Google bojuje s americkou vládou o ochranu údajů ze svých databází

Americké úřady potřebují k prosazení zákona na ochranu dětí na webu údaje z vyhledávačů. Chtějí některé záznamy od Googlu, Yahoo, AOL a Microsoftu. Tento požadavek vzbudil vlnu nevole mezi ochránci lidských práv a Google data odmítl poskytnout. Organizace bojující za ochranu dětí naopak litují toho, že Google nechce pomoci v ochraně dětí před pornografií. Kde je pravda?
Google bojuje s americkou vládou o ochranu údajů ze svých databází

Kontroverzní zákon

Nejprve si povězme ve stručnosti oč se vlastně jedná. Minulý týden ve středu požádala "Bushova administrativa" největší vyhledávače jako je Google, Yahoo, AOL a Microsoft o miliony záznamů, které se při vyhledávání ukládají. Google poměrně nahlas odmítl (co na to ostatní si povíme dále), odstartoval vlnu debat o ochraně soukromí a dalších otázkách a vládní orgány se snaží získat data žalobou.

Jaké údaje vlastně vládní orgány po vyhledávačích požadují a proč? Začneme nejprve druhou otázkou, ať si uděláme ve věcech jasno. Jádrem celého případu je návrh zákona "Child Online Protection Act" (COPA), který pochází z roku 1998 a má za cíl "ochranu dětí před online obsahem". Tento návrh je však podle některých odborníků příliš "přísný", porušuje některá ústavní práva lidí, dlouho se o něm jednalo, až byl nakonec v červnu roku 2004 americkým Nejvyšším soudem zamítnut a poslán zpět k nižším instancím k dalšímu šetření. To má umožnit zainteresovaným stranám "aktualizovat své argumenty", aby lépe reflektovaly "aktuální technologickou realitu".

Jak s tím souvisí tento případ? Americké Ministerstvo spravedlnosti se právě na základě dat, která chce získat od vyhledávačů, snaží dokázat, že různý filtrovací software, který má děti ochránit před závadným obsahem na Internetu, je neúčinný, celý koncept je nedostačující, v praxi nefunguje a jedině vytvořením zákona (a tedy hrozby pro poskytovatele "závadného obsahu") se docílí výsledku. Data jsou tedy potřeba jako podpůrný argument pro prosazení COPA.

Seznam hledaných výrazů

Po vyhledávačích jsou požadovány dva druhy dat. Prvním jsou záznamy, které obsahují termíny, které lidé vyhledávají. Druhou skupinou dat je pak seznam zaindexovaných webů. Je však třeba říci, že požadavek nehovoří o IP adresách ani jiné identifikaci návštěvníků. Má se jednat pouze o hrubá, anonymní data, která neumožní spojit si vyhledávané výrazy s konkrétní osobou. V původním požadavku byl dokonce i konkrétní termín, ze které doby mají data pocházet. Po počátečním odmítnutí a pokusech o vyjednávání s Googlem byl pak požadavek přehodnocen na náhodný vzorek 1 milionu URL adres a kopii všech vyhledávaných řetězců za období jednoho (náhodného) týdne.

Google se tedy podobným požadavkům brání. Další podrobné informace zatím chybí, ale Yahoo a AOL se údajně vůči tomuto požadavku nestaví tak tvrdě jako Google, ale nehodlají poskytnout žádné údaje, které mohou identifikovat jednotlivé uživatele. Microsoft se veřejně nevyjádřil, ale podle ACLU (American Civil Liberties Union) požadavku vyhoví. AOL údajně poskytla anonymní seznam vyhledávaných termínů (nikoli již výsledků těchto hledání) za interval jednoho dne. Ve skutečnosti se ale vlastně oficiálně nic neví, alespoň prozatím, a zřejmě probíhají další jednání. Poslední páteční informace však hovoří o tom, že Yahoo, AOL a Microsoft požadavku vyhověly.

Otázka tedy je, zda je třeba se obávat nějakého narušení soukromí, vzhledem k povaze dat, která jsou požadována. Klíčovým je v tomto směru vyhledávací řetězec. Pokud by někdo hledal nějaká závadná slova jako třeba "drogy" (ponechme teď stranou, že tento výraz nemusí nutně implikovat něco nelegálního, šlo jen o příklad), nic mu nehrozí, protože s tímto slovem nebude nijak spojena jeho IP adresa či jiný druh identifikace (i když v databázích vyhledávačů tyto údaje samozřejmě jsou). Pokud ovšem do vyhledávacího pole napíšete něco osobního, třeba vaši adresu (a opět ponechme stranou důvod podobného konání, jde opět jen o příklad), teoreticky již jistý únik vašich údajů hrozí.

Co potom s daty hodlají úřady podniknout? Na jejich analýzu byl najat profesor statistiky Philip Stark z University of California v Berkeley. Cílem je mimo jiné zjistit, jak často hledají lidé pornografický materiál a změřit účinek software pro jeho filtrování.

V čem je vlastně problém?

Proč je vlastně zákon, o který se v tomto případě bojuje, tak problematický, a co přesně ona "ochrana dětí" znamená? Předně je třeba zdůraznit, že to nemá nic společného s dětskou pornografií, jak se v některých médiích psalo, ta je pochopitelně nelegální již dávno. Zmiňovaný Child Online Protection Act má za cíl trestat komerční weby za zveřejnění materiálu, který by mohl být shledán "škodlivým" pro děti. Problém je v jisté vágnosti této definice, což okamžitě vzbudilo vlnu nevole mezi předními mediálními společnostmi. Proto byl také návrh ihned napaden a jeden ze soudců, který později případ zkoumal, prohlásil, že na základě takového zákona by příliš horlivý žalobce mohl považovat za škodlivou pro děti i sbírku renesančního umění.

Když tedy pomineme problematičnost samotné definice, vlastní zákon může alespoň na první pohled působit v pořádku (ochránit děti jistě v pořádku je), požadovaná data od vyhledávačů jsou anonymní, takže kde je vlastně problém? Proč se Google a řada sdružení pro ochranu lidských práv tak brání? Argumentů je několik. V první řadě dle názoru odpůrců by soukromé firmy neměly sloužit jako vhodné zdroje informací pro vítězství v soudních přelíčeních. Druhým důvodem je obava o to, kam až tyto snahy o získání dat mohou zajít. Pokud bude v anonymních datech nalezeno něco "zajímavého", řekněme důkaz nějakého kriminálního činu, nepožádají pak úřady příslušný vyhledávač o dodatečná data pro identifikaci? Třetím důvodem je pak prostá obava z toho, že vyhledávače uchovávají příliš mnoho informací o svých uživatelích a jejich "návycích". Bojí se možnosti zneužití vyhledávačů jako "sledovacího zařízení" a podobný případ vytváří nepříjemný precedens do budoucnosti.

V souvislosti s tímto případem se dokonce objevují návrhy zákona, který by měl vyhledávačům (či serverům obecně) úplně zakázat ukládání informací o uživatelích déle, než je nezbytně nutné (opět dost vágní vyjádření, nemyslíte?). Tím se má posílit soukromí uživatelů.

Jak dlouho se ještě případ potáhne zatím není jisté. Podle amerických zákonů má "obžalovaný" dva týdny na odpověď, vládní orgány pak další týden na reakci. V tomto případě jde ale o poněkud nestandardní stav, nebyl stanoven ani termín prvního slyšení, takže všechny lhůty jsou zatím ve hvězdách. Na úplný závěr z trochu jiného soudku. Jak reaguje na "případ Google" burza? Podle pátečních výsledků byla reakce okamžitá a ceny akcií Googlu klesly o 8,5 %.

Zdroje: TGDaily, ZDNet

Témata článku: Google, Microsoft, USA, Precedent, Škodlivý účinek, Soudní pře, Podobný výsledek, Americký řetězec, ACLU, Údaj, Union, Vyhledávač, Child, California, Nelegální droga, Největší sbírka, Soudní ochrana, Jistý směr, Google+, Podobná hvězda

Určitě si přečtěte

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

** Tesla představila elektrický kamion ** Má obdivuhodný výkon i dojezd ** Prodávat by se měl už za dva roky

17.  11.  2017 | Vojtěch Malý | 229

Black Friday 2017: Přehled slev na elektroniku a počítače

Black Friday 2017: Přehled slev na elektroniku a počítače

** Začala slevová mánie zvaná Black Friday ** Pozor, ne všechny slevy jsou opravdu výhodné ** Průběžně sledujeme slevové akce v počítačových e-shopech

Včera | David Polesný | 24

Google Mapy mají nový design. Líbí se vám víc než předchozí? Tady je srovnání

Google Mapy mají nový design. Líbí se vám víc než předchozí? Tady je srovnání

** Nový design Google Map přijde na počítače i mobilní telefony. ** Zaměřuje se na zvýraznění konkrétních míst, mapové podklady jsou mnohdy upozaděné. ** Lépe pracuje s chráněnými oblastmi a parky.

20.  11.  2017 | Vladislav Kluska | 29

Bluetoothové patálie: O bezdrátovém přenosu hudby a  problémech s kodeky

Bluetoothové patálie: O bezdrátovém přenosu hudby a problémech s kodeky

** Bezdrátový přenos hudby je budoucnost ** K dosažení nejlepší kvality je ale potřeba, aby telefon i sluchátka podporovala správný kodek ** Záleží také na typu souborů s hudbou

17.  11.  2017 | Jakub Michlovský | 39


Aktuální číslo časopisu Computer

Otestovali jsme 5 HDR 4K televizorů

Jak natáčet video zrcadlovkou

Vytvořte si chytrou domácnost

Radíme s koupí počítačového zdroje