztah. Bude skutečně vyčerpávající, popisuje i VESA rozlišení, která se ještě nepoužívají. Nechtěl jsem mít přetabulkováno, proto se občas bude zdát, že v článku jakoby něco chybí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
taliman  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Tabulku VESA mám již nějakou dobu připravenou... tam hraje velkou roli stránkování...
Ja bych videl hlavni prinos VESA standadrdu (a ze jich bylo postupne vic) ve sjednoceni grafickych rezimu, standardizovanemu zpusobu jak se od karty dozvedet ktera rozliseni zvlada a pri jake frekvenci a hlavne ve sjednoceni funkci, ktere karta podporuje. To byla v obdobi chaosu kolem SVGA karet nutnost. Pametnici si jiste vzpomenou na nastavovani graficke karty v programech a hrach a v pripade ze karta v seznamu podporovanych karet nebyla musel se uzivatel spokojit s VGA rozlisenimi. Pro kazdou kartu bylo nutno psat nektere rutiny zvlast. Strankovani vetsina (vsechny?) SVGA karty umely i bez VESy ale ovladani stranek nebylo standardizovano. Dokonce i VGA karty maji strankovani a to i v grafickem rezimu. Kdo nekdy programoval v X-MODE da mi za pravdu. Dokonce tam byla moznost libovolne menit adresu od ktere se bude zobrazovat, zobrazit kus obrazu od adresy a a dalsi cast od adresy b... proste rada netusenych moznosti.
stránkování, které má přece jen k monitorům bližší vztah
Tak to uz je s prominutim naprost renonc. To mi teda vysvetlete proc ma strankovani (tedy moznost kreslit vice obrazu najednou a moznost mezi nimi rychle prepinat) blize k monitorum nez vykresleni pixelu nebo prepnuti graf. rezimu?

Jeste by bylo vhodne pri popisu VESA standardu popsat zivotne dulezitou funkci, kterou bylo mapovani 64 (128)kb pameti vyhrazene v realnem rezimu procesoru na obrazovou pamet na libovolne misto pameti graf. karty.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Harry  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Jen bych doplnil, ze 16-bitove grafice se dost casto rika 'high color'.

Podstatou dnesnich akceleratoru je to, ze veskere svoje (akceleracni) funkce uz maji napevno dane. Predpokladam, ze se co nevidet vyroji akceleratory, ktere se budou moci plne ci castecne programovat (rychlostne kriticke casti zobrazovaciho engine, treba hry, by se nacpaly primo do karty).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Sliwka  |  20. 04. 2001 19:31  | 

... :)))) ... ze by Transmeta na poli videoakcelerace ... uz se tesim ... :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Dudek  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Když NVIDIA bude dělat chipsety tak Transmeta by taky klidně mohla dělat videoakcelaratory. Ono od procesoru k videoakceleratoru neni zas tak daleko. Vlastne je to taky procesor. Jenze grafický. Vlastně NVIDIA přišla s názvem GPU. Takže nějaké šetrné grafiky by Transmeta dělat mohla. Docela se těším jestli něco vymyslí.


Jinak ty problémy s kartama byly ze začátku obrovské. Ale když se to tak vezme tak se na začátku 90. let nekladl takový důraz na grafiku jak dnes. Teďka je to jedno z hlavních odvětví. A před pár lety se na grafiku myslelo asi tak jako teď na modem.


Mě by zajímalo jak to bude s grafikou vypadat za takových 5 - 10 let. Jestli budou ty grafiky umět real time rendering v HDTV.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarek  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Jenom dodam, ze obrovske problemy jsou stale. Porad totiz neexistuje zadny standard a kazdy vyrobce si dela co chce. Vysledkem pak je, ze jste zavisli na ovladacich od vyrobce, ktere jsou casto silne zabugovane. Napr. ovladace od ATI to je des a hruza. A to vubec nemluvim o tom, kdyz chcete takovou videokartu pouzivat pod jinym OS nez Windows, na to vyrobci se*ou uplne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mirek Hrbáček  |  20. 04. 2001 19:31  | 

Jak se pozná na první pohled videokarta od videoakcelerátoru? Poměrně spolehlivé rozpoznávací bod je tzv. VESA konektor. Na videokartě je VESA konektor přímý konektor přímo na tištěném spoji, kdežto na videoakcelerátoru je 26pinový VESA konektor dvouřadový s roztečí vývodů 2,54 mm.
Jedná se jen o jinou mechanickou formu elektricky shodného "Feature" konektoru, nic to neříká o tom, zda je to akcelerátor, či nikoliv. Dříve se používal přímý konektor, později dvouřadý hřebínek (jsou na něm synchronizační impulsy, pixel clock a osmibitová data do výstupního D/A převodníku - RAMDAC). Přes toto rozhraní se připojovaly televizní karty a podobně. Umožňovalo to vytvořit na obrazovce okno, kde běžel obraz z externí karty, např. TV. Ostatně propojovací kabely, které byly v příslušenství TV karet, měly na sobě oba druhy konektorů.
Trochu mi chybí připomínka, že do počtu barev 256 se barvy nastavovaly do palety (VGA měla současně zobrazitelných 256 barev z 256000 možných odstínů, na složky RGB bylo vždy 6 bitů). Od režimu High Color se jedná o přímé barvy, kde je pro složky RGB vyhrazeno 5,6 a 5 bitů, pro True Color pak 8 bitů na každou složku.
Celkově musím za tuto sérii článků poděkovat, určitě je velice užitečná!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky