Paja
20. 4. 2001 • 19:27

Dobry den,
ve clanku hardware 3.dil na Zive jste uvedl, ze procesor 386SX ma 68 pinu, ale pokud vim, s jinym procesorem nez 386SX-100pin jsem se nesetkal. A to ani po prohledani internetu-Intel , AMD, Cyrix...
Vim, ze by bylo logicke, kdyby 386SX mel 68pinu, protoze byl minen jako upgrade pro 286 a ty mely skutecne 68pinu.
Procesor 386SX-68pin jsem totiz shanel, ale bez uspechu.
Jinal vase clanky jsou pekne a jen tak dal.
Pavel Vesely.

pade
20. 4. 2001 • 19:27

Fakt super clanek.

Radek Zajíc
20. 4. 2001 • 19:27

"Dokázal obsloužit až 1 MB RAM paměti (ovšem pouze po blocích po 64 KB – říká se tomu stránkování)"
Stránkování bylo zavedeno u procesorů i386 a velikost jedné stránky je 4kB (u procesorů Pentium a novějších existuje navíc speciální mód, kde je možné zapnout stránky velikosti 4MB).
To o čem vy mluvíte je segmentace, jeden segment má (obvykle) v reálném módu velikost 64kB, ovšem různými technikami přepínání do chráněného módu a nastavováním GDT a selektorů lze dosáhnout velikosti segmentu až 4GB i v reálném módu, ale to je jiná kapitola.
Jinak se mi zdál článek výborný (až na některé již zmíněné chybičky), a jen tak dál!

Radek Zajíc

Jan Wagner
20. 4. 2001 • 19:27

Dobrá práce! Ale jako obvykle mám pár drobných připomínek:
1. frekvence prvních i8086 byla přesně 4,77 MHz: to je "magická" frekvence pro všechny PC

2. další důležité datum je 7. březen 1994,kdy byly uvedeny první třívoltová Pentia P54C

3. důležité jsou i výrobní technologie: 0,8 mikronu pro P60/66, 0,6 mikronu pro P75-P100, 0,35 rpo P120 a rychlejší

4. chyba je u počtu vývodů: Pentia P75-200 jich měla jen 296, ale používaly se v patici s 320.

5. "Výhodou ovšem byla větší interní šířka (256 bitů místo dosavadních 64 bitů)." Je potřeba dodat, že se jedná o šířku sběrnice.

6. Pár informací Pentium OverDrive P24T: frekvence byla 83 MHz (2,5 x 33), výroba technologií 0,35 mikronu, již 32 kB L1 cache, určeno pro Socket 2 nebo 3

7. "Jejich napájecí napětí bylo jako u posledních procesorů Intelu 5 voltů." - poslední i486 byly již třívoltové (třívoltové byly již některé verze SX a DX, označované SL), i486 měly 8 kB L1 cache nebo dokonce 16 kB u modelů DX4

8. "Do té doby totiž pracoval celá základní deska na taktu procesoru a v té době byly dosahované kmitočty procesorů neúnosně vysoké." - to je hodně nepřesné: ISA běžela dlouho na 4,77 nebo 8 MHz, na frekvenci CPU běžely VLB či PCI, ale i tady byly dělící poměry 1/2 nebo i 2/3). Hlavně šlo o L2 cache a hlavní paměť, protože "rychlé" paměťové chipy byly vždy drahé.

Paja
20. 4. 2001 • 19:27

Procesory 486DX4 od AMD mely vsechny 168 pinu 3Volty.

M!G
20. 4. 2001 • 19:27

Nemuzu si pomoct, ale moje prvni PC
bylo 386DX na 40Mhz. Nevim, jestli to nebylo tim, ze bylo od AMD.

Patrik Veselík
20. 4. 2001 • 19:27

Bingo! O procesorech firmy AMD (a dalších konkurentech Intelu) si budeme povídat v dalším díle seriálu.

Mirek Hrbáček
20. 4. 2001 • 19:27

Pokud si dobře pamatuju, je rozdělení cache na datovou a instrukční od prvních Pentií. Pentium MMX mělo obě cache dvojnásobné kapacity oproti obyčejným Pentiím, proto mělo i vyšší výkon při stejné frekvenci. Nicméně je to už spíše záležitost historie.

Patrik Veselík
20. 4. 2001 • 19:27

Jakpak se tam ta věta zatoulala? Samozřejmě, máte pravdu, Pentium má 8 + 8 KB, kdežto MMX má 16 + 16 KB.

Zdeno Sekerak
20. 4. 2001 • 19:27

Autorovi vsetka cest clanok ju super, ale vetu.

Další velkou změnou instrukční sady byl 5. ledna 1997 příchod procesoru Pentium MMX.

By bolo vhodne doplnit. Totiz s MMX neprisiel prvy Intel, ale AMD. AMD malo velmi dlho procesory s MMX instrukciami az potom ich zacal vyrabat Intel. Takze v tomto intelu nema ziadne zasluhy len okopiroval. A uplne nakoniec AMD to odkukalo od Cyrixu.

Patrik Veselík
20. 4. 2001 • 19:27

Nemyslím, to by zkratku MMX měla chráněnou firma AMD a ne Intel. AMD uvedla svůj první procesor s MMX sadou až 2. dubna 1997 (K6) neboli 4 měsíce po Intelu. Právě Intel licencuje sadu MMX firmám AMD či Cyrix (resp. majiteli Cyrixu).

Zkuste si, kam vás zavede stránka www.mmx.com - nadpis "Welcome to Intel" hovoří za vše

Kvetoslav Rumpal
20. 4. 2001 • 19:27

Pokud si dobre pamatuju, existoval i procesor 486DX50, ktery bezel vnitrne i vnejsne na 50MHz.

Kvetous

Patrik Veselík
20. 4. 2001 • 19:27

Přesně tak. Byla to jediná "poctivá" (tj. nepřetaktovaná uživatelem) 486ka, která nutila desku pracovat na 50 MHz. V té době to bylo moc a byly s tím docela problémy. Ale pokud se to povedlo, byla to nádhera. Používalo se to hlavně do serverů.

Martin
20. 4. 2001 • 19:27

Pentium 150 MHz ma FSB 60 MHz a nie 50 MHz.
Inac pekny clanok.

Patrik Veselík
20. 4. 2001 • 19:27

Japak se mi tam ta padesátka mrška dostala?
Díky za pochvalu i upozornění, chyba byla ihned opravena.

Martin
20. 4. 2001 • 19:27

Docela slusne, ze by zacala prevazovat kvalita?

Pavlík
20. 4. 2001 • 19:27

Skvělé; jen tak dál.

Určitě si přečtěte

Články odjinud