Zatímco se Google v Kalifornii chlubil novými telefony Pixel a další spotřební elektronikou, jeho inženýři naběhli do letadel a vyrazili do Londýna, kde v relativní tichosti proběhla putovní konference Google Cloud Next.
Jak už napovídá název, do obří kongresové haly ExCeL v místě starých královských doků se sjelo 8 000 expertů na cloud, síťoví správci, manažeři, vývojáři a všemožní geekové, kteří se už dovtípili, že další telefon v řadě je sice fajn, ale bez cloudové infrastruktury je k ničemu.
Momentky z čekání na úvodní keynote
Bitva o cloud
Kdo v příštích desetiletích ovládne cloud, potěší své akcionáře, protože budou mít dost možná do konce století vystaráno. Ovládnutí cloudu je totiž aktuálně jednou z nejvyšších met technologického světa.
Posuďte sami. Google před týdnem oznámil, že během deseti měsíců uzavře svoji sociální síť G+. Prostě neodkázal vzdorovat Facebooku a prohrál. Tak už to chodí.
Jenže, bude Facebook stejně relevantní jako dnes i za dalších 10-15 let? Při pohledu na jeho stagnaci mezi teenagery, bych si tím tak jistý nebyl. A to i s ohledem na to, že jsem touto dobou před 10-15 lety sám vysedával na obřím a zdánlivě neporazitelném MySpace. Ještě jednou, MySpace!
Konferenci uvedla DIane Greene, která dnes šéfuje cloudovému byznysu Googlu. V IT není žádným nováčkem, v 90. letech totiž spoluzakládala a roky vedla VMware.
A teď druhá otázka. Bude tu za 10-15 let internet? Ano a bude ještě všudypřítomnější než dnes. A kdo potěší své akcionáře nejvíce? Ten, kdo se stane jeho stavebním kamenem – cloudovou infrastrukturou. Ze střednědobého úhlu pohledu je tedy mnohem zajímavější souboj mezi Googlem, Microsoftem a Amazonem.
Proč? Protože Facebook jednou opravdu může dopadnout stejně jako G+, nicméně jistotou zůstává, že i jeho případný nástupce bude potřebovat cloud pro své aplikační servery. Google, Microsoft, Amazon a další se poperou, který z nich to bude.
Aktuální skóre? Docela vyrovnané. Amazon těží z toho, že potenciál cloudu pochopil mezi prvními a masivně do něj investoval. Žije z toho dodnes. Microsoft těží zase ze své tradiční podnikové klientely, které místo Exchange a dalších serverů prodává Office 365 a Azure.
Přešel jsem se svými aerolinkami na Google, protože mám prostě rád Gmail
A Google? Google těží mimo jiné z toho, čím byl posledních dvacet let – stále je pro mnohé cool. V podstatě si vychoval celou jednu generaci lidí v rozhodovacích funkcích. Možná si řeknete, že podobný sentiment do byznysu nepatří, řekněte to však svéráznému Tonymu Fernandesovi, šéfovi skupiny Air Asia, která dnes zaměstnává 22 tisíc lidí a s devíti aerolinkami patří k největším dopravcům jihovýchodní Asie.
Svérázný Tony Fernandes, šéf holdingu Air Asia, dorazil v černém plášti a červené kšiltovce. Právě šéfce Google Cloud Diane Greene sděluje, co všechno ještě nahraje do cloudu.
Když si ho Diane Greene pozvala během keynote na pódium, už od pohledu bylo zřejmé, že toto nebude úplně typický ředitel. Fernandes se poté rozpovídal, jak začínal se dvěma letouny a jak se hned v počátku rozhodli, že namísto provozu vlastních serverů přejdou do cloudu.
Google si vybrali, protože jej prostě sami používali od Gmailu po problematický Google+. Sentiment nehodný strategického rozhodování ve velkém leteckém holdingu? Těžko říci, Fernandes mi však s ujištěním, že to myslí opravdu vážně, vše zopakoval i později v konferenčních kuloárech.
Twitter, SAP, Airbus, Philips a pár milionů dalších
V každém případě, v datacentrech Googlu dnes běží několik milionů dalších byznysů, přičemž k těm nejmedializovanějším patří třeba Twitter, který na servery Googlu přesunul úctyhodných 300 PB dat.
Možná namítnete, že Twitter, který těžce hledá způsoby monetizace a sám tu za deset let nemusí být, není přes svou velikost ten nejdůležitější klient, co ale takový SAP, bez kterého by se s trochou nadsázky do rána zhroutila přinejmenším polovina velkých podniků?
Rolf Schumann z německého SAPu právě ukazuje, jak moc má rád Google. V pozadí šéfka Google Cloud Diane Green.
Ano, i ten už dnes v podloží používá infrastrukturu Googlu a vedle něj z velkých evropských společností také třeba Airbus, Philips, Sky… A tyto velké ryby Larry a Sergey získali teprve v posledním roce.
Cloudoví hegemoni
Abych nebyl špatně pochopen, toto není laciná reklama na Google – stejně tak bych nyní mohl začít vyjmenovávat klienty Microsoftu a právě Amazonu –, ale spíše poukázání na to, co bude těmto společnostem v příštích letech a nejspíše i celých desetiletích přinášet stále větší tržby – co bude jejich skutečnou podstatou.
V tomto světle jsou nový Pixel ale i celý Android jako platforma pouhými prostředky k dosažení cíle, který je ale sám o sobě trošku jiný.
Šéfová Google Cloud: Naší zbraní je A.I., analytika a bezpečnost
Podle Diane Greene jsou hlavní zbraní Google Cloudu A.I., analytika a bezpečnost. V případě bezpečnosti se inženýři na konferenci pochlubili třeba systémem Cloud Armor, který dokáže v reálném čase zabránit jak DoS, tak třeba pokusům o klasický hacking skrze některý z obvyklých scénářů (třeba SQL injection). Podstatné je to, že správce má k dispozici detailní výpis o útoku, rozsahu IP adres, které byly do útoku zapojené apod. To poslední, co musí dělat, je pročítání logů firewallu.
Tensor Processing Unit (TPU) druhé generace na vlastní oči, aneb první procesor pro A.I. výpočty v cloudu, který je reálně nasazený.
Výpočetní modul TPU v2 a jednodušší TPU v1 z roku 2015. Google tyto koprocesory používá ke strojovému učení ve svých datacentrech, díky specializaci (ASIC) na jeden typ operace totiž dosahují řádově mnohem vyšších výkonů než CPU i GPU. Podobnou jednotkou s masivními pasivními chladiči tedy dost možná protekly i vaše fotografie, pokud používáte Google Photos.
V případě analytiky, chytré analytiky, pak za zmínku stojí stále poměrně nová technologie BigQuery ML, která je možná tou pomyslnou trefou do černého. BigQuery je databázový systém pro ta největší možná data, nad kterými můžete provádět masivní operace v SQL. Rozšíření ML – Machine Learning – pak skrze SQL zpřístupňuje i strojové učení pro nejrůznější analytické operace.
Vycvičte si strojové učení pomocí SQL
Dejme tomu, že budete mít třeba databázi návštěv v e-shopu za posledních několik let. Pomocí BigQuery ML a několika řádků kódu v SQL vytvoříte jednoduchý model pro strojové učení, ve kterém stanovíte, že návštěvy, které si nakonec něco koupily (úspěšná konverze) budou rovny 1 (100 %) a ty, které sprostě zavřely okno prohlížeče, budou rovny 0 (0 %).
Strojové učení poté bude procházet databázi třeba se stovkami tisíc záznamů a na základě této váhy se bude učit, co je to úspěšná a co neúspěšná transakce v e-shopu. Tedy že k úspěšné transakci došlo třeba v určitý čas, v určitém období, v určitém městě a po určitém sledu akcí – záleží především na vás, co vše v databázi po návštěvě zůstalo, co vše logujete.
BigQuery ML v akci, tentokrát nad meteorologickými daty. Nejprve jsem vytvořil model s váhou 0 = teplota vzduchu menší než 20 °C a 1 = teplota vzduchu vyšší než 20 °C. Moje databáze vedle teploty obsahuje také políčka čas, datum, vlhkost, tlak vzduchu, rosný bod apod. Strojové učení se na základě mnou stanovené váhy začalo učit, jak vypadají teplé a chladnější dny. Hotový model posléze mohu aplikovat na data (na obrázku), kde se pravděpodobnost teploty nad, nebo pod 20 °C odhadne, tedy předpoví, jen ze znalostí ostatních proměnných (vlhkost, tlak apod.). Na několika řádcích SQL tedy mohu vytvořit třeba jednoduchý model na předpovídání teplotních extrémů.
Podstatné je to, že učení probíhá na výkonných serverech v datacentrech Googlu, takže dle velikosti databáze může neuronová síť učení dokončit ideálně za pár desítek minut.
Když nyní tomuto modelu opět v SQL předložíte záznamy z vašeho e-shopu o chování zákazníků, BigQuery ML dokáže předpovědět třeba to, jací zákazníci a odkud si váš produkt koupí s největší pravděpodobností. Jednoduše na základě historických – empirických – dat, kterých je tak enormní množství, že se v nich člověk nemůže vyznat.
BigQuery ML je opravdu jednoduché. Stačí mít po ruce nějaká zajímavá strukturovaná data a pustit na ně strojové učení. Vyzkoušíme si jej v některém z příštích pokračování našeho seriálu o programování elektroniky.
Hybridní cloudy a kontejnery, kam se podíváš
BigQuery ML je v každém případě jen další ukázkou, co vše lze dělat v cloudu, a proč se do něj stěhuje stále více firem formou hybridních cloudů, kdy už část podnikových aplikací běží kdesi v datacentru na univerzálním virtualizovaném železe a část ještě stále na tom vlastním (tzv. on premise).
V této fázi se dnes podle Googlu nachází okolo 80 % společností, kterým tak sice o 15 % klesly náklady na servery, ale paradoxně o 80 % vzrostly náklady na administraci (rozuměj lidské zdroje), protože vedle správců lokálních serverů potřebují další experty, kteří se postarají právě o infrastrukturu v cloudu.
Řešením mají být systémy, které oba světy, pokud budou kontejnerové, elegantně propojí. Mimochodem, i toto je déjà vu každé cloudové konference, ať už ji uspořádá Google, Red Hat nebo Microsoft. Kontejnery! Dnes snad ještě citovanější termín než cloud samotný.
Abstraktní kontejner s předkonfigurovanou aplikací – třeba webovým serverem, nebo čímkoliv jiným, prostě spustíte ve virtualizovaném procesoru kdesi v cloudu, přidělíte mu dle potřeby tolik RAM a jader, kolik jen potřebujete, a jedete.
Google by byl nejraději, kdybyste používali jeho Kubernetes Engine, Istio a Cloud Service Platform, Microsoft pak letos na jaře zase oznámil spolupráci s Red Hatem a jeho kontejnery na Azure. Když budete mít kontejnery u sebe v podniku a zároveň v cloudu, vše se dohromady domluví a vy, třeba jako herní studio King, které bylo dalším hostem londýnské konference, budete moci v cloudu zpracovávat 47 miliard I/O událostí denně. Přesně tolik jich totiž každý den vygeneruje vlajková loď Kingu, šílený Candy Crush.
Cloud přichází. Ať už chcete, nebo ne
Cloud, IaaS (infrastruktura jako služba) – nebo tomu prostě říkejte jak chcete, zkratek existuje hromada – bude pro Google ale i Microsoft a další stále důležitější.
Jedná se sice stále o mladý byznys a technologie, které se teprve rodí a bojují s nedůvěrou koncových uživatelů v datacentrum, nad kterým nemají plnou kontrolu, trend je však poměrně jasný a je to kolbiště, o které se velká trojka a možná i někteří další ještě teprve poperou.
Cestu redaktora na konferenci Cloud Next hradila společnost Google.
