Velkým firmám se daří stále lépe, malé jsou v problémech. Všichni si ale stěžují na špatnou ekonomiku a neočekávají brzké zlepšení.
Jestli to má být blížící se smrt
Microsoftu (jak někteří vytrvale prorokují), pak by jistě firma chtěla takto umírat dlouho – za poslední kvartál utržila 8,07 miliardy dolarů a vydělala 1,92 miliardy (loni 7,25 mld a 1,53 mld). Výsledky firmy jsou přitom ovlivněny ukončením dlouhodobého sporu s konkurenční firmou AOL, respektive jejím dceřiným podnikem Netscape – Microsoft AOLu zaplatí 750 milionů, ovšem přes tuto částku se pro firmu jedná spíše o vítězství, neboť po produktové stránce to vlastně znamená finální „zničení“ dlouhodobého konkurenta (prohlížeče Netscape). Microsoft navíc navýšil odhady příjmů pro celý finanční rok 2004, a to asi o miliardu dolarů. Microsoft k tomu v tomto čtvrtletí navýšil svou hotovost na účtě o stěží uvěřitelné tři miliardy dolarů (přesně 2,9 mld), protože kromě běžného toku peněz získala dalších asi 700 mil. z prodeje investic – a dalších 13,7 mld v jiných investicích ještě má, dle současného kurzu akcií investovaných firem.
Největší příjmy i zisky Microsoftu tradičně tvoří divize „Client“ (pod kterou spadají Windows) a „Office Worker“ (= Microsoft Office). První tržila 2,53 miliardy (+0,1 mld), druhá 2,35 mld (+0,18 mld). Nejvíce, a to je pro Microsoft potěšitelné, stouply příjmy ze serverové divize: 1,93 mld proti 1,63 mld loni. Mírně stouply příjmy z MSN i z Xboxu, nicméně obě divize jsou ztrátové.
Firma dále dementovala zvěsti o „superdividendě“, kterou jsme jako očekávanou ohlašovali v článku před několika dny. Vyplácet se nebude, nicméně není jasné, co bude firma se svým majetkem dělat. Microsoft dnes má 49 miliard, z toho 6,4 je ve skutečné hotovosti na účtech, a zbývajících 42,6 miliardy je v „krátkodobých investicích“, tj. zřejmě v portfoliu cenných papírů. S touto částkou Microsoft převyšuje i obří fondy, a nabízí se tak možnost operovat jako investiční fond – navíc bez regulací, které se na fondy vztahuje. Zatímco v minulosti Microsoft povahu nakládání se svými aktivy tajil, jeho finanční ředitel oznámil, že tento týden situaci více objasní.
Kvartál ukončil i dlouholetý druh ve zbrani Microsoftu, firma Intel. I ona proplouvá ekonomickou situací, která jiné společnosti posílá ke dnu, téměř v pohodě: tržby 6,8 miliardy, zisk 896 milionů. Je to stále méně než ve vrcholných letech (1999-2000), po kterých následoval rychlý pokles – protože ale už několikáté období po sobě Intel hlásí stále se vylepšující výsledky, tvrdí analytici, že propad v letech 2001-2002 je u konce a firma se zase vrátí k předchozím číslům (kdy dosahovala zhruba dvoumiliardových čtvrtletních zisků). Podnikání Intelu je nicméně stále postaveno na CPU – ostatní produkty, jako jsou čipy pro komunikační zařízení nebo paměti flash nejsou významné ani z pohledu tržeb, ani zisků. Intel je tak stále spojen s PC a servery; pokud jejich prodej roste, roste i Intel, a naopak. Intel rovněž, jak se zdá, překonal i určitou vnitřní krizi související s odchodem dlouholeté vůdčí osobnosti Andy Grovea. Další manažeři jím byli natolik zastíněni, že po jeho stažení do ústraní chvilku trvalo, než firmu uchopili pevně do ruky, a než provedli nezbytná, ale nepopulární opatření, jako je ořezání technicky zajímavých, ale jinak nepříliš úspěšných produktů. Dnes ovšem jsou jména jako Paul Otellini (prezident firmy) a Craig Barrett (výkonný ředitel) synonymem pro špičkové manažery, i když na charisma Andyho Grova zřejmě nikdy nedosáhnou.
Je zajímavé, že stejně jako Microsoft, se i Intel odmítá vyjadřovat k budoucnosti a nechce komentovat, zda se už situace v ekonomice a informačních technologiích bude zlepšovat. Finanční šéf firmy říká, že nedokáže odhadnout ani konec stagnace, ani opětovné nastartování investic do ICT. V tom dnes mluví šéfové všech počítačových firem stejně, jakoby si uložili zemanovského bobříka mlčení: všichni totiž v minulosti odhadovali už několikrát návrat lepších časů, ale ten nikdy nepřišel, jsa oddálen různými vnějšími vlivy, od „11. září“ přes válku v Iráku až po SARS.
