V dnešním dílu bych se chtěl podívat na to, zda je opravdu jediným důvodem nasazování freesoftware jeho cena, nebo za tím stojí něco daleko hlubšího.
Lidé se často ptají, třeba jaký je na Linux CAD, 3D grafický program, high-end databáze, a poté se strašně diví, když jim poradím nějaký komerční produkt. Jaksi si totiž zvykli na to, že na GNU/Linuxu mají vše zadarmo. Má to ale být důvod?
Hned na úvod bych chtěl každého vyvést rychle z omylu. GNU/Linux není zdarma. Zřejmě s ním budete mít spojeny nějaké náklady, nepodléhejte klamnému dojmu, že GNU/Linux = 50Kč za CD. Firma zřejmě bude chtít nějakou specializovanou úpravu, domácí uživatel si zase asi spíše koupí krabicovou verzi s více CD, nějakým tím supportem a možná nějaké proprietární krabicové aplikace. Je téměř jisté, že to bude (velmi pravděpodobně několikanásobně) levnější řešení, než software proprietární. A pokud potřebujete software, který zatím nemá freesoftware ekvivalent, budete za něj muset zaplatit. Nedivte se tomu.
Freesoftware neznamená software zadarmo, ale software, který dává nějaké svobody. To, že GNU/Linux, *BSD a další systémy jsou pro zájemce k dispozici zdarma, je jen následek, ale vůbec tomu tak nemuselo být.
Opravdová podstata freesoftware a jeho výhod tkví v něčem jiném. Naprosto nejpodstatnější skutečností je, že máte k dispozici zdrojové kódy všech aplikací. Teď si řeknete: „Ale vždyť 99 % lidí se na ně ani nepodívá, natož aby je modifikovalo.“ No dobrá, ale to, že se na ně 99 % nepodívá, neznamená nic jiného, než že každý stý člověk se na ně podívá. Vynásobte počtem uživatelů freesoftware a dostanete úctyhodné číslo. Říci, že pro většinu uživatelů nemají zdrojové kódy význam, je dost zavádějící. Není totiž důležité, zda se na ně podíváte nebo nepodíváte. Je důležité, zda se na ně *můžete* podívat!
Pokud máte freesoftware ve firmě, máte jistotu, že se nic nestane, když zmizí váš dodavatel/přestane vás podporovat/ztratí zájem o produkt apod. Máte jistotu, že až se objeví bezpečnostní chyba, budete ji moci opravit a ne jen bezmocně čekat na záplatu od vašeho výrobce software. Máte jistotu, že až bude potřeba software přizpůsobit podniku, nebudete muset díky licencím začínat od začátku, ale jen modifikujete stávající software.
Zní to jako dobré argumenty pro firmu, ale co normální uživatel? Konkrétně vy asi nic modifkovat nebudete. Ale najdou se lidé, kteří to dělat budou. Třeba pro svoji vlastní komerční, nebo i nekomerční potřebu. A tak i vy vyděláte na otevřenosti kódů. Minimálně si můžete být jisti, že programy neobsahují žádná zadní vrátka.
V oblasti software také platí, že „Mnoho hlav mnoho ví“, a žádná komerční firma se nemůže opřít o tak obrovskou základnu vývojářů, jako právě freesoftware. Již je zřejmé, že v ohledu bezpečnostních chyb je freesoftware lepším modelem vývoje. Argumenty pro Security through Obscurity neuspějí. Proti tomu stojí obrovské množství lidí, kteří budou váš kód číst a hledat v něm chyby. Být vámi, zeptal bych se: „A proč by to dělali?“ Inu, většina z nich to má prostě v popisu práce, spousta lidí je za to svým zaměstnavatelem placena – mluvím samozřejmě o administrátorech. Mimo nich daný kód ještě čtou lidé, kteří se na projektu přímo podílejí. Těch mohou být i tisíce. Potom jsou zde dobrovolníci a studenti, kteří prostě kód prohlížejí a studují z jiných důvodů. Je také dost pravděpodobné, že některá firma kód analyzovala kvůli sobě, je možné, že si nechala udělat audit. Není ani třeba se ptát, proč to dělá. Licence je koncipována tak, že je její svobodná volba to dělat, a pokud to dělá, buďte prostě rádi.
Nejedná se jen o bezpečnostní chyby, ale i o jiné bugy. To se dále projevuje na stabilitě a rychlosti. Pomalý algoritmus je také chyba a nezřídka někdo vymyslí lepší, rychlejší a zašle ho autorovi. Přirovnejme to k vědeckému prostředí. Pokud vědci vše publikují a přezkoumávají po sobě, staví na poznatcích jiných, je výzkum poměrně robustní a efektivní. Jakmile ale někdo začne vývoj na vlastní pěst, možná na krátkou dobu dosáhne ohromujících výsledků a jeho práce možná bude hodnotná, ale nebude stát na pevných základech a časem se jistým způsobem začne hroutit. Drobnosti, které by byly v otevřeném prostředí odhaleny, se tady skryjí a bude se přes ně přecházet. Budou se radši záplatovat, než aby se našla příčina problému. Výzkum najednou začne váznout na maličkostech a na drobných nesrovnalostech, na tom, že se někdo vydal slepou uličkou atd. Jistě si to dovedete představit, takové věci se staly a skončily neslavně. Nyní můžeme totéž přenést na oblast software...
Úspěch freesoftware na serverech nikdo nepřehlédne, ale třeba úspěch v high-end již tak moc vidět není. Freesoftware používají výzkumné ústavy na superpočítačích, freesoftware používají NASA, Hollywood, Boeing, Fiat a jistě mnoho dalších. Americká national Security Agency začala pracovat na speciální odnoži Linuxu, která by poskytla co největší bezpečnost. Freesoftware se začíná prosazovat i v tzv. mission critical aplikacích. Používají jej banky, nemocnice a dokonce i letiště. GNU/Linux byl již několikrát nasazen ve vesmíru.
Velká část z toho jsou nasazení, kde prostě cena nemůže být na prvním místě a kde rozhodují jiné faktory. Proč myslíte, že si vybrali freesoftware? Právě na takových aplikacích se dle mého názoru pozná kvalita systému. Desktopy nejsou nějak zas tak moc podstatná oblast. Běžní uživatelé jsou ovlivněni reklamními řečmi apod., ale právě na serverech, v clusterech, v mission critical – tam se rozhoduje o kvalitě systému a tam GNU/Linux zatím boduje. Nechci říkat, že je tam lepší než třeba komerční Unixy, NT. To se neví. Obecně nikdo nebude riskovat, že se dostane na štír se známou poučkou: „Never change a running system.“ Nasazují se jak komerční Unixy a NT, tak i GNU/Linux a jiný freesoftware ...a nemyslím, že by to bylo jen kvůli ceně.