Někteří obhájci takového software mluví o informačním věku, svobodě sdílení informací, jiní zase o výhodách otevřeného kódu, o nákladech, o flexibilitě a možnosti komerčního využití. Jsou to titíž lidé, je to tentýž software? Někteří mluví o tom, že freesoftware budou psát dobrovolníci z celého světa pro dobrý pocit a pro pomoc ostatním, jiní zase vymýšlejí různé obchodní modely s Open Source software. Kteří mají pravdu?
Freesoftware je myšlenkový proud založený
Richardem M. Stallmanem. V prvním díle tohoto seriálu jste se dočetli o motivech Richarda Stallmana a o zrodu projektu GNU, který tvoří největší část toho, čemu dnes říkáme Linux (správně GNU/Linux).
Jestliže jste někde viděli dokumenty, či zaslechli projevy o informačním věku, o tom, že informace by měly být svobodně sdíleny, apod., pravděpodobně jste naslouchali nějakému zastánci tohoto proudu, který se naýzvá Free Software Movement. Možná se vám to zdálo jako plané filosofické tlachání bez nějakých ekonomických podkladů, možná se vám to zdálo hloupé, dětinské, možná jste kroutili hlavou nad zmatenými ideály nějakých podivínů. To je v pořádku. Free Software Movement se nesnaží oprostit od ideálů, filosofie a podobných věcí.
Lépe to pochopíme, pokud se podíváme na úplný zrod novodobého freesoftware (tzn. tehdy, kdy sdílet software již nebyla samozřejmost). Richard Stallman napsal GNU Manifest a začal pracovat na GNU právě proto, že odmítl používat uzavřený software, jakousi černou skříňku, o které ani pořádně nevěděl, co dělá. Prostě odmítl používat software, jenž mu upíral svobodu. Té si vážil a zdála se mu podstatná, takže začal organizovat vývoj software, který by mu takovou svobodu poskytl.
I když někomu se to může zdát jako docela podivínský čin, je třeba snažit se lépe pochopit lidi, kteří zasvětili svůj život počítačům. Většina z nich má takovou svoji poněkud zvláštní logiku a prostě mají – pro normální lidi – trošku zvrácený žebříček hodnot :) Prostě pro Richarda Stallmana tehdy byla svoboda studovat a upravovat zdrojové kódy velmi důležitá. Pro mnoho lidí je důležitá i dnes. Pro mnoho lidí bude důležitá i v budoucnu. Zvláštní komunita?
Free Software Movement mluví hlavně o těchto svobodách, o tom, že určitý druh informací by měl být sdílen. Někteří dokonce prohlašují rutiny, které omezují kopírování (třeba různé ochrany proti kopírování, registrační rutiny u shareware apod.), za bugy (bug = chyba, něco, co omezuje korektní činnost programu. Úmyslné bugy, ale přesto prostě bugy. A nemají rádi ty, kteří úmyslně zanáší do svého software bugy.
Free Software mluví o tom, že dnešní obchodní model, na němž stojí proprietární software, je založen na destrukci. Ano, opravdu. Je založen na tom, že pro většinu uživatelů bude software zničen (software je něco, co dostává vstup, přemele ho a dá nějaký výstup – pokud nedává ke korektnímu vstupu odpovídající výstup, je nefunkční; destrukce věci = učiníme ji nefunkční, nebo jinak znehodnotíme). A vy budete platit ne za vlastní software, ale za to, že vaše kopie nebude zničena.
Zde je podstatný rozdíl mezi hmotným a informačním světem. Pokud ve hmotném světě stojí v obchodě auto, může si je vzít pouze jeden. Zaplatí obchodníkovi a vše je OK. V reálném světě se nemůže stát, aby si lidé odnášeli nefunkční auta a platili za to, že začnou fungovat. Ve světě informací je tomu jinak. Každý si může odnést libovolný počet dat, sekvencí jedniček a nul a sdílet či kopírovat je za takřka nulovou cenu. Firma tedy chce vydělat peníze. V obyčejném proprietárním modelu to funguje tak, že nějaký software sama naprogramuje a poté jej začne nabízet za nějakou cenu. Lidé pak chodí a kupují jej. Jiní lidé chodí k těm, kteří si jej koupili, aby si za téměř nulovou cenu udělali kopii, ale zjistí, že jejich kopie je nefunkční. Nemusí to být jen technická nefunkčnost způsobená nějakými ochranami. Vzpomeňme si, že software je nefunkční tehdy, pokud není schopen splnit svoji úlohu. Tu by ale měl logicky plnit v rámci zákonů dané země. Pokud byste jeho činností porušili tyto zákony, nemůžete ho použít, a software je tím pádem nefunkční. Vy si tedy musíte zaplatit právě to, že váš software nebude zničen. To je opravdu obchodní model založený na destrukci.
Můžeme to vzít ale i jinak. Lidé polemizují o informačním věku a jiných takových „blábolech“ a stále si myslí, že by se se software mělo zacházet jako s hmotnými věcmi. Potom pokládají výsměšné otázky jako: „Měla by židle být free“? , „Měl by stůl být free“? Ale proč? Židle i stůl jsou free v tom smyslu, jak jej používá Free Software Movement (znovu opakuji, že Free Software Movement vůbec nemluví o ceně, pouze o svobodě – free as free speech, not free beer). Máte svobodu modifikovat tu židli, nebo stůl? Ano. Máte možnost studovat je, jak vypadají, a rozebírat a znovu sestavovat, abyste věděli jak fungují? Samozřejmě. Máte možnost někomu ho dát za peníze, nebo i zdarma, podle vašeho uvážení? Jistě. To vše je u hmotných věcí jaksi samozřejmé.
A že freesoftware je zadarmo a hmotné věci nejsou? To už se ptejte raději těch, kdo vám ho dávají. Zkuste se jich zeptat, proč vám dávají software zadarmo. Zeptejte se svého kamaráda, proč vám vypálil CD s GNU/Linuxem a nic za to nechtěl. Asi proto, že vám chtěl pomoci a že ho to nic nestálo, nic mu neubylo. Proč by to neudělal?
Potom se ho zeptejte, proč vám nedá svoje auto také zadarmo. Zkuste to. Odpoví vám, že to auto je jeho. Software ale byl také jeho. Ve skutečnosti tím myslí, že ho chce užívat. Že když mu ho vezmete, nebude ho moci sám používat. Proto vám ho prodá za peníze, ale většinou vám ho nedá zadarmo. Může vám ho dát, je to prostě jeho volba. nikdo mu to nebude diktovat. Představte si ale situaci, kdy by vám auto dal a auto by nefungovalo, nebo by bylo jeho užívání nelegální.
To, že vám většina lidí dá freesoftware zdarma, je kvůli tomu, že informace je jiná než hmotné věci. Je to ale čistě jeho volba. On vám nemusí freesoftware dát zdarma. GPL mluví jen o tom, že když už vám ho dá, musí vám také poskytnout možnost mít zdrojové kódy.
Ke komunismu to má hodně daleko, protože zde je to, zda dáte software kolegovi zadarmo či za úplatu, vaše svoboda. Komunismus je založen na potlačování svobod. Osobně nevidím souvislost.
Dedukce:
Komunismus dává věci zadarmo [a] freesoftware většinou dává věci zadarmo => freesoftware je komunismus
je stejně špatná jako logicky úplně ekvivalentní dedukce:
Vražda je špatná [a] akční film je většinou špatný => vražda je (jen) akční film
Freesoftware přikládá důležitost tomu, aby nikdo nemohl omezovat naše svobody související se software. Souhlasím s tím, že to je velmi ideologicky zaměřený proud, nicméně jeho podklady jsou celkem logické.
Na druhé straně
Open Source software nemluví o ideálech, o svobodách apod. Open Source mluví o businessu, o nasazení jak ve firmách, tak na desktopech, o ekonomických modelech...
Open Source popisuje výhody freesoftware ne z toho pohledu, z jakého by je viděl nadšený studentík či poťouchlý programátor ve strojovém kódu, ale z pohledu, jakým se na záležitost dívají manažeři, vedoucí pracovníci... Open Source se snaží oprostit se od všech filozofických otázek a držet se jen technických a ekonomických argumentů.
Lidé jako Richard M. Stallman jsou pro používání freesoftware i tehdy, když je proprietární alternativa zdarma a je lepší. Ony svobody, které mu upírá, považuje za tak důležité, že není ochoten se jich vzdát. To je taková nejčistší forma freesoftware postoje. Naopak Open Source jedná zase jen ekonomicky, prakticky. Open Source je pro proprietární řešení, pokud je jejich součástí i nějaká část otevřeného kódu a je to výhodnější. Open Source se neomezuje pouze na GPL a podobné licence, ale akceptuje i mnohem méně svobodné podmínky.
Open Source Movement založil Eric S. Raymond. Na popularizaci Open Source software publikoval několik různých esejí.
Jakási bible freesoftware je jistě text The Cathedral and the Bazaar retrospektivně popisující vývoj Open Source software, jeho výhody, úskalí, průběh a motivy. Obchodníci by si jistě měli přečíst The Magic Cauldron a krátký dokument Keeping an Open Mind.
Esej Katedrála a tržiště považuji za tak významnou, že se k ní ještě v dalších dílech vrátíme.
Co spojuje Open Source a Free Software?
Čím více člověk poznává freesoftware, open source software, komunitu kolem toho všeho, čte dokumenty popisující tohle všechno a sleduje, jaký mají takové myšlenky úspěch, musí si nutně pokládat otázku, zda mají vůbec freesoftware a open source software něco společného. A jak tuto oblast poznáváte, najednou si říkáte, že vlastně vůbec nic.
Přesto ale jedna věc – vlastní software. Většina software, o kterém mluví Open Source, se dá označit jako Freesoftware. Naopak to platí ještě důsledněji. Všechen Freesoftware je vlastně Open Source software.
Proto ať již jsou naše motivy svoboda, informační věk, pomoc kolegovi, nebo stabilita produktu, ekonomické výhody, snazší vývoj v otevřeném prostředí, mluvíme většinou o tom samém software. Někteří lidé mají tendenci označovat výplody druhého hnutí za bláboly a říkat, že GPL znamená tohle a tohle. Uvědomme si ale, že i když se tábory úplně liší, jsou různé, mají různou motivaci, různé plány, pracují vlastně na stejné věci. Respektujme proto argumenty těch druhých – jsou na stejné lodi, jen v jiné kajutě.
Ptáte se, jak se tedy dá opsat vztah mezi Open Source software a freesoftware?
Eric S. Raymond prohlašuje, že: „Open Source je marketingový model pro Freesoftware,“ a to myslím naprosto sedí. Jen bych ještě dodal: „...pro ty, kdo ten marketing chtějí.“