Světlo a fotograf k sobě nerozlučně patří, bez dobrého světla se fotograf neobejde, ale musí s ním umět zacházet. Dnes si proto představíme pojmy jako je světelnost objektivu, clona nebo hloubka ostrosti.
Perspektiva
Perspektiva záběru se jakoby prodlužuje (zvyšuje se dojem hloubky prostoru) při použití širokoúhlých objektivů. Čím více je úhel záběru rozevřenější resp. čím kratší je ohnisková vzdálenost, tím jsou fotografované objekty, které jsou velmi blízko objektivu, větší a protaženější. A naopak, při použití teleobjektivů, je úhel záběr užší a blízké i vzdálenější objekty se jeví nedaleko od sebe - snižuje se dojem hloubky prostoru a jakoby se zplošťuje prostor. V některých případech, jako je extrémně krátké ohnisko, tj. úhel záběru je velmi široký (více než 180°), se velmi blízké objekty deformují, jakoby protahují a zároveň rozšiřují směrem k vám. Ve skutečnosti se však perspektiva nemění, pouze se se změnou ohniska mění velikost výřezu. To co je mimo výřez nevidíme, takže nás to vlastně nezajímá
Hloubka ostrosti
Hloubka ostrosti angl. DOF (Depth Of Field) je pomyslný úsek, který se rozprostírá před i za rovinou na kterou je zaostřeno, takže všechny objekty, zde se nacházející, jsou ostré. Hloubka ostrosti je ovlivňována fyzickou ohniskovou vzdáleností objektivu a nastavením clony. Obecně lze tvrdit, že čím je ohnisková vzdálenost objektivu delší, tím je hloubka ostrosti menší. A naopak, čím je ohnisková vzdálenost objektivu kratší, tím je hloubka ostrosti větší. Se zvětšujícím se clonovým číslem se hloubka ostrosti také zvětšuje. Velká hloubka ostrosti slouží k ostrému prokreslení celé scény např. velmi dobře použitelné při krajinářské fotografii. Malá hloubka ostrosti slouží k oddělení hlavního (zaostřeného) objektu nebo jeho detailu od pozadí např. u portrétní fotografie.
U objektivů s dlouhou fyzickou ohniskovou vzdáleností je hloubka ostrosti malá
U objektivů s krátkou fyzickou ohniskovou vzdáleností je hloubka ostrosti velká
Vzhledem k fyzickým parametrům malých ohniskových vzdáleností u kompaktních fotoaparátů si o kreativní práci s hloubkou ostrosti můžeme jenom nechat zdát. Na druhou stranu se nemusíme zabývat problémem s ostřením na ten či onen objekt v záběru. I v oblasti digitálních fotoaparátů ale existují i určité výjimky, které kreativní možnosti podporují. Jde o fotoaparáty z kategorie ULTRAZOOM (objektivy s max. zvětšením 10x a vyšší), které nabízejí skutečnou ohniskovou vzdálenost v desítkách mm.
Světelnost objektivu a clona
Světelnost objektivu je dalším velmi důležitým parametrem, který zajímá fotografy při výběru fotoaparátu. Jak jsem psal výše, je vcelku jedno jestli se jedná o objektiv vestavěný do fotoaparátu nebo o výměnný objektiv. Zákony optiky platí pro všechny stejně. Světelnost objektivu je definována jako číselná hodnota, vypočítaná jako poměr ohniskové vzdálenosti a průměru vstupního otvoru. Čím nižší je tato hodnota, tím více světla může objektivem pronikat. A světla pro fotografa není nikdy dost. Co to může znamenat v praxi? Za stejných světelných podmínek s objektivem s větší světelností, máte daleko větší možnosti jak výslednou fotografii ovlivnit, než s objektivem o menší světelnosti. S klesající světelností objektivů se totiž zvyšují expoziční časy nutné pro správně exponovaný snímek a zároveň roste potřeba používat citlivějších filmů nebo zvyšovat ekvivalent citlivost ISO v digitálních fotoaparátech. A jak se později dozvíte, dlouhým časem expozice a focením z ruky „rozmažete“ neopakovatelný okamžik a zvýšením citlivostí čipu (ekvivalentu ISO) zhoršíte výslednou kvalitu snímku nárůstem šumu.
Dalším způsob jak ovlivnit expozici, je měnit množství světla, dopadající na filmové políčko nebo na senzor změnou clonového čísla. To umožňuje určitá součást objektivu, clona. Jak už název napovídá, slouží k zaclonění, přesněji řečeno je to otvor s možností regulovat množství žádoucího světla, dopadající na film nebo snímací čip.
Princip clony - Je to vcelku jednoduché, ale velmi účinné zařízení. Clona se skládá z několika kovových lamel složených vějířovitě do kruhu, které umožňují plynulou změnu velikosti středového otvoru
Už před mnoha desítkami let se ustálilo používání tzv. mezinárodní řady clonových čísel. Clonové číslo F se spočítalo jako poměr ohniskové vzdálenosti k průměru clony a většinou se uvádí jako „f/#“. Čím je clonové číslo menší, tím je otvor clony větší a objektivem prochází a na senzor dopadá více světla. A naopak, čím je clonové číslo větší, tím je otvor clony menší a objektivem prochází a na senzor dopadá méně světla.
Příklad řady clonových čísel: f/ 1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16, 22, 32 Pro zpřesnění se ještě používají korekce po 1/2 nebo 1/3 (… 4.0, 4.5, 5, 5.6, 6.3, 7.1, 8 ...)
Clonou tedy ovlivníme množství světla, také přímo potřebný expoziční čas, ale i hloubku ostrosti (DOF). S rostoucím clonovým číslem – zavřenější clonou – se zvětšuje i hloubka ostrosti.
Ukázka práce ohniskové vzdálenosti a nastavení clony OV=280mm (420mm ekviv.) f/5,6
Ukázka práce ohniskové vzdálenosti a nastavení clony OV=18mm (27mm ekviv.) f/16
U objektivů s proměnnou (transfokací) ohniskovou vzdáleností (Zoom) se většinou setkáte i s proměnou světelností. Je to dáno zákony optiky, konstrukcí objektivu a ve většině případů také tlakem výrobců digitálních fotoaparátů na co nejnižší výrobní náklady. Existují samozřejmě i fotoaparáty s transfokátorem, které nabízejí stejnou světelnost v celém rozsahu ohnisek. Stability světelnosti tyto objektivy dosahují prostřednictvím řady materiálových a konstrukčních úprav. Speciální konstrukce a větší nároky na použitý materiál se potom odráží na ceně, která je vyšší než u běžných objektivů s funkcí Zoom.
Zítra se od objektivů dostaneme k dalším částem fotoaparátu a podíváme se i na problematiku tisku digitálních fotografií.
