Freesoftware 2.díl – Freesoftware a Open Source movement

Je jen škoda, že jste nedokončil Váš zajímavý seriál "Šifrování na internetu".
Ale to jste vlastně kopal za jiný "team".

Dobry den

Serial o sifrovani pokracovat bude, i kdyz za ,,jiny team´´! Bohuzel se objevily nejake problemy v redakci, takze zatim neni jiste jak. Kazdopadne mam souhlas s jeho umistenim na jeden neziskovy web a pokud nebude mozno jinak, serial bude pokracovat zde i s tim, ze budou k dispozici predchozi dily. Zatim to ale vypada, ze se to nejak vyresilo a pokracovat bude normalne tam, kde jste zvykly. Asi doslo k nejakemu velkemu nedorozumeni.

Nejde o jiny team, zustavam redaktorem daneho periodika nadale a nikdo mne zatim nenutil, abych toho nechal. Opravdu slo o jiny problem. Za velkou prodlevu se omlouvam.

Ted jsem mimo CR. Az se vratim, budu to nejak resit.

poznamka o mnoho pozdeji: nevyreseno :(

Tak by mě zajímalo, kde vývojáři freesoftware berou na to prgramování čas (nemyslím teď na firmy jako SUN, které dávají některý SW zdarma a chcou pak vydělat na službách). Je samozřejmé, že jsou v komunitách na inetu a tím se jejich práce zefetivňuje. Dělají vlastně jako své hobby profesionálně použitelné programy.

Mě zaujal model SW s reklamou, kde si firma co to napsala, vydělá na tom, že se jejich SW používá, nevím jak přesně se to počítá, jestli od kusu staženého baneru?
Je to, dle mé vize, krok k internetovému SW, kde na konzole s prohlížečem si pustím jakýkoliv program na inetu a zaplatím za to , že jsem ho použil, nebo mi tam ,při práci, bude běhat nějaká reklama a zaplatí to zamě inzerent. Vyřeší se tím také piráctví.

To je prosté - v mnoha případech je to, co je naprosto free - tj bez jakýcholi poplatků a bez omezení šiřitelné, jenom takový "odpad" při vývoji lepších věcí. To vůbec neznamená, že to méněhodnotné. Prostě se řeší problém a část výsledků práce se pustí jako free produkt. Jednak proto, aby se s "takovou prkotinou" nezdržovali druzí, jednak proto, že to je vynikající reklama a upozornění ve smyslu : my to tady umíme a vyvíjíme.

Vazne ? Muzu se zeptat kolik procent balicku dejme tomu v distribuci Debian Linux (Potato) je pouhym odpadem pri vyvoji lepsiho SW vyvijeneho za penize ? Vzdyt je to uplnej nesmysl, co tvrdis. Uz vidim, jak budes argumentovat par vyjimkami z pravidla.

Většina free softu má svůj původ na amerických univerzitách. Pokud univerzita získá grant (státní nebo nadační podporu) na daný projekt, je její povinností dát k dispozici výsledky zdarma (tím se samozřejmě neztrácí copyright). A protože většina původního kódu vznikla pomocí těchto grantů, jsou výsledky k dispozici. Postupně byly tyto nástroje vylepšovány (původní BSD Unix a utility) a odstraňovány chyby. K tomuto modelu se postupně přidávaly i další, ale většina smysluplného kódu vznikla na univerzitách. I první verze Linuxu, pokud vím,  vznikla v době kdy Linus T. ještě studoval.

Jinou kapitolou je freesoft (ale už ne zpravidla open source), které dávají firmy jako upoutávku na lepší placený program. Přitom se někdy jedná o špičkové produkty s vynikající užitnou hodnotou (jako příklad bych uvedl nové ProTools Free - odlehčená veze profesionálního programu, který je používán ve všech světových hudebních studiích - cena plné verze od 50.000,- Kč výše, přičemž tato free verze je ekvivalentní produktům, které se zpravidla prodávají v cenách cca 5.000 Kč). Jinou alternativou je pomocí freesoftu získat podíl na trhu, který pak zužitkuji přechodem na placený produkt - nebo prodejem firmy po získání významného tržního podílu. Takže ono se dá vydělat i na freesoftu.

V druhem odstavci nemluvite o freesoftware, ale o freeware. To je velky rozdil. Freesoftware vam dava urcite svobody, ktere vam freeware nedava. Freeware nemuzete modifikovat a modifikovany redistribuovat.

Omlouvám se, opravdu jsem nechtě zaměnil tato dvě slova, doufám ale, že vyznění bylo jednoznačné.

- I první verze Linuxu, pokud vím,  vznikla v době kdy Linus T. ještě studoval.

To byla jeho soukroma zalezitost. Universita mu to snad neplatila a Linux urcite neni odnoz vetsiho komercniho projektu.

Určitě jsem to nemyslel tak, že Linux je odnož nějakého komerčního systému. Reagoval jsem na poznámku, že  - freesoft je zpravidla odpad  - z předchozí diskuse. Proto jsem se snažil vysvětlit, jak taky kolikrát vzniká.

Ale mimochodem, ty Univerzity jsou taky nějak financované, takže když něco dělám na jejich počítačích a např. v rámci výuky, tak to není až tak zcela moje. To jenom v našich krajích je normální, že skoro všichni vysokoškolští kantoři podnikají nebo si přivydělávají v pracovní době a na zařízení školy a bere se to jako normální .

... nebo mi tam ,při práci, bude běhat nějaká
reklama a zaplatí to zamě inzerent.

To je zvracenost. Takhle to resi televize, radia i internetove servery ale me se z toho dela spatne. Chcete aby jsme mohli mit SW "zadarmo" za cenu toho, ze si nechame vymyvat mozky reklamou ?
Navic to neni zadarmo ani trochu, nemyslete si ze ty penize stejne nezaplatite v necem jinym. Zaplatite je a jeste se budete nechat manipulovat ! Takhle ma fungovat ekonomika ?

BTW reklamni pracovniky bych nejradsi vystrelil na Mars, je to takova banda hajzliku

Lidi dělají spoustu věcí zadarmo.

Někdo vede skauty, někdo organizuje dobročiné akce, někdo roznáší "Strážnou věž". A někdo píše freesoft.

Důvody jsou různé, ale asi se dají shrnout pod "Je to správná věc, která za to stojí."

Me by hrozne zajimalo, jestli se FSF bude tak zurive drzet svych idealu i kdyz ted Sun distribuuje se Solarisem GNOME, cimz porusuje GPL, viz. napr. debata kolem http://news.gnome.org/990539124/990563406/990588266/990607768/990628590/990642794/990657766/index_html . Proc ja mam jen ten divny pocit, ze se ted na ty nejasnosti v GPL budou divat najednou z jine strany, stejne jako se jim to hodilo pri psani GPL Motif aplikaci .
Tenhle prispevek je mozna troll, ale stejne by me odpoved zajimala.

U Solarisu zatim nevim, jsem ted pryc z CR uplne mimo deni.

U Motifu -- http://www.fsf.org/philosophy/motif.html

Osobne si ale myslim, ze to muze byt tolerovano. Ucelem FSF neni ovladnout svet, ale poskytnout lidem freesoftware. Kazdopadne to od SUNu neni vubec eticke, ale proste myslim, ze s idealy to nijak vazne nekoliduje.

Myslim, ze takovahle filosofie do sveta obchodu -  a tim rozhodne obchod se SW je, nepatri.

Na druhou stranu nerikam, ze GNU je blbost - neni, nicmene si nedovedu predstavit 100% nasazeni free SW -vsude.

Proberte se a neztracejte cas recmi o nicem.

P.S. Nakonec : je pravda, ze mistra Jana Husa jsme TAKY ocenili az po nekolika stoletich....

HOnza

To nejsou reci o nicem. M$ se nas napriklad snazi presvedcit, ze free sw je tak leda na hrani, ale pouzivat nejde vubec (vzdy je to nedodelane a ma to chyby!) a ze open source je nehorazny nesmysl, ktery zklamal jako bussiness model a kdesi cosi...

Jenze freesoftware se da pouzivat (co treba gcc?) a na open source se taky da vydelat (red hat). Neni duvod proti tomu brojit.

Nastesti, pokud dostatecne nezaplatej zakonodarce, freesoft ani myslenku open-source nemuze M$ ani jina tezce komercacka firma, ktery se nehodi do kramu davat zakaznikovi "vyhody" jako moznost upravy programu, jehoz "zapujceni" si zaplatil, atd...

, znicit

nejak mi to slovo vypadlo

Mělbych drobný dotaz (na autora nebo na někoho, kdo tomu rozumí):

Jaký je rozdíl mezi freeware a freesoftware?

Díky

Obrovsky!!!

Freeware jsou veci zadarmo. Tudiz je dostanete za nulovou cenu, vetsinou bez zaruky atd. Tak jako vetsinou (ackoliv to je spis vedlejsi efekt, nikoliv smysl) i freesoftware.

Rozdil je hlavne v tom, ze zatimco freeware se odkazuje na cenu, tedy je vzdy zadarmo, neodkazuje se jiz na nic jineho. Na druhe strane freesoftware nemluvi o cene vubec. Pokud si prectete GPL (licence), kterou je to vse kryte, zjistite, ze tam o cene neni ani zminka. Prave proto ji sdruzeni zastudena pro ceske podminky uypravovalo (v ceskem pravnim systemu musi byt v licencich uvedena cena) a napsalo tam, ze cena muze byt bud nulova, ci dle dohody vyssi, tedy neco v tom smyslu. Tedy cena neni urcena. Vetsinou ale dostanete freesoftware zadarmo, nicmene to je jen na tom, kdo vam ho dava. V pripade distributorskych spolecnosti (SuSE, RedHat muzete dostat jejich nejvmensi distribuci (bez velkych manualu atd.) za cenu pod 200Kc) je dana takrka nulova cena proste konkurencnim bojem a trznimi podminkami.

To dulezite a cem se v GPL mluvi a co lide casto zamenuji je fakt, ze pokud jiz nekomu ten software davate (za jakoukoliv cenu, tedy i nulovou), musite mu poskytnout take zdrojove kody, pokud o ne ma zajem. Musite mu take poskytnout moznost sirit dal dany proigram za jakou cenu si urci on a moznost ho modifikovat a modifikovany distribuovat. To je vicemene i podstata Open Source, i kdyz to neni uplne presne.

freeware -- free = cena

freesoftware -- free = svoboda (freedom)

Freeware je software, ktery je vam poskytovan za nulovou cenu.  Freesoftware je software, ktery je vam poskytovan s urcitymy svobodami.

Kazdopadne vse okolo GNU, Linuxu, freesoftu, Open Source nema s freeware vubec nic spolecneho. Maji spolecne asi tolik jako kecky a necky -- podobny nazev, nic vic :)

Nie je to zrovna moj nazor, ale je urcite zaujmavy - tyka sa hlavne casti o aute "zadarmo". Ak si totiz auto kupim v ZMLUVE nie je uvedene, ze auto nemozem modifikovat alebo, ze ho niekomu nemozem cele alebo na suciastky dat alebo predat. Na druhej strane, ak si kupim software (alebo zaobstaram) vacsinou sa mi este pred jeho instalaciou objavi okno, ktoreho odkliknuti suhlasim s PODMIENKAMI ZMLUVY, a teda suhlasim aj tym, ze za software platim, nedostanem zdrojovy kod, nemozem ho dat inym ludom (a ponechat si jeho kopiu) a pod. Nehovorim, ze je to eticke, moralne a podobne, ALE JE TO TAK. Vacsina z nas su obcania pravny statov a nevrazdia, nekradnu a neporusuju zakony danej krajiny a taktiez dodrzuje vsemozne zmluvy. Je to proste vacou zmluvy a nic ine! PS: Osobne fandim Freesoftu a veciam, ktore si pod tym JA predstavujem.