Je svobodný software v současné době použitelnou alternativou? Kam se hodí, co mu chybí, proč o něm uvažovat? Povedlo se Free Software Movement dosáhnout svého cíle? Na tyto a podobné otázky se ptáme v dnešním pokračování seriálu o svobodném software.
V předchozích dílech jsem stručně vysvětlil co to je svobodný software, kde se tu vzal, proč se zde objevil. Krátce jsem se zmínil i o GNU General Public License. Dnes bych chtěl navázat tím, jak se dá využít svobodný software v praxi. Podíváme se na věc dnes z pohledu vlastního softwaru krytého pod GPL či podobnou licencí svobodného softwaru. Nebude nás zajímat ani tak moc Free Software Movement jako spíše software, který vyprodukoval.
Z tohoto úhlu pohledu opravdu mohu tvrdit, že současný svobodný software se dá sehnat převážně zadarmo a to i aplikace, které by v komerční verzi stály mnoho desítek tisíc korun. Neznamená to však, že pořízení svobodného softwaru musí být vždy levnější a třeba při zavádění svobodného softwaru do firmy je nutné si uvědomit, zda vám pochybný přívlastek spojovaný se svobodným software - je zadarmo - opravdu dokáže ušetřit nějaké peníze.
Nejprve bych se chtěl podívat na vlastní náklady na svobodný software. U většiny svobodného softwaru platí, že pokud chcete, můžete jej získat zdarma. Výborně, ale slovem „získat software“ myslím získat kopii software, nic více. Ze světa komerčního software jsme zvyklí, že produkt bude zabalen hezky v krabici, že k němu bude nějaká příručka, že budeme mít po určitý čas technickou podporu. To ale již nejsou služby spadající do termínu „získat software“ a tak nebuďte překvapeni, když je u svobodného software získaného zdarma nebudete moci najít. Vše je v pořádku a tyto věci (manuály, technickou podporu) můžete bez problémů získat také. Je jen na vás, jestli na to půjdete opět nekomerčně, nebo do toho něco investujete. Podporu seženete na různých diskuzních fórech, kvalita dokumentace šířené zadarmo je také překvapivě vysoká.
Možná ale nechcete mít tyto problémy, nechcete investovat svůj čas. Potom si můžete tyto dodatečné služby zaplatit. Pokud nechcete věc řešit nadvakrát, zkrátka si produkt koupíte hned v komerční verzi (komerční neznamená, že kód nebude pod GPL, ale to, že GPL kód vám někdo prodá v souladu s touto licencí za peníze). Třeba pokud chcete GNU/Linux s podporou, dokumentací, v krabici, zkuste třeba SuSE Linux. Sice něco stojí, ale dostanete k němu i tyto nadstandardní služby - jako u komerčního proprietárního software. Není to tedy nic zvláštního, jde jen o to, že svobodný software vám poskytuje možnost volby. Záleží na vás, zda zvolíte radši minimální náklady, nebo si radši připlatíte za komfortnější komerční verzi. Pokud ale nechcete platit, prostě si musíte poradit sami - nebo třeba poprosíte kamaráda, zaplatíte známému apod. Firma tak nemusí kupovat stále drahý proprietární software, ale najme si dobrého systémového administrátora, který jí bude instalovat software získaný zdarma tak, aby fungoval podle jejich představ a bude jim dělat technickou podporu. Máte mnoho možností, jak to finančně zaonačit bez toho, abyste museli platit za něco, co nevyužijete.
Do celkových nákladů ale není možné uvažovat pouze tuto cenu za pořízení. Určitě se zde objeví i cena za přechod mezi dvěma systémy. Tato cena nemá nic společného se svobodným software, ale prostě tu je a bude tu i při přechodu mezi jinými (klidně proprietárními) systémy. Nesmíme ji tedy opomenout. Zatím je také drsná realita, že pro GNU/Linux je méně software, než pro MS Windows. Skoro všechny činnosti z MS Windows můžete pod GNU/Linuxem dělat také, ale občas možná bude potřeba něco poupravit atd. Tedy další náklady.
Nyní nechci, aby to vypadalo, že zde prohlašuji, jak je GNU/Linux drahý. Jsem přesvědčen, že v drtivé většině případů se finance za přechod na GNU/Linux vrátí již velmi brzy, v menším počtu případů až po delší době, ve které se stihnou naplno projevit odlišnosti a výhody modelu svobodného software a v jistém procentu případů se prostě přechod na GNU/Linux nevyplatí. Chtěl bych tedy varovat před zbrklým nadšenectvím pro GNU/Linux, kdy si šéf nebo administrátor přečte na tento systém mnoho chvály a okamžitě ho začne nasazovat bez podrobné analýzy nákladů a možných problémů. Existuje i dost firem, které od GNU/Linuxu uteklo. Já jsem ale přesvědčen, že to byly nejspíš následky takovýchto uspěchaných rozhodnutí. Takže verdikt - GNU/Linux ano, přednosti svobodného software před proprietárním ano, lepší cena někdy, nasazení až po dobré analýze situace. Mezi jednu z věcí, které svobodnému software často spíše ubližují, patří to, že jeho obhájci jej často vykreslují až příliš růžově tam, kde to není zas tak namístě.
Ano, svobodný software má obrovské výhody, ale u firmy je velmi dobré zvážit, zda si jich cení natolik, aby se do toho pouštěla. Uvedu jednoduchý příklad. Na mnoha místech dnes běží již velmi staré systémy. nahradit je novějšími by jistě přineslo mnoho výhod a bylo by to skvělé, ale prostě se to nedělá proto, že daná firma, instituce, si více cení stávající spolehlivé funkčnosti lety prověřeného řešení, než nasazovat jiný OS, jiný hardware a celé to ladit od znova.
Mluvil jsem doteď o firmách, ale stejná situace je i u domácích uživatelů. Mohou přejít na systém, který poskytuje jisté výhody, také jisté nevýhody, tak jako každý jiný produkt; svobodný software ale má těch výhod opravdu mnoho. Je ale jen a pouze na vás, zda ty výhody ve vašem konkrétním případě převýší nad nevýhodami. To je velmi individuální věc a hádat se o tom jaký systém je lepší je úplně bezpředmětné. Nechme tedy řečí o tom, jestli byste měli GNU/Linux doma či ve firmě používat a podívejme se spíše na to, zda se pro podobné dané konkrétní účely hodí jak si stojí.
Ačkoliv v článcích o GNU/Linuxu se většinou nejprve mluví o serverech, většinu čtenářů zajímají spíše desktopy. Je neoddiskutovatelné, že existuje méně svobodného software pro desktopy, než software proprietárního na platformě MS Windows. To je jeden z rysů svobodného software - do budoucna zřejmě v tomto odvětví nebude existovat tolik různých produktů, protože v rámci sdílení kódu se spíše tvoří pár velmi kvalitních projektů, než velké množství rozdrobených aplikací dělajících téměř to samé. Dnes již lze na GNU/Linuxu zprovoznit plně využitelnou a dostačující kancelář, lze zpracovávat grafiku i na velmi profesionální úrovni (GIMP, Blender, PovRay, ...), lze tvořit prezentace a webové stránky. Ve spojení s Internetem zde máme mnoho výborných nástrojů včetně řady kvalitních browserů postavených na Gecku (renderovací jádro Mozilly), e-mailového klienta, FTP, IRC a SSH klienta.
Práci s multimédii se bude věnovat samostatný článek, každopádně to není pod GNU/Linuxem žádný problém. Možná nejvíce ale uživatele zajímá jak vypadají vlastní okenní systémy. Nejlepší dojem si asi uděláte z obrázků. Existuje projekt KDE, postavený na knihovně QT, který se snaží co nejvíce přiblížit MS Windows a usnadnit tak lidem přestup, na druhé straně zde máme o mnoho rychlejší Gnome, postavený na knihovně GTK -- součást projektu GNU. Mimo nich se o přízeň uživatele uchází i mnoho menších: Enlightement, FVWM, WindowMaker... Osobně se mi jako nejlepší, nejstabilnější, nejrychlejší a nejjednodušší jeví kombinace Enlightementu spuštěného pod GNOME, ale jiní s jinými potřebami budou mít jistě jiný názor. Není ale třeba obávat se nekompatibility. Windows manažery se navzájem podporují a aplikace napsané pro jeden běží i pod druhým.
K pozici GNU/Linuxu a ostatních svobodných operačních systémů na serverech asi není třeba moc dodávat. Za prakticky nulovou cenu dostanete výkonný systém, výkonné servery, velmi snadnou konfiguraci a mnoho dalšího, což si mnozí administrátoři velmi oblíbili. Celý výčet všech předností a důvodů proč Linux na server by se do tohoto článku jistě nevešel, stejně tak jako soupis velmi kvalitních kousků software pro tento účel.
Co v GNU/Linuxu zatím není
Bohužel existují jisté obory kde se zatím rozumně GNU/Linux nasadit nedá. Například oblast CAD/CAM je zatím téměř nedotčena. Jen malou útěchou může být proprietární VariCAD a svobodný QCAD. Stejně tak jsou na GNU/Linuxu problémy s DTP. Na něco se prostě ani jeden z klonů TeXu nehodí a zde nastává problém. Určitě je oblastí, kde je Linux zatím slabý více, jelikož pracuji jen s určitým software, nemohu monitorovat celou situaci a proto nechám radši pod článkem čtenářům prostor k diskuzi. Doufám, že se nezvrátí ke klasickému plivání špíny jeden na druhého, ale budeme moci opravdu věcně diskutovat o výhodách a nevýhodách svobodného software.
Žádné plané tlachání do větru
Tento článek neměl ani tak moc být o přechodu na svobodný software, neměl být ani o přesvědčování k přechodu na svobodný software. Chtěl jsem demonstrovat pouze jedno. Free Software Movement není jen plané tlachání do větru, ale dokázal vyprodukovat velice kvalitní operační systém a software k němu. Je tedy vidět, že myšlenky stojící za ním nejsou jen nějakým chorobným výplodem choré mysli, ale že to, co jsem popsal v předchozích dílech tohoto seriálu, opravdu funguje a funguje dobře. Pro Free Software Movement není důležité, zda má GNU/Linux 5, 10 či 15 procent desktopů, není důležité, zda má 10 či 30 procent serverů, není důležité na kolika serverech běží Apache. Důležité je, jaký software produkuje - zda produkuje dobrý software pro ty, kteří si jej chtějí svobodně zvolit jako alternativu. A to myslím zajisté ano.
Svobodný software je alternativa - pro dost lidí velmi dobrá alternativa, která jim bude sloužit o mnoho lépe. Demonstroval jsem, že se na ní dá přejít a to s jediným cílem. Ukázat, že ta alternativa tu doopravdy JE. Nicméně je to alternativa. Nikoho do ničeho nikdo nutit nechce. Nenadávejte na svobodný software, že jste si ho zkusili a špatně jste dopadli. Přesně tak, jak píši v článku: „nenechejte se ovlivnit módou a používejte to, co pokládáte za rozumné a co vám vyhovuje.“ Pokud vám vyhovují MS Windows, OS/2, MacOS a nemáte nějaké politické (svoboda) či finanční důvody k přechodu na GNU/Linux, prosím nedělejte to a používejte dál to, s čím jste spokojení. Ušetříte si tím čas, nervy, nekonečné hádaní o tom, že „sem Linux zkusil a je to šit“...
Doufám, že se mi také povedlo vyvrátit častý argument, že svobodný software není až tak úplně zadarmo a musíte si většinou spoustu věcí doplatit. Ano, není zadarmo a doplatit si musíte, pokud chcete pohodlí. Účelem svobodného software není poskytnout vám software úplně zdarma. Přesto ti, kteří ho chtějí zdarma, ho mohou zdarma dostat. Možnost volby, o nic více, o nic méně.
Ale o to přeci svobodnému software jde, ne?
