Google na rozcestí

Proslulý dot com je na vrcholu slávy. Může jít ještě dál? Google konečně plánuje vstup na burzu a očekává se mimořádný zájem, prostor pro jeho růst ve stávající podobě ale není tak široký.

Každá Příručka správného kapitalisty říká, že když podnikatel cítí, že jeho firma je po letech vzestupu těsně před vrcholem kopce, za kterým už lze cítit neodvratnou stagnaci, nebo dokonce pokles, je ten nejvhodnější čas udělat jednu ze dvou věcí: firmu buď prodat, nebo s ní jít na burzu. Jakkoli to zní jedovatě a nelichotivě pro investory, pravidlo dává logiku: dokud firma roste a vrchol je v nedohlednu, je mnohem lepší s prodejem i vstupem na burzu čekat (hodnota roste), a samozřejmě, jakmile trh odhalí, že firma už nemá další rezervy v růstu, její hodnota pro investora i burzu prudce klesá. Dnešní ekonomika je (bohužel) stále postavena na růstu a ničem jiném.

Google na vrcholu

Podle zajímavé analýzy, kterou zveřejnily nedávno Financial Times, je dosti pravděpodobné, že jeden z nejslavnějších dot comů dneška je možná právě nyní na vrcholu, a pravděpodobné je, že bude svou pozici spíše ztrácet – máme na mysli Google, na rozdíl od kolegů jako je Amazon nebo eBay, jejichž růst v budoucnu je celkem nezpochybňovaný. Google je privátní firma – vlastní ji její zakladatelé a několik fondů – a finanční údaje zveřejňovat nemusí. Ani tak nečiní, ale kvalifikované odhady říkají, že její roční obrat je velmi slušných 700 mil. dolarů při zisku 100 mil. Na čistokrevný dot com, který nemusí přešoupnout ani jednu krabici se zbožím a poskytuje „pouze“ vyhledávací služby, je to slušné. Google nyní podle všeho stojí na významném rozcestí: buď před vstupem na burzu, nebo před spojením se strategickým partnerem. V prvním případě firma získá zřejmě hodnotu v řádech několika miliard dolarů, ovšem půjde o peníze v akciích, které nejsou pro podílníky dobře a rychle likvidní (prodej velkých balíků akcií ze strany hlavních majitelů často vede ke kolapsu jejich hodnoty); ve druhém by to přineslo možná menší peníze ihned, ale také bez rozředění podílů, které úpis akcií obvykle přináší. Navíc: kupcem by mohl být Microsoft.

Nyní ovšem k úvaze, proč Google už nemá kam stoupat. Financial Times tvrdí, že základní slabinou Google je, že není „destinací“ jako mnohé portály: lidé na této stránce začínají, ale používají ji pouze k tomu, aby se dostali jinam. Jinak řečeno – Google nemá vlastní obsah. To je ovšem známá pravda a je na tom také podnikání firmy založeno; je ale dobré si uvědomit, že to je skutečně slabina firmy. To, co Google zbývá, je totiž už jenom – kromě hodnoty značky – vynikající vyhledávací technologie, kterou si získala srdce uživatelů a kontrakty se stovkami portálů, včetně těch největších. Pokud by se ostatní velcí hráči technologii Google vyrovnali, pravděpodobně by firmě dali sbohem – a v tom okamžiku prudce klesnou veškeré příjmy, které firma dnes má ze svých reklamních programů, jako jsou AdWords či AdSense.

Partner konkurentem

Google byla vítaným partnerem všech portálů – z nich samozřejmě jmenujme na výsostném prvním místě Yahoo, firmu dnes stále podstatně silnější než Google – protože ze začátku poskytovala pouze vyhledávací technologii, a tržby firmy byly pouze z toho, že ji licencovala ostatním, navíc za poměrně lidský peníz. Tak byl mezi portálem a Google tak harmonický obchodní vztah, až všichni slzeli blahem – Google byl pouze technologický provider, který si nechal platit za technologii. Portál shraboval veškeré další peníze, které byl schopen utržit. V okamžiku, kdy Google začal sám prodávat reklamu, začal portálům a ostatním stránkám brát peníze, na které si činili nárok sami – vcelku logicky, protože oni jsou skuteční vlastníci obsahu, ke kterému se reklama váže. Google to sice největším partnerům, jako je právě Yahoo (AOL, MSN atd.), oslazuje tím, že se s nimi o tyto příjmy dělí, ale současně je také „podvádí“ tím, že uvolňuje program, který i těm nejmenším webům umožní si také vydělat nějaký peníz umístěním textových reklamních bločků na své stránky. Obojí nesou giganti nelehce a mají pravdu – jeden z nejhorších a zákonitých zabijáků byznysu je konflikt zájmů, když váš partner je současně vaším konkurentem.

Velké portály se zatím na Google ztuhle usmívají a pokračují v partnerství, neboť pro vyhledávání není nikdo lepší, ale ve skutečnosti už brousí zbraně a pod fousy si mumlají: „Však my vám to, hoši, brzo zatrhneme.“ To platí nejenom o Yahoo, ale i o portálech z menších zemí. Nechoďme daleko – pokud si na Vltavě platíme na Google klíčová slova jako například „Nohavica“, většina peněz jde Googlu, přestože uživatelé hledají přes nějaký český portál a objeví se jim stránky na českém Internetu. Námitka může znít, že uživatelé budou stejně používat Google jako základní vyhledávací stránku, třeba přes Google Toolbar, i když mu portály dají vale – protinámitka zní, že například na českém Internetu stejně 90 % lidí moc o nějaké existenci Googlu neví a nadále vyhledává nesmyslně přes portálové stránky v základním režimu, tj. katalog jako první volba. A to máme doma výborné Jyxo, které napřímo využívá jen úzká elitka.

Všichni proti Google

Dva hlavní konkurenti odstaví Google tak rychle, jak jenom to bude možné. Yahoo je sice neschopná vlastního nápadu, ale má dost peněz, takže koupila Inktomi a Overture a s jejich pomocí postaví nabídku srovnatelnou s Googlem. (Na častou námitku, že Google se používá, protože je to odtučněná technologie, zbavená vší grafické reklamy, může Yahoo odpovědět velice snadno – udělá totéž, udělá si „své Jyxo“. Příjmy z reklamy spojené s vyhledáváním jsou u vyhledávacího stroje daleko cennější než nějaké bannery). A Microsoft už pulíruje svou Velkou Bertu: své vyhledávání na Internetu, přes MSN zabuduje přímo do příští verze Windows, takzvaného Longhornu. Takže za pár let bude všude možně, v Internet Exploreru, na Ploše, na Hlavním panelu, ve Wordu po Ctrl+F atd., zabudovaný nějaký křupanský „Smart Search ™ © ®“ (nepředpokládáme, že by se do té doby u Microsoftu urodili nějací kreativci, co se týká tvorby názvů funkcí) a bude trvat tak dva roky, než si na to všichni zvyknou, neboť po technické stránce to Microsoft udělá dobře, bude to všudypřítomné a pohodlné. (Microsoft pouze bude muset ustát další kolečko u antimonopolního úřadu; výsledkem bude, že zaplatí deset milionů pokuty a bude muset do nějakého vývojářského kitu dát možnost nahradit toto vyhledávání nějakým jiným, což stejně nikdo v praxi nevyužije).

Googleři mají o čem přemýšlet. Mohou nyní prodat firmu Microsoftu, o čemž se zřejmě vážně jedná: toto je hra s jedinou kartou, a tou je cena (je jedno, jestli je to v akciích, hotovosti či kombinaci, protože akcie Microsoftu jsou stabilní a likvidní). Pokud by Microsoft Google koupil, hra končí, mapa se překresluje a Eurasie nikdy nebyla ve válce s Oceánií. Microsoft ukázal, jako obvykle, že je šikovný v obchodě – jeho MSN je v zisku- a spojení MSN+Google by dokázalo postavit proti Yahoo kolosálního protivníka. Je jen otázkou, zda se Microsoft, který se po řadě spíše nepovedených výletů mimo software, vrátil k tomu, co jej vždy živilo nejvíce. Otázka míry diverzifikace je pro firmu rozměru Microsoftu (hlavně pro firmu rozměru 44 miliard dolarů nečinně dlících v bance) tím nejobtížnějším rozhodováním.

Musí vůbec jít na burzu?

Vstup na burzu je pak hazardem s otevřeným koncem. Analytici tvrdí, že kapitalizace Googlu by mohla být až 25 miliard dolarů, a vedle toho zlatokopové z Dawsonu blednou závistí a bijí se do hlavy, že se dali do tak nevýnosného podniku jako je rýžování zlata. Je to totiž 250násobek (!) ročního zisku firmy; dnešní průměr je u kotovaných firem cca 15krát. Jak řekl jeden burzovní analytik: „Nese to všechny znaky bubliny.“ Pokud by Google nezačal velmi rychle vydělávat miliardu ročně, což je mimořádně nepravděpodobné, cena akcií by rychle klesla. Se vstupem na burzu je ale spojen ještě jeden faktor, který si mnozí neuvědomují. Na burzu se chodí proto, aby firma získala peníze. Musí totiž uvolnit část akcií pro volný trh formou úpisu, tj. „vytisknutí“ nových akcií, a čím více, tím lépe, aby firma byla skutečně veřejně vlastněná. Tyto akcie se prodají a firma získá peníze – v případě Googlu se odhadují dvě miliardy. Ovšem zásadní otázka zní, co bude Google s dvěma miliardami dělat? Firma sama je zisková, technologie funguje a firma je schopna financovat její kvalitní vývoj z vlastních peněz, další peníze by ničemu nepomohly (analogie „počet kopáčů kanálu lze zvyšovat jen tak dlouho, dokud se v něm nepomlátí“). Na internetu sice je pořád koho kupovat, ale tím by se Google už hodně odklonil od toho, co dělá. Nakonec by možná dva zakladatelé (Sergej Brin a Larry Page) byli docela vděční i za ten Microsoft, kdyby dal dobrou nabídku.

Diskuze (52) Další článek: Top žebříček virů za listopad

Témata článku: Microsoft, Google, Larry Page, Hlavní majitel, MSN Go, Základní mapa, Finanční údaj, Eurasie, Hlavní konkurent, Nejmenší plocha, Como, Google AdWords, Velký zisk, Největší slabina, Google Toolbar, Hazard, Reklamní balík, Kopec, Google+, Volný trh, Financial Times, Rozcestí, První volba, Burza, Zásadní otázka


Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest televizí do 25 000 Kč

Nejlepší herní klávesnice

Srovnání správců hesel

Jak upravit fotky pro tisk