Představte si, že koukáte na televizi a když usnete, ona se sama vypne. Ale ne kvůli tomu, že jste dlouho nezmáčkli žádné tlačítko, ale protože televize sama pozná, že vám hlava spadla do klína. Třeba i to je cíl technologie Soli na bázi radarů, na které pracuje Google. Firma ji vytvořila v rámci své skupiny ATAP (Advanced Technology and Products) a jejím cílem je, aby zařízení dokázala poznat, kdy se jim plně věnujeme, a to bez kamer.
ATAP je experimentální laboratoř Googlu, ve které si firma zkouší nejrůznější hardwarové inovace, které mají šanci „změnit náš vztah k technologiím“, jak popisuje sama firma. Několik dosavadních pokroků teď Google zveřejnil v YouTube sérii In the lab with Google ATAP.
Myšlenka je ta, že ATAP (oficiální jméno novinka zatím nemá, tak použijeme tuto zkratku) analyzuje tělesné pohyby lidí – nikoliv hlas či obličej – a překreslí je do informací o tom, jestli zrovna zařízení používáme nebo ne. Například mobil by díky tomu věděl, jestli nás má bombardovat upozorněními. V případě že by ležel na stole, by se ani nesnažil nic posílat (s výjimkou samozřejmě zpráv a hovorů). Dalším příkladem je již zmíněná televize, ale možných použití je více.
ATAP ve svém jádru využívá radary Soli, které Google už dříve nasadil do mobilů Pixel 4, kde sloužily jako nové rozhraní pro ovládání. Mobily se díky nim odemkly, když jste se k nim přiblížili, daly se ovládat pomocí gest. V reálu ale gesta fungovala všelijak, bylo to drahé a z nových Pixelů 5 a aktuální řady 6 technologie zmizela. Google tehdy řekl, že s nimi dál počítá, jen je použije jinde. V lednu je pak představil v chytrých displejích Nest.
Další použití bude právě v ATAP, kde Soli radary pomocí elektromagnetických vln rozpoznávají, jak daleko od zařízení jste a jakým směrem míříte. S daty následně technologie pracuje dál a vyhodnocuje, zda na obrazovku koukáte, nebo jestli jste od ní odklonění. Rozdíl od původního nasazení v mobilech je, že Soli radar neslouží k přímému ovládání zařízení, ale poskytuje informace, které putují do dalších rozhodovacích procesů, protože do systému jsou zapojeny ještě algoritmy strojového učení. Základ je každopádně stejný.
Tým Googlu strávil testováním ATAP celou pandemii, inženýři byli zavření doma ve svých obývácích, na hlavu si nasadili kamery sledující jejich pohyb, na obrazovce si v reálném čase zobrazili radarová data ze Soli a zkoušeli, jak je technologie vidí z různých úhlů, zatímco oni různě procházeli místností. Z toho určili, co je „osobní prostor“ zařízení (jakkoli špatně to zní) a jaké pohybové nuance lze spolehlivě zachytit.
Ještě nic není hotové, ani není jisté, kde všude se technologie může objevit. Čistě teoreticky ale skoro kdekoliv. Lidé by si tím mohli telefony, počítače apod. vycvičit k obrazu svému, třeba televize by se automaticky zapnula a nabídla rozkoukaný seriál na Netflixu hned, co si před ní sednete, bez nutnosti mačkání tlačítek. Na jednu stranu to zní lehce invazivně, ale na druhou to může působit přijatelněji pro lidi, kteří nechtějí mít doma různé systémy s kamerami, byť touží po chytré domácnosti.
Zdroj: Wired
