Flextronics: mohlo to dopadnout jinak?

Diskuze čtenářů k článku

djel  |  08. 08. 2002 23:13

Mozna se ta investice za 10let nevrátí, ale každopadne je pro naš stát lepší když lidi delají (i když za par korun), než když na ne musí doplácet na uřadu práce.

Mimochdem su zvedavej scim budou naši politaci hospodařit až prodajou všechny podiky který vydělávají. (no je pravda ze prodají aji to co neviděláva, ale až do toho vrazijou dvakrat tolik penez nez a kolik to prodají).

prominte muj pravopis.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xuan  |  31. 07. 2002 10:04

kuknite sem !!!

http://www.profesia.sk/online/offer_details.php3?offer_id=43678&_prof_scheme=finder

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
xuan  |  31. 07. 2002 10:04

kuknite sem !!!

http://www.profesia.sk/online/offer_details.php3?offer_id=43678&_prof_scheme=finder

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  31. 07. 2002 11:13

Ano, to jde o vyvojáře, tohle oddělení podle všech zpráv FI zachovává.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  30. 07. 2002 10:32

Vážený pane Hlavenko a milý pane Třísko.
Oba dva jste ze skupiny tzv."velkých" podnikatelů s velkými záměry, ale protože jste přeskočili vývoj malého a středního podnikání. Možná to z mého předchozího textu nevyplynulo, ale jako podnikatel jsem neskončil krachem. Žádné dluhy nemám a státu jsem poctivě odváděl. Konec konců vždy jsem se řídil heslem Co je císařovo, dej císaři. S tím nemám problém. A to, že jsem za těchto podmínek mohl skončit podnikání je mým malým osobním vítězstvím. Kolik českých podnikaetlů nemůže skončit, protože před sebou valí dluhy?! Odhaduji 80-90%.
Abych se vrátil k tématu vtip je v tom, že už nemáme císařství a MĚLI bychom se zajímat jakým způsobem se s vybranými daněmi zachází - nejen Flextronics. Vy, pane Hlavenko, tady v té diskuzi kde vlastně o nic nejde obhajujete chování státu např. co se týká "maskování " skutečných mzdových nákladů. To mě nejde dohromady s Vaším profilem. Myslím si o Vás, že těch pár desítek milionů jste asi vydělal natolik snadno, že Vám ušlo o čem vlastně podnikání v ČR je. Opravdu vidíte věci z velkého nadhledu a tím Vám ucházejí podstatné maličkosti. Svým způsobem je to podobné jako na Brněnské radnici jejiž činnost jsem měl možnost poznat. Jestliže rozumíte struktuře státního rozpočtu víte že menších a větších rezerv je tam hodně a zároveň říkáte, že jste podnikatel tak mě Váš postoj docela dráždí. Vydělávat peníze přece můžete i na úsporách.
Pánové zamyslete se znovu nad svými výroky:
"... Česká republika je chudou zemí, kde vlastně není žádné bohatství - na rozdíl od takové Anglie..." a zároveň "...To daňové zatížení, ze kterého "vstávají vlasy na hlavě", je velmi podobné jako v zemích západní Evropě..." a dále "...Ještě bych dodal panu Novákovi, že v Americe zkrachuje za život mnohý hnedle třikrát...".
Vemte si kalkulačku a trochu si započítejte. Jestliže běžný podnikatel  v dnešní době vyprodukuje hrubý zisk cca 1 milion Kč (a to je docela dobrý) a stát mu vezme 50% tak mu zbývá tak, tak na normální život. Pokud se něco podobného stane v USA, tak Američan může klidně rozjíždět další podnikání. O tom je to vysoké daňové zatížení a malá kupní síla.
Pokud nechceme zlikvidovat české podnikatele, tak je prostě nesmíme zdaňovat jako všude ve světě, protože nemají stejnou příležitost vyplývající z malé kupní síly.
Následná Vaše diskuze o nelegálním pálení je opravdu komická. Neumím si představit, že bych jako podnikatel (už jím nejsem) měl vydat za software 1/2 svého ročního příjmu. Podle právníků bych měl své účetnictví a  zakázkovou agendu vést na hliněných tabulkách? Co se týká zvukových záznamů jedná se opravdu pouze o rozhodování typu: chci dát 500,- za jedno CD? Na druhou stranu  50,- dám rád. Takže zase je to o malé kupní síle.
Ještě se podívejte jak stále chátrají domy nemyslím tím v Praze a centrech jiných velkých měst. Opět je to o malé kupní síle, která neumožňuje majitelům domů zajistit zanedbanou údržbu. A tak dále a tak dále.
Pan Hlavenka má neustále na mysli paritní kuní sílu kdy se srovnávají dvě měny. Já mám však na mysli kupní sílu obyvatelstva ČR a domnívám se, že tato kupní síla doposud stále jen klesala ( i ve srovnání s obdobím před 89) a teprve poslední dobou slabě vzrůstá. Souhlasím s názorem pana Třísky "...že si člověk svou prací , kterou zaměstnavateli dotuje stát nevydělá na" standardní" živobytí , je přece nemravné..." 
Souhlasím s panem Třískou, že účelnější je použití státních peněz tak, aby generovali další možnosti.
Osobně očekávám, že to s čím jsem se setkal není pouze můj osobní názor, ale více méně se shoduje s názorem dalších podnikatelů se kterými jsem se setkal. I když pravda řešení vidíme každý někde jinde.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Zedníček  |  29. 07. 2002 11:38

Žádný úředník nebude asi nikdy myslet ekonomicky (ve směru k eráru). Vždycky mu bude jedno, jak to dopadne a co to stojí. On přece nic neukradl (snad). Z cizího krev neteče. Však my (poplatníci) na to někde peníze najdeme. Budeme muset. Nikdy bych svoje peníze nevložil do ničeho, co neskýtá solidní záruku návratnosti (podloženou a spočítanou). Tučné daně jsou moje jediná záporná investice.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Franta Blaha  |  27. 07. 2002 17:17


Dobry clanek. Pristup Flextronicsu bych parafrazoval na znamem "prisel,videl,zvitezil". Flextronics se zachoval "videl,prisel,zvitezil,odesel". Z jejich pohledu.

Videl : Takova nabidka se neodmita. Mesto nabidne zdarma pozemky, stat danove ulevy, vsichni se tesi na nove pracovni mista a navic smlouva je napsana tak, ze ji jde lehce obejit. Spocitam si to a zjistim, ze je to vyhodne a rozhodne na tom neprodelam. Spise naopak.

Prisel: S velkou slavou otevru montazni zavod. Jsem to JA( Flextronics) kdo prinesl praci a zajistil mnoha lidem budoucnost.

Zvitezil: Staci kdyz platim neco nad zivotnim minimem. Lidi jsou radi, ze maji aspon "jisty" prijem a jsme oslavovani jako firma, ktera nabidla mnoho novych prilezitosti. Ale v Cine by to bylo jeste vyhodnejsi. Asi pujdeme tam. To ze jsme se k necemu zavazali ( 10 let a 3000 pracovnich mist) je nam ukradeno. Vzdyt ta smlouva je napsana tak, ze pokud ji nedodrzime, tak se nic nestane.

Odesel: Namastili jsme si kapsu tak proc tu zustavat. Jeste by po nas mohli chtit dodrzet puvodni podminky ve smlouve....

Takze se zachovali jen jako spravni obchodnici. Vydelat a zmizet. Na tom neni nic tak zvlastniho. Myslim ze neni spatne, ze se s velkou slavou pronajimaji pozemky firmam za nulovy peniz a jine ulevy. Hlavne v regionech, kde sehnat praci je problem se vsichni ohaneji nabidkou novych pracovnich mist. A na to lidi "slysi". Takze nejenom lukrativni pobidky, ale hlavne striktni vyzadovani podminek za jakych se udelily je kamen urazu. Ne vsichni investori jsou spatni, ale toto je varovani do budoucna.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Alfons  |  27. 07. 2002 06:18

Zahranicnim firmam je potreba poskytnout vsechny vyhody, at to stoji co to stoji. Politici si potrebuji udrzet svoje koryta a proto musi byt socialni smir a jsou prece obcas volby a kdo by je volil kdyby nezajistili jakousi zamestnanost? Vsichni obcane v podstate plati za to, aby si politici udrzeli sva koryta, napr. tim, ze se vrazi jejich penize do podobnych firem jako Flextronix. Radni na radnici si ziskaji zajistenim prace pro volice jejich oblibu a budou tam sedet dal. Krome toho se zacina cim dal vis projevovat nadbytek lidi. Nove technologie tolik lidi nepotrebuji, takze nezamestnanost musi stale stoupat. Jina zamestnani lidi neni z ceho zaplatit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bobr  |  26. 07. 2002 22:54

Jako vzdy v tom byly pekne baliky (uplatky) pro hodnostare na "radnici" a dal je zbytecne nad tim meditovat. Kdo da nejvic, toho papalas, ktery ma vliv, protlaci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fabio  |  26. 07. 2002 22:06

Zdar!
Ten članek je opravdu dobry. Jenom mi vrta hlavou proč je na živě, to se mam ten dojem zabývá verglama (PC), PDA, IT a takovyma věcma. Źeby přidali aji články z podniání (ekonomiky, šmelin v průmyslu...). Jestli budopu stejně dobre jsu pro.

P.S. jestli mi unikla nějaka souvislost tak se hluboce omlouvam.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sedoka  |  26. 07. 2002 19:06

Oooooo

krásný hodnotný článek objevil se na živě.
Bohužel-živě by takovýchto článků potřebovala, protože až na další jemné výjimky se mi živě zdá dost neodborné a amatérsky psané - rozsahem i obsahem.Kdyby byl všechny články takovéto, to bych za živě i platil

Výborný článek...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Moravak  |  26. 07. 2002 17:09

Clanek se mi vcelku zamlouval,nejsem sice presvedcen ze by nekdo(i tunelovany stat) dal dost penez na vybudovani takoveho tranzitniho letiste tu v Brne.Kolik je asi tak zapotrebi? $1miliardanebo $20miliard(Temelin byl asi dost levny za zhruba110miliard Kc,ne)? Ten projekt se sice da rozvinout v debatu,ale asi vic se nesvede....rad bych se mylil.

Ted se radsi vratim k Flexishitu a hodim semka svuj clanek z predchoziho fora:

Pracoval jsem v Dovatronu/Flexishitu tak 2 roky.Firma dle meho soudu porusovala radu ustanoveni danych zakonem a jeji jednani by s trochou vule zucastnenych lidi mohlo leckdy skoncit u soudu.Nechci tu rozebirat konketni pripady,sam si na lecktere uz nevzpomenu (jsem dost dlouho z Flexu nastesti pryc).I tak je skoda ze Flexishit odchazi,ale mnohem vetsi chybou bylo ze vubec prisel,ci vlastne Dovatron prisel(byt byl podle me o povestny chlup solidnejsi).Co vim od byvalych kolegu se kterymi se obcas potkame tak pomery se tam ze posledni rok-dva dosti zhorsily.Neshody uvnitr firmy od vrcholoveho vedeni az po technicke pracovniky na linkach.To vse plus dosti vysoka neefektivita vyroby(suska se o 120mil korun v deskach MRB-skarpech).Dale technicke vybaveni Flexu co se tyce modernosti vyrobni linky a provazanosti na informacni system byl a je mizerny,coz odrazuje potencialni zakazniky.Dale lide kteri nejsou kvalifikovani na danou praci(tocili se tam z uradu prace skoro jako na bezicim pasu).Vedeni ktere je neschopne sehnat zakazku a prihriva si mezi sebou svoji polivcicku,navic nekteri lide jsou velmi spatne zapsani u vyssiho Evropskeho vedeni(Manager vyroby ing. Skapa).Silna koruna,opevovana recese odvetvi…to vse utvari celek proc asi tak Flexishit odchazi.Osobne jsem to tipoval na odchod se vstupem do EU a prestehovanim se do Rumunska ci Ukrajiny ci jeste dal,nejlip na Mars.K tomu mestu,samo ze nikdo moc nevi jak presne stoji(staly) smlouvy,ale Flex si vozil sveho casu dost Slovaku a i lidi z daleka a to si myslim nebylo korektni vuci mestu co mu dalo pozemky a tak.Jiste se to dalo smluvne osetrit.Ale mesto a Flex meli k sobe blizko…..asi nekomu neco kaplo,zadna vyjimka by to nebyla.Ted jsem v uplne jine firme,taky se to mota kolem elektriky,ale je to uplne o necem jinem-myslim uroven jednani a vse kolem,ne vsechny zahranicni firmy jsou vjadru vychcane jako Flex(dost jen pri blizsim zkoumani-porad jsme levni).Flexishit nema uroven( vyjma zminovaneho vyvoje,ten je tam velmi dobry,ale nepocitejme ho neni to zasluhou samotneho Flexishitu).

 

 

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David Petrla  |  26. 07. 2002 15:23

Článek je zajímavý a dobře vyargumentovaný, ale končí podivně (doporučením projektu uzlového letiště).

Proč si myslíte, že lidé (nebo aerolinky) budou chtít lítat do Brna? Protože bude mít letiště velikosti Frankfurtu? Já jsem si vždycky myslel, že Frankfurt má velké letiště, protože tam chce lítat hodně lidí, ne naopak.

Hele, co kdybychom třeba Ruzyni v Praze zvětšili na desetinásobek. Zdesetinásobil by se počet lidí cestujících do Prahy? Pochopte, nemyslím si, že kdyby byl v našem paneláku výtah pro 30 lidí, místo pro tři, budu do bytu a z bytu jezdit desetkrát častěji. Spíš asi nebudu.

Nejsem si úplně jistý, že projekt uzlového letiště je stokrát větší hovadina, než Flextronics. Považuji to jenom za velmi pravděpodobné. Přesvědčí mě někdo o opaku?

Ostatně Brno je až třetí největší aglomerace v ČR. Po Praze a Ostravě. Dopravní podinvestovanost Ostravy je tak o dva řády akutnější problém, než letiště v Brně.

(Bydlím v Brně, ne v Ostravě.)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 15:39

Jenom jednou větou- uzlové letiště, na rozdíl od letiště koncového, je letiště , na němž je velký přestupní provoz na ose severní Amerika- Evropa -JV Asie.  Nejde o to, že lítá hodně lidí do Frankfurtu, ale že lítá hodně lidí přes Frankfurt, protože tam je uzlové letiště. Koncové letiště pak je - například - Praha nebo Vídeň.  Uzlové letiště začíná kapacitou 40 milionů cestujících ročně. Uzlové letiště je takové, odkud každým strategickým mezikontinetálním  směrem letí několik spojů denně.  Takže  dostanete sebe nebo cokoliv  kamkoliv na zeměkouli do 24 hodin. Momentálně jedno uzlové  letiště- kapacitně - v Evropě chybí. Z hlediska Evropy je úplně jedno, jestli to bude  třebas čtvrté letiště v Londýně, z hlediska České republiky je historická šance, že může být u nás.  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David Petrla  |  29. 07. 2002 11:57

Aha, a ten projekt předpokládá, že když si lidé z celého světa zvyknou létat přes Brno, zapamatují si to vzrušující jméno a budou se tam pak rádi vracet a budou tam rádi investovat.

Přece na uzlovém letišti jde hlavně o to, aby je lidé pokud možno ani na minutu neopustili - celé čekání na přípojný let tráví v bezpečnostní zóně.

Já skutečně kromě většího hluku nevidím žádný bezprostřední přínos pro okolí Brna. Neříkám, že tam není, ale bylo by dobré, kdyby někdo podrobně vysvětlil, v čem spočívá.

Podle mne je to prostě jenom obrovská stavba, na které se po dobu stavby přiživí řada lokálních stavebních firem. To není zanedbatelné, ale není to nic moc.

Nevím, možná na uzlových letištích každé letadlo platí nějakou daň. Možná opravdu skvělá letecká dostupnost Brna (to určitě bude) povzbudí radikální investice do produkce s vysokou přidanou hodnotou... nevím. Jenom tam nevidím nic na první pohled jasného, pozitivního.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  29. 07. 2002 12:29

Možná Vás to překvapí, ale i Atlanta byla před dvaceti lety "dírou" o níž se vědělo hlavně to, že ji před sto lety vypálili za občanské války a , pravda, že tam má sídlo Coca-cola. Jedna Coca-cola, ne dvě stě Coca- col.To, že byla Atlanta schopna uspořádat v rpce 18996 olympiádu je jedním z důsledků ekonomického přínosu tamního nového  uzlového letiště .  Celý Komplex má zahrnovat 50km2 území v okolí Brna, není to jen letiště.  Jde skutečně především o výroby s vysokou přidanou hodnotou, vývojová pracoviště a podobně. V roce 1999 byl vážný zájem , v souvislosti s projektem Komplexu, uspořádat v Brně v květnu 2000 velkou investorskou  konferenci za účasti více než stovky FYZICKY PŘÍTOMNÝCH  zástupců strategických světových investorů. Sám jsem byl jedné takové konference v Barceloně roku 1994 účasten jako promotér, vyměnil si vizitky s mnoha světovými bankéři, ředitelem strategických investic Fordu v Evropě, starostou Kóbe....   Ztroskotalo to, zde v Brně, na tak zoufalé odpovědi brněnského primátora, že organizátoři raději přesunuli konání právě do Atlanty.     Ale to je opravdu na článek , ne na diskusní příspěvek.    

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ladic  |  30. 07. 2002 14:22

Novy letiste v Brne je naprd.

Kolik uz bylo clanku o tom, ze mesto Brno bude dotovat/dotuje letecke linky v ramci akci na veletrnim vystavisti apd. Skoncilo to totalním fiaskem a metlou na zadech CSA, ze nejsou, probuh, schopni nasadit mensi ero nez Jak-40 ci turbolety, ktere i pres par desitek mist byly prachmizerne obsazeny (cca 20% procentni obsazenost, coz cini asi 10-15 pasazeru na jeden let...!)

Letiste neni samospasitelne. Rekneme, ze by se hypoteticky takovy obri letistni komplex vybudoval. Kdo se zaruci, ze pritahne cestujici, kdyz ani obdobi strojirenskeho veletrhu neni schopno dat dohromady par solidnich letuchtivych cestujicich?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pivko  |  30. 07. 2002 15:39

ackoli s hodnocenim pobidkovych investic typu flextronics, které jste napsal souhlasím, projekt letiště typu frankfurtu u brna je podle me megalomansky a odsouzeny predem k zaniku. sice muze byt pravda, ze v evrope by se neco takoveho uzivilo, nicmene by to potrebovalo taky nejaka letadla. ve frankfurtu ma svoji zakladnu lufthansa, v londyne british airways v parizi air france, ve vami zminovane atlante to tahne predevsim delta. bohuzel zadna ze spolecnosti v tomto regionu neni tak silna, aby utahla provoz takoveho letiste. nejblize k nam je lufthansa, ta si ale tezko postavi konkurenci frankfurtu, ani CSA ani polsky LOT ani madarsky malev ci austrian airlines na neco podobneho nemaji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  30. 07. 2002 19:29

Já bych se k tomu tady nerad už vyjadřoval. Myslím, si, že to je jiné téma . Kdyby to bylo snadné, už by tu pochopitelně takové letiště stálo. Jak a s kým organizovat letecký provoz v Brně je součástí byznysplánu pana Dymáčka. A máte pravdu, bez silného dopravce, který si určí takové letiště jako svůj základní přístav pro Evropu, se to provozovat nedá. Zůstává ovšem prokázaným  faktem, že jiné než uzlové  letiště v Brně ekonomicky provozovat nelze.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David Petrla  |  31. 07. 2002 11:12

Ještě se tam narodil Martin Luther King.

Není pochyb o tom, že letiště je pro Atlantu obrovským přínosem. Ale možná ho přece jenom trošičku přeceňujete. Počet obyvatel atlantské aglomerace se za posledních dvacet let zdvojnásobil - z 2 mil. na 4.5 mil. To asi nebylo způsobeno jenom letištěm. Letiště tam bylo umístěno proto, že i bez něj byla Atlanta hospodářským centrem regionu.

Ale možná máte s tím uzlovým letištěm pravdu: Já pořád píšu ne, že jsem proti, ale že mě ještě nikdo nepřesvědčil, abych byl pro. Na to opravdu nestačí vize - potřebujete konkrétní nabídky, motivy, podporu všude možně... I když na začátku miusí být ta vize, to ano.

Možná se stala chyba v tom, jak byl ten projekt prosazován. V podstatě přes média, nebo ne? Je jasné, že hledání politické podpory se nějak vůbec nevydařilo. Pochopte - aby to mělo smysl, musí vyjádřit zájem konkrétní investoři (a aerolinky). A ti ho nevyjádří, když není politická podpora.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ubu  |  26. 07. 2002 14:48

Hodný kapitalista dělá vše kvůli zisku  i kolega M.H. má plán jak v aglomeraci najít jiné řešení (a finančně profitovat - to není závist, pouze konstatuji).  Ale kde je těch 6 miliónů lidí? Do 100km od Brna??  Kde bude stát Komplex, na mých pozemcích?

A teď vážně. Flextronic se chová tržně. Nikdo mu nemůže zazlívat, že mu něco nevyjde. Pochybuji, že někdo z Vás ví co bude dělat za deset let. Maximálně můžete tušit co byste chtěli asi dělat, a když vás zítra přejede auto nebude za 10 let nic. Ve smlouvě s jakoukoliv protistranou by měly být pojistky proti jejímu neočekávanému chování. Protože Flextronic je pouze firma, tu si může kdokoliv koupit a za 10 let může změnit majitele i více než jednou. V České republice existuje dost příkladů, kdy se firma změní pouze na papíře, ale činnost i lidé zůstavají stejní. Flextronic řekl veřejně: My na to nemáme!  Věřit někomu, že pro mě udělá první poslední jenom je hezké a naivní. Buďme už trošku tvrdí a nekompromisní. Nejenom zde (ne)očekávejme, že se někdo veřejně přihlásí a řekne: "Je to moje chyba!". S autorem souhlasím v poukázání na špatnou anylýzu zájemce před uzavřením smluv.

ubu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  26. 07. 2002 13:35

Uvedomujete si, vy vsichni, ze ono to s tim Flexem neni tak dvousecne? Predne: nekdo musel vybudovat ten areal na te terase; Flex si ho nedovezl. Nekdo musel celou dobu zajistit zasobovani te stavby; Flex to nebyl; Dopravni Podnik musel potom zamestnance do prace dovest, odvest, nekdo musel zasobovat Flex soucastkami, odvazet hotove vyrobky, Flex to nebyl... vsechny tyhle firmy "okolo" z toho meli uzitek, zaplatili dane, uzivili zamestnance....zamestnanci si koupili nove auto u Skodovky, Skodovka zaplatila dane...

Kdyby tu Flex nebyl, tak by sice mesto melo dal pozemek a stat nejaky ten milion nebo kolik realnych penez do nej vrazila, ale zadna firma by nestavela areal, DPMB neprepravoval ty lidi, nikdo by nedovazel a neodvazel soucastky.... takze je klidne mozne ze ona ta "ztrata" se uz v globale 7x zaplatila, ale to tezko nekdo spocita.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kecub  |  29. 07. 2002 11:03

Bacha na to! Nechci se hadat, ale mam pocit, ze tu halu staveli Rakusaci. (Pravda, asi nejake vydelane penize utratili v mistnich obchodech, hospodach a mozna i nekde jinde, ale to uz by bylo bez dani.)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kobrt  |  26. 07. 2002 11:40

az se divim, ze je na zive takhle dobrej clanek....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Šeda  |  26. 07. 2002 10:46

Musim podekovat autorovi, ze pise tak jak pise o tomto tematu. Osobne pokladam priliv techto "investoru" za velkou skodu pro tuto zem a v dusledku i poskozovani jeji ekonomiky. Zjevne si z CR delaji jen "otrokarskou oblast" a stat to jeste podporuje. Misto toho, aby daval investicni pobidky JEN ceskym firmam s ceskou majoritni majetkovou ucasti, tak i ja znam pripady, kdy stat uprednostnuje zahranicni firmy oproti ceskym a ty v dusledku jsou i nekdy nuceny ke krachu. Tento pristum je mi nepochopitelny, i kdyz z kratkodobeho hlediska muze byt politicky populisticky. Dlouhodobe, ale znamena pro tuto zemi krach. Dekuji za jeden pohled, ktery ukazuje, ze s touto zemi neni velmi mnoho veci v poradku a co hur, nic se nelepsi, ale zhorsuje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MaP  |  26. 07. 2002 10:16

Nemnoho takovych clanku, kde se clovek dozvi trochu vic nez v beznych mediich. zajimavy pohled na celou problematiku, dany zkusenostmi autora a oblasti ve ktere se pohybuje...

Diky.

Tesim se na clanek o komplexu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš  |  26. 07. 2002 09:45

Brno zřejmě čekají další pohromy. V rozhlase jsem slyšel o plánovaném přesunu brněnského nádraží mimo město. A důvod? To se podržte: kvůli rychlostnímu koridoru se musí zmenšit zakřživení kolejí v zatáčkách; rychlovlak by prostě při cestě do stávajícího nádraží vyletěl ze zatáčky. Zacvaká to stát: 20 miliard.

A teď mi někdo řekněte: k čemu to povede? Pokud je to pravda, tak to silně naruší jak osobní železniční dopravu do Brna (rychlovlak bude drahý, obyčejný vlak staví daleko od centra, pojedu autobusem!) dále zhorší situaci na dálnici Praha-Brno (pojedu autobusem anebo autem! Vyjde to totiž podstatně levněji) a dopravní situaci v Brně (lidi s dislokovaného nádraží je třeba autobusy a taxíky dostat do centra, tedy - pokud vlakem ještě někdo pojede).

Shrnutí: Všichni ze svých daní (2000,- na osobu vč. kojenců a starců nad hrobem) zaplatíme Brňákům ucpání centra a odříznutí od železnice. Dobrý, ne?!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
x  |  26. 07. 2002 10:24

Ty vtipálku, trochu se v Brně podívej, kde nádraží je. O odsunu nádraží se mluví už asi 80 let. Stojí totiž tam, kam přijel v roce 1839 první vlak - před tehdejšími jižními hradbami. Už tehdy se poukazovalo, aby se nádraží postavilo dál (kvůli rozvoji městské aglomerace. A když nastal v Brně stavební boom (80. léta 19. století - 30. léta 20. století), tak se Brno rozvíjelo na všechny strany, jen ne na stranu nádraží - čili výsledek - u městského centra je nádraží, za ním bývalý Prior a pak ruiny, zbytky zelinářských zahrad, autobusové nádraží, a zase ruiny. Na druhé straně, na severu se zástavba roztáhla přes Ponavu a  Královo pole min. o 10 km. Projekt nového nádraží spolu s plánovaným "Jižním centrem" je z urbanistického hlediska to nejlepší, co lze v Brně udělat. Takže to, že se na tento směstnaný prostor nevejdou poloměry nových kolejí je jen důsledek toho, že železniční infrastruktura se základem z před více než 160 lety naprosto nedostačuje dnešku a rozhodně to není důvod pro "posun nádraží za 20 miliard". Myslím že v denním tisku se také psalo, že o potřebnou částku se podělí město, stát, soukromé firmy a grant EU. Takže než napíšeš takovou hloupost, tak si o tom něco zjisti.

Co se týče Flextronicsu a "uzlového letiště" - velká pochvala pro autora článku.

Pěkný víkend

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roman  |  26. 07. 2002 10:32

"rychlovlak bude drahý, obyčejný vlak staví daleko od centra, pojedu autobusem!) dále zhorší situaci na dálnici Praha-Brno (pojedu autobusem anebo autem! "

No, mám dojem že nové vlak. nárdaží se má stavět právě u stávajícího autobusového na Zvonařce, takže takhle Vaše věta je trošku nesmysl - právě vznikne integrovaný dopravní uzel, který vyřeší spoustu problémů při přestupování.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
vlakvedoucí  |  26. 07. 2002 10:38

hele, tupčíku_co_o_tom_nic_nevíš, jaké přecpání centra, stačí protáhnout linky, co stejně vedou k autobusovému nádru. A taky se myslím plánuje stavba rychlodráhy z Krpole přes centrum, autobusové (a příp. nové železniční) nádraží ke křižovatce dálnic u Komárova (k Shopping centru).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
shift  |  26. 07. 2002 10:40

mam takove tuseni ze jsi nebyl nikdy v brne, abys videl kam se to bude stehovat. Ze to neni mimo brno, ale o kus dale, aby se mohly vlaky trosku pohybovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  26. 07. 2002 10:43

A kdo dnes z Brna jeste jezdi vlakem. Maximalne tak na vylety, ne? Za ty penize co se do zeleznic strkaji bysme mohli vsichni "litat v soukromych helikopterach". Zeleznice (osobni) ma dnes smysl pouze pokud je rychlostni. TGV by byl z Brna v Praze za 45 minut. To bych bral a vlakem bych jezdil. Jinak pouze prilezitostne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jaroslav Aster  |  26. 07. 2002 12:21

Tak treba ja, bydlim v Trutnove a v Brne jsem na skole. Vlak ma oproti autobusu pro me nekolik vyhod. Vetsinou rychlejsi, je levnejsi a pohodlnejsi. Do autobusu bych uz nikdy na delsi cestu nevlezl. Neda se v nem nic delat, zadny prostor, zadny konfort. Na druhou stranu chapu, ze cesta Brno - Praha je autobusem rychlejsi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qwertz  |  26. 07. 2002 13:14

No rychlejší, to nevím - jak která linka: třeba Brno - Olomouc trvá autobusem 1h 15 min, vlakem jsem tam jednou jel 2 hodiny. Ale zlatý auto - Brno Olomouc v pohodě za 35 minut (rekord - 25 min.). A co taková cesta Brno - České Budějovice... vlak i autobus shodně cca 4 hodiny (katastrofa) - autem v hustým provozu za 2 a čtvrt hodiny, rekord (neděle k večeru) za 1 hod. 20 minut

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  26. 07. 2002 13:29

Bacha abys nestrhnul rekord domov > marnice za 3 minuty.

Kdyby kazdej kdo do takoveho mesta jako je Brno dojizdi dene vlakem najednou jezdil autem a jeste jako prase (cti Ty), tak potes. Nestihal bys Brno > Olomouc za 35 minut protoze nez by jsi se vymotal z Brna uplynuly by 2 hodiny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Kuchta  |  26. 07. 2002 17:18

To jako myslíš od okraje města nebo okresu, jo? Já to z bydliště za 25' stihnu tak akorát na Rohlenku, a je celkem jedno jak brzo najedu na dálnici.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Walther Krupinsky  |  27. 07. 2002 22:22

Tech 25 minut vam skoro vecerim. Sic mam rekord Praha-Brno 57 minut ale dalnice - silnice pro motorova vozidla Brno - Olomouc neni stavena na rychlosti aby se to stihlo za 25 minut, zejmena za soucasnych uzavirek. U exitu na Vyskov by jsi to pri 220 km/h prevratil na budku, pred Prostejovem jsou horizonty, kde hrozi ze za kopcem naberes Zigul s ridicem v cepici a tesne pred Olomouci se musi jet 70 km/h jelikoz tam v 50% pripadu meri. Ja mam rekord 29 minut. Zalezi take odkud se meri. Cedule-cedule mozna v sobotu v 11 :00.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rampa  |  29. 07. 2002 16:24

No zrovna dneska rano v 9 hod. mam Olomouc-Brno, cedule-cedule za 30 min. overene na GPS i se vsema uzavirkama a to jsem ze zacatku ani moc rychle nejl, nejlip se mi to povedlo za 20 min a to byl patek odpoledne. Spis je to o tom co si clovek dovoli... a jak moc specha.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
qwqwqw  |  08. 08. 2002 10:39

co to meleš za blbosti, jakých 220 km/hod? Od cedule k ceduli je to trapných 70 km, takže na ujetí za 25 minut stačí rychlost 168 km/hod

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
W.K.  |  08. 08. 2002 19:44

Prijedu se podivat jak jedes 170 km/h celou trasu   Zejmena tesne pred Olomuci to musi byt podivana.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivo Löffler  |  26. 07. 2002 11:31

On ještě někdo jezdí vlakem ? Při jeho cenách se divím. V sobotu jsem jel trasu Kladno Praha. Autobus (dva dospělí+dítě) stál 50 Kč. Cesta zpět byla "ekologicky" vlakem, který táhla dieselelektrická lokomotiva. A cena ? 115 Kč. Není to překlep. 46+46+23.

Pěkný víkend

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tomáš  |  30. 07. 2002 18:16

No a já teď jezdím autem na LPG, takže by mě to vyšlo tak na 18Kč, takže už pro jednoho!!! člověka levnější než vlak nebo bus.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bedřich Pola  |  26. 07. 2002 09:44

Nasi predstavitele se stale jeste vyznacuji zpupnym bolsevickym prehlizenim malych firem. Za Klause na ne aspon kaslali uplne, za socanu na ne zacinaji (pod zaminkou vstupu do EU) navalovat stale vic a vic nesmyslnych povinnosti. Kdo nekoho zamestnava, musi byt po zasluze potrestan. Krachujicim velkym firmam se pomaha, ale beda kdyz se mala firma zpozdi o jeden den se socialnim a penzijnim "pojistenim" (je to ve skutecnosti normalni dan).

Jsem nastvany o to vice zrovna ted, kdyz po 11 letech seriozniho podnikani zadame o prideleni exportniho uveru. tech pozadavku, povinnosti, vykazu, ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tonda  |  26. 07. 2002 11:02

...zlatej pristup za Klause. To je presne co od statu, jako podnikatel, chci. Abych o nem vedel co nejmene.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  26. 07. 2002 09:43

Zapomněla se zde zmínit jedna důležitá věc - Flextronix má několik desítek továren a když si vybraĺ tu kterou zavře, tak si vybral tu českou (a ještě nějakou ale to není důležité). Přitom je nejnovější, teoreticky tedy nejmodernější. Když se nad tím logicky zamyslíte a budete pátrat po možných obchodních důvodech, pak jsou dva možné

1) Česko se stalo nejméně výhodnou fabrikou - tomu by nahrával levný dolar, tj. drahá koruna. Ale to by neutlumovali výrobu už dávno před oslabením dolaru.

2) ukončení výroby v Čechách bylo pro ně nejvýhodnější.

Podle všeho to vypadá na bod dva - Flextronix nedostane žádnou pokutu, baráky mu zůstanou a ještě je bude moci pronajímat, atd.

Tohle je zcela evidentní chyba (a pochybuji že přehlédnutí) ve smlouvách. Jenže jak už to u nás dopadne vždycky - za chvíli se nad tím zavře voda a nikdo z toho nic nevyvodí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 10:15

V říjnu loňského roku byl Flextronics dáván v zahraničním tisku za příklad maximálně flexibilního výrobce, který se vždy dokáže přestěhovat za svým zákazníkem. Jestliže se teď  Microsoft rozhodl přestěhovat do Číny  výrobu Xboxů, Flextronics to udělá a basta. FI je tak založený, nemá žádnou vlastní strategii. Má ovšem například vynikající vnitropodnikový informační  a objednávkový systém, umožňující velmi pružné nákupy za celosvětově nejnižší cenu. Znovu: všechno by bylo v pořádku, nebýt těch pobídek. Pokud jde o smlouvu , na její chyby byl  písemně upozorněn každý městský zastupitel , ministr , poradce před rozhodujícím hlasováním. Byli i takoví,kteří hlasovali proti . Nechtěl bych do toho tahat politiku, kdo byl odkud a proč a jak kdo hlasoval.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  26. 07. 2002 11:13

tak předně X-boxy se nevyrábějí v Brně ale tuším v Maďarsku (kde továrna tuším zůstala), takže tohle je úplně irelevantní.

Myslím, že pobídky byly také v pořádku, možná byly moc vysoké, je to ale klasický obchodní případ, třeba kdyby byly nižší, tak tu továrnu nepostaví v Čechách ale jinde. Rozhodně by existence Flextronixu (pakliže by nezkrachoval) byla přínosem, už jen kvůli ušetřeným prostředkům za platy nezaměstnaným.

Smlouvu neznám, nevím kdo a jak hlasoval a je mi to jedno. Rozhodně si ale nenechám namluvit, že když stát slíbí firmě ohromé úlevy a levné pozemky za to, že tady bude deset let zaměstnávat 3000 lidí a ta to nedodrží, a přitom ji za to nečeká ani sebemenší postih, že taková smlouva byla výhodná. Proč nějaká penále do smlouvy nedali mi není jasné - jestli s tím Flextronix nesouhlasil, tak bych s ním takovou smlouvu jako obchodník nepodepsal. Když se někdo nějak "zaručí" a přitom se za to ničím "nezaručí" tak se vlastně "nezaručí", ale pouze plácne hubou.

Mimochodem si myslím, že systém státních pobídek by měl být transparentní a spravedlivý pro všechny firmy. Tj. stanovit hranice při kterých bude mít firma jaké úlevy, na základě počtu zaměstnaných lidí jek primárně tak v dodavatelských firmách a na základě nějakých obchodních hledisek jako výše zisku a exportu, a tak motivovat všechny firmy k generování zisku, zaměstnávání lidí a odebírání českých surovin a polotovarů, tedy zaměstnávání co nejvějšího počtu lidí i u dodavatelských firem. Třeba by pak Škoda Auto nepoužívala čím dál tím více dováženého materiálu (u nejnovějších modelů tvoří česká část materiálu jen 30-40%!). Kdybych byl lokálním výrobcem elektroniky, který se postupně vypracoval a zaměstnával 3000 lidí a generoval stejný obrat, přitom si musel pozemky koupit a platit daně (ze kterých bych vlastně dotoval svého konkurenta) tak bych byl mírně řečeno naštván, a uvažoval bych o tom, jestli nepřenést výrobu do Polska/Maďarska/xxx (dosaďte), kde by mi za to dali nějaké pobídky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 15:21

X-boxy se dělaly v Maďarsku. Maďaři publikovali loni nadšené stati o tom, že jim to zvedne o 5% HDP . Teď  FI stěhuje X-boxy do Číny a brněnskou výrobu na Maďarska. Souvislost tu je.  Tu maďarskou továrnu asi nešlo opustit tak snadno.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kecub  |  29. 07. 2002 08:17

Podle neoverene informace i v Madarsku jednu ze dvou fabrik Flextronics zavrel.

V Brne se vyrabelo na 12 linkach, z nichz 10 linek jelo pro Pace a 2 linky pro Alcatel (Thompson). Behem vyroby se aktualne menil tento pomer o 1 az 2 linky. Ke konci lonskeho roku se Pace rozhodl presunout svoji vyrobu tusim do Rumunska. Tim v Brne zustala fabrika s celkovou moznou kapacitou 14 linek (2 jeste nebyly koupene), ale pracovalo se maximalne na 3-4 linkach. Management i pres sve sliby nedokazal "splasit" jineho zakaznika a tudiz neni co vyrabet.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kamil  |  26. 07. 2002 13:25

Můžete ten "vynikající vnitropodnikový informační  a objednávkový systém, umožňující velmi pružné nákupy za celosvětově nejnižší cenu" trochu blíže popsat. Ať už tady nebo v jiném článku. Pokud tomu tak skutečně je, rád se přiučím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 15:29
Tomáš Kapler  |  26. 07. 2002 15:58

to není nic tak jedinečného, máme podobný systém, vyvíjený a vylepšovaný de-facto od roku našeho založení (1956), resp. pro šťouraly po zasíťování a propojení našich 200 světových poboček, což bylo možné v osmdesátých letech. Nejsme výrobci, ale distributoři (www.anixter.cz), takže se určité informace liší, ale přesto - vidím na sklady po celém světe, vím kde je co nejlevnější, kdy kde co bude, kdo kdy kde objednal. A můžete také hledat ekvivalentní či podobné produkty jiných výrobců. Jede to na IBM mainframe, pro deset lidí vám stačí 30 kilová linka včetně na stahování pošty a internetu. Z historických důvodů je to tedy čistě terminálový (ala DOS) vzhled, ale může to tak fungovat de-facto na jakémkoliv os a jakkoliv silném počítači. Dříve byl systém využíván i pro CRM a poštu, s příchodem Internetu a e-mailu se ale používá Lotus. Testuje se ale nová verze už čistě "wokení", ale bude možno používat oboje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kamil  |  28. 07. 2002 12:47

Fajn, diky obema. Pocetl jsem si.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Herma  |  26. 07. 2002 10:20

Kurz koruny k dolaru stejne iMHO nemel na rozhodnuti vliv, zbozi privezli ze zapadu, smontovali a zase odvezli behem nekolika dni, kurzovy rozdil v radu haleru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  26. 07. 2002 10:34

Jestliže zaměstnanec bral v lednu 8000 Kč, tak se to rovnalo 205$, zatímco před dvěma týdny už se to rovnalo 275$, tj. z jeho pohledu musel platit svým zaměstnancům plat o 25% vyšší. Pro tuto čistě výrobní firmu se jedná o největší nákladovou položku a hlavně jedinou, která se nějak výrazně liší země od zěmě (tj. cena energie atp. je všude více méně stejná). Proto si firmy vybírají místa s levnou pracovní silou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zasveceny  |  26. 07. 2002 16:18

K tomuto komentari bych radpodotkl, ze FI v Brne mel 3. nejnizsi naklady na zamestnance ze vsech svych provozoven. Dale Vas muzu ubezpecit, ze naklady na zamestnance necini nejvetsi podil na vydajich firmy.  Vyvoj kurzu dolaru odchod take urcite neovlivnil, protoze dolar klesal vuci vsem menam, tedy i vuci madarskemu forintu, kam se nyni vyroba stehuje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  26. 07. 2002 16:37

právě proto tvrdím, že za to může výhodnost odchodu z ČR.

Jinak ale nemáte pravdu. Nevím z jaké doby je údaj o 3. nejnižších nákladech na zaměstnance, jak už jsem psal - rozdíl mezi platem v lednu a v červenci, bráno v USD činí 30%, takže tam možná došlo k posunu. Koruna se výrazně posunula i vůči Euru, tzn., není pravda, že za to může jen propad dolaru. A platy jsou nejvější plovoucí položka. Když si vezmete jednotlivé nákladové složky

1. cena materiálu - v USD, a stejná ať montují kdekoliv
2. nájem - nula v případě flextronixu
3. daně - nula v případě flextronixu
4. cena energií a doplňujících položek ala papír do kopírky - více méně stejná ať montují kdekoliv
5. platy - u Flextronixu tvoří naprostou většinu nákladů kromě materiálu!

Nevýhoda platové složky je také ta, že když výroba stojí, nebo je na minimální úrovni (situace flextronixu za poslední rok), pak platy jsou defacto stejně vysoké, na rozdíl od ceny energií, materiálu atp, které klesají. A platy tak mohly v době zastavení výroby tvořít většinu VŠECH nákladů.

Přesto, pakliže se Flextronixu vyplatilo přesunout výrobu z Maďarska do Číny a Českou do Maďarska, místo toho aby zavřeli Maďarsko, pak zcela evidentně za tím musí být něco jiného - prostě to bylo pro Flextronix výhodnější.

Abychom tady neplácali z vody - ví někdo o jediném penále či jiném postihu Flextronixu za to, že svým slibům nedostál?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Miláček  |  26. 07. 2002 09:38

Take bych chtel autorovi podekovat za velmi dobry clanek, zajimalo by me i pokracovani na tema Komplexu...

PM

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Flexka  |  26. 07. 2002 09:25

Myslím, že udávaný hrubý příjem zaměstnance (8000Kč) daleko zaostává za republikovým průměrem. Všichni investoři spoléhají na míru nezaměstnanosti a dělají si z nás levnou pracovní sílu. Pokud vláda těmto investorům zajistí takové prostředí, kde mají skoro všechno "zadarmo", měli by vytvořit důstojné pracovní podmínky se slušným "průměrným" platem. Těch předpokládaných 3000 míst je sice pěkných, ale za 6500,- měsíčně je to směšné. Doufám, že česká republika nakonec nebude patřit mezi Hi-Tech vývozce jako "Made In China" nebo "Made In Malaysia"...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zdenek  |  26. 07. 2002 11:37

Skutecne se mi libi socialni mysleni vetsiny lidi teto zeme a z clanku je to blizke i autorovi clanku. style m: nez mit 8tis., coz neni prumerny plat, tak radeji budu na pracaku a budu brat socialku. To je skutecne zodpovedne. Pak se nelze divit, ze jsou takove dane a pojisteni, aby ti zodpovedni pracujici zaplatili takto smyslejicim jejich prijmy za nicnedelani.

Navic pokud je prumerny plat treba 13tis., tak nekdo musi mit vice a nekdo mene. Kdyby vetsina chtela tech 13, tak je prumer zase vyse a zase budou chtit vice. To je logicke, ne? Pripoctete stredni a vyssi managament, ktery ma podstatne vice a je to.

Jinak ekonomicke mysleni autora clanku je velmi zjednodusene a rekl bych trochu machiavellisticke. Vzdyt s cisly, a predevsim temi ekonomickymi, si lze tak krasne hrat, aby podeprely to, co chceme rici.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 12:59

V tom článku píšu o tom, že pokud přijde firma, postaví nebo pronajme si halu,  začne v ní cosi produkovat a zaměstná lidi třebas i jen za 3000.-Kč a ty lidi to vezmou, je to v pořádku. Co není v pořádku, když se taková podřadná místa vytvářejí za pobídky z veřejné kasy. Nemyslím si, že je s mým sociálním cítěním něco v nepořádku, právě naopak. Svůj první byznys jsem rozjížděl před dvanácti lety , nosil jsem do něj peníze víc jak rok a smysl to pro mě mělo.  I já jsem si celou dobu pochvaloval hlavně to, že se o nás stát nezajímá a nikdo nepomáhá ani nám, ani jakkoliv líné konkurenci. A právě to takto používané  pobídky mění. Ničí i jakékoliv zárodky soutěže. Svůj tehdejší byznysplán jsem nakonec přenesl před čtyřmi lety do Kanady, kde velmi dobře funguje. Proč? Protože na území velkém jak bývala Jižní Morava bydlí stejný počet lidí - deset milionů- jako v celé České republice. Jde o oblast Velkého Toronta. A na rozdíl od nás všichni mají peníze. To není teoretický spor o výšku daní, byznys u nás je těžší především o jednu věc - nejsou zákazníci. Pobídky se používají proto, aby příchodem investora vznikl multiplikační efekt  - dodatečná, návazná pracovní místa ve výrobě a především ve službách. To při výplatách okolo 8000.-Kč  nehrozí .         

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  26. 07. 2002 11:48

Průměrný plat neznamená, že ho musí mít každý nebo většina lidí. Ve skutečnosti mají 2/3 lidí plat menší než průměrný. Chce to jen trošku málo znalostí ze statistiky :o)
A těch 8.000 Kč hrubého asi těm lidem stačilo, kdyby ne, hledali by si určitě něco jiného.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kodl  |  26. 07. 2002 12:56

> Pavel napsal: A těch 8.000 Kč hrubého asi těm lidem stačilo, kdyby ne, hledali by si určitě něco jiného.

A skutečně - hledali! Zájem o práci operátorů na linkách ve Flextronics v Brně v poslední době jevili především lidé ze Slovenska, pro které ten plat byl v přepočtu kurzu přijatelný.

Abychom pouze nešpinili: dle mých informací byl běžný plat operátorů v posledním roce ve Flextronics přece jen vyšší než těch uváděných 8000 Kč hrubého. Také podle mého infozdroje - i podmínky ukončení pracovní smlouvy jsou pro zaměstnance docela slušné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zasveceny  |  26. 07. 2002 16:13

Jedna informace primo z FI. Nejnizsi mzdy pokud je mi znamo se pohybovaly okolo 6.500 cisteho - po trimesicni zkusebni lhute si vetsina vydelavala kolem 8.500 - 9.000 ale cisteho !!! - Navic upozornuji, ze se jednalo o plat operatoru na linkach. Takze ja osobne bych ten prumerny plav v celem FI vydel kolem 16.000 hrubeho.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
hil  |  26. 07. 2002 08:22

Taky bych chtěl poděkovat, konečně článek, který má hlavu a patu. A ne od pisálků a politiků kteří mají hlavu v americkém zadku.

"Oficiální" sdělovací prostředky jsou naprosto stejné jako za komunistů - filtrování informací, zveřejňovat jen to co se hodí. Jen čirou náhodou jsem na BBC zachytil, že Evropa se chystá na obchodní válku s USA. O vyhlášení tvrdých omezení pro US obchod se nedozvíte z našich "radostných" rádií nic. Maximálně tak, že nějaký úředník povolil postavit plot sousedovi na pozemku. 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
L8M  |  27. 07. 2002 08:17

Tak laskavě čtěte něco jiného než Blesk. O hrozící obchodní válce EU s USA se v některých českých novinách psalo dost. Ale jinak je fakt, že v některých jiných oblastech je propaganda a oblbování horší než za reálsocialismu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
LACO LACOVIČ  |  26. 07. 2002 08:14

Článek je napsán srozumitelně,nejenom kritizuje ale i navrhuje řešení. I když se všemi myšlenkami nesouhlasím zdá se mi, že autor je osobnost s podnikarelským duchem. K hodnocení úrovně zahraničních firem bych dodal svůj laický názor. Já si myslím, že odborně jsme na tom stejně dobře jako vyspělé státy. Problém však je v disciplíně a především v umění prodat svoje schopnosti. Jazyková bariéra a nedostatek sebevědomí to způsobují. Naši pracovníci jsou podstaně inovativnější než Ti západní duševní impotenti. Pouze jim chybí dostatek informací o materiálech a technologiích. Když se jim je podaří nesčetnými pokusy získat, je tu nová technologie a nové pokusy. Chybí informace. Sám neustále bloumám nad SAPem a kroutím hlavou. Proč tak úspěšný systém ve světě je takovým nedodělaným a neintuitivním bastardem u českých zákazníků. Z toho co jsem poznal jsem si vytvořil svůj názor, že je to opět v informacích. SAP o sobě nepouští odborné informace pro obyčejné uživatele. Těm systém musí nastavovat a upravovat poradci. Ti jsou perfektně jazykově vybavení ale to je vše. O nastavování systému nemají dostatek informací z důvodu cenově nedostupných školení s mizernou odbornou úrovní. Informace na OSS jsou pouze záplaty k chybám a pro obyčejného uživatele nemají vypovídající schopnost. Z jazykově vybavených borců nemohou vzniknout špičkoví implementátoři jelikož postrádají vědomosti z praxe. Nestačí znát povrchně systém, je nutno znát i problematiku práce. Tím vzniká informační bariéra mezi uživatelem a implementátorem, který nerozumí co uživatel vlastně požaduje a zhnusený uživatel se trápí se systémem, za který dal miliony a neumí ani to co Tichý a Ježek za pár tisíc. Podstata je rozetnout informační bariéru. Každý zákazník musí trvat na dostatečném množství odborných informací k zakoupenému výrobku. Dle mého názoru je ta informační bariéra záměrná. Tím si obyčejný zákazník nemůže vytvořit reálný obraz o zboží, které kupuje a nemůže se při jeho koupi objektivně rozhodnout a to je smyslem. Je to nefér vedený obchodní boj.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  26. 07. 2002 10:35

NO nezda se mi to jako problem CR, ale SAPu samotneho. Nema-li firma potrebu vzdelavat pracovniky, kteri ji svou cinnosti vydelavaji miliony, tak bych problem nehazel na nekoho jineho. BTW: Problem je v managerech. Vetsina manageru nema vubec poneti o tom co vlastne IT vyzaduje, je to pro ne jen dalsi oddeleni jako uctarna nebo vratnice. Jenze vetsi problem v IT infrastrukture dnes vetsinou znamena, ze se firma zastavi. A potom se najednou vsichni divi proc to nejede. Ale to ze produkt A protlacil Tonda MBA bez ohledu na nazor IT, ze produkt B zase generalni reditel, protoze mu to doporucil na golfu pritel od Arthura Andersena, to uz si nikdo neuvedomuje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dan  |  16. 08. 2002 11:57

Přesně jste to vystihl - hlavně s tim MBA pseudotitulem. Pujcte mi nekdo milion do roka ho mam .

Dan

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pepe  |  26. 07. 2002 07:20

Diky pane Trisko za otevreni oci, takto se v beznem tisku nepise ...
Tesim se na clanek o Komplexu, zajima me to.

Co se tyka kvality "zapadnich" manazeru (i ostatnich zamestnancu), mohu potvrdit nazor pana JA. Skutecne, narazit na nekoho ze zapadni casti firmy, kdo rozumi problemu a ma snahu ho efektivne resit se stava velmi zridka. Spise jde o manazery (prichazejici a odchazejici se zeleznou pul az rocni pravidelnosti), kteri dostanou ukol a pak jen slepe pozaduji jeho splneni po svych podrizenych, i kdyz objektivne je to cele nesmysl (mohu dolozit cerstvym prikladem z praxe, ktery se tykal zmen nastaveni domeny - mesic a pul jsem to resil ja za CR a dalsich 5 pracovniku z EU a USA /podle principu padajiciho hovna/, kdy ja jsem stale dokola posilal vysvetlujici maily, proc nelze pozadovanou zmenu potvrdit a zpet se vracely maily - potvrdte!, nakonec prece jen pochopili, zmenili nastaveni svych DNS serveru a zmena je uz potvrzena
O vyrobni a zejmena vyvojove casti firmy nemuzu ani psat, uz byste si nekoupili nic ze "zapadu" ...

Pepe

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
99  |  26. 07. 2002 06:42

To se opakuje vsude. Mistni zastupitele a snad i tupa SocDem vlada to mysli dobre,
ale at mi nikdo nerika, ze ty firmy sem uz s takovym zamerem neprijdou:
- ziskat dotace, pozemek, danove ulevy, uzit si a vypadnout - sorry nam se tady nelibi.
Ony i ty platy jsou v takovych firmach nizke, takze socialni dorovnava stejne minimum
rodinam.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vít Blaha  |  26. 07. 2002 08:30

Já bych se chtěl vyjádřit k těm tkzv. "dobrým úmyslům" místních zastupitelů a případně našich politiků všeobecně. Je naprosto jedno, s jakými úmysly k tomu přistupují.. Důležitý je pouze výsledek. A ten je v případě Flextronicsu naprosto tristní..  Celá "akce" mi připadá, jako by se občané nějakého města složili, koupili za obecní peníze autobus a jeho řízením byl  pověřen obecní blbeček Pepek Vyskoč. A on ho při 1. cestě  rozbil a potom brečel a říkal, že měl jenom ty "dobré úmysly", ale bohužel to nevyšlo.. Brněnští politici jsou buď zcela neschopní blbečci typu Pepek Vyskoč, nebo rafinovaní podvodníci, kteří si všechna rizika investice Flextronicsu uvědomovali, ale okamžité prebendy (pro ně samotné) při jejich rozhodování nakonec zvítězily. V obou případech ale nemají na svých postech co dělat.. Co se týká úmyslů cizích firem tak naprosto základním východiskem pro rozhodování o pobídkách by mělo být vědomí, že (jak už říkal nebožtík Frank Zappa - dej mu pán Bůh  věčnou slávu) - "Děláme to pouze pro peníze..."  Samozřejmě, že ve Flextronicsu a ani v jiné firmě nemají žádný plán na zvelebování krajin do nichž investují, ale jejich kroky se řídí finanční výhodností.  Pokud toto nejsou kašpárci z brněnské radnice schopni pochopit, tak se mají věnovat řízení místní organizace Svazu zahrádkářů, kde mohou tak nanejvýš určovat a doporučovat čím hnojit...  Další aspekt celého problému by měl být v porovnání co radnice dělají pro místní firmy (nemyslím samozřejmě Zetor a podobně..) a pro zahraniční firmy. Zkuste obejít 100 brněnských firem s počtem zaměstnanců od 20 do 50 lidí a zeptat se kolik zaplatili v uplynulých obdobích na daních a kolik jim stát, respektive město poskytlo... Z daní těchto firem, pak městští zastupitelé investují sítě a pozemky pro firmy typu Flextronics..  Příjemný den.. Blaha

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal  |  26. 07. 2002 01:27

Proboha, kde jste si vycucal z prstu tu hodnotu hrubého domácího produktu? Jestli se nemýlím, tak aktuální hodnota HDP na hlavu je asi 12500 USD, což také není žádná sláva, ale přece jen je to více než 2x více než vámi uváděné číslo. Možná by bylo lepší se podívat do reálných informačních zdrojů a neoblbovat nás tu takovými nesmysly.

Michal

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tonda  |  26. 07. 2002 01:30

...cislo, ktere uvadite, je vypocteno na zaklade parity kupni sily, ctete pozorneji, nebo dvakrat, trikrat, ctyrikrat nez vam to dojde.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal  |  26. 07. 2002 01:46

Omluvám se .. už mi došlo, co autor myslel...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ja  |  26. 07. 2002 01:25

IMHO

myslim, ze do vypoctu navratnosti nelze zahrnout jen kolik nove zamestnany pracovnik bude platit na danich, ale jeste by to chtelo pripocist kolik stat usetri na kazdem zamestnanci na podpore v nezamestnanosti, a to uz se dostavame docela k jinym castkam

Takze stat tu navratnost asi poctal trochu jinak, a je divne, ze nekdo z marketingove  firmy udela takovou zakladni chybu

No a dalsi nevycislitelna polozka je vzrust volebnich preferenci tech zastupitelu, kteri by prisli a rekli - hledte, dostali jsme do brna 8000 pracovnich mist - kdyby se to povedlo. Ted maji smulu, ale neverim, ze za touto investici byly nejake zle umysly. Proste se to nepovedlo, statisticky vzato se to nekde muselo stat. Akorat se ted objevuje (po bitve) plno rozumbradu, kteri uz tehdy vedeli, ze to nevyjde. Kdyby to vedeli ( hodne negativnich veci ohledne investic je diky ceskemu vysokemu kursu koruny), tak jsou dneska multimilionari, protoze by tezce vydelali na kurzovych pohybech

Bohuzel je to o tom, ze schopni cesti manazeri pracuji pro zahranicni firmy, misto aby tady zalozili vlastni ceske firmy (treba v hale po flextronicsu), vyvojaru a schopnych techniku je tady dost.

pracuji v zahranicni firme, a po tech letech musim rict, ze hustota schopnych lidi je u nas daleko vetsi nez treba na zapade.

ovsem neumi se prosadit, coz zase jde velmi dobre tem ze zapadu, takze na manazerskych pozicich jsou zhusta lide, kteri tam nemaji co delat, co se tyce znalosti.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  26. 07. 2002 03:45

Jde prave o to, ze vzniknou pracovni mista pro relativne nekvalifikovane lidi. Bydlim na Ceskolipsku, kde existuji v podstate jen fabriky se zahranicnim kapitalem, ve kterych pracuji prave nekvalifikovani lide (je jich tu plno, za totality se na Ceskolipsku tezil uran, takze je to samy hornik a podobne) na lince. Prace je to sice hnusna, ale vydelavaji si relativne slusne penize, zivotni uroven na Ceskolipsku je nejlepsi z celych severnich Cech. Kdyby tu ty prevazne nemecke fabriky nebyly, tak je nezamestnanost mozna nekde na 20 procentech a ty lidi bychom zivili my vsichni ...

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Herma  |  26. 07. 2002 10:26

Myslis Fehrer, Packard, Johnson, Delphi, Varta a spol. ? Nekolik mych byvalych spoluzaku tam pracuje, sice maji na ceskolipsko trochu lepsi plat, ale je to pakarna u pasu, fakt jim to nezavidim.

Ceskolipsko ma v ramci severnich Cech docela strategickou pozici, je blizko nemeckych hranic a zaroven blizko Mlade Boleslavi. Pro Skodu vyrabi vetsina z techto firem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  26. 07. 2002 14:11

Ano myslim. Souhlasim s tebou, ale to je problem tech lidi a jejich pristupu ke vzdelani ... Pracuji tam i nekteri moji spoluzaci - absolventi gymnazia(!).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Herma  |  26. 07. 2002 14:47

Koukam, ze jsme mozna byvali spoluzaci, ja jsem taky chodil na ceskolipsky gympl, koncil jsem v 96, za tridniho jsem mel Nemce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Telezmrd  |  26. 07. 2002 07:25

Jdi do halzlu s tim IMHO,...stejne ani nevis to to znamena

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eso  |  26. 07. 2002 10:14

Cesti manageri... K rozjeti takoveho podniku potrebujete kapital. Zkuste jit do banky a pozadat o uver...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Beda  |  26. 07. 2002 10:33

Prave ze v marketingove firme chybu neudelali! Oni prece chteli ukazat nevyhodnost one investice pro stat. Takze zminime pouze dan z 8k, ignorujeme socialni a zdravoni poplatky, zamlcime usetrenen nevyplacene davky... a samozrejme mlcky prejdeme i tu samotnou mzdu, ktera je soucasti prirustku HDP.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  26. 07. 2002 10:33


Stát podle posledních veřejných údajů zaplatil na přímých nákladech v rámci tzv. pobídek cca 100 milionů korun. FI vytvořil cca 1000 míst- 1700 jich převzal z Dovatronu. To je 100 0000.-Kč na jednoho. Místa vydržela v průměru rok a půl. Mimochodem, kolem té investice létá mnoho čísel, jednou byl zainvestovaný pozemek v ceně 1,5 miliardy, jindy tři miliardy. FI nikdy nedokázal odpovědět, kolik vlastně činí jeho přímá investice. Když jsme se kolegy před rokem snažili spočítat z publikovaných údajů kumulovanou dotaci státu a města / veřejné správy/ na jedno takto vytvořené pracovní místo vycházelo nám to na 450 000.-Kč. Takže někde v tomto rozpětí, mezi 100000.- a 450000.-Kč to bude. Ale snad si rozumíme - nemá smysl dotovat z veřejných peněz vznik podřadných pracovních míst, což nijak nesnižuje nutnost kvalitních zahraničních investic, právě naopak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Beda  |  26. 07. 2002 10:51

Od roku 1999 ziskal Flex. skutecne ulevy v celkove vysi 100 mil. korun. Vetsina je ovsem osvobozeni od celnich poplatku a dane z prijmu (tedy bez investice by to stat stejne nedostal, takze nula od nuly pojde). Na skoleni zamestnancu stat poskytl dotaci 1,5 mil. korun . To je jediny skutecny prispevek statu. Dotace 1500Kc na jedno misto (reknemem pouze 1000 zamestnacu) na rok a pul mi prijde jako dobry byznys pro stat (za jeden mesic to ma zpet).
Co si dale nadrobilo mesto, je problem mesta samotneho.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  26. 07. 2002 00:46

Existuje ještě jeden moment, na který jsem zrovna dneska narazil na jednání s jedním zahraničním investorem - celkového daňového zatížení. To bohužel klausova socanská vláda zavedla, další socanské vlády ještě utuží a pro žádného zahraničního investora to není zkousnutelný. Když někomu vysvětlujete systém, kolik musí zaměstnavatel ještě navíc odvést ze mzdy a pak co se ještě sebere samotnému zaměstnanci, vstanou všem vlasy nejen na hlavě. Když si k tomu přidáte snahu rozházet co nejvíc peněz a nasekat co nejvyšší dluhy, chce to si vyhlédnout nějakou zemi, kde by se dalo dál žít a pracovat. 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  26. 07. 2002 08:17

Trochu to dramatizujete. To daňové zatížení, ze kterého "vstávají vlasy na hlavě", je velmi podobné jako v zemích západní Evropě, je nižší než v severských zemích. V tomto Česko není žádný extrém - a navíc s ním musí žít všichni domácí podnikatelé, pro které to prostě "zkousnutelné" být musí, jestli chtějí podnikat.

Souhlasím - coby sám podnikatel, který státu desítky miliónů korun ročně touto cestou odvádí - že daňové zatížení vůbec ve všech zemích dnešního moderního světa je neúnosně vysoké: že si stát osobuje stále větší a větší přerozdělovací pravomoci, že je schopen polovinu všech vytvořených hodnot sebrat a rozdat je podle svého uvážení jiným než těm, kteří je vytvořili. Zatím žádná země v tom nedokázala udělat krok zpět, žádný stát si nedokázal dobrovolně sám utáhnout opasek - sledujte ekonomiku vyspělých evropských zemí a zjistíte, že naopak toto přerozdělování sice pomalu, ale jistě zvyšují. To může být časovaná bomba do budoucna, protože potřeby státu se neměří v procentech toho, co se vytvoří, ale v celkové sumě: v momentě, kdy ekonomika půjde dolů, což se čas od času stane, stát ZASE bude chtít tuto celkovou sumu po podnikatelích a občanech, kteří ji ale mít nebudou, případně, když ji odevzdají, mohou zkolabovat (firmy, ne občané - ti jen zchudnou), a ekonomika se řítí dolů v dalším závitu spirály.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lubomír Kamenský  |  26. 07. 2002 10:46

Ono nejde ani tak o dramatizaci nebo zkousávání. Podnikání je o kalkulaci zisku. Daně zvyšují cenu práce a jednotlivá výrobní odvětví se pomalu stěhují z Evropy a pomalu i od nás pryč. Jenom stát doufá, že podnikal podniká jen pro čistou radost z boje  a jeho kořist pak může dle svého uvážení radostně a solidárně přerozdělit potřebným..  Na druhou stranu při utrácení státního rozpočtu vznikají velmi hezké podnikatelské příležitosti s nádhernou ziskovostí i při drahé ceně práce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radim Marek  |  26. 07. 2002 11:33

Pane Hlavenko, dusledky nejsou tak zcela srovnatelne se zememi zapadni Evropy. Celkova danova zatez je u nas podobna jako v zemich zapadni Evropy, to je pravda. Potiz je ovsem v tom, ze u nas je prevazna cast soustredena do odvodu, ktere statu poskytuje podnikatelska sfera (at uz jde o velke podniky nebo male firmy). V zemich zapadni Evropy je vetsi cast danove zateze prenesena do oblasti majetkovych dani. U nas se dedicke, darovaci aj. dane pohybuji v radu jednotek procent. Proto i pri podobnych celkovych odvodech podnikatele u nas nesou vetsi bremeno. Je to ovsem dusledkem toho, ze generacemi stradaneho majetku je u nas zatim logicky mene, proto si stat musi na "sve" prijit jinde.

Obzvlast odvody socialniho pojisteni z mezd zamestnancu jsou opravdu odstrasujici. Maloktery zamestnanec si uvedomuje, ze jeho cista mzda je casto sotva polovinou toho, co musi zamestnavatel ve skutecnosti vynalozit za jeho praci. Pochopitelne to neni chyba zamestnance. Je jen skoda, ze prave zamestnanci nemohou dostat vice penez misto toho, aby zamestnavatel odvadel neunosne sumy pro prerozdeleni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  26. 07. 2002 11:53

Máte zcela pravdu, ale domnívám se, že se ve svých názorech příliš nelišíme. Česká republika je chudou zemí, kde vlastně není žádné bohatství - na rozdíl od takové Anglie, kterou v podstatě nikdo nikdy nedobyl (a když dobyl, tak tam bohatství spíš vytvořil než sebral) a nikdy nezničil, kde soukromé vlastnictví je tisíc let a postupně se jen hromadí a zvětšuje. S tím myslím nic nenaděláme, alespoň ne v příštích třech letech, za tři sta let to možná bude lepší :).

Jinak ale nemám čísla o tom, jaké % z mezd na soc/zdrav se odvádí například v Německu, Švédsku, Francii, Velké Británii. Mám drobné zkušenosti s podnikáním v SRN a vím, že tam jsou daně pro podnikatele odstrašující větším způsobem než u nás (tyto osobní zkušenosti jsou zvláště bolestní, protože mně to stálo hromadu peněz .-). Bylo by možná zajímavé to přímo porovnat, ale dnes konkrétní čísla v ruce nemám.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Tomíšek  |  27. 07. 2002 14:56

Jen pro představu si řekněme, jak je tomu konkrétně v ČR.
V ČR představují odvody zaměstnavatele státu na zdravotní a sociální pojištění v součtu přesně 35% hrubé mzdy nad rámec této hrubé mzdy.
Příklad: Nechť hrubá mzda je 10 000 Kč. K té musí zaměstnavatel přidat 3 500, které přímo dá státu, aniž by o nich zaměstnanec (pokud se o tyto věci aktivně nezajímá) vůbec věděl. Na výplatní pásce totiž tato čísla nejsou, protože do vlastního výpočtu mzdy vůbec nevstupují. Nejsou pochopitelně ani součástí platového výměru a podobně. Takzvaný mzdový náklad, který na plat 10 000 Kč musí zaměstnavatel vynaložit, tedy činí 13 500 Kč! Z hrubé mzdy 10 000 pak zaměstnavatel strhává další část příspěvku na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu ze závislé činnosti. Tato čísla zaměstnanec alespoň vidí na výplatní pásce. Zbude-li zaměstnanci výrazně více jak polovina mzdového nákladu (tedy toho, co zaměstnavatele v daném měsíci skutečně nákladově stál), tak jen tehdy, pokud patři do nižších příjmových skupin, kde se výrazněji neuplatní progresivní zdanění a relativně větší roli hraji odpočitatelné položky. V případě hrubé mzdy 10 000 Kč, počítám-li dobře, dostane zaměstnanec čistého 7 865 Kč, tedy 58% mzdového nákladu. Již platy středních manažerů se pak často dostávají pod hranici 50%.

Nejvíc mi na tom všem však přijde smutné to, že těch 35% odvodů nad hrubou mzdu stát maskuje tak, že vůbec nefigurují ve vlastním výpočtu mzdy (tudíž i na výplatních páskách). A díky tomu o nich, troufám si říct, naprostá většina zaměstnanců nemá nejmenší tušení! Hrubá mzda je totiž ve skutečnosti těch 13 500. Stát se tak elegantně dělá hezčí. Moc se tedy nespleteme, učiníme-li výrok, že ke každé koruně, kterou zaměstnanec dostane do ruky, ještě jednu korunu dostane od zaměstnavatele stát!

On pak ten sociální stát najednou nabývá poněkud jiných rozměrů, že?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  27. 07. 2002 15:13

Tohle je jedna z velkým konkurenčních výhod Američanů proti nám. Jednou jsem se  pokoušel vysvětlit taje odvodů za zaměstance mému  otci, který žije v San Franciscu. Když se mě podesáté ptal, zda platím za zaměstnance tzv. "unemployment"/ což je, řekněme americká dávka sociálního zabezpečení za zaměstnace,byť v jiných, nižších, procentech, nedokázal pochopit, proč mu tedy musím dávat podle zákona ještě nejen tříměsíční výpověď ,ale ještě dvě výplaty odstupného. To bych viděl jako větší problém  , než sociální dávky. To, že zaměstnavatel je vlastně zajatcem svých zaměstnanců brání rozvoji firem u nás.    

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  27. 07. 2002 19:12

S tou výhodou Američanů zcela souhlasím, na druhé straně ale všude v Evropě (a myslím, že my jsme v Evropě, nikoli v Americe), jsou podmínky výpovědí zhruba podobné, ne-li ještě pro zaměstnavatele tvrdší (viz Německo). Amerika je v tomto takřka světový unikát; samozřejmě to přispívá podnikatelské flexibilitě a dravosti. Na druhé straně to asi příliš netěší zaměstnance, že. Nemyslím, že zrovna v tomto se máme vydat cestou Ameriky, a pak v každém větším městě mít dvacet tisíc bezdomovců, kteří spí na kanálech.

Pak bych ještě polemizoval, že sociální zabezpečení je "unemployment"; to jsou přece peníze, které jdou na daleko širší účely a podpora v nezaměstnanosti je jen jeden z účelů této dávky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  27. 07. 2002 19:05

S dovolením se domnívám, že pletete dvě věci dohromady - první, jak a co stát "maskuje", a druhou, jestli to pak je sociální stát nebo není. Souhlasím s tím, že to, co zaměstnavatel odvádí, je rozděleno podivně do dvou částí, jednu odvádí nad hrubou mzdu a druhou pak strhává z hrubé mzdy. Má to však zřejmě jakýsi důvod a tento důvod není moc podstatný - tak jako tak platí, že zhruba na korunu čistého pak dává druhou korunu státu. Jestli ji dává tím nebo oním způsobem, je úplně jedno, protože výsledná rovnice je, jaká je: korunu zaměstnanci čistého, korunu státu čistého. Vy to v příspěvku "odhalujete", jako kdyby nebylo všeobecně známo, že zaměstnavatel ještě odvádí cosi nad to, co strhává zaměstnanci z hrubé mzdy; domnívám se ale, že drtivá většina našich čtenářů i většina zaměstnanců si je tohoto faktu známa. Navíc je to pro ně úplně irelevantní - je zajímá, kolik dostanou na ruku, co jim kdo nesebere.

Druhá věc je, jestli to je nebo není sociální stát. Tím, že se část mzdy odvádí tak a část onak, se nic na sociálním státu nemění a nic nenabývá jiných rozměrů: stát přerozděluje, a to tak, že vše, co vybere, dá do jedné velké kasy a pak rozděluje. Jestli to tedy dostane do té kasy tím nebo oním způsobem, jestli z hrubé mzdy zaměstnance nebo na odvodech, je opět úplně jedno. Tím, že na jednu korunu mzdy druhou korunu stát vybere, se tak jako tak stává mírně nadprůměrně sociálním státem: jsou sice v tomto státy lepší, ale i horší.l

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Tomíšek  |  27. 07. 2002 23:47

Utíkáme sice od původního tématu Flextronics, nicméně proč ne.
Dovolím si nesouhlasit.
Byl bych upřímně velmi rád, kdybyste měl pravdu. Ale dle mé zkušenosti o těch 35% nahoru naopak ví velmi málo zaměstnanců. Možná to trochu přeceňujete třeba i na základě prostředí, ve kterém se pohybujete. Hádám, že když se půjdete ptát třeba právě před Flextronics mezi lidi, nedostanete se nad dvacet procent. Část zaměstnanců si sice dovede spočítat mzdu ve směru hrubá - čistá, ale o téhle, slušně řečeno, transakci skutečně nemají tušení. Však se okolo sebe poptejte... Proto jsem to psal skutečně style m "odhalení". Ale možná se skutečně mýlím já. Třeba i zde někdo zareaguje a řekne nám, zda o tom ví, či nikoliv.
Poukázal jsem na to původně zejména proto, že v této diskusi se několikrát operuje právě s hrubou mzdou ve významu nákladové položky. (Což mimochodem hovoří spíš pro můj odhad malé rozšířenosti této informace).
Jinak máte naprostou pravdu, že je to z makroekonomického pohledu úplně jedno. Důsledky jsou stejné. Kde to však jedno není, jsou dle mého názoru třeba volby. Domnívám-li se totiž, že mi stát bere jen 21% ze mzdy (platí pro 10 000 hrubého) a on mi ve skutečnosti bere 42% budu se možná rozhodovat jinak, protože usoudím, že se mi některé věci (sociální výhody) najednou nevyplatí. Proto se mi nelíbí to maskování, o kterém hovořím. Prostě skutečná míra přerozdělování pak není vidět. A zatím mi nikdo nedal žádné uspokojivé vysvětlení, proč tyto částky nejsou viditelně strhávány až z hrubé mzdy. Finančně by to i státu přece vyšlo nastejno. Vnímám to proto jako snahu tuto skutečnost zamaskovat a věřte mi, že se to státu daří. Naopak stát tímto umně navozuje dojem, že uvedené peníze zůstávají zaměstnavateli. 
Ale to už jsme asi u politiky, že?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marek_Blazicek  |  28. 07. 2002 18:34

Ja Vam nerozumim, co porad placate o tom, ze stat maskuje. Proboha proc by mne to, jako zamestnance, melo zajimat, ze ac hrubou mam 10kkc, tak ze ve skutecnosti je to 13kkc? Ja proste dostanu 10kkc hrubeho, z cehoz si vypoctu ciste a s tim musim zit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zz  |  29. 07. 2002 09:37

nie v skutocnosti to nieje 13,000 stale len 10,000 ten zbitok su prispevky zamestnavatela a pocitaju sa v zavyslosti od mojej mzdy.

To ze je to rovnake ako ako keby som mal 13,000 a zamestnavatel neplatil nic je v principe jedno, rozdiel je v tom ze namna ako zamestnavatela to psychologicky vplyva tym ze cast nakladou sa doklada ako moje naklady na zamestnanca, to vela zamestnavatelou laka nepriznavat zamestnancou ;) a inich vyvolava pocit zodpovednosti za svojich ludi. Zato na zamestnancou to vplyva ako ze maju nizsie dane a podnik im "pomaha".

Otom ako je to v inich krajinach sa nema zmysel bavyt z kymkolvek kdo nieje uctovnik (alebo si ho aspon nerobi) zbitok sveta o tychto financnich "machinacia" nema ani ponatia.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
boardwriter  |  29. 07. 2002 12:58

OT uz mi neda nezareagovat: nemohol by si si, bl@mavipet.sk, prosim Ta, urobit nejaky rychlokurz slovenciny?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zz  |  29. 07. 2002 13:19

1.) na ktoru cast mojho prispevku reagujes? alebo si si chcel len tak podpichnut?

2.) ked hovoris o kurzoch skus:
kurz slusneho spravania (je neslusne upozornovat na chyby druhyh a hlavne takymto sposobom)
potom byt tebou skusim i kurz komunikacie (abi si sa dozvedel ze ked nemas co povedat k teme mas drzat hubu)
a nakoniec si kup slovnik cudzich slov a pozri si slovo disgrafia a ked ho uz budes mat otvoreny tak i tolerancia.

A ak ti ani to nic nepovie daj sa vykastrovat lebo taky zmrdi ako ty by sa nemaly mnozit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
boardwriter  |  29. 07. 2002 17:52

konkretne na 'nieje zbitok zavyslosti namna nakladou zamestnavatelou zamestnancou inich zamestnancou Otom inich bavyt "z kymkolvek" nieje zbitok financnich "machinacia"' ;)
slusnost je ak Ta poprosim a ak Ta a Ti a podobne pisem s velkym T na zaciatku (takze o slusnosti dost)
o zmrdoch radsej pomlcim  o Tvojej slusnosti to ostatnym citatelom vypovie urcite dost.
a ked trpis disgrafiou, mohol by si vo vlastnom zaujme obcas ten-ktory prispevok dat prekontrolovat aspon Wordom

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zz  |  30. 07. 2002 08:14

1.) prispevky vzdy zbezne prekontrolujem ale nato aby som robil vetny a slovny rozbor cas nemam

2.) ak mi das peniaze na windows a word zacnem ich pouzivat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pivko  |  30. 07. 2002 15:17

já si naopak myslím, že úvaha o maskování je velmi relevantní. neuvažujte sebe, uvažujte průměrného voliče, zaměstnance kolbenky bez přístupu k internetu. to jsou ti lidé, kteří volí socany anebo ještě hůře komunisty, protože mají své dávky a stát jim toho zase tak moc nesebere. jedním z důvodů zavedení zaměstnavatelských odvodů a koneckonců i nepřímých daní je právě tento psychologický moment. jde o daně na první pohled "schované" a proto je ochota veřejnosti tímto způsobem financovat experimenty nezodpovědně utrácejících vlád větší. nejlépe by bylo, zrušit úplně všechny daně kromě daně z příjmu a nechat lidi, aby viděli, kolik ve skutečnosti platí, troufám si tvrdit, že by pak levice volby nikdy nevyhrála.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  29. 07. 2002 14:33

Pane Hlavenka
dovolím si pochybovat za koho vlastně mluvíte. Rozhodně podle svých názorů nepůsobíte podnikatelem s daňovými odvody ve výši desítek miliónů. Anebo na to máte lidi. Pak ale nevstupujte do této diskuze. Uvědomte si, že převážná část čtenářů této diskuze zná život z jiné polohy.
Já jsem byl podnikatelem, který začínal v dobré víře v roce1990. Musím říct, že jsem toho nechal z důvodů, které jsou nasnadě a mezi jinými důvody byla i pozice státu ve vztahu k českým podnikatelům i zaměstnancům. Neústálá změna podnikatelského hřiště, nízká kupní síla, hony státních úřadů na platící podnikatel a netečnost vůči ostatním - to jsou asi ty nejdůležitější.
O názoru, že převážná část lidí nezná náklady na mzdu vůbec nepochybujte! Osobně jsem musel vysvětlovat zaměstnancům, že když jim chci dát 10 000,- čistého tak oni musí vydělat přes 18 000,-  A TO NEBUDU MÍT ZISK! (takže podnikám pro radost:)))). Docela se toho lekli. Mrzí mě, že tento způsob výpočtu mzdy vznikl za tzv. pravicové vlády - ve skutečnosti jde o systém, který zde byl i před r.1989.
Osobně s myslím, že to vůbec není jedno jakým způsobem jsou strženy peníze ze mzdy pro stát.
1. Ať už se jedná o srážku zaměstnavatele, nebo zaměstnance vždy výslednou částku musí platit podnikatel.
2. Když kalkulujete zakázku, musíte počítat se vším zdaněním, a proč to nezjednodušit.
3. V cash -flow při výplatách musíte znovu počítat celkové mzdové náklady.
4. Zaměstnanec často neví kolik stojí podnikatele jeho mzda.
Myslím, že jsem uvedl dostatek důvodů, aby bylo jasné, že argumenty, proč to je tak, jak to je, jsou vlastně politické. Koneckonců žádná strana se tím za 12let nezabývala.
Dalšími nehoráznostmi tohoto typu vůči českým podnikatelům jsou investiční pobídky, které vlastně z velké části platí čeští podnikatelé a zaměstnanci, proti kterým se to nakonec obrátí. Uznejte, jak by se podnikalo kdyby čeští podnikatelé dostali na jedno pracovní místo např. 5 miliónů korun!!! Nakonec zmíním hlavní brzdu rozvoje a tou je nízká kupní síla! Kdy si to konečně odpovědní uvědomí?! Media 12 let mluví o výhodách nízkých mezd a pořád nejsou reálně vidět.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 14:52

Vážený pane Nováku;

mám trošku problém vašemu příspěvku porozumět. Jak má "působit" podnikatel s dańovými odvody ve výši desítek miliónů korun ročně? Má tady pokřikovat, že by bylo nejlepší, kdyby vláda nebrala vůbec žádné daně, a nejlépe, že má ještě jeho podnikání dotovat? Jistě, mnozí jiní - třeba zemědělci - to tak dělají a protože křičí hodně a nahlas, tak jim zase stát přisype. Už podnikám hodně dlouho a dovedu být nad věcí, než abych působil jako primitiv, kterému je jedno, co všechno stát musí platit a že na to někde musí vzít, a že má jen jedinou možnost, protože zlaté a stříbrné doly u nás byly vytěženy už ve středověku: musí uvalovat daně. A dovolím si říci, že protože trošku rozumím struktuře veřejných rozpočtů, tak vím, že se dramatické změny dělat nedají; samozřejmě, menších i větších rezerv je hodně.

Dovolím si vás upozornit na to, že výše celkového zdanění je u nás zhruba tak velká jako v okolních zemích na sever, jih, východ i západ od nás. Je možné, že v Papui-Nové Guinei se nemusí platit žádné daně, ale zato tam musíte mít rotu mužů s kulomety na ochranu svou a svého podniku.

Co se týká investičních pobídek: zkuste jednat ubrat několik nul z těch pěti miliónů na zaměstnance, a dále si prosím uvědomte, že na investiční pobídky má právo český podnik stejně jako zahraniční. Zeptejte se pana Jahna z CzechInvestu, jestli to tak je.

A co se týká nízké kupní síly: proboha, a co s tím má co dělat stát? Jak může stát, či, jak píšete "ti odpovědní", změnit kupní sílu? Možná jste něco přehlédl, ale už se nepíše rok 1988 a kurz koruny k marce, dnes euru, nestanovuje ústřední výbor strany, ale stanovuje si jej trh sám. Centrální banka může sem tam drobně intervenovat a posouvat jej o desetinky doleva nebo doprava, ale nikdy nemůže jít dlouhodobě proti trhu, protože je na to příliš slabá. Nízká kupní síla je odrazem síly a stability české ekonomiky, odrazem bohatosti (dnes spíše chudoby) českého státu i jeho obyvatelstva. Není to rozhodnutí vlády.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  29. 07. 2002 21:32

Pane Hlavenko, ale to s Váni nemohu souhlasit. O tom byl můj článek, že pokud stát vytváří investiční pobídky z peněz vybraných na daních / resp,. z dluhopisů/ - jiné nemá , pak nás MUSÍ zajímat, zda tím zvýší koupěschonost obyvatelstva, jinak to celé nemá smysl a jak jsem psal kdysi jinde, svými investičními pobídkami namísto  veřejných staveb dotujeme laciné satelitní přijímače a telefony či videa pro celou Evropu. To je , myslím, zásadní. Jinak jsem toho názoru, k panu Novákovi, že i když to je nepříjené,podnikatel je od toho, aby podnikal za prakticky jakýchkoliv podmínek. Jak jednou říkal Forman, svobodný svět je cesta džunglí, může Vás sice kousnout had,ale zase můžete kráčet kudy se vám zachce. Ve zlaté kleci Vás had nekousne, máte stále plný žlab, zase ale nemůžete kráčet, kudy chcete.    Jsou lidi do klece a lidi do džungle. Forman ještě´dodává, že on dává přednost té džungli.  Ještě bych dodal panu Nováíkovi, že v Americe zkrachuje za život mnohý hnedle třikrát , než se chytí,ale nemyslím, že to vyčítá státu. To jsou prostě podmínky, kdo na ně nemá , nechť se do toho nepouští. Ale pobídky - k čemu jinému mají tedy sloužit ,než k zajištění kupní síly? Taková je přece původní společenská smlouva. Pokud máte na mysli, že pobídky jsou k tomu ,aby všichni byli v zaměstání a občan se nám tak nějak neflákal po ulicích , libo za jakou mzdu , tak to už tady bylo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 21:56

No, nesouhlasím zcela. Předně "kupní síla obyvatelstva" je docela zamlžený pojem; obávám se, že to přesně definovat nelze. Je to přímo úměrné životní úrovni nebo ne? Obávám se, že ne; pak tedy nesouhlasím s tím, že stát je tu od toho, aby zvyšoval kupní sílu obyvatelstva.

Pobídky jsou v podstatě svinstvo, ale každý je dělá, takže je děláme také. Stejně jako neúměrné pobídky (dotace) v zemědělské výrobě na podporu exportu, protože sousední země dělá totéž. Máme být jediní čestní? (Možná ano). Úvaha před udělením pobídky je jednoduchá: udělím 100 M, firma sem půjde a alespoň dá lidem mzdy, když už nic. Neudělím 100 M, tedy ušetřím 100 M, ale rozdám je na podpoře v nezaměstnanosti patnácti stům lidí za rok, kteří by jinak tu práci neměli. Takže jsem na tom jako stát v obou případech v těchto triviálních počtech "co mě to bude stát" stejně; mám tedy udělit pobídku nebo ne? Mám, samozřejmě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Tříska  |  29. 07. 2002 22:20

Já  ve své práci specializuji na koutařské/ vit Kotler Marketing Management/  strategie, jsou mi nejbližší. Pro své klienty  zpravidla nebohaté, jsem si sestavil poučku, jistě nijak původní: Když budou všichni dělat všechno stejně  a standardně, pochopitelně vyhrají ti, co mají nejvíc peněz. A to my nejsme, leda bychom soutěžili se Rwandou. Takže moje odpověď je: za těchto podmínek stát pobídku dát nemá: samozřejmě. Czechinvest je typická organizace se standardním přístupem a stojí nás to dost peněz. Nás, tím myslím Vás : Vy  přece platíte daně, z nichž jsou pobídky, aniž by zaměstanec takového FI mohl houfně nakupovat věci, o nichž Zivě& Family  píše.  To je přece špatně, ne? Nebo myslíte, že lidi u nás kopírují software, například, ze sportu?  Kamarád je poměrně slavný muzikant, který žije z copyrightu svých  písniček a často koncertuje v USA.  Potvrdil mi, že zatímco  v USA kopírují CD z principu rozmazlení frocci - Cédo stojí tolik jako Big Mac menu , u nás kopírují z nezbytí - a lásky k muzice. Tady je rozpor.   To, že si člověk svou prací , kterou zaměstnavateli dotuje stát nevydělá na" standardní" živobytí , je přece nemravné. Výsledek- vysoká nemocnost, typická obrana špatně placeného  Čecha, a to i z Moravy.    

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 22:49

Soucítím s vámi a s nezbytností výklenkářství (koutařství) ve vaší branži, ale opět si myslím, že se tady hodně paušalizuje. Viz české počítačové (pécéčkové) firmy. Moc peněz nemají, dělají ve zcela standardní branži zcela standardní, masově prodávané produkty, a porážejí své podstatně bohatší zahraniční konkurenty. O nás to, domnívám se, platí podobně také.

Kdyby ty pobídky nebyly , tak by byla třeba koruna na 40 Kč za euro a kupní síla obyvatelstva by byla tím pádem podstatně nižší. Takže co má stát dělat?

Kdyby z deseti pobídek dopadlo devět jako FI a jedna se vydařila, tak bych taky asi protestoval. Ale spíše se mně zdá, že se jich devět vydařilo a jedna dopadla špatně. Někdo udělal u FI chybu, neptal se "what if", co když firma odejde za rok, co s pozemky, co s lidmi. Kdo ručí, singapurská "s.r.o." nebo americká centrála? Hledejme tuto chybu a ptejme se, jestli ta osoba, třeba na brněnském magistrátu, byla postižena; jestli se vyšetřovalo, zda v tom nebyly úplatky. Ale to není chyba pobídek jako takových, ale chyba jednoho člověka.

Jinak, překvapivě, se domnívám, že hodně lidí u nás kopíruje cédéčka a muziku ze sportu - stahuje, kopíruje a pálí i to, co nikdy nevyužije, to co poslechne jenom jednou. Cédéčka by se u nás pálila v podobné míře, i kdyby stála třetinu, což tak zhruba odpovídá těm big macům u nás a v USA; mladí sice tvrdí, že ne, ale pokud je jim to bez nejmenšího rizika umožněno, tak nevím, proč by kupovali věc za 200 když ji mohou mít za 10 Kč výpalného.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |  31. 07. 2002 17:24

Pamatuji si jak před několikerými volbami (1996?) Václav Klaus v předvolebním mítinku uvedl, že v r 2000 bude v ČR průměrný plat 20.000,- Kč. Tehdy nepochybně měl na mysli zahrnutí odvodů hrazených zaměstnavatelem do výplaty zaměstance. Tím by se u nás opravdu skokově dosáhlo průměrného platu 20.000,- Kč a nikdo by nemohl remcat. I proletariát by pak při dalších volbách p. Klause jednomyslně volil a velebil 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
 |  31. 07. 2002 17:14

Daňové zatížení které odvádí zaměstnavatel ze zaměstnanců je v ČR opravdu vysoké a nepochybně vytváří nezanedbatelnou šedou ekonomiku. Vezměme příklad ze stavebnictví: Hodně zaměstnancí stavebních firem má plat z diet ačkoli na ně nemá nárok. Dále další (někdy podstatnou) část platu jde zedníkovi bokem bez papírů, aby zaměstnavatel měl sociální a zdravotní odvody co nejnižší. Kde na to stavební firma bere černé peníze? Tam kde např. není stavěn rodinný domek na hypotéku se staví z velké části tzv. bez papírů (se slevou) a bez DPH (byť jde jen o 5%) a část těchto příjmů jde zaměstnancům načerno. Materiál který stavební firma na RD ve skutečnosti spotřebovala se napíše do jiné oficiální zakázky která jde na doklad a která dokonce tímto vytvoří stavebnímu podniku ztrátu a firma nakonec třeba neplatí ani daň z příjmu. Ale to je jen jedna z mnoha primitivních fint....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor