Grid Computing: od ufonů k rakovině a dál

Projekt Seti@Home, který před několika lety vyvolal senzaci a masový zájem uživatelů, nebyl ani zdaleka prvním projektem, který využíval rozdrobené výpočetní síly jednotlivých pécéček a Internetu jako komunikačního kanálu, který je spojil. Byl ale mimořádně šťastně zvolen a distribuovaný computing (dnes vítězí název Grid Computing) si na vlastní kůži vyzkoušely stěží uvěřitelné milióny osob: chytit zájemce na tom, že právě já budu první člověk na světě, který chytí Ufona, je zjevně mnohem atraktivnější než nalézt lék proti rakovině. Pracovat na dobročinných a všeobecně užitečných projektech je jistě záslužné, ale lidé mají raději zábavu, a právě zde Seti@Home také ukázal cestu: lidé mohli hned vidět výsledky, projekt vyvolal soutěžení: dnes v něm většina osob zůstává jen proto, protože soutěží za nějaký tým, celou zemi nebo jenom sebe, a každý zpracovaný balíček dat přičte jeden bodík, posunou osobu o pár míst dopředu, pomohou virtuálnímu týmu. Ufoni už jsou trošku pozapomenuti a asi už velmi málokdo věří, že nějaký bude odhalen – soutěž ale zůstává a s ní i milióny zapojených počítačů. Mimochodem, jeden z prvních průkopníků Grid Computingu, projekt Distributed.net, který by letos oslavil pět roků fungování, hyne na úbytě – nejsou finance a provider jej odstavuje od konektivity, kterou mu zatím zajišťoval zdarma.

I slavní „ufoni“ už dnes patří spíše minulosti – současné projekty Grid Computingu se zaměřují nejčastěji na chemický a zdravotnický výzkum, jako je Fight Aids At Home nebo zřejmě vůbec nejslavnější oxfordský Boj proti rakovině.

Propagátoři Grid Computingu dnes tvrdí, že tato technologie bude mít v blízké budoucnosti význam nesrovnatelný s dneškem a měla by znamenat další velký posun v efektivitě podnikání korporací. Grid Computing má podle svých zastánců tři vlastnosti, které jej předurčují k tomu, aby mohl způsobit změnu „paradigmatu“ v informačních technologiích – je levný, je technologicky jednoduchý a nevyžaduje výměnu existujícího hardware. V oblasti lékařství, chemie a finančnictví panuje neustálý nedostatek výpočetní síly: kupují se drahé serverové farmy nebo superpočítače, a přitom hned vedle zahálejí statisíce počítačů, dávající dohromady podstatně vyšší výpočetní sílu. Jak uvádí výzkumníci z firmy Grid Technology Partners, síť s šesti sty pécéček má srovnatelnou výpočetní sílu jako superpočítač z první padesátky nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Proč by měla ale malá firma s připojením k Internetu využívat „jalový“ výkon svých počítačů na nějaký vědecký projekt? Protože za to dostane zaplaceno: údajně se brzy začnou objevovat komerční projekty tohoto typu, kde se za výpočetní pomoc bude platit – i když to nebudou velké peníze, pomohou například zaplatit internetovou konektivitu a ostatně se jedná o pomoc, která nikoho nic nestojí. V první fázi zřejmě půjde o najímání alespoň určitých minimálních skupin osobních počítačů, takže domácí uživatel si tím na připojení nevydělá, ale postupem času se situace může změnit – ve stále více odvětvích se Grid Computing využívá jako standardní způsob, jak vyřešit složité výpočetní problémy. Po nesmyslných a už zaplaťpámbůh umírajících metodách „výdělku na Internetu“ díky programu nasouvajícímu do prohlížeče jeden banner za druhým se může konečně objevit něco, co dává ekonomický smysl a o pár korun vylepší napjatý rozpočet internetového fanouška.