Flextronics: mohlo to dopadnout jinak?

Flextronics v Brně končí. Mohlo to být jinak? Může za to krize odvětví? Myslím si, že ne. Důvod je jinde a řešením bude muset být naprostá změna státní pobídkové politiky. Firmy typu Flextronics, tedy montážní firmy bez vlastních řešení a vlastního vývoje hodného toho jména, zahájily svoji působnost zpravidla před třiceti lety a zpravidla v Jihovýchodní Asii. Od té doby cestují za svými zákazníky směr Západ do míst, kde by mohla být levná síla. Proto Irsko, proto - později - Česká Republika nebo Maďarsko. Problém je v kulatosti Země: za chvíli už budou zase zpátky doma. Flextronics dokázal, že v tomto směru myslí dopředu: dokonce ani nevyzkoušel Ukrajinu a zamířil rovnou do Číny. Zbývá Afrika.

Pokud jde o Brno, i kdyby Flextronics vydržel na pozemku deset let a vytvořil slibovaných 3000 pracovních míst, investice by se nevrátila. Flextronics dával vydělat 8000 Kč hrubého - sám se ústy svých představitelů tímto údajem v diskusích chlubil. Návratnost investice pro stát se měří výnosem daně z příjmu. Flextronics daň neplatil - byla mu odpuštěna, a daň z osmitisícové výplaty po odečtení nezdanitelného základu je pár stovek.

Brno na Flextronics vyplýtvalo nejcennější pozemek ve svém okolí a k tomu přidalo tolik investičních pobídek, že už, jak se zdá, nevědělo, jak z toho ven. Ve zveřejňování mylných informací se ovšem jelo od počátku rukou nerozbornou. Všimněte si, že do Brna tehdy vstupovala americká firma Flextronics, ale nyní odchází singapurská firma Flextronics. To se přestěhovali? Nikoliv, to se jen za pomoci prakticky veškerého tisku vrtělo psem.

Když jsem o tomto psal v roce 2000, měl jsem na mysli rozdíl ve výrobním programu i podnikatelské kultuře americké a asijské firmy. Američan už linky nestaví, po skandálu Adidasu před časem si na to najímá dostatečně otrlého „No-name“ Asiata. Upozorňoval jsem na tuhle první záměrnou nepravdu kde se dalo, ale očarování FIRMOU bylo větší. Flextronics je prý high-tech firma – proto ta exkluzivní Černovická terasa - ale hned v počátku zadala personální agentuře profil pracovníka, kterého shání: ženu ve věku 25 - 40 let, maximálně středního vzdělání, nevyučené zaškolíme. High-tech? Je někdo ze zodpovědných, kdo o tom nevěděl? Nevěřím. Ve chvíli, kdy radnice plus zastupitelé schvalovali prodej pozemku pod halou Flextronicsu za korunu, firma právě končila výrobu Xboxů v Maďarsku (kde má dva závody) a současně z důvodu úspory nákladů stěhovala závod z Irska do Číny. Podle serveru www.ireland.com, se o tom jejich irští zaměstnanci dozvěděli 7.3. z tisku. Jsou dvě možnosti - nikdo na radnici o tom nevěděl, ale pak se ptám, jak je možný takový personální hazard s budoucností města. Obávám se však , že se spíš opakuje scénář známý z mnoha špatných investic, ať je to WorldCom, Enron, nebo třebas Private Investors: manažer ví, že to jde špatně, ale do poslední chvíle investuje a doufá, že to dobře dopadne. Výsledkem, bohužel, bývá ještě horší krach. To je to, co provedla radnice v Brně. Na místo slova manažer dosaďte… koho, jde–li o radnici?

Rozdíl tu je: zatímco manažer Enronu, WorldComu nebo Private Investors v tom osobně "zahučí", my zatím posloucháme od šéfa antimonopolního úřadu, že on chybu neudělal, od šéfa Czechinvestu pana Jahna, že on radil výborně, od zastupitelů, že měli ty nejlepší reference a jinak tomu nemusí rozumět, od primátora, že město škodu nemá, má ji pouze stát. Ale každý, kdo čte, mohl číst, že Flextronics v Brně na Terase nevytvořil ani jedno nové místo - pouze přesunul svých 2700 zaměstnanců, z nichž 1700 vytvořil už jeho předchůdce Dovatron, z Tesly na terasu. A tenhle "fígl" kryla radnice, zastupitelé, Czechinvest a bohužel i veškerý tisk. Každý jistě z jiného důvodu. Nyní tedy, předpokládám, budeme svědky kruhové obrany potrefených.

Jak dál s investicemi? Bez cizího kapitálu to nepůjde, to je jisté. Ale pokud dostává firma investiční pobídky, pak musí management města rozhodně zajímat kvalita vytvořených pracovních míst. Pochopitelně, přijde-li podnik a postaví si fabriku na pozemku, který si za své peníze koupí a pak začne hledat lidi za 8000 hrubého i méně a ti lidi ty podmínky přijmou, pak spánembohem – když se jim za ty peníze vyplatí pracovat, nechť tak učiní. Ale proč do toho investovat jakoukoliv pobídku? To je jak dotovat pivařům hospodu (i když i to se u nás děje). Pokud by například Brno nedarovalo Flextronicsu pozemek za korunu, firma by pravděpodobně skončila v Pohořelicích, kde se o pozemek vážně zajímala a odkud nakonec i pocházela většina jejich prvních zaměstnanců. Ten pozemek byl ovšem na prodej, byť za pakatel, zatímco v Brně byl zadarmo. Pokud mám správné informace, byl Flextronics zcela první, který si vyškemral pozemek úplně zadarmo. Do té doby si každý – Celestica, Tyco, Matsushita - alespoň pozemek musel koupit a zaplatit. Takže Brno svým jednáním, svým podbízením, jen změkčilo podmínky všem. První byl Philips v Hranicích, který navíc svou stavbou vyčerpal veškerou kvótu znečištění pro celou oblast, takže teď už tam nepostaví nikdo nic. Bude dlouho trvat, než zase bude ochoten z investorů někdo platit. Abychom si rozuměli, v zemi jsou i kvalitní cizí investoři, například Barum Continental s průměrnou výplatou přes 22,000.-Kč – což je sice ve srovnání s Německem málo a stále to znamená lacinou pracovní sílu, ale už ne žebráckou mošnu. Nijak mizerně, podle mých zpráv, neplatí například ani Bosch.

Až doposud vytvářeli čeští demokraticky zvolení politici svými pobídkami takové podmínky, že studovat a vzdělávat se nemělo smysl. Pokud krach brněnské „investice“ Flextronicsu zabrání rozvoji dalších takových robotáren vhodných pro kolonie a způsobí i konec „poradců“ typu Czechinvest, stejně jako krach Enronu znamenal konec pro Andersena, bude to mít alespoň nějaký pozitivní efekt.

Nakonec: hrubý domácí produkt na hlavu je v ČR cca 5300 $, průměr EU je cca 27500 $ . Je zbytečné se utěšovat paritou kupní síly a tvářit se, že jsme na 61% HDP Evropy, jak jsem právě dnes slyšel v seriózním rádiu. Stroje a patenty musíme kupovat za dolary. Koneckonců, kdo vyjel ven se svým „ jednašedesátiprocentním“ příjmem ven, srovnání si udělá sám. Tuhle situaci ovšem nezmění jeden jediný sebelepší investor. Je třeba zvýšit atraktivitu celé oblasti a přestat rozdávat. Dnes všechno ekonomicky důležité létá vzduchem. Na stole stále leží již od roku 1994 projekt Komplexu uzlového letiště mého kolegy Michaela Dymáčka. Jde o letiště rozměrů Frankfurtu, Atlanty, Amsterodamu či CdG u Paříže. Někam na Moravu, uprostřed oblasti osídlené šesti miliony obyvatel v okruhu 100 km (taková čísla nejsou nikde v Čechách,vinou oblasti dříve zvané Sudety, dosažitelná) může dosednout dostatek investorů pro strukturní změnu a najít zde i dostatek kvalifikovaných zaměstnanců včetně sítě vysokých škol pro další rozvoj. I zde by určitě došlo ke krachu toho či onoho, ale ten projekt jako celek je dostatečně robustní na to, aby to unesl. Zdá se to divné, ale pro tento projekt je v Územním plánu města Brna již od roku 1994 odhlasovaná územní rezerva. Tam, kde magistrát klopotně plánuje vznik alespoň deseti tisíc - jak dokázáno - mizerně placených pracovních míst, může komplex přímo vygenerovat sto tisíc míst prvotřídních bez jediné koruny z rozpočtu, stačí projektu nebránit. Úředníci by si zkrátka nepřišli na své, ať už to znamená cokoliv. Zpět k malým poměrům - projekt Flextronics byl nepochybně velmi důkladný pokus brněnské radnice projektu Komplexu zabránit. Pokud však jde o parametry projektu Komplexu uzlového letiště, to je už na jiný článek.