Dvouprocesorové karty byly dosud synonymem pro předražená žravá monstra s pochybnou funkčností.
Společnost GeCube zahájila dodávky grafických karet osazených dvojicí čipů RV630, které znáte z grafických karet ATI HD Radeon 2600 Pro/XT.
ATI se dvěma grafickými procesory koketovala už na archaické ATI Rage Fury MAXX na sklonku nadvlády Windows 98 na stolních počítačích (a právě na absenci ovladačů pro tehdy nová Windows 2000 schopných využít výkon obou osazených procesorů tato grafická karta dojela). ATI si poté docela dlouho nechala na podobná řešení zajít chuť a dá se říct, že se od té doby s výjimkou pár modelů grafických karet 3dfx ve stejně velkém měřítku žádné dvouprocesorové grafické karty neobjevily.
Testováno na lidech…
Od té doby se tu a tam nějaký výrobce pokusil dvouprocesorovou kartu stvořit, ale spíše než o konkurenceschopný produkt to vždy vypadalo, že jde o snahu vyzkoušet si něco nového a zjistit, jaký bude zájem. Všechny tyto karty totiž provázelo několik nešvarů. Namísto dvojice výkonných čipů sáhl výrobce ke grafickým procesorům střední třídy. Kvůli tomu výkonem a spotřebou nikdy nepředčily cenově ekvivalentní jednojádrové karty – nepomohlo ani to, že taková karta vyšla levněji než dvojice obdobných samostatných karet zapojená do SLI. Karty osazené dvěma čipy navíc spolykají dvojnásobek paměťových čipů, neboť každé jádro musí dostat vlastní paměť o stejné velikosti, jakou má řešení jednoprocesorové. A konečně, často se stávalo, že ta která hra čipy zapojené do SLI nedokázala využít – a poté dosahovalo toto řešení výkonů ekvivalentních levnějšímu řešení s jediným stejně výkonným čipem.
Jednou z prvních takových moderních karet byla i na Živě testovaná GeForce 6600 GV-3D1 od společnosti Gigabyte.
Ale i výkonnější modely, do kterých se pustila jen některá ze společností produkujících grafické karty, upadly v zapomnění. Za všechny jmenujme třeba duální Asus GeForce 7800 GT, která sice dokázala porážet konkurenční jednojádrová řešení, jenže nevyčnívala nikterak výrazně.
První úspěch – GeForce 7950 GX2
Bariéru prolomila až společnost Nvidia, která uvedla po dlouhé době první řešení, které by se dalo za celkem úspěšnou dvouprocesorovou (nebo spíše dvoukartovou) grafiku považovat. Byla jí GeForce 7950 GX2. A tajemství úspěchu? Předně šlo o projekt posvěcený samotnou Nvidií. Namísto limitovaných edicí karet Asusu či Gigabyte tu najednou byl referenční design, který nabízel snad každý přední výrobce.
Dvojice karet 7950 GX2 vzájemně propojená ve SLI byla tehdy nejvýkonnějším řešením, které šlo osadit do jediného PCI Express slotu. Cena nebyla přemrštěná, v době svého uvedení to bylo kolem devatenácti tisíc s daní. Jistě, předcházející věta vypadá divně, ale s ohledem na to, že šlo o dvojici docela výkonných grafických karet pohromadě a konkurenční a slabší Radeon X1900 XTX stál o pouhé tři tisíce míň, to nebylo vůbec zlé. A ani spotřebou s ohledem na další výkonné jednoprocesorové karty nikterak nevyčnívala. Radeon X1900 XTX s jediným jádrem měl dokonce spotřebu vyšší. Problémem bylo jen zapojení dvou těchto oblud do Quad SLI, které většinou nefungovalo dle očekávání.
Do křemíkového nebe toto řešení odeslala sama Nvidia uvedením neobvykle výkonné osmé generace grafických karet GeForce, kterým už 7950 GX2 konkurovat nedokázala.
Teď je řada na ATI
U ATI se pro podobné grafické karty již vžilo označení Gemini. A oproti Nvidii na tom byla doposud uvedená řešení od ATI (včetně fiaska s Rage Fury MAXX) snad ještě hůře. Zatímco Nvidia má na kontě jeden celkem úspěšný počin, u ATI se vždy objevilo pár experimentálních karet na nějakých výstavách, sem tam nějaká ta tisková zpráva o tom, že dvoujádrovou kartu některý výrobce zařadil do sortimentu, ale že by se něco podobného dostalo k většímu množství zákazníků, o tom nemůže být řeč. Čím by to mohlo být?
Krom již uváděných důvodů se ke všemu přidala ještě zpočátku hůře zvládnutá technologie propojení dvojice grafických jader – první výsledky grafických karet zapojených do CrossFire nebyly příliš povzbudivé. Časem ale i CrossFire s ovladači dozrálo do použitelné podoby. Většinu karet s dvojicí čipů Radeon ale nejspíš pohřbilo to, že byly na trh uvedeny příliš pozdě. Pro příklad nemusíme chodit daleko – stačí si vzpomenout na duální Radeon X1650 XT od GeCube či Radeon X1950 Pro od Sapphire, který se objevil letos na březnovém CeBITu, ale na jeho uvedení na trh jsme si museli počkat ještě déle. Do prodeje šel až někdy letos v květnu, kdy už bylo jasné, že za obdobnou cenu pořídíte během krátké doby mnohem rozumnější řešení v podobě Radeon HD 2900 XT.
Vyjde to tentokrát?
Už s uvedením nové generace nižší střední třídy a levných grafických karet ATI se ale proslýchalo, že se objeví i řešení postavená na dvojici čipů používaných u Radeonů HD 2600 XT/Pro. A šance, že by něco podobného od ATI mohlo uspět, jsou větší, než kdykoliv předtím. Proč by tomu tak mělo být?
