Google krotí dřívější prohlášení o odchodu z Číny

Podle šéfa Googlu chce největší internetová firma světa v Číně zůstat. Americká ministrině zahraničí Hillary Clinton pak v Googlu reflektuje zájmy americké politiky.
Google krotí dřívější prohlášení o odchodu z Číny

Google v brzké době plánuje změny ve svém čínském vyhledávači Google.cn, který uživatelům v Číně stále blokuje některé výsledky hledání. Jak v rozhovoru pro média uvedl šéf největší internetové firmy světa Eric Schmidt, Google hodlá ve své čínské mutaci v dohledné době provést několik změn. Neuvedl však, o jaké změny by se přesně mělo jednat.

Google začíná svá prohlášení postupně krotit. Nedávno celým mediálním trhem otřáslo prohlášení, že je Google připraven odejít z čínského trhu v případě, že bude muset i nadále blokovat obsah. Poslední informace však ukazují, že si tyto kroky přeje jeden ze zakladatelů – Sergey Brin. V pozadí jeho rozhodnutí stojí jeho ruský původ, kdy osobně zažil cenzuru a nyní se proti ní snaží bojovat. Generální ředitel společnosti Eric Schmidt byl údajně celou dobu proti tomuto rozhodnutí.

Sergey Brin a Larry Page jsou všeobecně považováni spíše za technologické inovátory a management firmy přenechávají právě Schmidtovi. Schmidt z čistě obchodního hlediska nechce Čínu opustit, vždyť se jedná o nejvýznamnější trh Googlu, který má navíc ohromný růstový potenciál.

Klepněte pro větší obrázek
Eric Schmidt nechce Čínu opustit, s čínskou vládou ale chce vyjednat lepší podmínky

Google chce najít společnou řeč

Hlavoun Googlu uvádí, že stále komunikuje s čínskou vládou a Google se prozatím řídí tamními zákony. Na ty čínští představitelé nedají dopustit a do médií vzkázali, že pokud chtějí západní firmy v jejich zemi působit, musí tamní právo respektovat. Schmidt se nyní snaží dřívější prohlášení o odchodu krotit a zdůrazňuje, že si Google přeje v Číně zůstat. „Vydali jsme prohlášení, že si přejeme v Číně zůstat. Máme rádi Číňany a Číňanky a máme rádi naše zaměstnance,“ prohlásil Schmidt. Dodal však, že se Googlu líbí obchodní podmínky v Číně, ale rádi by přitom vyjednali nějaké změny. Google v Číně zaměstnává přes 700 lidí.

Celý spor se posunul i do vysoké politiky a Google jakoby reflektoval zájmy celých Spojených států. Do sporu se například vložil i americký prezident Barack Obama, který kvůli tomu minulý týden uspořádal schůzku v Bílém domě, a hodně se angažuje americká ministrině zahraničí Hillary Clinton. Ta ve svém rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že by země měly nést odpovědnost za kybernetické útoky, čímž poukázala na obavy Googlu, že za útoky na Gmail může čínská vláda.

Hillary Clinton do sporu promítá zájmy celé Ameriky a tvrdí, že Spojené státy chtějí jednotný internet se svobodným přísupem k informacím. Zároveň po čínské vládě požaduje transparentní a důkladné prošetření útoků na služby Googlu. Čína samotná však nechce míchat zájmy soukromé společnosti jakou je Google s politikou a vztahy mezi zeměmi. Jak uvádí agentura Reuters, podle čínského Ministerstva zahraničí by se jednalo o jakousi přehnanou interpretaci.

Klepněte pro větší obrázek
Hillary Clinton nyní Google používá jako nástroj pro šíření americké politiky. Apeluje na firmy, aby se snažily šířit dobro a bojovaly proti cenzuře

Amerika (= Google) za svobodný internet

Americká ministrině zahraničí ve svém projevu apelovala na všechny americké firmy, aby se snažily tvořit nátlak na Čínu tak, aby tamní vláda musela některé své postoje a rozhodnutí přehodnotit. Zdůrazňuje, že nejde pouze o rychlý finanční zisk, ale rovněž o jakousi etiku to, co je správné. V tomto ohledu tedy pevně stojí za Googlem. Neopomněla dodat, že firmy mají určitým způsobem reflektovat zájmy Spojených států.

Šéf Microsoftu Steve Ballmer to ale takto horké nevidí. Nedávno se nechal slyšet, že žádné podobné kroky jako Google nechystá a největší softwarová firma světa v Číně zůstane i za stávajících podmínek. Právě tento z části pragmatický zájem Hillary Clinton ve svém projevu kritizovala. Microsoft se snaží zejména o byznys.

Akcie Googlu od začátku roku zaznamenaly pokles. Ke konci loňského roku se hodnota pohybovala na hranici 627 amerických dolarů, nyní je to 582 dolarů. Příznivý vliv na vývoj nicméně zapříčinil poslední finanční výsledky. Za poslední fiskální kvartál firma zaregistrovala rekordní příjmy ve výši 6,67 miliardy dolarů, což je 17 procentní meziroční nárůst. Čistý zisk pak činil 1,97 miliardy dolarů. Příjmy v USA přitom tvoří pouze 47 procent a značnou část Google generuje právě z Číny.

Témata článku: Google, Byznys, Internet, Čína, Larry Page, Eric Schmidt, Sergey Brin, Celá firma, Hillary Clinton, Příznivý vliv, Clinton, Schmidt, Dohledná doba, Poslední krok, Poslední informace, Bílý dům, Brzká doba, Reuters, Odchod, Čínský Google, Google+, Prohlášení, Celý stát

Určitě si přečtěte

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

** Fluent Design je vzhled, do kterého postupně Microsoft převleče celý systém ** Staví na průhlednosti a velkých plochách ** Do Windows 10 se z části dostane už zítra při vydání podzimní aktualizace

Včera | Stanislav Janů | 84


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji