martin
29. 7. 2003 • 10:02

Vstávají mi vlasy na hlavě, když někdo v češtině použije slovo "WOW". Čeština má přemíru svých citoslovců, tak proč by měl někdo do toho srát anglický WOW? Nesnáším to! Když to slyším v reklamách nebo např. od čecha (viz. např. Lucie Výborná, pokud se nepletu) tak bych v tu chvíli nejraději praktikoval nějáké to násilí.....

Rejpal
24. 7. 2003 • 14:19

"<i>Pochopitelně tu je spousta slov, které by měly mít nějaký český význam</i>" by totiž mělo znít: "... slov, která ...". Ale to je běžné, že češi neumějí střední rod

kazan
21. 7. 2003 • 22:36

Tak nevim, ale mam pocit ze hodne moc lidi vymysli pekne hovadiny. Podivejte se na F.L.Veka, navim cislo dilu, ale podobnost velka. Vubec mi slova takhle prevzata nevadi, a to co tam nekdo psal ze neni pravda ze to pomaha pri komunikaci s ne-cesky mluvicimi, tak to je blbost. Minimalne u jednoho cloveka to funkuje (u me).

Lidi co by chteli radit a diktovat je vskutku hodne. Nakopat Vas do p......

Karel
21. 7. 2003 • 14:47
*Tom*
21. 7. 2003 • 13:03

A: Tak jak bylo v Africe?

B: Ale jo, dobrý, ulovil jsem dva slony, tři antilopy a pět nouplízáků

A: A kdo to jsou ty nouplízáci?

B: Takový ty co pořád křičej nou plíz

TOH
21. 7. 2003 • 9:38

A: Co prosímtě vlastně dělá ten router?
B: No, jak bych ti to. No, routuje pakety.
A: Dík.

TOH
21. 7. 2003 • 9:35

A: Co prosím tě vastně dělá ten příkaz SHARE?
B: No, šérujě fajly.
A: Dík.

sadasd
21. 7. 2003 • 12:56

nebo spis

Wtf? Sheruje filezy lamo.

cid vicious
21. 7. 2003 • 9:26

člověk pak když čte něco v angličtině (a toho je pořád víc než v češtině) tak nemá aspoň problémy se rychleji zorientovat. k čemu mi sou rozbočovače, směrovače a ostatní smrkonosopleny, když switch a router, či páteřní backbone sou jasný a hezký slova:)

cuzzz

Tomáš Holčík
21. 7. 2003 • 11:01

Teď jste si ale sám naběhl, vaše "páteřní backbone" je totiž "páteřní páteř" takže buď páteř, nebo backbone, ale dohromady to nedávejte ;)

BoodOk
21. 7. 2003 • 17:54

Otazka je, o ktere pateri mluvi. Mozna o pateri pateriiiiii (to bude ta nadne atlantiku).

paul
21. 7. 2003 • 9:16

Anglická slova mi nevadí, ale když z televize neustále slyším to nechutné přažské nářečí, tak mi je na blití. Připlácnou ke každému druhému slovu koncovku "ej" je opravdu hnus.

Patrik Veselík
21. 7. 2003 • 10:47

Jak to myslíš? Třeba olej? A mimochodem - co to je "přažské" nářečí?

Yaroukh
21. 7. 2003 • 13:25

souhlas - jsem ze severu a "ej" se tady rika taky

Zimič
21. 7. 2003 • 20:22

Sem z Trebice a ej se u nas rika taky. A asi na 80% uzemi CR, krome Ostravy, Zlina, Kyjova apod. Mne se zase chce blejt, kdyz nekdo rika "vyska (VS)" misto "vejska" nebo "Jsi nejaky opily" misto "Ses nakej vozralej". Nevim proc si kazdej zatvrzelej vychodnar se svym prisernym narecim mysli kdovijak spisovne a krasne nemluvi

drx
22. 7. 2003 • 20:53

jezis ty si lama

nevim o jakych spisovnych vyrazech tady mluvis(je videt ze si "krasy" Ostravy nepoznal ), ale mi Ostravaci proste reknem "Seš nějak zjetý/ožralý" nebo "Seš nametený jak **) a ne "Jsi nějaký opily" . I kdyz je fakt ze sem tam tady uslysim usi rvouci koncovku "ej"  

 tot vse

ŠB
21. 7. 2003 • 9:04



http://home.tiscali.cz:8080/%7Ecz289114/vtipy.htm#zkratky

já se pobavil, je to sice extrém, ale je to dobrá sranda ...

Patrik Veselík
21. 7. 2003 • 10:53

Ano, to je klasika. Snad nejvíc se mi líbí "Karlova Hora od Želví Pláže" (neboli zvuková karta Turtle Beach Monte Carlo)......

strateg
20. 7. 2003 • 23:05

ani storno neni idealni:

fakturantka a pc

pc povida : Stornovat Fakturu? OK/STORNO

co si ma vybrat? ;)

PS
21. 7. 2003 • 13:19

Sem patri naprosto evidentne Ano/Ne!

Petr Komarek
20. 7. 2003 • 21:50

Ahoj Tome,

tak jsem si přečetl Tvůj článek a diskusi s ním spojenou.

Protože jsem taky tak trochu z oboru, vidím jak slangové výrazy a cizí, převážně anglická slova ovlivňují každodenní komunikaci moji i mých přátel a kolegů. Kdo mě zná, ten ví, že jsem naprostý technokrat (zrovna cizí slovo: silně technicky orientovaný člověk) a přesto se mi příliš nelíbí, když někdo používá každé druhé (nebo první ) slovo ve větě slangové jako v Tvé ukázce převážně proto, aby se cítil jako větší odborník a borec. Sám se někdy přistihnu, když někdy potřebuji rychle sdělit zadání práce svým kolegům, tak si nemohu vzpomenout na české výrazy a použiji slang. Myslím, že tak jako vše v našem životě je i toto otázkou správné míry použití. Vždy se v duchu zasměji lidem, kteří byli 2 roky ve státech a mluví se silným přízvukem a napůl anglicky. Pak přijede někdo známý, kdo je tam od 68' a mluví docela normálně. To proto, že si svého jazyka váží a chce si zachovat svou identitu. No a u počítačového slangu je to podobné. Ti mladší, kteří ve světě počítačů vytrůstají od mala se se svými vrstevníky baví slangem. To se ale netýká jen počítačníků. Stačí si prohlédnout pár diskuzních serverů, nebo serverů různých komunit a občas mám pocit jak pražák když poslouchá náš hantec.  Nikdo s tím asi nic nenadělá i když se všichni budou učit ve škole Jiráska ostošest. Jsem zvědav, kdy dojde v češtině ke sjednocení tvrdého a měkkého "i". Když vidím, kolik pravopisných chyb je v článcích a příspěvcích na Internetu, nebude to asi trvat dlouho. Stejný trend se objevuje i v seriozních tištěných periodikách (MF DNES, HN...)
Pokud si všichni uvědomí, že čeština je docela príma jazyk se spoutou výrazů a významů, tak pochopí, že umírněné použití novotvarů a cizích slov bude jen ku prospěchu věci. Pokud ne, tak budeme všichnu mluvit jako hotentoti

Kdo má pocit, že si právě přečetl příspěvek přestárlého mravokárce, tomu jsou určeny následující dvě informace:
- je mi pětatřicet, takže si lecos ze školy pamatuji (zatím )
- první počítač jsem měl doma v roce 1984 (takže jsem měl dost času nato, abych zblbnul a všechno loudoval, sejvoval, skipl.... )

Petr

PS: teď jen doufám, že tam nemám žádnou hrubku

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 22:23

Čau Peťo,

samozřejmě s tebou souhlasím, také v mluveném dialogu sklouzávám kvůli rychlosti do anglických slovíček, má to výhodu - není vidět jak je to hnusný, když se to napíše, a je to jen rozhovor s konkrétním člověkem, jehož znalosti znáš. Psaný projev je ale o něčem jiném a zvlášť, když nevíš, jaké jsou znalosti toho čtenáře na druhé straně písmenek. Prostě to, že se oba v pohodě domluvíme hantecem, ještě neznamená, že jím musíme i psát. Problém ale pak je, když chce někdo pokládat hantec za spisovnou normu, nebo naopak hledat nutně nějaký spisovný výraz, když všichni již tomu hantecu rozumí.

Mira
21. 7. 2003 • 13:22

Největší problém je v tom, že o některých věcech se stejně můžeš bavit jen s lidmi, kteří vědí, o čem se bavíš... Čili je úplně jedno, jestlil před laikem řekneš switch nebo přepínač, router nebo směrovač a stejně netuší, o čem je řeč a co vlastně to zařízení dělá... Možná, že když použiješ češtinu, bude si připadat ještě více nevzdělaný (u anglického chápe, že je to odborný výraz, který není z jeho oboru a proto mu nevadí (tolik) že mu nerozumí). A pokud chce vědět, tak mu to česky vysvětlíš (jinak než je u příspěvků dole: "router routuje faily" ). A pak je zase úplně jedno, jestli si předtím použil výraz český nebo anglický... Mě osobně štvou lidé, kteří si myslejí, že slang používají programátoři, aby si zvýšili sebevědomí . A proč se pak doktoří baví latinsky? A zedníkům taky moc nerozumím a to mluví česky... Teď jsem byl přes víkend mezi koňáky a taky mi překládali (resp. vysvětlovali) každý druhý výraz. Rozuměl jsem jenom "kůň" a "uzda" a "sedlo"

Míra

 

PS
21. 7. 2003 • 13:30

Naopak, kdyz clovek v diskusi s nevzdelanym pouzije ceske vyrazy, bude mit onen nestastnik aspon poneti, o cem se mluvi a co dane zarizeni zhruba dela a jaka je jeho funkce. Pokud navic vysvetlujete, jak neco funguje, neni potreba ho zahlcovat anglickou terminologii, ktera jej zbytecne zahlti. Pamatovat si ze smerovac smeruje a vyrovnavaci pamet vyrovnava rychlosti zapisu/cteni je preci jen snazsi nez hned si osvojit router a buffer...

Yaroukh
21. 7. 2003 • 13:23

Ahoj Tome & Peto !

BoodOk
21. 7. 2003 • 17:51

No sice jste to napsal krasne cesky, ale musel jsem cist trikrat, co tim chtel basnik rici. Doporucuji se zamerit zejmena na vetnou stavbu, carky ve vete a podobne obtezujici zalezitosti materskeho jazyka.

PS
21. 7. 2003 • 13:23

Ja se snazim cestinu pouzivat dusledne pri jakymkoliv hovoru o pocitacich, a v 98% mi vsichni bez problemu rozumi. Jediny problem mam se slovem SITE. Nemohu najit odpovidajici cesky ekvivalent. "Stranka" je jednoznacne "page", takze to nemohu pouzit... navrhnete neco!

Dan
21. 7. 2003 • 14:04

Naprostý souhlas, s jednou výjimkou - MF jako seriózní periodikum, to pobavilo. Horší škvár je už snad jen Blesk

Fido
23. 7. 2003 • 15:07

V zasade souhlasim ale k tomu sjednoceni "i" bych mel vyhrady. Ono to totiz casto slouzi k rozliseni vyznamu a treba me osobne obcas docela zmate kdyz nekdo jen neumi cesky a pouzije i nebo y podle toho co ho zrovna napadne. Zvlast pikantni je to tam, kde jsou mozne oba vyklady. Pak clovek casto pochopi vyznam cele vety az z kontextu clanku (prispevku). Casto se setkavam treba s timhle: :mi koupili - nekdo to koupil me, my koupili - koupili jsme to nekomu.

Petr Komárek
1. 8. 2003 • 20:58

To byl jen pokus o žert - s tím sjednocení í

Fido
1. 8. 2003 • 21:25

Tak to beru  

 

braggart
20. 7. 2003 • 21:37

Ja bych se vratil k puvodnimu tematu. Normalne pouzivam "mejl", podle vzoru hrad  Je to dokonce i kratsi, coz vetsinou nelze, viz zminene switch, hub, adt...

petr paryzek
20. 7. 2003 • 21:08
kubisek
20. 7. 2003 • 20:29

"Ten sort s apdejtovanejma opšnama mi vypliv' mraky vórningů, tak jsem džob po čekpointu típnul. Svičnul jsem se pod sysmana a zkolektoval júzrhuky, ale hodilo to system eror."

"Zkus dylítnout verkfajly a vyendovat se. Pak to exekni z meku do malýho beče s trasováním na olejblovanou pásku a autput esajnuj na flopáč. Jestli to krešne, vylistuj žurnál s dampem, kilni spůlfajly a před odlogováním vytajduj modulovku. Oukej?"

PS: Pokud je tam nějakej překlep, tak fakt sorry.

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 20:36

Díky, už to tu sice jednou je, ale takovýho textu není nikdy dost

danysimo
20. 7. 2003 • 20:02

prepacte, myslel som, ze mate na viac - na aktualnejsie spravodajstvo. ved tato sprava je aspon tyzden stara....

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 20:18

Samotná zpráva tohoto typu nemusí být aktuální, je rozvedená na naše podmínky a myslím je pro nedělní vydání vhodná. do agenturního zpravodajství se dostala v pátek.

Yaroukh
21. 7. 2003 • 13:23

... aneb "ja to vedel prvni na svete !", zejo?

Jan Karasek
20. 7. 2003 • 19:23
Eda
20. 7. 2003 • 19:12

Jabych zakazal zakazy! A a podobne silici nacionalisticke projevy nejen v Evrope ale predevsim v CR!!!

Michael
20. 7. 2003 • 17:27

Ja bych zakazal hned dve slova : Cesky Telecom :))

Honza
20. 7. 2003 • 17:29

Zapomnel si jeste na zakazani zkratky CTc

Yaroukh
21. 7. 2003 • 13:21

"a jeste 'nastavovana kase' :oD"

Thommas
20. 7. 2003 • 17:17

Doufám, že se zobrazí správně čeština, normálně do příspěvků píšu cesky.

"Ten sort s apdejtovanejma opšnama mi vypliv' mraky vórningů, tak jsem džob po čekpointu típnul, svičnul jsem se pod sysmana a zkolektoval júzrhuky, ale hodilo to systym eror."
"Zkus dylítnout vérkfajly a vyendovat se. Pak to exekni z meku do malýho beče s trasováním na olejblovanou pásku a autput esajnuj na flopáč. Jestli to krešne, vylistuj žurnál s dampem, kilni spůlfajly a před odlogováním vytajduj modulovku. Oukej?"

Honza
20. 7. 2003 • 17:28

to nema chybu

Ale muzu ti rict, ze dost dlouho mi trvalo, nez sem par veci z toho pochopil, jak se to vlastne pise a co to je.

Thommas
20. 7. 2003 • 18:00

Z toho si nic nedelej, ja nektery nikdy nepochopil, a to jsem tu knizku dvakrat cetl a taky jsem si nad tim slusnou chvili lamal hlavu.

eddy
20. 7. 2003 • 15:47

je jedna z veci, v niz Francouzi vynikaji a je nejspis dana historickymi souvislostmi. Vsimnete ssi, ze v anglictine ma rada veci synonyma, z nichz jedno pochazi z latiny (francouzsk/normanske), treba continue a go on. A jsou vtom dusledni dodnes, napr. ordinateur - pocitac, logiciel - software a dalsi. Ona i nemcina, takovy wechselplattenspeicher (floppy disk) je lahudka.

A jinak v cestine bych se nebranil pouzivat cesky ekvivalent tam, kde je kratky a jednoznacny, takze takovy rozocovac nebo smerovac by mne nevadil uz proto, ze jak nekdo nepasal ma i hub radu vyznamu i v ruznych oborech telekomunikaci.

Ale reknete mi prosim, co je tak spatneho na slove "kliknout na neco", kdyz to presne vystihuje jak cinnost prstu, tak i zvuk, ktery to udela, ze to v rade publikaci autori nahrazuji "poklepeme mysi". Ja nevim jak vy, ale ja si v prvnim okamziku predstavuji jak beru mys a klepu s ni na obrazovku. Snad kdyby byla dotykova....

eddy
20. 7. 2003 • 15:50

Omlouvam se, ta druha veta tam nepatri, to by stalo za delsi uvahu o valstnostech anglicanu a francouzu a do te jsem se nechtel poustet. A nejak mi to v tom malem edicnim okne uteklo

Magor PF
20. 7. 2003 • 17:22

Nojo, jenomze ty pletes hrusky a jabka.

<b>poklepat = 2x click
klepnout = 1x click</b>

to je lepsi nez rikat
poklikat nebo klikat. To uz se plete s klikama (na rukou :)

eddy
22. 7. 2003 • 21:48

Nejsem si jist, zda tuto drobnou jazykovou nuanci znaji i autori prekladu. Ale je to opravdu hned na prvni pohled jasne, co je co.

eddy
22. 7. 2003 • 21:53

A jinak ja nevim jak ty, ja u pocitace sedim nebo stojim a nedelem kliky. A klidne bych pouzil mozna nehezky ale jasny termin kliknout nebo dvojkliknout kdyz uz by to stalo za to to rozlisit. Ale vzhledem k tomu, jaka u nas v nazvoslovi panuje dzungle bych se na to vykaslal.

ALF
21. 7. 2003 • 11:20

a co třeba Durchlaufwasserhitzer = obyčejná česká karma..

a pokud je na svítiplyn pak je to Stadtgasdurchlaufwasserhitzer

aaaaaaaa
21. 7. 2003 • 12:51

jojo, nemcina je krasna.

Fido
23. 7. 2003 • 14:54

To nemecky spojovani slov je ukaz sam pro sebe.

Dobromysl Vlk
20. 7. 2003 • 14:09

to mi připomíná obdobnou snahu v opačném gardu. jak se angličani snažili vymítit původem francouzská slova z angličtiny. nakonec zjistili, že jsou jich asi 2/3. moc by jim toho z angliny nezbylo.

Helmut Niderman
20. 7. 2003 • 13:57

Nechci se plést do politiky, ale velice mne v poslední době rozčiluje pan Chirak, který nedávno prohlásil na adresu nově vstupujících zemí do EU, k vůli situaci v Iráku, že bychom měli mlčet nebo tak nějak. Francouzi jsou odjakživa národ úzkoprsí, neradi připouštějí anglismy, neradí se účí cizí řeči. Když jsem  byl v roce 1997 v Paříži, bylo pro mne problémem se ve velkoměstě anglicky domluvit.

A to, že chce francouzská vláda zákazat slova typu e-mail, tak to mi silně připomíná seriál o F.L.Věkovi, jak naši národní obroditelé se snažili vymýtit  některé německé výrazy a zavést nová česká slovíčka. V tom seriálu výborně exceloval herec Jiří Sovák a jak F. L. Věkovi navrhoval několik nových českých slovíček. Například advokát by se česky řeklo  " právo veden " atd.
Zkrátka anglicismy se silně ujali v některých slovnících a budou se i nadále používat. Jenom Francouzi míří úplně někam jinam.

Michal
20. 7. 2003 • 15:37

ano...vsichni vime kam mire francouzi :)) spolu s amikam do pr*ele  a cela EU muze jit s nima...klidne i s CTc

Patrik Veselík
21. 7. 2003 • 10:25

Právě jsem si utřel nos do čistonosopleny. Já seděl na větvi, když toto četl....

Ale zpět do reality - krásný je německý dvojsmysl - mechanika se řekne laufwerk, stejně jako hlaveň.......

Mimochodem - použití angličtiny v PAříži jsem i já musel uznat za slabomyslné, a to dokonce i v takovém ústavu, jako je McDonald Jaká absurdita.... Mimochodem - skuste se podívat na stránky této firmy (http://www.mcdonalds.cz). Pod logem této firmy můžete kliknout na jediné tlačítko na obrazovce s nápisem "POMOC"

Tomáš Holčík
21. 7. 2003 • 11:07

No my těm Němcům nemáme zas tak moc co vyčítat ;) Správný voják si hledí hledí a hlavně hlavně.

Fido
23. 7. 2003 • 14:51

Spis se pouziva speicher.

pure
21. 7. 2003 • 12:09

jejich nesnášenlivost k USAkum je již od dob De Gaulla známá..

zato Čechové by klidně republiku střelili do USA, kdyby to jen trochu šlo

zatím se toto zkouší s tradičními pivovary, které pak končí...

 

 

admix
20. 7. 2003 • 12:43

Ja bych radsi zakazal tu reklamu Errortelu na pozadi clanku - neda se to cist. Jeste ze neni pres cely pozadi a nepopojizdi

cz
20. 7. 2003 • 22:36

ctrl + a :)

admix
21. 7. 2003 • 0:41

Jo, to taky jde - ja si jen oznacim tu cast, kde je reklama

macek
21. 7. 2003 • 21:50

v Mozille popojíždí...

Datel
20. 7. 2003 • 11:50

Ja bych to nechal na lidech. Kdyz se najde dobry cesky ekvivalent a zazije se, neni problem. Kdyz se zazije anglicke slovo nebo jeho patvar, co uz se da delat.. Vybornym prikladem ceskyho slova ktery prevalcovalo neduvtipny anglicky vyraz je treba 'zavinac'

Dobromysl Vlk
20. 7. 2003 • 14:15

bejt tebou, naučim se nejdřív česky

Datel
20. 7. 2003 • 16:17

heh, ale to nastesti nejses, takze se musis omezit na bezduche a nespisovne vykriky... coz?

redwasp
20. 7. 2003 • 23:26

jo, zrovna zavinac je povedenej, ale dalsi takovej priklad uz by se tezko hledal. Vetsinou jsou to fakt patvary. Ale nadruhou stranu - uz jsem videl jak nekdo diktoval do telefonu nejakou mailovou adresu style m
A: "N O V A K - mmm, that character..., the one from fish..., that looks like a fish in circle..."
B: ???
A: "that in emails... it is a 'rolledfish'"
B: At? You mean at?
A: lol
B: lol

Barák
21. 7. 2003 • 7:16

pěkná konverzace Ale zkuste udělat podobnou, kde angličan vysvětluje @ na základě významu slova "at"...

Madagio
20. 7. 2003 • 11:49

Kdo chce vidět, jak může vypadat programovací jazyk v našem jazyce, stačí pustit Excel XP a zkusit příkazy
Počet, Když ...

Až bude KDYŽ v Delphi a php, bude to síla

Barák
20. 7. 2003 • 16:06

To je super, ještě by bylo vhodné, aby  překládali název své firmy - Microsoft. Česky třeba "Malý měkký".

Bilbo
20. 7. 2003 • 19:09

Jo, treba "Microsoft Windows 2000 Professional" = "Mala mekka Okna 2000 Odbornik" :o)))

Jo jo
21. 7. 2003 • 22:02

Jo k tomu softvérový balíček Monopolsoft Kancl Obsahující Slovo, Přístup, Silnou tečku, Bezva a někdy i PředníStranu

Bilbo
20. 7. 2003 • 19:08

Jo, pocestovani identifikatoru.
A to jeste neni nejhorsi, nejhorsi je ze kdyz tam nekdo napise treba IF(), COUNT(), atd ... tak mu to nebere! proste chyba... (btw tahle "feature" byla uz v starem "excelu 95" (predchudce excelu 97,2000 a XP))

to aby se pak ucil clovek znova programovat kdyz prejde na jinou jaykovou verzi ..... dokazu si predstavit, ze treba takovej cech postaven pred francouzskou verzi excelu v tom nenaprogramuje vuuubec nic :o) teda pokud neumi francouzsky.

za tohle pocestovani by se melo skoro strilet .... nebo kdyz uz tam daj moznost pouzivat ceske identifikatory TAK AT ASPON NECHAJ MOZNOST POUZIVAT I TY ANGLICKE!!

Proste v tomhle se MS ukazal jako naprosty lamer...

Naith
20. 7. 2003 • 19:25

Ja jen moc doufam, ze podobna blbost nenapadne nase uredniky. Uprime me vytacelo, kdyz jsem pred prepsanim prikazu v ACADU je musel prekladat z anglictiny do cestiny. Neumim si predstavit jak pisi v pocestelem PHP, C++ nebo VB alias Viditelnem Zakladu ?!?, ci jak by se to vlastne prelozilo.....

zdenda
20. 7. 2003 • 20:18

ten pocestenej ACAD je strasnej, ve skole jsem bylnuceny pracovat s ceskym a jinak jsem uz 4 roky delal v anglickym, bylo to jako kdybych u toho sedel poprvy

Dusmor
21. 7. 2003 • 9:33

Prave Autodesk je v tomhle smeru (na rozdil od Malinkehomekkeho) rozumny a ve VSECH jazykovych mutacich umoznuje psat prikazy taky anglicky (teda skoro anglicky, staci pred nazev prikazu pridat podtrzitko).  Takze kdyz mi bylo na sluzebni ceste do ciziny souzeno usednout ke kompu s nemeckou mutaci acadu tak nebyl problem.

PS
21. 7. 2003 • 13:02

"Viditelny zaklad" by byl "Visible Basic"

"Visual Basic" je Vizualni Zaklad 

Naith
21. 7. 2003 • 17:33

to je lepsi, to mas pravdu, ale Vizualni, neni taky zrovna cesky slovo....je opet prejate, cili hledejme dal

PS
21. 7. 2003 • 17:46

Dobre. Takze "zaklad zalozeny na vnimani obrazovych podnetu"

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
Naith
21. 7. 2003 • 18:24

No vida, to je ono. ale jeste pridej ze je to verze 6, sestaveni 0 a je to odbornik No a ted si to predstavme na manualu, pardon, na prirucce. Jsem zvedavy kolik lidi jeste zustane v obraze na co se to vlastne diva . Cestina je kouzelny jazyk no ne?

Jaroslav Černý
20. 7. 2003 • 11:24

<b>Microsoft má vždycky pravdu</b> - pane Holčíku, pojem "cache" Microsoft nepřekládá jako vyrovnávací paměť, ale jako <b>mezipaměť</b>. Co vy na to?

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 20:13

No vidíte ;o) tak mezipaměť.

Lukáš Mižoch
20. 7. 2003 • 10:25

Bojím se, že dvojice OK/Storno není lepší než OK/Zrušit. Co třeba dialog: "Touto akcí stornujete všechny faktury! OK/Storno" A vyberte si.

shrek
20. 7. 2003 • 10:49

Ano, vypada to, ze jenom pani prekladatele museli vykazat nejakou cinnost. Mozna bychom ale meli to krasne sluvko "storno" exportovat do anglictiny. Tam by se to teprve vyjimalo: "This action will cancel selection. OK/Storno". To by amikum dokazalo, jak jsou zaostali, ze pouzivaji porad tvrdohlave OK/Cancel.

Proste Microsoft ma vzdycky pravdu. Az udelaji prekladatele chybu a napisou nekde misto hodinky holinky, pan Holcik pobezi do obchodu a bude pozadovat holinky znacky Rolex.

eso
20. 7. 2003 • 11:01

Mozna by stacilo, kdyby programatori premysleli a davali v takovych pripadech mnohem pripadnejsi Ano/Ne dialog?

Ja osobne bych zakazal slovo 'zakazat'

redwasp
20. 7. 2003 • 23:16

Dialog ANO/NE neni rozhodne vhodnejsi!!!! Vidim nejaky dialog, nemusim jej cist, ale vim ze Cancel/Storno zrusi to co se ma delat. Naopak u YES/NO musim precist cely dialog, uvedomit se v jakem kontextu se me ptaji a pak teprve vybrat, ktera z odpovedi vede ke zruseni... A obvzlaste v cestine, ktera obsahuje moznost mnohonasobneho zaporu, neuveritlene slozitych souveti a predevsim naprosto nedefinovanym zpusobem jak "binarne" odpovedet na negativni otazku - Fuj! To bysme to dopracovali.

docela by me zajimalo kolik useru by spravne odpovedelo na otazku: "Nevytvaret zalozni kopii" ANO/NE

noname
21. 7. 2003 • 3:53

čeština je vtipná v tom, že obě odpovědi by mohly mít stejný význam "Ne, nevytvářet" je to samé co "ano, nevytvářet".

Ale podobně se to dá pochopit i v jiných jazycích a proto jsou bohudík dialogy v programovacích jazycích s více možnostmi odpovědí.

Takže si nepleťte "Ne" a "Storno", protože můžete mít klidně otázku: "Vytvořit záložní kopii" Ano/Ne/Storno, přičemž Ano ji vytvoří a pokračuje dál v instrukcích programu (tedy třeba instaluje ten program, co chtěl vytvořit záložní kopii), Ne kopii nevytvoří a pokračuje dál v instrukcích, a Storno přeruší instrukce programu (respektivy vykoná ukončující instrukce programu)

Samozřejmě programátor může být blbec a definovat debilní otázky typu "Opravdu si nejste nejistí že nechcete nevytvářet záložní kopii", jenže takto debilní programátor rovnou může vytvořit i dialog typu "Chcete vytvořit záložní kopii" a pod Ano dát instrukce k "Ne" a naopak. Takový program by pak moc lidí asi rádo nemělo, když by se podobné kraviny objevovaly příliš často. A tak by takový programátor-debil brzy umřel hlady. A to je dnešní princip přežití v obchodě - divočině.

P.S.: mimochodem chybí mi slovo, které by nahrazovalo přesně "business". České slovo "obchod" může mít také význam "shop" a občas se tím zcela změní pointa věty (když se zloděj zloději říká "uděláme spolu obchod", tak nikdy nevíte, jestli ho chtějí vykrást, nebo si jen prodat fusekle, ale jsou i častější případy).

P.S.: mimochodem proč používám slovo "mimochodem" když BTW je podstatně kratší a všichni mu rozumíte

P.S.: ale vlastně ono i takové post scriptum je cizí zkratka, takže proč si z toho dělat hlavu.

Jerry III
21. 7. 2003 • 7:58

Muzes nam rict jak vis co dialog dela kdyz nectes co se v nem pise ale automaticky klikas na Cancel? Resp. proc to u OK/Cancel dialogu vis a u Yes/No nevis?

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
redwasp
21. 7. 2003 • 10:11

Ale ano! Typicky priklad je kdyz chces zavrit nejaky program ve kterem jsou neulozena data:

Otazka totiz muze znit:

<b>Ulozit data pred ukoncenim?</b>

nebo

<b>Ukoncit bez ulozeni dat?</b>

V tomto pripade tlacitko Cancel zrusi cely pozadavek na ukonceni programu, kdezto jinak musim precist celou otazku a pak si dobre rozmyslet na co mam kliknout kdyz chci soubor ulozit. Az se ti stane ze budes pouzivat dva ruzne SW s podobne konstruovanymi dialogy, kdy v jednom je spravne ANo a v druhym NE, tak pochopis proc jsou podobne navrhovane dialogy k vzteku.

Ale zejmena se jedna o dialogy pres nekolik radku, kdy vim ze nechci treba instalovat Gatora nebo pdoobne smejdy, ale musim precist cely dialog abych vedel, jestli ke kyzenemu cili vede odpoved ANO nebo NE...

Jerry III
21. 7. 2003 • 20:23

To co udela tlacitko Cancel zalezi pouze a jen na programatorovi. Pokud predpokladas ze na "Ulozit data pred skoncenim" kliknuti Cancel zrusi pozadavek na ukonceni programu pak se vubec nemusis ptat, protoze bez ulozeni dat ten program proste neukoncis. Prave tam je imho podstatne lepsi dat na vybranou Ano/Ne/Cancel kde Ano ulozi, Ne neulozi a Cancel zrusi komplet ukoncovani. Na rozdil od tebou vychvalovaneho Ok/Cancel ktery tam proste nedava smysl.

ferda
20. 7. 2003 • 18:38

Vzpomente si na "Prejete si smazat tento soubor? Smazat/Zrusit" ve Windows 3.1... Storno se krome ucetnictvi moc nepouziva, takze je zde asi nejvodnejsi.

tomasgn
20. 7. 2003 • 21:04

no a zase, proc tam neni jednoznacne: "Prejete si smazat tento soubor? Ano/Ne"

Pavel
20. 7. 2003 • 9:06

Opravdu nechapu preklad vyrazu courrier electronique – pošta elektronická. To ze pridavne jmeno stoji za podstatnym jeste neznamena, ze se to tak i preklada. Spravne by to melo samozrejme znit elektronicka posta.

A potom mi taky neni jasny peer to peer sítě-výměnné sítě. Peer to peer prece znamena neco jinyho.

brn
20. 7. 2003 • 18:37

jo, ale "posta elektronicka" zni o dost legracneji

agile
20. 7. 2003 • 19:03

Souhlasim, taky me v clanku zarazilo tvrzeni ze p2p jsou vymenne site. To je pekna blbost, je snad kazdemu jasne, ze p2p je tak mozna typ spojeni (rovny s rovnym), ktere se pouziva (treba, ale ne nutne) u vymennych site.

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 20:09

Přeložil jsem to doslovně, pak by se zase někdo ozýval, že courier není elektronická. peer to peer pochopitelně znamená něco jiného, ale peer-to-peer sítě se něžně používá v kontextu s Kazaa a podobnými, přitom prostě stačí napsat výměnné sítě. stejně tak je blbost překládat klient-server do nějakého hybridu.

Tomáš Holčík
20. 7. 2003 • 20:11

Samozřejmě běžně, ne něžně, i když to zní mile ;)

aaaaaaaaaa
21. 7. 2003 • 12:39

spis teple

redwasp
20. 7. 2003 • 23:02

Hm a ja jsem si myslel ze preklad vymenne site vznikl z exchange networks... P2P network je ciste o typu spojeni (peer to peer || point to point). Z dobre znamych duvodu je sice pravda, ze exchange networks bezi na architekrue P2P, ale rozhodne vymenne site nemohlo vzniknout z P2P...

Jinak skutecne me nenapada jediny duvod proc uprdenostnovat cestinu. Chapu to jeste v manulaech pro bezne uzivatele, kteri pouzivaji ceske windows a office - tam je zcela namiste drzet se terminologie Microsoftu, at uz prijde s cimkoliv. Rozhodne ale pro kazdeho kdo chce delat v IT je jedinym komunikacnim jazykem anglictina. Kdo to doposud nepochopil a neovlada ji alespon an te urovni aby porozumel anglicky panemu manualu, nema v IT co delat. Ja osobne (a spousta lidi okolo) daleko radeji ctu manualy nebo odborne veci primo v anglictine, prave proto abych se vyhnul nejednotnostem v terminologii a pochybnym vyrazum typu "rozbocovac". A to nemluvim o prekladatelich kteri textu nerozumi a plivou takove terminy jako "tuhy disk"... Take z prakticky duovdu je myslim lepsi pouzivat anglicke "cache" misto ceskeho ekvivalentu "rychla vyrovnavaci pamet". Prekladat prikazy programu muze vymyslet jen uplny pako a neda se to tolerovat ani napriklad v Excellu. Kretena ktery vymyslel funkce "průmer()" nebo "smodch()" (smerodatna odchylka) by meli nechat zatrest slovnik spisovneho jazyka ceskeho sezrat...

I kdyz pisu pogram, temer vzdy pouzivam anglicke nazvy promennych, anglicke komentare a anglickou dokumentaci - anglickemu textu totiz porozumi i cech, zato kdyz se treba korejec dostane ke zdrojaku s cestinou - muze tak akorat zacit psat to cele znova...

Zkratka a dobre - cestine ANO, ale rozhodne NE puritanskemu pocestovani zazite odborne terminologie.

Václav
21. 7. 2003 • 12:33

Souhlasím!
Lékaři by asi také neměli radost, kdyby se někdo snažil počeštit jejich latinské pojmy ! A laiky nebude nikdo nutit, aby latinské názvy používali. Nakonec ukáže čas, které pojmy se budou používat. Veškerá normalizace jazyka je většinou neučinná, pokud se dělá necitlivě. A nakonec - každý obor má svou hantýrku, které se nevzdá.

PS
21. 7. 2003 • 13:10

Cache ale NENI vyrovnavaci pamet

Buffer vyrovnava napr. rozdily mezi rychlosti dodavani a rychlosti odebirani dat, pripadne pokryje vypadky, takze to JE vyrovnavaci pamet

Cache ovsem neslouzi k tomu, aby vyrovnavala nejake rozdily, je to jen lokal ni pamet ze ktere se berou data pokud je neni potreba brat ze vzdalenejsiho zdroje, tam se mi zda termin "mezipamet" docela trefny, i kdyz tezko neco vhodneho hledat...

Lubos
21. 7. 2003 • 14:19

Buffer muze byt vyrovnavaci i ne. Totez cache.

BigBart
22. 7. 2003 • 23:18

buffer - vyrovnavaci pamet
cache - rychla vyrovnavaci pamet
tak nas to aspon ucili ve skole a uvadi se v nektere odborne literature

huhla
20. 7. 2003 • 22:40

jo .. jemze kdyz doslovnej preklad je neco jinyho nez obvykly preklad .. nebo jste snad rikal ve svem prispevku neco jineho .. he?

PavelB
20. 7. 2003 • 8:54
Olda
20. 7. 2003 • 14:27

Jako zkratka pro single malt?

huhla
20. 7. 2003 • 22:33

muhehe muhehe muuuuuuuuuuuuuuu heeeeeeeeeee heeeeeeeeeeeee

noone
20. 7. 2003 • 15:27
Barbar
20. 7. 2003 • 6:03

Jako, kdyby mi někdo řekl: "Směrovač, rozbočovač, přepínač" tak bych na něj asi jenom vyvalil bulvy, co že je to za nové IT produkty!! Protože slovo rozbočovač atd. se běžně používá např. i v elektrotechnice a může mít tak aspoň 10 podob Jenže anglické HUB, je úplně jasné... nikdo si to nemůže splést např. s rozbočovačem pro anténu atd. prostě je to slovo s jedním významem Proto, pokud bych chtěl použít rozbočovač museli bysme to ještě blíže specifikovat (a to by asi těžko někdo dělal...) nebo bysme museli vymyslet úplně nové české slovo... ale používání českých slov vidím jako zbytečnost, protože pak by se lidi pohybující v IT museli naučit spoustu nových výrazů (a to jsem zvědavej, jak byste je donutili...) navíc bych řekl, že počítačový jazyk musí být univerzální (stejně jako např. chemické vzorce) po celým světě... to znamená, že když řeknu číňanovi "file, router, hub atd." tak ví a musí vědět, co to znamená - a to je dobře... aspoň jsou lidi pak víc díky té angličtině vzdělaní... třeba německá germanizace, když se na úřadech atd. muselo mluvit německy byla sice špatná, ale úplně každej měl aspoň ty německý základy k domluvení (samozřejmě česky se všichni bavili dál neoficiálně, takže každej uměl česky + německy!!). Pak přišli pánové a u "tekutého chleba národa českého v barvě, která září víc než dosti", se dohodli si vymysleli národní obrození... mno to se jim nakonec povedlo a dnešní výsledek: 50% obyvatel neumí klápnout hubou jinak než česky!!! Takže ono to poangličťování je a bude, ale zase tak černě bych to neviděl... protože to asi nikdy nedosáhne toho co angličtina... nakonec běžní lidi ani neví co je to router, hub, switch, headend atd. tak proč to vůbec řešit

Roger
20. 7. 2003 • 8:48

Vy jste vazne mimo :)

K tomu hubu - i tohle slovo ma v anglictine spoustu vyznamu (z hlavy me napada treba v souvislosti s DC).

Co se "uceni cizich jazyku" tyka - brani nekdo nekomu, aby se cizi jazyky ucil? Pokud vim, uz dnes je samozrejmost, ze se deti ve skole uci jeden cizi jazyk (predpokladam, ze vetsinou anglicky) a na stredni skole dalsi. Tim vasim pristupem to bohuzel nefunguje tak, jak si (mozna) myslite a (urcite) tvrdite - vetsina lidi, ktere potkavam, uz dnes neumi ani poradne cesky...

Docela se mi libil pristup jednoho profesora - jak sam rekl, nez aby nicil cestinu anglickymi slovy, radeji psal poznamky kompletne v anglictine. Na druhou stranu to, kdyz po vas nekdo chce pri ustnim referatu (bez predchoziho upozorneni), abyste pouzival pouze ceska slova, povazuji za sprostou provokaci...

Zakazovat cizi slova mi prijde jako naprosto absurdni, ale i vas pristup je IMHO (ha, cizi zkratka :) ) dost nesmyslny.

zdenda
20. 7. 2003 • 14:45

jak, ze se ucej jeden na ZS a na stredni dalsi? tak to znas akorat gymnazia, protoze na vetsine strednich skol se ucej jen jeden cizi jazyk. (svine mi zakazali ucit se anglictinu a nutili me do nemciny

Marconi
22. 7. 2003 • 8:19

... nema nahodou HUB (rozbocovac) stejnou funkci (stejny smysl prace) v DC++ (a jeho klonech - pribuznych kopiich - napodobencu) jako stejnojmenny pasivni (neangazujici se) prvek site?  Pokud vim, ma na starosti sbirat informace () od klientu (zakazniku) a ma je posilat broadcastem (ci teda vsesmerovym vysilanim) na vsechny pripojene klienty (zakazniky).

Na slovo informace jsem nenalezl zadny podobny cesky vyznam... Opravdu diky tomu ze jsme v "srdci Evropy" se nase rec vyvijela a ty tucne vypsane slova u nas zdomacnela, tak proc nemuze zdomacnet email (ci e-mail) nebo broadcast?

Barák
20. 7. 2003 • 10:32

Vy neznáte slova směrovač, rozbočovač, přepínač? To se hodně divím. Sekundárně  zřejmě jste HODNĚ úzce zaměřen, a zmíněná anglická slova jsou pro vás jen každodenním slangem, a  celá paleta dalších významů těchto slov vám uniká. Takže např. switch (prostě přepínač) má v anténní technice také svůj význam, zrovna tak jako  HUB např. v satelitních datových sítích (centální stanice), nebo routing v plošných spojích el. obvodů...

A že by používání anglických slov snad nějak podporovalo jazykovou znalost národa, ehmm, pracuji v nadnárodní firmě a můžu vás ujistit, spousta lidí, jejichž verbální slovník se hemží se různými API , TCP, UDP, SNMP  (s příslušnou anglickou výslovností), a kteří nechodí na jednání, ale na meetingy (řešit různá issue),  řídí se nikoliv předpisy ale policy,  neposílají poštu ale mailují, cestují do "UK" a "US" atd....zrovna anglicky často moc neumějí,,,

jimmy
20. 7. 2003 • 11:01

pozor - "posilat postu" a "mailovat" jsou rozdilne vyznamy - nezapominejme na Ceskou Postu

fish
20. 7. 2003 • 13:51

Ano, naprosto souhlasím!Smutnou pravdou je, že ti, co se nejvíce ohánějí těmito zkratkami s často vymyšlenou výslovností, tak aby slovo znělo co nejvíce jak z amerického akčního filmu, neumí anglicky ani žbleptnout. Z takových lidí je mi na zvracení. Jako příklad bych uvedl DVD. Neslyšel jsem nikoho vyslovovat CD jako [sídí], zřejmě z důvodu toho, že CD jsou ještě z doby, kdy tenhle trend poangličťování tady ještě tolik nevládl. Ale [dývídý] se dnes ozývá odevšad. Je to smutné.

Albi
21. 7. 2003 • 8:40

Me to neprijde nijak smutne, me je to uplne u prdele Hlavne, ze mam na stole svyho lahvace a jsem spokojen

krak
21. 7. 2003 • 9:50

Znalci vědí, že CD je na rozdíl od DVD česká zkratka a znamená Cimrmanův Disk.

aaaa
21. 7. 2003 • 12:37

znalci vedi ze DVD je Doktor Vagneruv Disk, take zavedl i dalsi pojmy

ale to plati skoro o vsech zkratkach. kdyby se holt ty jeho svazky nerozkradli behem prvni a druhe svetove...

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
tqh
23. 7. 2003 • 0:27

DVD = Definice Veta Dukaz, tedy zkratka z matematiky.

MHPlus
24. 7. 2003 • 14:47

Když on si jazyk "vybírá" cestu nejmenšího odporu - "cédé" se určitě nevyslovuje hůře než "sídí", naopak "dévédé" mi příjde hůře vyslovitelné, než "dývídý".

Mira
21. 7. 2003 • 12:58

Cha chá, tak tohle se povedlo. Nadáváte někomu, že nezná/nepoužívá české výrazy a tak jen tak namátkou vybírám z Vašeho příspěvku:

Sekundárně,slang,paleta,anténní, technika, satelitní, datové,centrální, stanice,routing,firmě,verbální...

Snad jsem trefil všechny - pročpak jste nepoužil české výrazy místo těchto cizáckých?????????

Míra

P.S. Jistě jste si všiml, že jsem nejmenoval Vámi citované výrazy (meeting a ostatní), ale jen ty z Vaší volné řeči...

 

Barák
21. 7. 2003 • 20:04

No, třeba proto, že součástí češtiny jsou, pokud netušíte, i slova přejatá. A tipnu si, že všechna, která sem použil, najdete ve slovníku cizích slov...  

Dále proto, že původem český výraz není. Zajímalo by mě, jak nahradíte ryze českým výrazem třeba slovo anténní nebo technika nebo datové.

Mira
22. 7. 2003 • 7:31

No, ono kdyby se nějaký jazykový purista (taky hezké slovo) snažil, tak by určitě na nějaký překlad přišel . Ono je legrace v tom, že tato cizí slova používají skoro všichni, kdežto router má doma málokdo, že? Proč by se i z těchto slov nemohla stát slova přejatá a být integrovaná do češtiny???? Tehdy určitě všichni puristé křičeli, že je třeba počeštit slovo anténa... Líbí se mi, jak se snažíte počeštit slova, která používají stejně jen odborníci (a těm je jedno, jestli použijí originál nebo překlad) a slova, která používají všichni, jsou vlastně už přejatá, tak oč jde, že???  

Jo jo
21. 7. 2003 • 21:56

Tak v tomhle se gerttrudy nemecky specialisti - i na cinskych nebo portugalskych strankach nebo buhvi kde je download porad download, jenom na nemeckych je to nejaky jejich kvakani (select=auswahlen, uz se tesim na Fenster XP)

Drake
22. 7. 2003 • 10:03

Vzpomínám si že tak před16 lety byl podobý článek v Technickém magazínu a tam navrhovali místo slovo Display používat slovo Zobrazovač asi jako logický protějšek k Obrazovce. Svým spůsobem se mi to líbilo, nicméně jak je vidno, tak se to neujalo. V případě HUBu bych si pomalu nedělal starosti, stejně dožívá.

Golem2
20. 7. 2003 • 3:17

Podle mne je vytvareni ceskych slov docela zbytecnost, kdyz neexistujou, tak kazdej si zvykne na ty anglicky a kdyz clovek umi ty anglicky tak ma navic i tu vyhodu, ze kdyz se napr. mrkne na nejakou zahranicny stranku a bude tam to slovo, tak tomu bude rozumet ....

majstro
20. 7. 2003 • 1:23

...a nektery nemce, co vypadaj jak fasouni jeste dnes...

opera
20. 7. 2003 • 2:53

zakazat slovo? to je jako kdyby zakazali hrat a zakazali zpivat!
je tedy zcela jasne ze frantici jsou komunisticti fasisti!

ad predrecnik - nakoukni do prazskeho parlamentu a uvidis kolik je tam domacich fasistoidnich rypaku

bobek
20. 7. 2003 • 20:35

vasisdas AUTOHAUS ?  ja to jeste neslysel.

ACMik
20. 7. 2003 • 1:01

porad zijou sto let zpatky a nechcou si priznat ze uz nejsou svetova velmoc a ze doba trosku pokrocila

ignorovat, uz jen za to jak nam vzkazovali nedavno ze jsme "promeskali dobrou sanci mlcet"

Centralni zdrazovani a ukusovani krajice,
20. 7. 2003 • 7:55

Centralni zdrazovani a ukusovani krajice, v tom jsou ty kluci socialisticky mistri. Co takhle taky neco tvorit. Ale co che clovep po knihovnikovi, jehoz vzorem je Vladimir Iljic Lenin.
Pockejte jak se vam budou protacet panenky, az dojde na placeni dluhu!!! Zatim se dluhy teprve tvori a proziraji, to je ta lepsi cast, ale brzy najde cas platit!
Praci cest, se Spidlou na vecne casy! Myslim si, ze i volici soc hol prd by si radeji uzili leteckou dovolenou u more, nez tahat penize z kapsy pro lenochy, kteri je diky ve neschopnosti rozfrcali do vzduchu.

A klidne prodaji i tu nasi cestinu, kdyz za to neco kapne.

Datel
20. 7. 2003 • 11:52

Hele Akmíku, ty mas nakej mindrak, se mi zda..

ACMik
20. 7. 2003 • 12:16

jo, nemam rad zabozrouty od te doby co nas v '38 bez mrknuti potopili a netajim se tim

Petr
20. 7. 2003 • 13:36

Co ty o tom víš. Rád bych viděl kolik čecháčků by bojovalo za frantíky kdyby situace byla obráceně.

ACMik
20. 7. 2003 • 13:59

Nevim co o tom vite vy, ale uz pri studiu ucebnic zakladni skoly zjistite, ze v roce 1938 nam byla Francie smluvne zavazana poskytnou neodkladnou pomoc v pripade ohrozeni. Takze neslo jen o zbabele obetovani jedne male, byt prumyslove velice vyznamne zeme ve stredu Evropy za 11 mesicu "miru", ale i poslapani uzavrenych mezinarodnich umluv. Anglicani se k tomu aspon nasledne postavili, i kdyz uz bylo pozde konat. Mozna jste jen tenkrat ve skole chybel, to uz hodnotit nebudu.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
BoodOk
21. 7. 2003 • 9:50

Docela by mne zajimalo, jak by se ta pomoc prakticky realizovala, kdyz Nemecko lezi mezi nami a Francii. Navic, ani my sami jsme se nebyli ochotni branit, takze si asi nemame na co stezovat.

Maxim
22. 7. 2003 • 11:18

Možná, že kdyby v té době Spojené státy nečinily diplomatický nátlak na Polsko, aby Československu nepomohlo, tak by to vypadalo jinak.

step
22. 7. 2003 • 11:49

Hned dva nesmysly v tak kratkem prispevku, to je asi rekord. Tak za prve, kdyby francouzi a anglicani pohrozili (a nejen slovne, ale i ciny), ze v pripade napadeni CZ zautoci pres Ryn na nemecke uzemi, tak by si to Hitler asi rozmyslel. Nemecka armada nebyla az tak silna, jak se zda, rozhodne ne pro boj na 2 frontach. Jeji sila byla v tancich = mobilite (blitzkrieg), vhodne pro utocnou valku, ne pro obranu. Za druhe Cesi byli ochotni se branit - viz stovky bunkru podel hranice a mobilizace. Problem je, ze bez podpory tzv. "spojencu" bychom se ubranili mozna tyden nebo dva, za cenu obrovskych ztrat a naslednych represi na obyvatelstvu. V takove situaci udelali politici to nejlepsi co mohli - pristoupili na Mnichov.

Ale ze jsme se od zabozroutu a jejich velmocenskeho komplexu dostali daleko, co?

BoodOk
21. 7. 2003 • 9:50

Docela by mne zajimalo, jak by se ta pomoc prakticky realizovala, kdyz Nemecko lezi mezi nami a Francii. Navic, ani my sami jsme se nebyli ochotni branit, takze si asi nemame na co stezovat.

Yaroukh
21. 7. 2003 • 11:41

No s tebou bych teda chtel kseftovat. Jak by se realizovala nebo jestli se dokazeme ted branit neni vubec dulezite - mluvime o smlouve, kteoru s nami Francie dobrovolne podepsala ... Kdyz si vezmes na leasing auto, taky nikoho nebude zajimat, ze jeden mesic treba nebudes mit na splatku.
Francie proste porusila smlouvu, kterou s nami uzavrela - tecka.

BTW pocitam se mezi ty, kdo Francouze povazuji za naduty a sebe-precenujici narod - proto jimi pohrdam. A pokud je to s tim e-mailem pravda (zakaz nejakeho slova), pak maji dalsi "body" ...

BoodOk
21. 7. 2003 • 17:41

Ano porusila a porusil by ji na jejim miste a v te dobe kazdy. Porusit smlouvu proste lze a porusis ji i ty, pokud by dusledky jejiho plneni meli byt horsi nez dusledky jejiho neplneni. Plati to i o leasingu, kdyz nebudes mit kde bydlet, na auto se vykasles. A co se tyce Tveho pohrdani Francii. Ten barod ma byt na co hrdy, at si o jejich narodni povaze myslis cokoliv.

Yaroukh
21. 7. 2003 • 18:57

> Ano porusila a porusil by ji na jejim miste a v te dobe kazdy.

no to je mi ovsem argument - no comment

> Porusit smlouvu proste lze a porusis ji i ty, pokud by dusledky jejiho plneni meli byt horsi nez dusledky jejiho neplneni.

Situace, ve ktere se Francie k nam obratila zady, byla situaci, pro niz se smlouva sepisovala. Priklad s leasingem nebyl dost vystizny. Francie nas nepodrazila v situaci, ktera by byla nejakym velkym prekvapenim. Vystiznejsi by byl priklad s pojistovnou: sepises smlouvu o tom, jak se kdo zachova pri zivelne katastrofe - dokud o nic nejde, tvari se pojistovna, ze je vse OK ze smlouva lpati. Kdyz dojde na lamani chleba, pojistovna (Francie) ti ukaze prostrednicek. Proc podepisuje neco, co posleze neni ochotna plnit?
Pro tohle omluva neexistuje, ne pro me. Pokud si to omluvis tim, ze to PRO TEBE je odstoupeni od smlouvy vyhodnejsi, nemam co bych dodal. Snad jen to, ze lituji nekoho, kdo se na tebe bude spolehat v nejake vazne situaci ... Ocividne nemas potize si nedodrzeni slova zduvodnit. :o(

> A co se tyce Tveho pohrdani Francii. Ten narod ma byt na co hrdy, at si o jejich narodni povaze myslis cokoliv.

Veci, na ktere jsou hrdi, pro me maji mensi vyznam nez to, ze nas pred 50 lety podrazili; nejen my jim mame "za co dekovat". (Nekdo muze byt napr. hrdy na svou sbirku plechovek od piva.)
BTW horsi povest (coby potencialni spojenec) nez Francie ma z evropskych zemi snad uz jenom Italie :o))

Yaroukh
21. 7. 2003 • 18:59

Mimochodem s tou vyhodnosti sis celkem nabehl - jasne se ukazalo, jak bylo neplneni slibu pro Francii (a celou Evropu a nejen ji) "vyhodne". :o))

Adam
21. 7. 2003 • 0:37

Cechaci se nikdy nestaveli do role velmoce.

VE chvili kdyz sme potrebovali od francouzu pomoct (byl to nas nejvetsi ekonomicky i politick7 spojenec pred 2. sv. valkou), tak se na nas uplne vysrali a hodili nas pres palubu. Jen aby u nich nahodou nebyla valka.

anonym
20. 7. 2003 • 16:30

jo to te TEHDY muselo namichnout co?

ACMik
20. 7. 2003 • 16:59

typickej cechacek, tyka mi a jeste je vtipnej

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
strateg
20. 7. 2003 • 23:01

mas samozrejme pravdu ... nic vic nic min ...

pista
20. 7. 2003 • 23:48

A to im najmenej 100 rokov nezabudneme....

Ale TGV a AIRBUSY vedia robit´

 

Adam
21. 7. 2003 • 0:42

Neni nahodou Airbus evropsky projekt? Ja mam pocit ze ano a ze tam rozhodne frantici nejsou sami.

A pokud je to pravda a Airbus je "zabozrouti prejekt", tak stejne za chvili skonci, protoze mam moc anglo-americky nazev.

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
Jo jo
21. 7. 2003 • 21:53

Pokud rikate Airbus a mate na mysli Concorde, tak s vami souhlasim {Concorde je Br + Fr ale vetsi cast nesly Francouzi, taky jich meli 13, Britove 7 - vic se jich nevyrobilo}

MHPlus
24. 7. 2003 • 14:55

Francouzi jsou prostě "svoji" - vzpomínám si, že již začátkem 90.let nahradili celkem pochopitelné slovo "computer" slovem "ordinateur". Na druhou stranu - alespoň trochu vnášejí rozruch do stojatých vod anglo-amerického či německého "vidění světa"...

Určitě si přečtěte

Články odjinud