Zcela chybný je názor, že mezinárodní standardem je klávesnice QWERTY. On totiž žádný mezinárodní standard neexistuje, což potvrzuje i příslušná mezinárodní norma - ISO/IEC 9995 Informační technologie - Uspořádání klávesnice pro textové a kancelářské systémy. Existují pouze národní standardy a v České republice tímto standardem je QWERTZ (ČSN 36 9050:1994). Navíc národní standardy nezahrnují všechny klávesy, proto např. \ můžete nalézt na různých místech v rámci jednoho standardu.
Dále je chybný názor, že první počítače, ke kterým byla připojena klávesnice měly QWERTY. Opět platilo pravidlo národního standardu. Proto první počítače například na našem území (tzv. kancelářské správně mikropočítače se vyráběly od roku 1982) včetně oficionálně dovezených měly klávesnici QWERTZ. Tento typ klávesnice byl použit i u zařízení pro pořizování dat do počítače v době, kdy ještě klávesnice nebyla součástí počítače (pořizovače děrných pásek, organiziační automaty atd.). Proto můžeme říci, že používání klávesnice QWERTY a to i u počítačů na našem území je téměř novinkou.
K dotazu, kde se naučit ovládání kurzorových kláves na numerické klávesnici mohu uvést, že jej snad jako jediná uvádí učebnice "Profesionálem v administrativě", která kromě standardní výuky hmatové metody rozšiřuje výuku téměř na všechny klávesy (typ QWERTZ a na některé i z klávesnice typu QWERTY) včetně psaní čísel hmatovou metodou.
Zcela chybný je též názor o standardu české klávesnice Dvorak. Žádná taková klávesnice neexistuje. Existuje pouze rozložení kláves Dvorak používané v USA, které reaguje na četnost jednotlivých znaků v anglickém textu. V důsledku toho dochází k zvýšení produktivity práce. Pro psaní českého textu to však nemá význam, neboť produktivita stoupne pouze o 1 %. Rozmístěním znaků na klávesnici v závyslosti na jejich výskytu v českém jazyce by mohlo dojít k zvýšení produktivity práce přibližně o 12,2 %. Pokud by na víc došlo i k dalším úpravám klávesnice, produktivita práce by mohla být zvýšena ještě o další 2 %. To by umožňovalo psát 59,5 % obsahu textu přímo v základní poloze, tedy z kláves na nichž jsou umístěny prsty. Zásadní význam by to však mělo pouze pro osoby píšící hmatovou metodou. Pro osoby píšící jen všemi deseti prsty by byl význam podstatně nižší a pro ostatní téměř žádný.
Nyní je nutné, abych vysvětlil rozdíl mezi psaním jen všemi deseti a psaní hmatovou metodou. Hmatová metoda není pouhé psaní všemi deseti prsty, jak je mnohdy chápána. Je založena na principu podvědomého psaní jednotlivých znaků, kdy nemyslíte na to, kde které písmenko je a jaký prst jej píše. Cílem výuky této metody není naučit se znát klávesnici nazpaměť, ale vypěstovat si podmíněné reflexy pro ovládání jednotlivých kláves, jež mimo jiné umožní i zautomatizováný způsob psaní textů (dynamický stereotyp). Díky tomu mozek pracuje rychleji a úsporněji a je možné psát celá slova nebo i slovní spojení jako vědomý celek. Tedy nikoliv po jednotlivých písmenech, jak jej píší osoby píšící sice deseti prsty, ale na základě zapamatování si , kde který znak najdou. Zároveň nepříjdete o možnost zjistit zda jste napsali chybu, neboť tu si uvědomíte (zpětná vazba), což umožňuje provést okamžitou opravu bez následného vyhledávání. A to vše bez sledování klávesnice a obrazovky. To vám umožní více se soustředit na obsah svých myšlenek a přesnost jejich vyjádření. Hmatová metoda též chrání vaše zdraví (oči, pohybový aparát - ruce, páteř atd.), neboť u ní nejde jen o osvojení prstokladu, zjednodušeně řečeno, kterým prstem se která klávesa tiskne, ale i o správný způsob sezení, držení rukou, techniku tisknutí kláves atd.
Pro její výuku, vzhledem k tomu, že má naučit psát i bez sledování monitoru, je výhodnější použít dobrou učebnici než počítačový program. Takovou je již zmíněná učebnice "Profesionálem v administrativě", která zahrnuje i výuku @, & atd. Pokud přesto chcete využít program, je opět vhodné vyučít kvalitní - například ZAV nebo ATF. Pozor na ty, které slibují rychlé naučení se a případně i zábavnou formou.
Za úplnou blbost je nutné považovat, že se někdo naučí psát deseti prsty za dvě až tři odpoledne. Pro naučení se hmatové metodě je potřeba minimálně tří měcíců (na školách se učí 5 měsíců). Po této době můžete dosáhnout výsledku 120 až 140 čistých úhozů za minutu (od celkového počtu napsaných úhozů se odečte počet chyb x 10) při chybovosti do 0,8 %. Pro naučení psaní jen deseti prsty stačí kratší doba, avšak v žádném případě ne dvě až tři odpoledne. Domnívám se, že autor článku neví o čem píše a je jedním z těch, kteří nabízejí návody nebo programy rychlé a zábavné výuky, při které se pravděpodobně naučíte různým zlozvykům, které potom, až se budete chtít opravdu naučit profesionálnímu ovládání klávesnice, budete jen velmi těžko odstraňovat.
Jedním ze základních pravidel hmatové metody, kterou autoři rychlé výuky nedodržují je, že přesnost psaní má přednost před rychlostí psaní. Nemá význam rychle se naučit, kde se které písmeno na klávesnici nachází a kterým prstem se tato klávesnice tiskne s tím, že případné chyby, které vzniknou jednoduše opravím. Počet chyb při psaní nesmí přesáhnou 1 %. Co je platné, že napíšete 250 úhozu za minutu, když dalších 10 minut musíte provádět opravy. Vaše produktivita práce je tím snížena natolik, že pomalejší písař podává lepší výkon a zároveň významně zvyšujete zatížení prstů.
