Internet | Mobility | 5G

Fobie z 5G jsou z fyzikálního hlediska neopodstatněné, říká profesor z ČVUT

„Hledáme, zkoumáme, ale nenašlo se nic, co by mohlo budit obavy lidí z elektromagnetických polí,“ řekl v na konferenci o 5G sítích Prof. Ing. Jan Vrba, CSc. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Už desetiletí se s kolegy na Katedře elekromagnetického pole zabývá výzkumem vlivu elektromagnetických polí na člověka a aktuální obavy z elektromagnetického působení vysílačů sítí 5G na člověka podle něj nemají žádný fyzikálně opodstatněný základ.

Před elektromagnetickými poli se neschováte

Pokud se bavíme o elektromagnetickém poli způsobeném rádiovými vysílači, jedná se o elektromagnetické pole na tzv. neionizující části frekvenčního spektra, které nemá dostatečnou energii na to, aby mohlo narušovat biologickou strukturu hmoty. Takovým typem zářením je i běžné světlo, které vnímáme očima a rádiové záření pro přenos signálu televize či mobilních sítí má frekvenci ještě daleko nižší.

Ublížit nám může až ionizující záření, které má naopak řádově vyšší frekvenci, než je záření ve viditelném spektru. Sem patří typický příklad v podobě rentgenového záření, ale také třeba ještě mnohem škodlivější kosmické záření, před kterým nás na Zemi chrání atmosféra. 

Profesor Vrba upozornil, že elektromagnetická pole existují už od vzniku vesmíru a nejsou pro člověka nic nového. Obklopují nás neustále a samotní lidé jsou přitom rovněž generátory elektromagnetického záření. Ověřit si to můžeme například termokamerou, která v principu nedělá nic jiného, než že měří vyřazovaný výkon zacíleného tělesa v určitém spektru. A člověk je z tohoto hlediska poměrně výrazným zářičem elektromagnetického pole v infračerveném pásmu. 

Ostatně hovoří tak i Planckův vyzařovací zákon, který popisuje, že v podstatě každé těleso teplejší než absolutní nula (0 K ~ -273,15 °C) vyzařuje do svého okolí elektromagnetické pole. V zásadě tedy nejsou elektromagnetická pole pro člověka nic nepřerozeného, naopak jsou přítomna během celého vývoje lidského druhu. Člověk svým novodobým přičiněním dokáže generovat „umělá“ elektromagnetická pole, která jsou ale jen nepatrnou částí těch přírodně generovaných.

Jak je to s hygienickými limity

Pokud má elektromagnetické pole vysokou intenzitu, může ho člověk tepelně pocítit. Z hlediska přírodních zdrojů je typickým příkladem záření ze Slunce, které má v letním dni intenzitu třeba až 1 kW na 1 m² a člověk cítí jeho tepelné účinky. Tepelných účinků elektromagnetických polí se dnes využívá například i v lékařství, ale v souvislosti s 5G či jinými rádiovými vysílači nás více zajímají možné netepelné účinky daleko slabších elektromagnetických polí. 

Profesor Vrba upozornil, že na toto téma proběhlo mnoho výzkumů, včetně pokusů se zvířaty. Výzkumy trvají už dlouhé desítky let a v současnosti existuje již několik tisíc věděckých prací, ovšem žádná z nich zatím nedala důvod k tomu, aby se měl člověk rádiových vysílačů nějak obávat. 

Nicméně záleží na výkonu. A pokud se vyzařovaný výkon zvyšuje, člověk ucítí tepelné účinky a začne mít oprávněné obavy. „Úplně první hygienická norma byla v USA odvozena od té představy, že když nemáme zatím žádný důkaz, že by elektromagnetické pole mohlo mít nějaké škodlivé účinky, tak musíme chránit obyvatele alespoň nastavením takového limitu, který by zabránil zvýšení teploty tkáně lidí, kteří se v tomto elektromagnetickém poli pohybují,“ vysvětlil profesor Vrba vznik prvních hygienických norem pro rádiové vyzařování. 

Z fyzikálního hlediska je limitním výkonem, aby člověk začal pociťovat tepelné účinky, hodnota 4 W/kg. Právě od této hodnoty se pak s dostatečnými rezervami stanovují různé normy. Například pro vysílače ve frekvenční oblasti jednotek gigahertz je to 10 W/m². Což se týká i aktuálně diskutovaných sítí 5G. Připomeňme, že Slunce v letním dni dodává až 1 000 W/m², i když ne v tak úzce zaměřeném frekvenčním pásmu, ale rozprostřeně. 

5G je jen kapka v moři

Jaký výkon vyzařují aktuální vysílače 5G? Profesor Vrba provedl měření spektrálním analyzátorem, který ukázal že žijeme v intenzivním přírodním elektromagnetickém poli nazývaném „tepelný šum“, ze kterého jen lehce vykukují spektrální čáry frekvencí, které využíváme k přenosu dat. Vyzařovaný výkon na těchto frekvencích se přitom měří v řádek mikrowattů na metr čtvereční. 

Měření provedl i pokročilým spektrálním analyzátorem s izotropní anténou s rozsahem 500 MHz až 6 GHz přímo u vysílače 5G, který byl nedávno instalován v Praze. Ani ve vzdálenosti pouhých tří metrů od antény nedošlo k žádným překvapením a z tepelného šumu lehce vyčnívalo jen pár frekvenčních čar značících vyzařovaný výkon v řádech mikrowattů. 

Ukazuje se, že současné obavy některých skupin lidí z budování 5G infrastruktury jsou fyzikálně neopodstatněné. Na podobných frekvencích s obdobnými výkony vyzařují současné mobilní antény či Wi-Fi, televizní vysílání, rádia a jakékoli jiné bezdrátové komunikační systémy. 5G v tomto směru není ničím nové. 

Více než o fyziku jde o psychologii

V jádru není 5G nic jiného než pozvolná evoluce současných mobilních sítí směrem k větší efektivitě, tedy aby se při stále stejném množství vyzařovaného výkonu dokázalo obsloužit více telefonů a rychleji. Pokud by tyto nové technologie mobilní operátoři zaváděli postupně, nikoho by to nevzrušovalo. Každý by byl spokojený, že má postupně rychlejší a spolehlivější internetové připojení v telefonu a řešil by akorát kompatibilitu svého přístroje s nejnovější technologií. Třeba jako když se kdysi z GPRS přecházelo na EDGE. 

Jenže implementace nových technologií není levná a musí se nějak zaplatit, proto se evoluce mobilních sítí marketingově zveličuje a soustřeďuje na jasně definované „záchytné body pokroku“ - a tak nastoupilo 3G, 4G a dnes už tedy 5G. Nová generace mobilních sítí je marketingově daleko lépe uchopitelná než uváděný příklad s GPRS a EDGE. I laik z označení „5G“ vyrozumí, že se jedná o významnou změnu představující přestup na novou generaci. A bude proto více motivován za něco tak „revolučního“ zaplatit. 

Jenže to má i svou stinnou stránku - někteří si po zveličeným 5G začnou představovat něco úplně jiného. Něco, co je nám vnucováno a co má auru tajemné komunikační technologie budoucnosti. Je to živná půda pro různé spiklenecké teorie, které se dnes díky internetu velmi snadno šíří.

Někteří lidé je přitom šíří zcela záměrně, ačkoli vědí, že se jedná o nesmysly. Vysoká čtenost článků s konspiračními teoriemi totiž pro ně znamená solidní příjem peněz z přidružené reklamy, nebo třeba ze zázračných přístrojů, které mají před zlými účinky 5G ochránit. 

Fóbie z 5G tedy nejsou na místě. Můžeme se dohadovat o tom, zda je 5G drahé, jak by měly probíhat aukce frekvencí, jaká firma by měla budovat infrastrukturu nebo jak moc tyto technologie aktuálně vlastně potřebujeme. Kritici si v těchto směrech mohou najít řadu odůvodněných argumentů, proč 5G nepodporovat. Ale zavrhovat je kvůli vlivu elektromagnetických polí je nesmysl.  

Celkově se ale technologie označované jako 5G jeví jako přirozený vývoj mobilních sítí, které díky tomu budou pracovat efektivněji, přinesou rychlejší a spolehlivější internet do mobilních zařízení a pomohou v řadě podnikových odvětví.  

5G

5G je označení pro pátou generaci mobilních sítí. Navazuje na sítě čtvrté generace označované 4G, které překonává zejména co se týče zvýšení přenosové rychlosti, snížení odezvy a zvýšení počtu obsluhovaných zařízení. Přečtěte si podrobný článek o 5G

Mohlo by vás také zajímat: Wi-Fi, připojení k inernetu, IoT

Diskuze (116) Další článek: Slack podal v EU stížnost na Microsoft. Vadí mu údajné monopolní jednání

Témata článku: Technologie, Internet, Bezpečnost, Země, USA, Wi-Fi, Praha, Mobility, Slunce, 5G, Profesor, Planck, Záření, Mobilní síť, Vysílač, GPRS, Elektromagnetické pole, Jan Vrba, Pole


Určitě si přečtěte

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

** Vyzkoušíme Raspberry Pi 4 s iRaspbianem ** Operační systém vypadá skoro jako macOS ** Vše strčíme do vlastní stylové krabice

Jakub Čížek | 31

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

Deset kotev, které i v roce 2020 táhnou Android ke dnu

** Android existuje skoro 12 let a za tu dobu v mnoha směrech dospěl ** Dnes běží na sedmi z deseti telefonů, ale čemu za to vděčí? ** Našli jsme 10 kotev, které táhnou tento operační systém ke dnu

Karel Kilián | 169

Jak uložit dokument z Wordu, aby vydržel celé roky? Je to těžší než cesta na Mars

Jak uložit dokument z Wordu, aby vydržel celé roky? Je to těžší než cesta na Mars

** Jak uložit soubory, aby vydržely vnoučatům? ** A co kdyby měly přečkat celá staletí? ** Teď se o to pokouší GitHub a je to oříšek i pro lingvisty

Jakub Čížek | 118

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

Windy je laboratoř na počasí: 12 tipů, jak se ve službě vyznat a využít ji naplno

** Předpověď počasí Windy nabízí nepřebernou škálu funkcí ** Zorientovat se v nich nemusí být vždy snadné ** Proto přinášíme 12 užitečných tipů a triků

Karel Kilián | 10


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: nejlepší notebooky do 20 000 Kč

Test 8 levných IP kamer

Jak vybrat bezdrátová sluchátka

Testujeme Android 11