Evropská unie sice váhavě, ale nakonec skoro vždy schválí spojení telekomů z evropských zemí: souboje gigantů se brzy blíží.
Dnešní stav „jedna země-jeden telecom“ přestává platit den ze dne. Uvolňování, otevírání trhů v telekomunikacích a současně nové příležitosti (spojené hlavně s Internetem), které si vyžádají obrovské, běžnou firmou nezvládnutelné investice, a ještě hrozící „vpády“ mocných amerických telekomunikačních firem na zatím docela chráněnou evropskou půdu mají jediný následek: evropské telekomunikační firmy se spojují, větší pohlcuje menší a neohlíží se přitom na hranice. Zatím se především konsoliduje západoevropský trh a telecomy ve
velké čtyřce: Německu, Francii, Británii a Itálii. Zde jsou firmy s největšími hodnotami i počty zákazníků, a pokud se spojí ve větší giganty (což bude pracné a bolestné), už jim vůbec nebude zatěžko slupnout bez námahy telecomy v dalších, menších evropských zemích. I Český Telecom se stane součástí většího celku a je jenom otázkou, zda bude pozřen jednou nebo vícekrát (tj. zda jeho případného kupce zase v budoucnu nepohltí jiná velká firma).
Typické je, že se prodeje telecomů na evropské půdě odehrávají za hodně velké peníze – přepočteno na počty zákazníků daleko větší než v USA. France Telecomu bylo regulátory z EU povoleno pohltit Orange, poměrně mladého, dravého, ale ne ještě enormně gigantického britského operátora: částka přitom činí ohromujících 38 miliard dolarů (v přepočtu). Přitom Orange ještě musí, aby vyhověla podmínkám akvizice, prodat svůj podíl v belgickém KPN.
Jak se evropští regulátoři obvykle chovají? Nevadí jim, vznike-li nadnárodní, panevropská silná společnost, ale nesmí vzniknout firma, která by měla monopolní postavení na určité služby v jedné konkrétní zemi. Tak například dříve přikázala, aby největší světový operátor, americko-britský Vodafone AirTouch, který se dlouho snažil a nakonec s úspěchem koupil německého operátora, firmu Mannesmann (za 180 miliard dolarů!), „pustil“ ze spárů právě firmu Orange, protože jinak by na britském trhu vznikl monopol. Po Orange tak nadšeně chňapl právě France Telecom, který se tímto způsobem krásně uchytil na britském trhu a vůbec si posílil svou pozici – právě koupí Orange se stává druhým největším mobilním operátorem v Evropě.
(Mimochodem, jistě si vzpomínáme, že firma Orange spolu s českou GiTy neúspěšně usilovala o získání licence na třetího českého mobilního operátora; toto konsorcium bylo také tím, které nejhlasitěji protestovalo proti výsledku a přidělení licence Českému Mobilu. Tehdy se také zdálo, že Orange je sice obdivovaná, ale přesto ještě malá a mladá britská firma – je možné, že dnes by tendr dopadl jinak; ostatně IPB, která svým vlivem zřejmě nemálo udělala pro vítězství Českého Mobilu, už dnes v původní podobě neexistuje).
