Historie | Osobnosti počítačové historie | Programování

Geniální programátor Edsger Dijkstra: hledal nové postupy a zavrhoval GoTo

  • Edsger Dijkstra je osobností historie programování
  • Vynalezl algoritmus pro nalezení nejkratší cesty v grafu a dostal Turingovu cenu
  • Zasloužil se o blízké propojení programování a matematiky

Celým jménem Edsger Wybe Dijkstra byl nizozemským informatikem. Přispěl tomuto oboru především vynálezem algoritmu pro nalezení nejkratší cesty v grafu a ideou semaforu, což je nástroj pro synchronizaci. Důležitým milníkem v jeho životě byl určitě rok 1972, kdy obdržel Turingovu cenu za příspěvky v oblasti rozvoje programovacích jazyků.

Dobrý základ vzdělání

Edsger Dijkstra se narodil 11. května 1930 v Nizozemsku, přesněji v Rotterdamu, kde prožil své dětství. Oba jeho rodiče byli velmi vzdělaní lidé, jeho matka byla matematička a jeho otec pracoval jako chemik. Byl rodiči veden ke vzdělání, kterému se mu dostalo v mnoha oblastech na velmi dobré úrovni. Ať už šlo o jazyky, matematiku nebo chemii.

Navštěvoval Gymnasium Erasminium, což byla střední škola pro neobyčejně nadané studenty. Později vystudoval teoretickou fyziku na univerzitě v Leidenu, ovšem už v té době si uvědomuje, že jej daleko více přitahuje obor informatiky. I proto v roce 1951 chodí do letní školy na univerzitě v Cambridge, kde se věnoval programování.

Klepněte pro větší obrázek
Edsger Dijkstra (vlevo), Bram Loopstra and Ria Debets v Amsterdamu v roce 1954

Dijkstrův algoritmus a idea semaforu

I přesto, že jej programování přitahuje daleko více, zpočátku se živí jako fyzik. Programování se totiž v té době ještě nepovažuje za samostatnou profesi. Při studiu tak pracuje na poloviční úvazek v Mathematical Centre v Amsterdamu. Po ukončení studia a zisku titulu v oboru teoretické fyziky, v roce 1956, zde začne pracovat na plný úvazek, ale i nadále se věnuje programování.

Rok 1959 lze v jeho životě označit za zlomový, jelikož právě tehdy vynalézá algoritmus pro nalezení nejkratší cesty v grafu. Dnes je označován jako Dijkstrův algoritmus.

Dalším důležitým příspěvkem informatice byla idea semaforu, což je nástroj, který synchronizuje více procesů a programů. V systému existují „krizové sekce“, čímž rozumíme části, které pokud jsou ovlivněny, mohou mít dopad na jiné aplikace. V případě, že tedy pracují synchronizovaně dvě aplikace, je možné přístup do této části programu řídit virtuálním semaforem.

Dijkstra a programovací jazyky

Edsger Dijkstra byl také velkým propagátorem programovacích jazyků, přesněji řečeno propagoval jejich rozvoj. Velmi kritizoval používání příkazů GoTo, které se snažil nahradit cykly a dalšími programovacími strukturami. Tím se mu podařilo zajistit bezpečné programování a vůbec celkový rozvoj moderní algoritmizace.

Kromě toho byl také členem týmu, který vytvářel první překladač programovacího jazyka ALGOL 60. Jeho kolegou byl například Jaap Zonneveld. Společně se dohodli, že se neoholí, dokud nebude jejich projekt dokončen. Toto oba dodrželi, Zonneveld se opravdu oholil až po skončení prací, ovšem Dijkstra od té doby nosil bradku až do smrti.

Přesun do Ameriky

O několik let později ukončí svou práci v Mathematical Centre. Poté přijímá pracovní nabídku na místo výzkumníka pro Burroughs Corporation v USA. V roce 1972 se mu dostává obrovskému ocenění. Získal totiž Turingovu cenu, na kterou hned o dva roky později navazuje cenou Harryho H. Goodeho. Tu získává za své příspěvky v oblasti počítačového programování.

Klepněte pro větší obrázek
Edsger Dijkstra během své přednášky

V 70. letech se také věnoval formální verifikaci programů a opět šel proti zavedeným postupům, jak již vlastně bylo jeho zvykem. Místo, aby k již dokončenému programu zkonstruoval matematický důkaz, postupoval přesně opačně. Začal tedy matematicky formulovanou specifikací, kde definuje funkce programu. Až poté pomocí matematických transformací vytváří program, který je díky tomuto postupu zaručeně správný.

Dijkstrovi rukopisy

Za svého života také vytvořil asi 1300 rukopisů, jejichž kopie rozesílal svým kolegům. Tyto rukopisy jsou dnes z velké části naskenované a dostupné online. Pojednával v nich většinou o matematických a počítačových tématech. Archiv rukopisů najdete zde.

Djikstra mimo jiné také působil v Texasu, přestěhoval se do hlavního města Austinu. Zde byl jmenován předsedou oboru informatiky na zdejší univerzitě. Na tomto místě zůstal až do konce svého pracovního života, který zakončil v roce 2000 odchodem do důchodu. O dva roky zpět se vrací do svého rodného Nizozemí, kde 6. srpna zemřel na rakovinu.

Diskuze (13) Další článek: Nejvýkonnější superpočítač světa se zapojil do hledání léku proti onemocnění COVID-19

Témata článku: Historie, USA, Osobnosti počítačové historie, Programování, Rotterdam, Nizozemí, Amerika, Leiden, Amsterdam, Graf, Alan Turing, Algoritmus, Texas, Goto, Austin, Programovací jazyk, Nalezení, Nejkratší cesta, Nizozemsko, Cambridge


Určitě si přečtěte

Dost bylo moderních Windows 10. Pojďme je přebarvit zpět na Windows 95

Dost bylo moderních Windows 10. Pojďme je přebarvit zpět na Windows 95

** Stařičké Windows 2000 nedávno oslavily 20 let ** Někteří z vás si postěžovali, že to byly poslední hezké Windows ** Fajn, ukážeme vám, jak přebarvit Desítky o 25 let zpět

Jakub Čížek | 44

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

** Nová generace Mesh Wi-Fi s propojením přes elektrické rozvody ** Lepší parametry a nižší cena než u předchůdce ** Aplikace zatím podporuje jen základní nastavení bez rozšířených funkcí

Tomáš Holčík | 25



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test autokamer

Test ATX skříní

Jak surfovat pohodlně

Sportovní aplikace

Jak funguje procesor