Hackeři a ti druzí - kdo jsou a co dělají

Význam označení hacker prodělal v průběhu let zvláštní vývoj. Zatímco dříve bylo synonymem pro člověka, ke kterému se vzhlíží s úctou , dnes jej většina lidí považuje za jméno pro počítačového kriminálníka. Kdo jsou to ti opravdoví hackeři?

V každé komunitě se najdou jedinci, kteří touží posouvat její vývoj dopředu. Jinak tomu není ani mezi lidmi, kteří pracují s počítači. Snaží se vstřebat všechny dostupné znalosti a řešit aktuální problémy. Označení hackeři se původně vžilo právě pro ně. Jak vypadají? Co dělají? Po čem touží? Jaký vztah mají k těm kriminálníkům, za které jsou veřejností zaměňováni? A proč se to vlastně děje?

Rozdíl mezi hackery a crackery

Související odkazy

Slovník
administrátor
algoritmus
cracker
GNU
hacker
internet
kódování
programátor
server
software
Unix
user
web
World Wide Web
zdrojový kód

Hackeři jsou lidé přesvědčení o tom, že svět je plný zajímavých problémů, jež je zábavné řešit. Většina z nich svou touhu po poznání spojuje s počítači. Protože se rádi snaží dostat věcem pod povrch, bývají dobrými programátory a rozumějí počítačům mnohem lépe než většina jiných lidí. Své poznání sdílejí s ostatními, protože jsou přesvědčeni o tom, že řešit tentýž problém dvakrát je plýtvání mozkovou kapacitou. Což je ostatně zřejmě i prapůvodní důvod vzniku celého hnutí Open Source, za kterým stojí, jak jinak, zase hackeři. Být ostatními označen za hackera je pro ně pochvalou, kdo si tak říká sám, je považován přinejmenším za neskromného. Své schopnosti používají k obohacování komunity. Čtení tohoto článku vám umožnili právě oni, protože kdysi dávno stáli mimo jiné u vzniku World Wide Webu.

Crackeři se dají rozdělit do několika skupin. Mezi ty neškodnější patří lidé, toužící být uznáváni jako hackeři. Své "schopnosti" prokazují zneužíváním bezpečnostních děr, čímž na sebe upozorňují. Horší je to s druhou skupinou crackerů - ti neničí dílo jiných pro získání pochybné slávy, ale pro vlastní prospěch. Někteří se zabývají "jen" bezpečnostní ochranou komerčních programů, jiní rovnou vykrádají cizí účty. Bohužel právě těmto lidem může být hackerská komunita vděčná za to, že z ní sdělovací prostředky dělají bandu kriminálních živlů. Je bohužel nezvratným faktem, že média touží především po senzaci, a tak jsou pro ně škůdci mnohem vděčnějším soustem než hackeři, tiše si hrající se svým kódem.

Skuteční hackeři a jejich světonázor

Hackeři bývají hraví lidé. Většinové společnosti přijde jejich svět fádní, abstraktní a odtržený od reality. Na druhou stranu je obdivuje pro jejich schopnosti. Je pravda, že většina hackerů fantasticky programuje a dobře rozumí konceptům síťové bezpečnosti, ale této dokonalosti obvykle dosahují spíš mimochodem, jako vedlejší produkt řešení konkrétních problémů. Právě v něm shledávají to největší potěšení.

Klepněte pro větší obrázek

Většina hackerů, spatří-li tento obrázek, nepotřebuje už nic dalšího vysvětlovat. Obrázek se nazývá glider a jde o pozici z matematické simulace nazývané Život, s kterou si pravděpodobně hrál každý, kdo se učil programovat. Tečky ve čtvercové síti znázorňují buňky, které přežívají nebo umírají v závislosti na počtech buněk ve svém okolí. Kolonie zaujímající tuto pozici přežije. Proto se glider stal logem hackerské komunity.

Komunita hackerů je velmi otevřená a nebrání se nováčkům. Mezi ceněné vlastnosti ale patří zejména samostatnost. Hackeři obvykle své znalosti získali samostudiem, a tak oceňují u ostatních zejména snahu. Rádi spolupracují na zajímavých problémech, ale nenávidí otravování trivialitami. Když už je žádáte o radu, je vhodné uvést, co všechno jste už zkusili pro řešení svého problému udělat sami.

Začátečníci se často ptávají: "Co mám dělat, abych se stal hackerem?" Důležitá je jejich motivace, protože právě v tomto okamžiku se obvykle rozhoduje, jestli se stanou hackery, crackery nebo obyčejnými lamami. Hackeři nejsou hackery pouze díky nějakým schopnostem, ale také proto, že jsou ochotní výsledky své práce předávat komunitě. Respekt si lze získat ledasčím - psaním (otevřeného) software, testováním a laděním (pro čerstvé mozillisty: sem patří i pečlivé vyplňování Bugzilly), moderováním diskusních fór, sbíráním a publikováním dostupných informací o různých problémech (tak vznikají slavné dokumenty HOWTO i sborníky často kladených otázek), ale také propagací komunity a jejího způsobu života. Zkrátka, uplatnit se může opravdu každý.

Současná komunita hackerů je orientovaná na unixové operační systémy. Je tomu tak zejména proto, že Unix je operačním systémem internetu, jejich nejdůležitějšího nástroje či komunikačního prostředku. Samozřejmě je možné naučit se používat internet bez znalosti Unixu, ale porozumět mu už ne. Zároveň, hackeři preferují operační systémy s otevřeným zdrojovým kódem. Právě z jejich komunity vyrostlo hnutí GNU s Richardem M. Stallmanem v čele. Má to stále tentýž důvod, chtějí pracovat se systémem, kterému rozumějí. A to bez jeho zdrojového kódu není možné. Ve slavném HOWTO "Jak se stát hackerem" se mimo jiné můžete dočíst: "učit se hackovat na stroji s Microsoft Windows, Mac OS nebo jiným proprietárním systémem je jako zkoušet se učit tancovat s celým tělem v sádře." Kdo to nepochopí, většinou zůstane lamou a nikdy komunitu ničím neobohatí.

Proto, když se někdo rozhodne stát se hackerem, měl by se naučit programovat a nainstalovat si nějaký Open Source Unix. Kromě toho je třeba, aby dokázal hledat informace na webu. Na hloupé otázky se totiž odpovídá pouze zkratkou STFW, kterou je možné slušně přeložit jako "zkuste si to laskavě najít na webu". A samozřejmě, je nutné umět anglicky - angličtina je univerzálním dorozumívacím jazykem komunity. Psát jiné než anglické komentáře ke zdrojovým kódům snad nikoho ani nenapadne.

Mluvit jako hacker neznamená myslet jako hacker

Komunita má poměrně specifický způsob vyjadřování, daný způsobem myšlení svých členů. Schopnost algoritmického uvažování, která se u každého programátora dříve či později musí projevit, je nutí k co nejpřesnější řeči. V české komunitě to vede k užívání anglických výrazů s českými koncovkami, protože české překlady termínů, existují-li, málokdy odpovídají originálům dostatečně. Na druhou stranu, bývá zvykem snažit se s jazykem si hrát. Analogie programátorských problémů často hledají i v reálném životě, proto občas v jízdním řádu cílovou zastávku nehledají, ale "grepují".

I psaný jazyk, v kterém ostatně probíhá většina jejich komunikace, mívá své nezaměnitelné vlastnosti. Hackeři si cení času svého i ostatních, zkratkou "thx" místo "děkuji vám mnohokrát" tedy v žádném případě nevyjadřují pohrdání. Tím, že často píšou bez diakritiky, také spíš prokazují úctu čtenáři. Díky používání software nestandardního pro většinu ostatních až příliš dobře znají nejrůznější problémy s kódováním, kterých chtějí čtenáře ušetřit. V jejich textech často najdete kusy kódu, protože mnohé myšlenky snáze vyjádří symbolicky než slovy.

O počítačích a programech často mluvívají jako o živoucích entitách. Jejich programy bývají zmatené, mohou se prát a mohou na své tvůrce ledacos zkoušet, nebo třeba i umřít. Kupodivu tím většinou nechtějí vdechnout život svým výtvorům, ale spíš poukázat na to, že svět lidí se chová podle podobných zákonů jako svět jejich programů. A pokud mohou mít různé pocity a pohnutky lidé, proč by je nemohly mít i programy?

Veřejnost často považuje za "hackerskou mluvu" nejrůznější patvary, jako například anglická slova v množném čísle končící na písmeno z. Tyto výplody crackerské komunity ovšem hackeři používají většinou jen tehdy, když někoho ironizují.

Lamy, BFU a ti ostatní

Pohled hackera na svět je jednoduchý. Kdo není hacker, ten je lama. Zvláště v českém prostředí přitom slovo lama (vzniknuvší z anglického lamer, jehož etymologický původ není úplně jasný) vůbec nemusí být urážkou, prostě jen označuje člověka, který nemá dostatečné schopnosti.

Vztah komunity hackerů k lamám nebývá špatný. Sice si z nich utahují, ale pokud to uznají za vhodné, rádi poradí a pomohou. Lama coby zvíře se u nás dokonce často dostává do pozice jakéhosi maskota, například diskusní server Cyberspace toto zvíře adoptoval v pražské ZOO. I dobrý programátor, pokud udělá nějakou hloupou chybu, nemá problém praštit se do čela a zařvat "jsem lama" ve chvíli, kdy by někdo jiný zaječel třeba "jsem trouba".

Jiné je to s výrazem BFU. Zkratka, která v tom nejmírnějším překladu znamená Běžný Franta Uživatel, bývá většinou používána pouze lamami k označení lam ještě větších, hackeři nemívají potřebu používat takové vulgarismy. Výjimkou jsou systémoví administrátoři, kteří si s uživateli užívají svoje, takže na to snad mají i právo. Ostatně, mezi nimi bývá nadávkou i slovo user (uživatel) bez dalších dodatků.

Veškeré servítky jdou však stranou, když přijde řeč na crackery, lidi, kteří ničí cizí práci a kazí hackerům dobré jméno. Navíc obvykle postrádají jejich znalosti. Ublížit někomu po internetu je dnes totiž snadné. Stačí si stáhnout z internetu nějaký dobrý scanner (napsaný hackery), zjistit verzi používaného software, vyhledat exploit (program, demonstrující zranitelnost nějakého systému, kteří hackeři většinou píšou jako upozornění), zmodifikovat tak, aby dělal, co je potřeba... a je-li administrátor serveru líný pravidelně záplatovat, často se mu na server dostane někdo, kdo nemá o počítačové bezpečnosti ani ponětí.

Na druhou stranu, i hackeři bývají soutěživé duše a rádi ukazují světu, co umějí. Tak jako dnes lidé házejí oštěpem na olympiádě, místo aby jimi házeli po sobě, i hackeři mají svá hřiště. Jsou jimi třeba stránky try2hack nebo slyfx - zde každý může předvést své schopnosti, aniž by někomu škodil.

Na závěr je důležité zmínit se ještě o jednom označení. Lidé, kteří většinu svého času tráví u počítače, si říkávají geekové. Takto o sobě mluví i mnozí hackeři, před ostatními ze skromnosti, před veřejností, aby ji nevyděsili.

Tak co, kam byste se zařadili vy?

Diskuze (117) Další článek: Intel snižuje ceny procesorů až o 35 procent

Témata článku: Open source, Nejrůznější způsoby, Dobrý způsob, Nejrůznější problém, Franta uživatel, Zoo, Lama, Slavný počítač, Kolonie, DEL, Dobrá pozice, Trouba, Nejdůležitější nástroj, Microsoft Band, Hacker, Mozková buňka, Diskusní server, Čerstvý pohled, Specifický způsob, Podobný zákon


Určitě si přečtěte

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

** Představte si biblickou potopu ** Nejprve zaniknou Děčín a Břeclav, pak i Brno a Praha ** Hlavním městem se stane Jihlava a zbytky Čechů přežijí na Kvildě

Jakub Čížek | 93

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

** Z Brna pochází třetina světové produkce elektronových mikroskopů ** První československý kus vyrobila Tesla už v 50. letech ** Dnes na ni navazuje třeba brněnský Tescan

Jakub Čížek | 19

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

** Je to velké jako Raspberry Pi ** Ale je to až o několik řádů rychlejší ** Dorazil nám exotický Google Coral s akcelerátorem Edge TPU

Jakub Čížek | 18

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

Už desítky let se pokoušíme odposlouchávat mozek. Rusům se podařil kousek, ze kterého vám spadne brada

** K odposlechu mozků používáme EEG ** To má ale žalostné informační rozlišení ** Rusům pomohla počítačová neuronová síť

Jakub Čížek | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky