ghibulo
12. 3. 2016 • 9:44

Existují popsané zkušenosti uvědomění si sama sebe mimo tělo, které naznačují, že naše ztotožňování mozku s vědomím je podobně zavádějící, jako ztotožňovat pero spisovatele se spisovatelem samotným. Nejlepším způsobem jak se o tom přesvědčit je dle mého začít zkoumat sám sebe zevnitř, meditovat... nějaká ta inspirace Buddhismem, Advaitou-Vedantou... také není na škodu😉

StormBorec
11. 3. 2016 • 20:59

To jsou takový žvásty a bludy, že by se jeden po....
Ve skutečnosti ani autor nemusí mít "skutečné sebeuvědomění". To že JSEM můžu o sobě říct jenom já resp. každý sám za sebe, ostatní můžou být klidně bioroboti.
Autor míchá různé věci dohromady, co spolu vůbec nesouvisí. To jestli někdo/něco má nebo nemá vědomí vůbec nezáleží na nějaké inteligenci. Vědomí může mít třeba kámen, nebo taky vědomí můžu mít jenom já.

miser
miser
11. 3. 2016 • 14:52

Ach, ty click-bait nadpisy. Čížek postuluje nemožnost terminátora, a jako argument předkládá jalovou sumarizaci teorie bytí, která však není podmínkou pro jeho vznik.Terminátor z hlediska AI nepotřebuje víc, než řídit vlastní pohyb, interpretovat 3D sken okolí, najít trasu, a rozeznat předměty. V podstatě Google car v jiné formě.Jedinými překážkami bránící jeho realizaci jsou v současnosti omezené pohybové schopnosti humanoidních skeletů, a nedostatečná kapacita baterií. Nikoliv však kontemporární AI.

dpcstb
11. 3. 2016 • 10:22

ludsky mozog je tiez iba stroj. vedomie je iba iluzia generovana zlozitostou. v buducnosti ho normalne bud mat aj strojehttp://www.theverge.com/2016/3/10/11192774/demis-... ...

Názor byl 1× upraven, naposled 11. 3. 2016 21:16

Michal Hanko
10. 3. 2016 • 21:12

Já bych to sebeuvědomění až tak nemytizoval a nedramatizoval: Podle mě si "sebe" uvědomuje takový stroj, který
1) má ve své strojové "mysli" model okolního prostředí, který si průběžně aktualizuje, jak se jím pohybuje
2) ví, jak se chovají objekty kolem něj, jaké mají vlastnosti, a jaké jejich chování lze pravděpodobně očekávat při té které jeho akci
3) to samé ví i o agentech kolem sebe - včetně lidí. Své znalosti o prostředí zdokonaluje učením se
4) klíčový bod - on sám je prvkem toho modelu. Jeho myšlení uvažuje akce agentů a objektů kolem, zvažuje SVÉ VLASTNÍ možné akce a následující pravděpodobné reakce svého okolí, a z těch svých možných akcí pak vybere (spočítá, chceme-li) nějakou optimální. Buduje "znalosti" o sobě samém, "poznává" své vlastní vlastnosti v porovnání s ostatními agenty, atd.
5) snaží se plnit vestavěné dlouhodobé cíle, k čemuž si konstruuje (počítá, odhaduje) co nejlepší strategii a dynamicky stanovuje potřebné střednědobé cíle.Podle mě by stroj, který by toto úspěšně zvládl, měl uvědomění sama sebe. Defacto z definice. Uvědomění si sám sebe je vlastně přesně bod (4).

Názor byl 2× upraven, naposled 10. 3. 2016 21:14

Aramaki
10. 3. 2016 • 20:34

Zrovna biochemii bych je moc neucil 🙂 Protoze jestli se nas nekdy rozhodnou vyhladit, tak to urcite nebude konvencnim stylem jako v terminatorovi, ale spise sestavi nejaky virus, ktery nas zlikviduje behem par dni.

kareI
10. 3. 2016 • 20:15

Ja bych byl s temi zavery ohledne porovnavani cloveka a pocitace opatrny. My totiz nevime co to je vedomi a osobnost ani na biologicke urovni. Chvastame se, ze dokazeme premyslet a porozumet problemu, ale je docela pravdepodobne, ze uvnitr mozku proste neuronova sit porovnava vzory a extrapoluje. Cili nic co by se kvalitativne lisilo od toho stroje...Ostatne neuronove siti toho mistra trvalo asi 15 let nez se dostal na svetovou uroven, netroufam si odhadnout, kde bude za 15 let AI...

Ředitel ČTÚ
Ředitel ČTÚ
10. 3. 2016 • 19:51

Můj názor je ten, že inteligence je přeceňovaná. Člověka si vytvořilo prostředí, logika je tedy daná v samotné podstatě hmoty / vlnění.

Yeezey
10. 3. 2016 • 19:50

Jsem byl včera taky poraženej počítačem když jsem na automatech nechal výplatu, ale na živě se o mně nepíše

Názor byl 1× upraven, naposled 10. 3. 2016 19:50

vransen
10. 3. 2016 • 19:39

K tomu, proč jsou ty stroje pitomé, bych jen dokreslil, že v podstatě fungují jako obrovské ruské kuličkové počítadlo. Kuličky jsou paměťové buňky, kdy člověk se na základě předepsaného algoritmu jako procesor stará o jejich správné umístění v daném časovém taktu.
Současný počítač na von Neumannově architektuře je akorát mnohonásobně větší a rychlejší, princip je nicméně naprosto identický.
Osobně se nedomnívám, že počítadlo si dokáže uvědomit sebe sama. Neurony v našem mozku fungují mnohem víc autonomě, nejsou ani řízeny nějakým centrálním časovačem. V tomhle může být ten zásadní rozdíl.

ehlo
10. 3. 2016 • 19:32

Z článku mi přišlo, že autor je více nadšenec než znalec umělé inteligence. Výklad slabé inteligence považuji za nešťastný. O sebeuvědomění toho bylo ve scifi napsáno i natočeno hodně, a většina autorů se kloní spíš k tomu, že si stroj sám sebe uvědomí při překročení nějaké meze. Navíc i kdyby si sám sebe vědom nebyl, avšak dokázal přelstít člověka v Turingově testu, bude to v principu jen filosofická otázka, anžto výsledek bude, jako by si sám sebe vědom byl. No a pak bych měl poznámku ke hře go: kameny se tam opravdu nepohybují. Aspoň tedy když jsem ji kdysi před nějakými 20 lety hrál, tak se jen pokládaly...

Určitě si přečtěte

Články odjinud